Lidé o problému s očima často ani nevědí. Operace mění život, říká lékařka

Kdy poprvé zajít na oční a proč jít na prohlídku, i když necítíte žádné potíže? Jak dnes vypadají moderní oční operace a co všechno dokážou? To vše jsme probraly s primářkou Oční kliniky NeoVize Brno Šárkou Skorkovskou. Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování.

Podle docentky Šárky Skorkovské se lidé v péči o zrak dopouští celé řady chyb. Například nenosí předepsané dioptrické brýle. Především u dalekozrakých lidí to může způsobit bolesti hlavy nebo pálení očí. Velkým nešvarem je dnes ale především dlouhodobá práce na počítačích, často v klimatizovaném prostředí.

„Proto je civilizačním onemocněním syndrom suchého oka. Suché oko je příčinou očního diskomfortu, jako je pálení, řezání nebo zarudnutí očí. Překvapivě to postihuje i mladé pacienty, hlavně ty, kteří pracují v IT oblasti,“ říká lékařka a primářka Oční kliniky NeoVize Brno v podcastu MUDr.ování.

Sama se však specializuje zejména na operace šedého zákalu, chirurgické odstranění dioptrických vad nebo léčbu zeleného zákalu. Za desítky let praxe už má Šárka Skorkovská podle svých slov za sebou možná i okolo 30 tisíc očních operací.

Problémem podle ní je, že si lidé obvykle hned neuvědomí, že se jim zrak zhoršuje. Postupně se nevědomky přizpůsobují horšímu vidění. Platí to i v případě šedého zákalu. Podle primářky se stává i to, že za odborníky přichází lidé, kteří už téměř nevidí.

„Čím pokročilejší šedý zákal, tím bude pravděpodobně náročnější i operační zákrok. Protože dnes odstraňujeme šedý zákal pomocí ultrazvuku. Ten rozmělní zakalenou čočku, my ji odsajeme z oka pryč a vložíme umělou nitrooční čočku, která pacientovi umožní vidět, jako když byl mladý. Když je čočka hodně tvrdá, tak musíme použít hodně ultrazvuku,“ dodává lékařka.

Plíživě probíhá i zelený zákal, tedy glaukom, který se nejčastěji projevuje vyšším nitroočním tlakem. Proto je třeba ho cíleně vyšetřovat, aby nedošel do terminálního stadia. Lidé ale podle lékařky svůj zrak často zanedbávají i v případě, že mají potíže s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Z nedávno zveřejněných dat společnosti BESIP například vyplývá, že většina řidičů nemá správnou korekci zraku - buď o své oční vadě vůbec nevědí, nebo mají brýle a čočky, ale s nesprávným počtem dioptrií.

„Setkávám se s lidmi, kteří přijdou a řeknou, že jsou řidiči, nebo dokonce řidiči z povolání, a jejich zraková ostrost nedosahuje takové úrovně, aby byli schopni řídit motorová vozidla. Právě proto, že to vnímání je velmi subjektivní, pacient vidí třeba jenom 20 % toho, co by měl vidět, a tvrdí vám, že přece vidí dobře,“ říká lékařka.