Leukémií přibývá, důvody se zkoumají. Léčba ale umí zázraky, míní lékař

Pacientů s leukémiemi přibývá. Je jich až trojnásobně víc než před 20 lety. Není to ale jen negativní zpráva, data totiž svědčí zejména o úspěšnosti léčby. Co stojí za rozvojem nemoci a jak hledat naději v onkologické hematologii? O tom je nový díl podcastu MUDr.ování.

Jaké faktory mohou ovlivnit vznik leukémie, jaké zázraky se udály na poli léčby a co můžeme ovlivnit my sami? Poslechněte si rozhovor s předním českým hematoonkologem Michaelem Doubkem.

U většiny druhů leukémií mírně roste incidence i prevalence. První z pojmů zjednodušeně značí počet nových případů za rok a druhý celkový počet pacientů. Proč se čísla zvyšují? Podle profesora Michaela Doubka může být v případě incidence důvodů hned několik. Roli ale hraje i to, že se lidé dožívají vyššího věku - více se jich tedy setká s diagnózami, které bývají právě se stářím spojené. Vědecké týmy ale zkoumají i vlivy prostředí, chemického znečištění, smogu či mikroplastů.

Pokud jde o nárůst celkového počtu pacientů u nás, je za tím podle předního českého odborníka především úspěšnost léčby.

„Pacientům často prodloužíme život tak, že žijí stejně jako jejich vrstevníci,“ popisuje lékař, který je mimo jiné zástupcem přednosty pro školství a Ph.D. studium na Interní hematologické a onkologické klinice LF MU a FN Brno.

Svému oboru se profesor Doubek věnuje už desítky let a je v něm podle něj dnes mnohem více optimismu, než by se mohlo na první pohled zdát. Mnohem častěji se totiž daří zachraňovat pacienty, u kterých by to ještě před lety bylo téměř nemožné.

V případě chronické leukémie bývá cílem moderní terapie co nejvíc léčby podávat doma, formou tablet a jen určitou dobu. V případě akutních leukémií je to podle něj jiné, lékaři pořád používají chemoterapii, ale i řadu nových léků, takzvaných monoklonálních protilátek.

Podle Michaela Doubka je nicméně namístě debata o zajištění dostupnosti léčby do budoucna v souladu s udržitelností celého systému. Jedna krabička zmiňovaných tabletek totiž může stát i okolo 100 tisíc měsíčně.

„Cena léčby se prodražuje jako celek, takže jsou to opravdu věci, které se budou muset řešit systematičtěji. Jedním z řešení je třeba dávat léčbu jenom časově omezenou dobu a rozhodně ne tak trvale, jak se to dosud dávalo v řadě případů,“ uvažuje nad možnostmi.

Podobně jako u řady dalších nemocí jde i v hematoonkologii o čas. Jednou ze „záludností“ právě u leukémie – a to zejména u chronických forem této choroby - je ale absence zjevných varovných příznaků, které by upozornily, že v těle začíná bujet zákeřná nemoc. Je proto poměrně časté, že se na onemocnění přijde náhodou třeba během preventivního vyšetření u praktického lékaře.

„Může dojít k zažívacím potížím, lidé si mohou nahmatat zvětšené uzliny, být slabší, unavenější - ale kdo dnes není unavený. Řada těch příznaků je mírných. Na druhou stranu lidé chodí na různá preventivní vyšetření, během kterých lze leukémii zjistit,“ popisuje odborník.

Také diagnóza akutní leukémie může být pro pacienta bleskem z čistého nebe, přestože při ní bývají příznaky výraznější. Lidé mohou mít vyšší teploty či různé krvácivé projevy. Některé nemoci - třeba akutní lymfoblastická leukémie - způsobují bolesti svalů a kloubů.

„Setkali jsme se s nemocnými, kteří kvůli bolestem navštěvovali rehabilitace, než se zjistilo, že jde o projev leukémie. Některé leukémie způsobují zduření sliznic v dutině ústní, takže lidé nejdřív hledají stomatologa. Teprve potom se přijde na to, že jde o leukémii,“ přibližuje Michael Doubek.

Základem je proto podle něj právě pravidelné navštěvování praktického lékaře. Hematoonkolog upozorňuje, že se mnohé faktory, které mohou za vznikem nemoci stát, stále zkoumají. Nejde zároveň pouze o přímé genetické pozadí chorob, mluví se třeba o vlivu alergenů, mikroplastů, chemického znečištění či smogu.