Článek
Hubert „Schuhbert“ Rabensteiner z Brixenu je perfekcionista a vizionář, který se od obyčejného obuvnického řemesla propracoval k vývoji inovativních produktů z nejmodernějších materiálů. Jde například o vysoce účinné, na zakázku vyrobené chrániče rukou nebo vložky do bot pro každodenní použití i profesionální sportovce vyrobené z EVA, karbonu nebo sklolaminátu.
Pomáhají mu letité zkušenosti precizního obuvníka, který je sám dobrým lyžařem a je navíc v denním kontaktu se špičkovými sportovci.
Malý obchod na Via Brennero v centru jihotyrolského města vás zvenku vlastně ničím nezaujme. Jiné je to uvnitř. Všude na stěnách jsou karbonové chrániče pro sjezdaře, speciální vložky nebo speciální ortézy. A také fotky slavných sjezdařů – Lindsey Vonnové, Mikaely Shiffrinové, Lary Gutové-Behramiové, Bodeho Millera, Dominika Parise, Aksela Lunda Svindala… Když přijdete blíž, zjistíte, že všechny ty obrázky jsou podepsané: Danke Hubert, Thank you „Schuhbert“.
Hubert „Schuhbert“ Rabensteiner všem nějak pomohl. Mnozí z nich u něj strávili aspoň minimální čas, aby jim odebral míry. Jednou z posledních hvězd Světového poháru byla Američanka Paula Moltzanová. Těsně před Vánoci si v Courchevalu zlomila zápěstí. Za dva dny už byla v Brixenu u „Schuhberta“, kde oba zkoušeli, jak ruku zpevnit, aby nebolela a Paula mohla nastoupit a držet hůlku už při závodech před silvestrem v Lienzu.
Brixenský kouzelník jako obvykle řešení našel a Paule Moltzanové pomocí speciální ortézy zpevnil zápěstí tak, že v Rakousku nakonec závodila, a jak v obřím slalomu, tak i ve slalomu bodovala.
Všechno to začalo nenápadně a skromně v roce 1992, kdy si Hubert Rabenstainer otevřel v Brixenu malou ševcovskou dílnu. Opravoval boty, šil boty na míru a časem se stal výhradním dealerem rakouské značky Strolz, která vyrábí sjezdové lyžáky přesně na míru.
Časem k němu začalo chodit víc a víc lidí na tzv. bootfiting, individuální úpravu lyžařských bot. Nejprve obyčejní lyžaři, pak regionální závodníci a nakonec i velcí profesionálové.
S poslední kategorií to vlastně začalo opačně. V roce 2000 odjel „Shuhbert“ na Světový pohár v Alta Badii, aby ukázal své vložky nejlepším závodníkům. Ačkoli si nedělal velké iluze, podařilo se mu navázat kontakt s manažerem rakouského týmu. A ten mu umožnil, aby během následujícího Světového poháru v Kitzbühelu prezentoval své výrobky.
Hubert Rabensteiner se na setkání připravil důkladně. Nechal kolovat své vložky a řekl: „Když budete mít v závodních botách perfektní vložky, budete mít v botě lepší cit. Díky tomu budete přesněji ovládat lyže a tím i zatáčet. Žádná vložka by neměla být stejná, protože ani vaše nohy nejsou stejné. Předem vás upozorňuji, že nepůjde o zvýšení vašeho komfortu ani o napravování ortopedických problémů. Půjde o zvýšení vaší rychlosti při závodě.“
Když budete mít v závodních botách perfektní vložky, budete mít v botě lepší cit. Díky tomu budete přesněji ovládat lyže a tím i zatáčet. Žádná vložka by neměla být stejná, protože ani vaše nohy nejsou stejné.
Bylo to jednoduché a přesvědčivé. Na závodníky i realizační tým jeho vystoupení zapůsobilo tak, že po zbytek sezony šikovný Jihotyrolák vyráběl speciální vložky pro rakouské sjezdaře Salomonu – Renate Götschlovou, Petera Rehaka, Fritze Strobela nebo Maria Matta.
Další sezonu už měl na starost jezdce celého mezinárodního týmu Salomon. Sám je dobrým lyžařem, takže využíval své vlastní pocity a k tomu samozřejmě zpětnou vazbou od jezdců.
A ještě jednu věc vymyslel. Vložky dělal mnohem tenčí, než byly ty originální, proto mohl o něco zvýšit výšku podrážky sjezdových bot a tím umožnit jezdcům, aby z větší výšky lépe ovládali lyže.
Například Renate Götschlová dostala vložky uprostřed sezony. Do té doby vyhrávala závody v rychlostních disciplínách, ale s novými vložkami najednou zvítězila i v obřím slalomu. „Byl jsem přesvědčený, že tomu pomohly mé výrobky,“ říká Hubert Rabenstainer.
Dnes se „Shuhbert“ ve vrcholovém sportu specializuje na superlehké a pevné karbonové vložky pro cyklisty a na výrobu chráničů na ruce především pro závody v obřím a superobřím slalomu. Závodní sjezdaři používají techniku, při níž v plné rychlosti „napálí“ nártem či předloktím ruky bránu, aby si zkrátili dráhu. Kdyby neměli chrániče, měli by ruce až po lokty plné modřin a možná, že by to někdy skončilo i zlomeninou.
Jeho patent využila známá firma Leki, která vyrábí špičkové hůlky, rukavice i chrániče. Všechny karbonové chrániče na ruce od Leki, které dnes vidíte na závodnících, jsou ze Schubertovy dílny. Těm nejlepším je dělá ve své brixenské dílně přímo na míru.
Američtí sjezdaři Lindsey Vonnová nebo Bode Miller by mohli vyprávět. Dnes za ním jezdí jejich následovníci Mikaela Shiffrinová, Lara Gutová-Behramiová a další. Tenké a lehké karbonové chrániče jsou vyrobené natolik přesně, že si je sjezdaři nastrčí na ruku, na níž drží bez jakýchkoli řemínků nebo úchytů.
Občas Rabenstainer dostane i velmi speciální zakázky. Nedávno například letěl za bohatou princeznou až k ní domů na Střední východ.