Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rajče patří do čeledi lilkovitých, kam se řadí například i brambory, paprika, lilek nebo také tabák. Od svého objevení prošlo dlouhým a klikatým procesem, než se stalo jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin na světě.
Cesta rajčete do Evropy
Původně rajčata pocházejí z Jižní Ameriky, kde byla tato rostlina pěstována domorodými kmeny. Jejich podoba i chuť byly ovšem tehdy dost vzdálené od toho, jak je známe dnes. Byla malá, často o velikosti třešně, a měla výrazně kyselou chuť. Divoké druhy rajčat rostly především na území dnešního Peru, Ekvádoru a severního Chile. Odtud se dostaly postupně přes Střední Ameriku až do Mexika.
Když tam počátkem 16. století dorazili španělští dobyvatelé, přivezli tuto potravinářskou plodinu, místními nazývanou „tomatl“, do Evropy. Stále nás však ještě dělí několik staletí od doby, než se rajčata začala objevovat ve větším množství na stolech v domácnostech.
Zpočátku se dokonce rajčata pěstovala jen jako okrasné rostliny. Někteří Evropané se totiž dlouho obávali, že mohou být jedovatá. To vycházelo mimo jiné z jejich příbuznosti s rulíkem zlomocným, který způsobuje i smrtelné otravy. Vysloužila si i přezdívku „jedovatá jablka“.
Jedovatá? Omyl v řadách šlechty
Několik evropských aristokratů v 18. století skutečně po konzumaci rajčat onemocnělo a zemřelo. Problém ale nebyl v rajčatových plodech, nýbrž ve volbě nádobí. Bohatí lidé si tehdy dopřávali jídlo na cínových talířích. To obsahovalo vysoký podíl jedovatého olova, které se uvolnilo vzhledem ke kyselosti rajčat a způsobilo strávníkům smrt.
Rajčata se začala hojně používat v kuchyni až od 18. století, kdy se rozšířila jejich popularita v jižní Evropě, zejména v Itálii. Tam si našla cestu do receptů omáček na těstoviny, polévek i salátů. Postupně také přišel rozmach ve šlechtění rajčat. Zemědělci a zahradníci se zaměřili na zvětšení plodů, zlepšení jejich chuti a snížení kyselosti. Zároveň se začalo pracovat na zvýšení odolnosti rostlin vůči chorobám a škůdcům.
Druhy a pěstování ve světě
V současnosti existují tisíce odrůd rajčat. Liší se tvarem, velikostí i chutí a barvou. Kromě červených rajčat existují i žlutá, oranžová, růžová, zelená, černá, a dokonce fialová. Každé z nich si může najít ideální využití v kuchyni. Níže jsme popsali některé odrůdy rajčat, které jsou oblíbené mezi kuchaři a zahradníky pro jejich specifické vlastnosti v různých druzích pokrmů.
Odrůdy a jejich využití v kuchyni
1. Na omáčku a polévky
Rajčata pro omáčky by měla mít vysoký obsah dužiny, nízký obsah vody a přirozeně sladkou chuť.
- San Marzano
- Roma
- Amish Paste
- Costoluto Genovese
2. Na konzervování
Rajčata na konzervování by měla mít pevnou strukturu a vyváženou chuť, která se dobře uchová v lahvích nebo sklenicích.
- Roma
- Margherita
- Principe Borghese
- Amish Paste
3. Na saláty
Rajčata pro saláty by měla být šťavnatá, sladká a svěží chuti. Často se používají menší odrůdy.
- Třešňová rajčata (cherry)
- Hroznová rajčata (grape)
- Brandywine
- Green Zebra
4. Do sendvičů
Rajčata do sendvičů by měla být velká, masitá a bohaté chuti.
- Beefsteak
- Brandywine
- Cherokee Purple
- Big Boy
I když rajčata najdete zejména v italské nebo španělské kuchyni, jejich největším pěstitelem je Čína. Ročně tento asijský stát vypěstuje zhruba 30 procent světové produkce. V Itálii ale můžete najít rajčata, která se považují za absolutní špičku. Konkrétně jsou to ta z oblasti Kampánie kolem Neapole. Pěstují se zde rajčata San Marzano, která mají chráněné označení původu a jsou vysoce ceněná pro svou sladkou chuť a pevnou texturu.
Ovoce, nebo zelenina? Rozhodoval i soud
Dlouho bylo rajče také předmětem sporů o to, zda se jedná o ovoce, nebo zeleninu. A jasně rozhodnuto pravděpodobně stále není. Jinak na rajče totiž nahlíží botanici, celníci, zákonodárci, a dokonce i soudci.
Z botanického hlediska se rajče řadí mezi ovoce. Jeho semínka patří do stejné botanické třídy, jako jsou bobule rybízu, jahody nebo maliny.
Ve Spojených státech ovšem kvůli zařazení rajčete proběhl na konci 19. století soud. V tomto případě šlo ale hlavně o peníze. Na ovoce se tehdy v USA nevztahovala dovozní cla, zatímco na zeleninu ano. Soud nakonec rozhodl, že rajčata budou považována za zeleninu, a to na základě jejich běžného používání v kuchyni.
Stejnou praxi potvrzuje i takzvaný Harmonizovaný systém Světové celní organizace (WCO), ve kterém je rajče kódem zařazeno mezi zeleninu. Přičemž tato klasifikace včetně dotyčného kódu pro rajčata se používá i v různých platných dokumentech Evropské unie. V kulinářském a obchodním kontextu jsou rajčata v EU považována za zeleninu a jsou tak označována i v gastronomii nebo v supermarketech.
Rajčata a zdraví
Rajčata jsou bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů, které mají pozitivní vliv na zdraví. Obsahují vysoké množství vitamínu C, který posiluje imunitní systém, a vitamínu A ve formě betakarotenu, který je důležitý pro zdraví očí a pokožky. Dále jsou rajčata zdrojem draslíku, který pomáhá udržovat správný krevní tlak.
Sytě červenou barvu pak plodům dodávají takzvané kartenoidy. Nejhojnějším zástupcem těchto látek v rajčatech je lykopen, který v organismu působí jako antioxidant. Má tedy ochranný vliv na lidské buňky, tkáně a orgány.
Konzumace rajčat může být ale pro některé skupiny lidí nežádoucí. Tato potravina může způsobovat alergii a vyvolávat reakce jako ekzém a vyrážky na kůži, svědění, otok obličeje, úst či jazyka. Vyhýbat by se jí měli i lidé s chronickým onemocnění ledvin kvůli obsahu oxalátu, který se může podílet na tvorbě ledvinových kamenů. Rajče může být také spouštěčem migrén.
Pár zajímavostí na závěr
- Rajčata jsou citlivá na zimu, proto by se neměla skladovat v chladničce. Na chladném místě (do 15 °C) si rajčata zachovají čerstvost po dobu jednoho, maximálně dvou týdnů. Při nižší teplotě ztrácejí chuť i strukturu.
- Český název „rajské jablko“ pochází z německého výrazu Paradiesäpfel. Německé pojmenování ráje slovem Paradies přešlo přes latinu z řečtiny, kde paradeisos znamenalo nejen ráj, ale i zahradu.
- Každý rok se na světě vypěstuje více než 180 milionů tun rajčat, což z nich dělá jednu z nejčastěji pěstovaných a konzumovaných plodin.
- Ve španělském městě Buñol se každoročně, většinou poslední srpnovou středu, koná slavnost „La Tomatina“, kde se tisíce lidí zapojují do rajčatové bitvy.