Chcete si zlepšit imunitu? Pět výživových chyb, kterých se možná také dopouštíte

Když udeří chřipková sezona, je logické se snažit co nejvíce posílit svou imunitu. V obchodech berou lidé útokem citrusy, zázvor i doplňky stravy. Je to dobře?

Na několik rozšířených „osvědčených“ rad jsme si posvítili s odbornicí v oboru výživy a kvality potravin a autorkou knih o výživě Karolínou Fourovou. Podle ní je klíč především v pestré a vyvážené stravě. Co ale nedělat a čemu se vyvarovat? Pro Seznam Zprávy vybrala pět velmi častých výživových chyb.

Určitě už jste někdy slyšeli radu, ať během nemoci omezíte nebo rovnou vynecháte mléčné výrobky, aby vás ještě více nezahleňovaly. Je to ale jen stále velmi rozšířený mýtus, který mezi lidmi koloval už ve středověku. Tato smyšlenka však byla už několikrát vyvrácena různými studiemi. Mléčné produkty nemají žádný vliv na tvorbu hlenu, ale ani na zužování průdušek.

„Mléko tvoří v ústech a na sliznici trávicího traktu ochranný film, který je způsoben jednoduše emulzí tuku a vody. Po krátké době se rozpouští, subjektivně však mohou mít někteří lidé pocit zahlenění. Mléko nicméně tvorbu hlenu nezvyšuje ani nepodněcuje,“ vysvětluje Karolina Fourová.

Podle ní je třeba ke správné funkci imunity mít hlavně vyváženou a pestrou stravu. V boji proti nemocem hraje důležitou roli zejména příjem plnohodnotných bílkovin, které můžeme právě z mléka a mléčných výrobků získat, ale také vitaminu D a omega-3 mastných kyselin. Ve větší míře jsou tyto mikroživiny zastoupeny například v bio mléce.

Ne, že by na tom bylo něco špatného. Česnek je známým pomocníkem v období chřipek a nachlazení i všestrannou ingrediencí v kuchyni. Díky látce zvané allicin se skutečně může pochlubit antibakteriálními, antivirovými a protizánětlivými účinky. Tato sloučenina pomáhá bojovat proti infekcím, posiluje imunitní systém a může přispět k prevenci respiračních onemocnění.

I přesto vám ale pojídání česnečky nemusí přinést kýžený efekt. A to zejména když česnek v ní necháte projít varem nebo dlouho stát. „V takovém případě allicin výrazně ztrácí své účinky. Nejlepší je konzumovat česnek nadrcený v čerstvé formě. Nebo si jej přidat do již hotového jídla,“ říká Fourová.

Ve snaze dostat do sebe v zimních měsících potřebnou dávku vitaminu C sahá hodně lidí nejčastěji po citrusech, jako jsou pomeranče, citrony nebo grepy. Přitom taková žlutá paprika ho obsahuje více než dvakrát tolik. Zatímco pomeranč obsahuje asi 50 miligramů vitaminu C na 100 gramů, na stejné množství žlutá paprika disponuje kolem 130 miligramů.

„Zajímavostí je, že velmi významným zdrojem vitaminu C jsou pro nás také brambory. Ty sice nedosahují takových hodnot jako papriky nebo pomeranče, ale obvykle jich sníme v jedné porci více než třeba právě citrusů,“ říká Fourová. „Určitě nezapomínejte také na lokální zdroje vitaminu C, jako je rakytník, jehož popularita v posledních letech opět stoupá,“ dodává.

V souvislosti s vitaminem C také upozorňuje na to, že je citlivý na působení kyslíku a světla. Při delším vystavení právě třeba citrusové šťávy na vzduchu dochází k oxidaci, což vede k rychlému snižování obsahu vitamínu C.

Podle Fourové je tedy zbytečné si vymačkávat a následně uchovávat fresh s vidinou toho, že vám pomůže při nachlazení. „Ačkoliv se mnoho lidí v období nachlazení uchyluje ke šťávám, nejlepší je jíst ovoce i zeleninu čerstvé,“ zdůrazňuje výživová specialistka.

Zázvor je další potravinou, po které lidé často sáhnou při prevenci i během onemocnění. Při dnešní oblíbenosti takzvaných „ginger shotů“, tedy koncentrovaných nápojů ze zázvoru, ale Fourová nabádá k opatrnosti. Zejména pokud si takové panáky na podporu imunity připravujete doma. Předávkovat se zázvorem lze totiž velmi snadno.

Doporučená denní dávka zázvoru závisí na jeho formě. Obecně se doporučují maximálně dva gramy sušeného zázvoru denně. U čerstvého kořene je bezpečné množství čtyři až pět gramů denně, což odpovídá přibližně jedné čajové lžičce nastrouhaného zázvoru nebo kousku velikosti palce. Vyšší dávky mohou vést k podráždění žaludku, pálení žáhy, nadýmání nebo v případě lidí s nízkým tlakem také k závratím.

Ve snaze vyzbrojit se proti sezonním bacilům se mnoho lidí často nechá zlákat marketingem a své poličky v kuchyni vybaví různými tabletami a kapslemi s výživovými doplňky. Pro většinu zdravých lidí s pestrým jídelníčkem je však podle Fourové zbytečné za ně utrácet. Většině lidí podle ní stačí od podzimu do jara doplňovat vitamin D, případně omega-3 mastné kyseliny.

„Studie nepotvrdily ani předpoklad, že by měly význam preventivní vysoké dávky vitaminu C. Přebytky doplňků stravy jsou vylučovány nejčastěji močí a stolicí, spíše než zdraví si proto platíte nejdražší moč ve městě,“ dodává.

Pestrý jídelníček, který obsahuje potřebné živiny v té nejpřirozenější a nejvýhodnější formě, přitom nemusí být tak drahý, jak se může zdát. Shánět mimo sezonu čerstvé ovoce, jako jsou například maliny, není třeba. Fourová radí zaměřit se i na mražené ovoce a zeleninu. Mrazí se šokově v nejvyšší fázi zralosti, a proto si zachovají chuť i velkou část vitaminů. Ty si podle výživové poradkyně zachovává také populární lyofilizované, tedy mrazem sušené ovoce.