Infarkt? Ne, „jenom“ panická ataka. Jak ji poznat?

Je normální den jako každý jiný. Možná máte za sebou náročnější období, možná si to ale ani neuvědomujete. A pak to najednou přijde. Třeba ve frontě v obchodě. Začne vám bušit srdce, hučet v uších, špatně se vám dýchá. „Je to tady, infarkt,“ napadne vás. Jenže ten problém není v srdci, ale v hlavě, jde o panickou ataku. Ani tu, stejně jako infarkt, byste ale rozhodně neměli podceňovat.

Pětina lidí ve společnosti má predispozice k psychickým onemocněním, nejčastější jsou přitom úzkosti. Zda se rozjedou, či nikoli, ovlivňuje několik faktorů, spouštěčem úzkostné poruchy ale bývá strach, který se může člověk snažit překonat tím, že se mu postaví. Strach z cizích lidí, strach z prezentace v práci.

U panické ataky to tak ale není, tam člověk spouštěč vůbec poznat nemusí. „Bývá jím něco bezvýznamného, třeba fyzické vyčerpání, nachlazení. Ale to není to, co je podstatné. Takže najednou z ničeho nic dojde ke stresové reakci. Dojde k enormní úzkosti a stresové reakci, která může doslova bolet,“ vysvětluje psychoterapeutka Marie Funke z psychologické a psychiatrické kliniky Adicare.

Panickou ataku tak spouští kumulované psychické vypětí a tělo, aby nás ochránilo, spustí tuto ochrannou reakci. Člověk, který prodělá panickou ataku, má strach, že dostal infarkt, že zemře, případně že jde o nějaký psychotický stav, bojí se o své duševní zdraví. První ataka bývá pro člověka nejhorší, člověk se strachuje o svůj život a může to v něm probudit například agorafobii, což je strach z veřejných prostranství – člověk se bojí, že by mohla zase přijít ataka, a tak se bojí chodit na veřejnost, jezdit MHD, chodit do společnosti.

Nejen kvůli případné agorafobii je třeba panickou ataku řešit, její léčba má tři pilíře. Prvním je hašení důsledků panické ataky, jako je správné dýchání a zvládání toho stavu. To je ale stejné, jako když si vezmete ibalgin na bolavá záda – nevyřeší příčinu. Druhým pilířem je krátká medikamentózní terapie, pokud jsou ataky častější, ale ta spíše jen sníží emoce, které člověk prožívá, panika se může vracet. A třetím, tím nejdůležitějším, je terapie, při které je nedůležitější zpracovat důvod, proč k psychickému vyčerpání vlastně došlo.

Panické ataky jdou ale s úzkostmi často ruku v ruce. Jak poznat úzkosti a co ovlivňuje, zda se u nás rozvinou, či nikoli, a proč se zvýšil po covidu počet dospívajících s psychickými potížemi dvoj- až trojnásobně? To si poslechněte v aktuální epizodě podcastu MUDr.ování s Marií Funke.