Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vyšehradský hřbitov je jedním z nejvýznamnějších národních pohřebišť v České republice. Leží na historickém Vyšehradě, nedaleko baziliky sv. Petra a Pavla. Záznamy o něm můžeme dohledat až k roku 1260, kdy zde vzniklo první pohřebiště, původně určené zejména pro místní obyvatele.
O skutečně národním významu hřbitova se však začalo uvažovat až v 19. století. Tehdy probošt – mnich, který se staral o hospodářské záležitosti, Václav Štulc navrhl proměnit toto místo v národní pohřebiště, jak ho známe dnes. Našel inspiraci v evropských tradicích a chtěl tak vytvořit důstojné místo k uctění zesnulých českých osobností.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
- Prahu, Brno a Ostravu brzy promění tři nové stavby filharmonií
- Fitness pro mozek: Jak si cvičením mozku prodloužit život
- Neslavné konce vlád za první republiky: ani jedna nevydržela
- Na víkend ve Stockholmu: za Ďáblovou biblí či „švédskými stoly“
- Nejen Oktoberfest: 6 nejslavnějších pivních slavností světa
Tato přeměna byla výrazně ovlivněná národním obrozením a snahou posílit národní identitu. Tehdejší národovci v čele se spolkem Svatobor se snažili vytvořit místo, které by sloužilo jako památník pro osobnosti přispívající k formování české společnosti a kultury.
Díky tomuto nápadu je dnes Vyšehradský hřbitov nejen místem posledního odpočinku českých velikánů, ale i jistým poděkováním jejich zásluhám. Vše jako dominanta korunuje mohutná hrobka Slavín, v níž jsou uloženy ostatky nejvýznamnějších osobností české historie, vědy a umění. Někdy se nesprávně označuje jako Slavín celý hřbitov.
Řada zde pohřbených osobností dosáhla světového věhlasu a úspěchů, proto má Vyšehradský hřbitov i mezinárodní význam. Nenabízí ovšem jen možnost vzdát hold zemřelým osobnostem. Představuje také unikátní místo pro milovníky historie, architektury či sochařství.
Otevírací doba, vstupenky a jak se tam dostat
Otevírací doba a vstupenky
- Hřbitov můžete navštívit denně po celý rok, vstup je zdarma.
| Období | Otevírací doba |
|---|---|
| Listopad–únor | 8:00—17:00 |
| Březen–duben | 8:00—18:00 |
| Květen–září | 8:00—19:00 |
| Říjen | 8:00—18:00 |
- Za 300 Kč je možné se zúčastnit komentované prohlídky Vyšehradského hřbitova. Informace o prohlídkách a možnost zakoupit vstupenky najdete na oficiálních stránkách Vyšehradu.
Doprava
- Metro: Nejbližší stanice je Vyšehrad na trase C, odkud se ke hřbitovu dostanete zhruba 15minutovou procházkou.
- Tramvaj: Nejbližší zastávka je tramvajová Výtoň nebo Albertov. Z obou zastávek se na hřbitov dostanete pěšky za několik minut.
- Parkování: Doporučuje se parkovat ve vyhrazených parkovacích zónách na blízké Pankráci nebo v Podolí, znamená to pak procházku nejméně 15 minut.
Slavín: monumentální památník české historie
Hrobka Slavín vznikla mezi lety 1889 a 1893 podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Její výstavbu inicioval a ovlivnil předák českého národního obrození František Palacký. Wiehl Slavín koncipoval jako společnou hrobku pro významné osobnosti českého národa, a to ve stylu novorenesance.
První osobností pohřbenou ve Slavíně se stal básník Julius Zeyer v roce 1901. Dominantou stavby je alegorická socha Génia vlasti od sochaře Josefa Maudera, symbolizující nesmrtelnost české kultury, která má místo chránit.
Umělecká výzdoba Slavína zahrnuje reliéfy a sochy, které představují alegorie hodnot jako síly, vzdělanosti, moudrosti a umění. Na tvorbě výzdoby se kromě Maudera podíleli i další významní sochaři jako Bohuslav Schnirch a Antonín Popp. Dnes je v hrobce uloženo k poslednímu odpočinku přes 50 lidí.
Vybrané osobnosti pohřbené na Vyšehradě a mapa
- Karel Hynek Mácha (1810–1836): Průkopník českého romantismu a autor nejznámější české lyricko-epické básně Máj. Máchovo dílo mělo zásadní vliv na českou literaturu a jeho poetický styl inspiroval mnoho generací českých básníků.
- Božena Němcová (1820–1862): Jedna z nejvýznamnějších českých spisovatelek, známá především díky své knize Babička, která je považována za základní dílo české literatury. Němcová byla průkopnicí ženské emancipace a její práce měla zásadní vliv na české literární obrození.
- Bedřich Smetana (1824–1884): Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů. Je autorem slavných oper jako Prodaná nevěsta a symfonického cyklu Má vlast, kde oslavuje českou krajinu a historii.
- Jan Neruda (1834–1891): Básník, prozaik a novinář, představitel českého realismu. Je autorem slavných Povídek malostranských, které zobrazují každodenní život v Praze 19. století.
- Antonín Dvořák (1841–1904): Skladatel světového významu, který proslavil českou hudbu v zahraničí. Jeho Novosvětská symfonie patří k nejznámějším dílům klasické hudby vůbec. Dvořák také tři roky působil v USA jako ředitel konzervatoře.
- Alfons Mucha (1860–1939): Malíř a grafik a představitel secese. Jeho Slovanská epopej je cyklem pláten, která zachycují klíčové okamžiky slovanské historie.
- Ema Destinnová (1878–1930): Světoznámá operní pěvkyně, která si získala renomé především v Metropolitní opeře v New Yorku. Její jméno nese jeden z našich nejvýznamnějších hudebních festivalů, „Hudební slavnosti Emy Destinnové“.
- Karel Čapek (1890–1938): Spisovatel, dramatik a novinář, jehož tvorba zásadně ovlivnila českou literaturu. Je známý svými protiválečnými hrami a romány jako R.U.R. nebo Válka s mloky.
Mapa a přehled osobností: Interaktivní mapu Vyšehradského hřbitova se všemi osobnostmi najdete na aktivní mapě pražských hřbitovů. V poli hřbitov zvolte Vyšehrad a mapa se přiblíží. Klikáním na jednotlivé hroby a hrobky zjistíte jména zesnulých.
Architektura hřbitova: arkády
Kromě Slavína hřbitovu dominují neorenesanční arkády, které tvoří velkou část hřbitovní zdi a ukrývají řadu hrobek větších rozměrů. Autorem architektonického řešení je opět architekt Antonín Wiehl, zde společně s Antonínem Barvitiem. V arkádách je pohřbený rovněž samotný Wiehl - v hrobce, kterou sám navrhl. Tento architekt je také autorem dalších téměř 20 hrobek na hřbitově.
Zajímavost: symbolické hroby
Na Vyšehradském hřbitově se nacházejí také symbolické hroby, které připomínají významné osobnosti, i když jejich ostatky nejsou na tomto místě uloženy. Patří sem například pamětní místo věnované malíři a spisovateli Josefu Čapkovi, jehož přesné místo úmrtí zůstalo neznámé. Dalším takovým hrobem je památník političky Milady Horákové, která byla popravena v roce 1950 během komunistických politických procesů.
