Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V letech 1924 až 1938 probíhal v prostoru mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě pod vedením profesora Karla Absolona důležitý archeologický výzkum.
V oblasti pravěkého osídlení odborníci našli kosti více než sta mamutů, soubor vypálených keramických figurek a jejich úlomků. Nalezli i části pravěkých nástrojů nebo také kostrový pohřeb skrčené ženy, přikryté dvěma lopatkami mamutů a posypané okrovým červeným barvivem.
Mezi nálezy byl však ještě jeden, který všechny ostatní dohromady dalece předčil a místo celosvětově proslavil. Věstonická venuše.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
- O rekonstrukci Václavského náměstí s architektem Jakubem Ciglerem
- Jizerská sedmička: tipy na místa, po kterých se rádi toulají místní
- Jsou rajčata ovoce, nebo zelenina? Co vše o rajčatech nevíte
- Návod, jak překonat prokletí věčných běžeckých začátečníků
- Na pocit štěstí musíte mít geny, říká vědec Kejnovský
Význam Věstonické venuše a kdo ji objevil
Ve zbytcích pravěkého ohniště ji objevili 13. července 1925 členové archeologického týmu Josef Seidl a Emanuel Dania, pracující pod vedením Karla Absolona. Soška pochází z období mladého paleolitu, tedy zhruba 29–25 tisíc let před Kristem. Stala se nejstarší dosud objevenou keramickou soškou na světě.
Také je považována za jeden ze symbolů pravěkého umění. Pečlivé opracování a fakt, že byla vyrobena z jediného kusu hlíny smíchané s vodou, dokazují zručnost a vyspělé schopnosti pravěkého člověka.
Jako ostatní ženské sochy z daného období vyniká některými zvýrazněnými atributy: rozšířené boky, hýždě a zvětšené poprsí, což může odkazovat na zdravou silnou ženu, schopnou rodit budoucí lovce a posily kmene. Zda je pravěkým autorem muž, nebo žena, však můžeme pouze hádat.
Mezi další zajímavosti patří čtyři malé vpichy v oblasti hlavy, pravděpodobně pozůstatky zdobení pírky. Dále pak otisk prstu malého dítěte na zadní straně hýždí, který musel vzniknout ještě na měkké sošce před vypálením.
Další nejvýznamnější sošky venuší
Petřkovická venuše
- Místo: Česko, nalezená 1953 archeologem Bohuslavem Klímou na ostravském vrchu Landek.
- Materiál: vyřezávaný hematit.
- Umístění: Archeologický ústav v Brně.
Moravanská venuše
- Místo: Slovensko, nalezená 1930 v Moravanech nad Váhom.
- Materiál: vyřezaný mamutí kel.
- Umístění: Ponitranské muzeum v Nitře, v dlouhodobé expozici.
Willendorfská venuše
- Místo: Rakousko, nalezená 1908 u městečka Aggsbach.
- Materiál: vápenec.
- Umístění: vídeňské Přírodovědné muzeum.
Venuše z Hohle Fels (Švábská venuše)
- Místo: Německo, objevena 2008 v jeskyni ve švábských Alpách, jedna z nejstarších sošek s vyobrazením člověka, stará přibližně 40 000 let.
- Materiál: vyřezávaná mamutí slonovina.
- Umístění: Historické muzeum ve městě Blaubeuren.
Výzkumy a materiál
Přesné složení materiálu vědci zkoumali několikrát v minulosti, například tomografem v roce 2004 ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně nebo mikrotomografem v roce 2016 pracovníky Moravského zemského muzea v Brně.
Šlo o to, zda soška obsahuje částečky rozdrcených mamutích kostí nebo jiných příměsí, což byl jeden z původních předpokladů. Poslední zkoumání ze srpna 2024, opět provedené vědci z Moravského zemského muzea, dokázalo, že byla vyrobena pouze z úlomků hornin a drobných fosilií.
Nejvýznamnější archeologické lokality v České republice
- Předmostí u Přerova - lokalita známá archeologickými nalezišti již od 19. století. Nalezeny pozůstatky lidí a zvířat staré přibližně 100 000 let, konkrétně především kosterní pozůstatky, pravěké předměty, zbraně, šperky a další.
- Býčí skála v Moravském krasu - nalezené pozůstatky z doby železné (halštatské období), kostry lidí s uťatými hlavami nebo končetinami (možné oběti rituálních pohřbů) a kovové předměty, například slavný bronzový býk.
- Pavlov nedaleko Dolních Věstonic - další místo pravěkého osídlení lovců mamutů, jejich sídlišť a pohřebišť.
- Kněževes - pohřebiště z doby bronzové s bohatou výbavou, včetně zbraní, šperků a předmětů osobní potřeby.
- Kateřinská jeskyně v Moravském krasu - nejstarší nástěnná malba na území Česka.
Kde je možné Věstonickou venuši vidět?
Věstonická Venuše je dlouhodobě uložená v trezoru Moravského zemského muzea v Brně. Návštěvníci si mohou zpravidla prohlédnout pouze její kopii.
Kopii Věstonické venuše je možné vidět například v Archeoparku Pavlov.
Originál bývá vystaven velmi zřídka a obvykle za přísných bezpečnostních podmínek – již v roce 2004 byla její finanční hodnota odhadnuta na 40 milionů dolarů, jedná se tak o jeden z nejcennějších českých muzejních exponátů. Kulturní a historická hodnota venuše je navíc nevyčíslitelná.
Nejbližší příležitost, kdy bude možné si tento pravěký skvost prohlédnout, bude při příležitosti stého výročí nalezení sošky v termínu od 19. června do 5. října 2025 v Dietrichsteinském paláci v Brně.
A: Dolní Věstonice na mapě Evropy, B: Dolní Věstonice na mapě Česka, C: Plán dolních Věstonic, D: Místa nálezů
