Čtvrt milionu mrtvých. Tsunami v roce 2004 tragicky zasáhla Indonésii či Srí Lanku

Byl právě druhý svátek vánoční, 26. prosince 2004. Lidé v zemích s křesťanskou tradicí si užívali klidu vánočních svátků, řada z nich také vyrazila za teplem do jihovýchodní Asie. Mnohým se však tato kratochvíle stala osudnou, stejně jako tamějším lidem.

Kolem osmé hodiny ráno místního času do sebe v 30kilometrové hloubce Indického oceánu u indonéského ostrova Sumatra narazily tři tektonické desky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ indická, australská a sundská. Náraz vyvolal jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o síle 9,1 stupně Richterovy stupnice. Otřesy navíc trvaly dlouho a vyvolaly jednu z největších vln tsunami, jaké zaznamenala historie.

Vlny byly vysoké až 17,4 metru a braly s sebou nejen budovy, ale i nespočet lidských životů. Tsunami, která zasáhla Indonésii, Thajsko, Srí Lanku, ale i Malajsii, Tanzanii nebo Maledivy, si vyžádala přes 230 tisíc obětí, mezi nimi i osm Čechů.

Tsunami měla katastrofální dopady na celý Indický oceán, tragédie ale otřásla celým světem. Po jejím vzniku se tsunami rozlétla do všech směrů a během 20 minut po zemětřesení zasáhla nejbližší pobřeží Indonésie a indických Andamanských a Nikobarských ostrovů. O sedm hodin později dokonce severovýchodní pobřeží Somálska v Africe.

V zasaženém Thajsku zemřelo nebo bylo pohřešováno 8000 lidí včetně turistů. Nejhůře na tom byla rybářská vesnice Bam Nam Khem, kde zemřelo nejméně 1400 lidí. Ještě ničivěji zasáhla tsunami Srí Lanku, kde si katastrofa vyžádala dokonce 35 tisíc obětí. Přes desítky tisíc mrtvých hlásila také Indie.

Nejvíce zasaženou oblastí byla však indonéská provincie Acech, kde tsunami zničila celé vesnice. O život tam přišlo 125 tisíc lidí. Oblast se od té doby k roku 2019, tedy patnácti letům od katastrofy, výrazně proměnila. Na místě bylo postaveno asi 25 600 nových obytných, komerčních nebo dokonce vládních budov.

Ačkoli nešlo o první tsunami v Indickém oceánu, poslední velký a smrtelný příliv vln zde byl zaznamenán v roce 1883. Na počátku 21. století si tedy podobnou katastrofu nikdo nepamatoval a nebyl na ni ani připraven. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) tvořilo mezi lety 1900 a 2017 z celkového počtu tsunami v oblasti Indického oceánu pouze pět procent.

Varováním tehdy pro lidi žijící v dotčených oblastech mohlo být zemětřesení, stažení moře nebo neobvykle velké počáteční vlnobití. Tato znamení však lidé v místě naneštěstí nepochopili jako varovné signály. Spousta svědků následného neštěstí naopak přispěchala k vodě, aby se podívala, co se s ní děje. Opakem byly podle NOAA jen malé ostrovní komunity, které byly s tsunami seznámeny od předchozích generací.

Mezi celkovým počtem 230 tisíc obětí, které si vlna tsunami vyžádala, bylo i osm Čechů. Za všechny lze zmínit sedmadvacetiletého Jakuba Dosoudila, zakladatele a šéfa IT firmy Cleverlance, a jeho přítelkyni Michaelu Beránkovou. Vánoce trávili na thajském ostrově Phi Phi a ráno v den incidentu se šli potápět do moře. Potvrzení o tom, že mladý nadějný podnikatel zahynul, rodina získala až v lednu. Na potvrzení o smrti Beránkové čekala rodina osm měsíců.

Druhý svátek vánoční byl osudným i pro rodinu Manďáků, majitelů stavební firmy a ranče Kostelany u Kroměříže. Tehdy šestnáctiletý Pavel byl se svými rodiči a o rok starším bratrem na dovolené, kromě něj samotného však tsunami nepřežil nikdo z rodiny. Své příbuzné hledal na pláži téměř dva týdny, ale marně. Tělo jeho bratra bylo dokonce identifikováno jako poslední z českých obětí.

Po návratu do Čech se vzpamatovával z traumatu, prodal stavební firmu a pokračoval v podnikání na zmíněném westernovém ranči, který byl koníčkem jeho rodičů. Funguje dodnes.

Výčet osudů, které tsunami v roce 2004 změnila, tím nekončí. Mezi nimi je i příběh české topmodelky Petry Němcové, která se před smrtící vlnou zachránila tím, že strávila osm hodin zavěšená na palmě. Při katastrofě ovšem přišla o svého přítele, britského fotografa Simona Atleeho, který tsunami nepřežil. Němcová později založila nadaci Happy Hearts Fund, která pomáhá dětem v oblastech zasažených přírodními katastrofami.

Škody, které tsunami v zasažených oblastech napáchala, jsou obrovské. Celkově byly podle NOAA v roce 2017 odhadnuty na zhruba 13 miliard dolarů, tedy přibližně 300 miliard korun. Nejhůře postiženou zemí byla Indonésie, kde přišlo o život více než 167 tisíc lidí a škody dosáhly téměř šesti milionů dolarů (zhruba 140 miliard korun).

Vlny však nenapáchaly pouze hmotné škody. Kromě infrastruktury, domů a podniků a zdrojů obživy zničily i prosperující komunity a životní prostředí, zejména pak půdu, vegetaci a úrodu. Především ale zasáhly tisíce lidských životů, které ve spoustě případech už nebudou nikdy stejné.