Hlavní obsah

Stavba, která změnila svět. Válčí se tam, umírá. A jde o velké peníze

Foto: Getty Images

Letecký pohled na Suezský průplav.

Jedna z nejdůležitějších světových obchodních cest. Důležitý strategický prostor a časté místo bojů. Příčina jedné z největších poválečných politických krizí. Suezský kanál. Oficiálně byl otevřen 17. listopadu 1869.

Článek

Abychom si udělali zběžnou představu o významu Suezského kanálu, postačí pro začátek několik čísel. Kanál, který má na délku přibližně 190 kilometrů, je nejkratší vodní trasou, která spojuje Evropu a Asii. V době otevření kanálu byla jedinou alternativou plavba kolem celé Afriky. Loď, která plula například z Terstu do Bombaje, nyní do cíle dorazila o 37 dnů rychleji.

A velké úspory času dělají ze Suezského kanálu jednu z nejdůležitějších obchodních tepen i dnes. Použijeme-li opět příklad cesty z italského přístavu do Indie, pak vzdálenost při plavbě kanálem může být například 4400 námořních mil (přibližně 8150 kilometrů). Při průměrné rychlosti 20 uzlů (asi 37 km/h) bude plavba trvat okolo devíti dnů. Kolem Afriky loď urazí 10 500 námořních mil (19 500 kilometrů) a do cíle dopluje za tři týdny.

V posledních letech se díky rychlému tání ledovců otevírá i severní arktická cesta. Ale i ta je výrazně delší než plavba Suezským kanálem.

V průběhu finančního roku, který skončil 30. června 2023, proplulo kanálem 25 887 lodí, tedy více než 70 denně. A společnost, která kanál spravuje, vydělala 9,4 miliardy dolarů.

Když v roce 2021 zablokovala kanál obří nákladní loď Ever Given (k tomu se ještě vrátíme), odhadoval list New York Times, že tak zmrazila obchod v objemu 10 miliard dolarů denně.

A Suezský kanál se stal bojištěm během první i druhé světové války. Je jen tenkou dělící linií mezi Egyptem a Izraelem. A suezská krize v roce 1956 hrozila přerůst ve světovou válku.

Od faraonů k Napoleonovi

Možnosti, jak propojit Středozemní a Rudé moře, zkoumali už vládcové starověkého Egypta. Ta myšlenka se nabízela vcelku přirozeně – osou hospodářství a kultury starého Egypta byla řeka Nil. Ta se vlévá do Středozemního moře. A v oblasti delty je to k Rudému moři „jen“ něco přes 100 kilometrů.

Podle legend vznikl první kanál propojující Nil a Rudé moře už ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Pravděpodobnější ale je, že první velký kanál, který navíc inspiroval i moderní stavitele, začal stavět až král Neko II. na přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem. Antický řecký historik Hérodotos tvrdil, že při stavbě kanálu zahynulo 120 tisíc dělníků. A že jeho délka byla 183 kilometrů.

Projekt, který se podobal současnému Suezskému kanálu, představili na konci 15. století Benátčané. Byli totiž v problémech: Portugalec Bartolomeo Dias obeplul Afriku a Benátčané ztráceli svoje dominantní postavení ve středomořském obchodě. S tehdejšími vládci Egypta se však nedohodli.

Na konci 18. století přitáhl do Egypta Napoleon. Ano, rozkrádal egyptské umění ve velkém, ale také se nechával inspirovat a výpravu pojal nejen jako vojenskou, diplomatickou a loupeživou, ale i jako vědeckou. Provázel ho tým archeologů, historiků a dalších vědců, kteří mimo jiné objevili pozůstatky starověkého kanálu.

Napoleona to zaujalo. Přemýšlel o propojení Středozemního a Rudého moře, ale plány ztroskotaly na tehdy převažujícím mínění, že hladina Rudého moře je o 8,5 metru výš než hladina moře Středozemního. Vyrovnávání hladin by stavbu zkomplikovalo a prodražilo. Napoleon měl navíc spoustu jiných starostí.

O Napoleonovi

Byla to jedna z nejkrvavějších bitev v dějinách. Během jediného dne tam zahynulo přes 70 tisíc vojáků. Je to slavná bitva. A je aktuální – znovu se totiž začíná diskutovat o podobnosti Napoleona a Hitlera. Borodino, 7. září 1812.

Moderní vize „Suezského průplavu“ však už byla na světě.

Půjde to

Byla to jen otázka času. Šlo totiž nejenom o ohromný obchodní potenciál, ale také o politickou moc. Po Napoleonově tažení skončila turecká nadvláda nad Egyptem. Francouzi se ovšem brzy stáhli, válčili v Evropě a Egypt po vojenském převratu ovládl Muhammad Alí.

A dějiny Blízkého východu se zhruba dalších 150 let odvíjejí podle tohoto vzorce: vliv turecké říše upadá, o kontrolu oblasti soupeří Francie a Británie, někdy jako nepřátelé, jindy jako spojenci. Někdy tohle napětí přináší oblasti pokrok – vybudování Suezského kanálu. Jindy ústí v tragické nepochopení toho, jak může vypadat soužití Západu a Východu. Dědictvím těchto selhání jsou i války mezi Izraelem a Palestinci.

Nyní zpět k Suezskému kanálu. Ve 30. letech 19. století francouzští vědci prokázali, že hladiny Středozemního a Rudého moře jsou na stejné úrovni. Hlavní námitka proti projektu průplavu tedy padla. A iniciativu převzali právě Francouzi.

V roce 1854 získal francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps od egyptského vládce koncesi na vytvoření společnosti, která postaví Suezský průplav. O pět let později začaly stavební práce na severním konci kanálu u města Port Said.

Suezský kanál byl otevřen o 10 let později, 17. listopadu 1869.

Foto: Wikimedia Commons

Slavnostní otevření Suezského kanálu.

Rámeček: Pražská stopa

Jedním z hlavních architektů stavby Suezského kanálu byl Alois Negrelli (1799–1858). Ve své době jeden z nejslavnější inženýrů, který projektoval železnice, horské silnice. A Suezský kanál.

Negrelli se narodil v Jižním Tyrolsku, jeho otec mluvil německy, matka italsky. Ne, není to Čech ani rodilý Pražan, přesto stojí za to připomenout „pražskou stopu“ Suezského kanálu. Protože snad všichni Pražané znají Negrelliho viadukt, ale málokdo si ho spojuje s „otcem“ Suezského kanálu.

Takže ano, Alois Negrelli projektoval most, který se stal součástí železnice spojující Prahu a Drážďany. „Negrelliho viadukt“ byl třetím pražským mostem a měl unikátní parametry v celosvětovém měřítku. Měří 1111 metrů a většina oblouků se klene nad městem, nikoli nad řekou.

Před třemi lety byla dokončena rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Kdo s koho

Na stavbě kanálu pracovalo během 10 let až 1,5 milionu dělníků. Podle některých odhadů jich desítky tisíc zemřely. Ale odhady se velmi liší a není překvapivé, že už před mnoha desítkami let to byla součást informační války.

Suezský kanál byl od svého otevření jednak obchodní cestou, která mohla teoreticky přispívat k rozvoji všech zúčastněných partnerů. Jednak to bylo bitevní pole. Odehrával se tu boj o vládu nad Blízkým východem, boj o snazší ovládání afrických kolonií.

Zpočátku měli ve společnosti spravující kanál většinu Francouzi. Postupně je vytlačovali Britové. Během první světové války se tu odehrály bitvy s Tureckem. Během druhé světové války s Němci.

A v roce 1956 egyptský prezident Gamál Násir průplav znárodnil. Konec kolonialismu. A také studená válka. A válka arabského světa s Izraelem. Celosvětová krize.

Násir v projevu ke znárodnění kanálu uvedl, že při jeho stavbě zahynulo 120 tisíc dělníků. Západní zdroje mluví o několika tisících mrtvých.

Jedna z nejdůležitějších obchodních cest na rozhraní Západu a Východu. A bojiště.

Lze to rozlišit?

Foto: Wikimedia Commons

Izraelský tank překonává Suezský kanál.

Krize

Samozřejmě se můžeme ptát, zda Suezský průplav vůbec ve svých dějinách poznal období, kdy nebyl „v krizi“. Boj o moc mezi západními velmocemi, kolonialismus, boj za emancipaci kolonií, světové války, vznik státu Izrael…

Jedna z těch krizí byla přesto výraznější. Suezská krize v roce 1956 dovedla svět na pokraj globální války. Francie a Británie se odmítly smířit se znárodnění Suezského kanálu. Jejich přirozeným spojencem byl Izrael, který byl v podstatě v permanentním válečném stavu se sousedícími arabskými státy.

Izrael s podporou Francie a Británie zaútočil na Egypt. A sovětský premiér Nikolaj Bulganin hrozil, že Sovětský svaz zahájí nálety na Londýn a na Paříž. A proti svým západním spojencům se tehdy postavily i Spojené státy. Situace byla složitá. V Maďarsku Sovětský svaz potlačil revoluci. A USA řešily dilema: Můžeme odsuzovat zásah v Maďarsku a zároveň obhajovat invazi do Egypta? A riskovat nálety na Londýn a světovou válku?

Egypt Suezský kanál uhájil. A roce 1973 provedl brilantní vojenskou operaci, kdy přes kanál přepravil mohutné vojenské síly a napadl Izrael. Válku nakonec prohrál. A od té doby se zdálo, že Suezský průplav je zase především obchodní cestou.

Je to ale křehká obchodní cesta mezi Západem a Východem. Před 10 dny do průplavu doplula americká jaderná ponorka. Jako varování v rámci aktuální fáze izraelsko-palestinské války.

Z historie

Útok Hamásu na Izrael přišel 50 let po začátku jomkipurské války. I v roce 1973 byl nepřátelský vpád pro izraelskou armádu překvapivý a obrana byla zpočátku chaotická. Dodnes je to pro Izrael velké trauma.

Křehká cesta

Rychlost větru se v nárazech pohybovala kolem 80 kilometrů za hodinu. A písečný vír snížil viditelnost na minimum. Bylo ráno 23. března 2021. Suezským kanálem proplouvala jedna z největších nákladních lodí na světě, Ever Given. Pravidla pro plavbu kanálem povolují maximální délku lodi 400 metrů. Ever Given má na délku 399 metrů a 94 centimetrů. Vejde se tam. Teoreticky.

Lodě na cestě kanálem provázejí zkušení místní navigátoři. Jenže toho rána, za poryvů větru a nulové viditelnosti, se neshodli. A hádal se s nimi i kapitán lodi. Co dělat, když se tak silný vítr opírá do 14 pater nákladu. Sebesilnější a sebevětší loď se začíná chovat trochu jako plachetnice, kterou Bartolomeu Dias obeplouval Afriku.

Zjednodušeně – jeden navigátor říká: „Prudce doprava,“ druhý říká: „Projet to maximální rychlostí,“ a kapitán říká: „Prudce doleva.“ Jak to asi mohlo dopadnout? Suezský kanál je obdivuhodná stavba, ale když se tam čtyřsetmetrová loď vymkne kontrole, nemůže to dopadnout dobře. Ever Given se přídí zachytila o břeh kanálu. A celý ho přehradila. Trvalo týden, než ji vyprostili. A než se světový obchod vrátil k normálním číslům.

Foto: Maxar, Getty Images

Satelitní snímek společnosti Maxar z března 2021 ukazuje Suezský průplav, který v té době blokovala kontejnerová loď Ever Given. Patrné jsou i vlečné čluny, které loď „odlepovaly“ od stěn průplavu.

Je to v mnoha ohledech symbolické. Civilizace si dokáže poradit s propojením dvou moří. Dokázala by i srovnat jejich hladiny, kdyby to bylo nutné. Ale pak si s tou novou cestou úplně neví rady. Válčí se tam a umírá, protože je to hranice. A protože se tam obchoduje a vydělávají se tam velké peníze.

A protože se tam obchoduje, tak se tam také „zefektivňuje“. Čím větší loď, čím větší náklad, tím větší jsou úspory.

A pak zafouká silný vítr a jsme zpátky v 15. století.

Kanál a gender

Zablokování kanálu má i moderní civilizační genderovou podobu. Je to už spíš anekdota, ale dokládá, nakolik je kanál důležitou součástí naší společnosti.

Jde o Marwu Elselehdar. V době, kdy Ever Given zablokovala kanál, jí bylo 29 let. A byla první a jedinou egyptskou námořní kapitánkou. To opravdu není samozřejmost – žena v typicky mužské profesi v arabském světě.

„Lidé u nás stále nepřijímají představu, že žena může pracovat daleko od své rodiny, třeba na moři,“ říká Marwa Elselehdar. „Ale když děláte to, co milujete, nepotřebujete, aby to všichni kolem vás schválili.“

Ale lidé to prostě nepřijímají. Tak se na sociálních sítích šířila informace, že kapitánkou na lodi blokující Suezský kanál byla Marwa Elselehdar. Nebyla tam. Ale byla snadným cílem. Žena a kapitánka? Sotva umí zaparkovat auto. Tak jak si asi poradí s takovou lodí?!

Snadný cíl. Tak jednoduché to ale není. Tak snadno se pohnutých dějin Suezského kanálu nezbavíme.

Doporučované