Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spolu s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem a Bohuslavem Martinů patří k nejznámějším a nejhranějším českým skladatelům. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl, které se později stalo symbolem českého národa, je mimo jiné i symfonická báseň Vltava. Tu Bedřich Smetana složil na přelomu listopadu a prosince roku 1874, veřejně poprvé zazněla před 150 lety.
Skladatel, klavírista a dirigent Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli do rodiny tamního sládka. Už ve čtyřech letech se naučil hrát na housle, později i na klavír. Hudba byla odmala jeho vášní, na rozdíl od školy, kterou kvůli své radosti z hudby poměrně zanedbával. Svou první klavírní Louisinu polku složil své první lásce již v šestnácti letech a v roce 1843 se za hudbou přestěhoval do Prahy. Tam u Josefa Proksche studoval teorii a kompozici.
Národní hudbě předcházelo Švédsko
Tomu, aby se Smetana později mohl nazývat zakladatelem národní hudby, předcházela dlouhá a místy i trnitá cesta. Smetana se aktivně účastnil revolučního hnutí v roce 1848 a patřil ke generaci umělců Národního divadla. Dlouho také působil jako učitel hudby a od roku 1849 dokonce vedl svou vlastní hudební školu, se kterou mu pomáhala jeho žena, pianistka Kateřina. S ní měl čtyři dcery, tři z nich však zemřely.
Smetana se kvůli špatným poměrům v Praze rozhodl odjet do švédského Göteborgu, kde pak působil pět let jako sbormistr. Hudba, které se tam věnoval, však byla odlišná od té, na kterou jsou lidé pod jménem Bedřich Smetana zvyklí - byla totiž více evropská. Kromě úspěchů a nové hudební tvořivosti ovsem Smetanu ve Švédsku nepotkalo pouze štěstí. Prožil tam totiž rodinnou krizi, když mu zemřela žena. Krátce na to se však oženil podruhé.
Podle historika Pavla Kosatíka by Smetana, kdyby nebylo úmrtí Kateřiny a následného druhého manželství, ve Švédsku možná zůstal a hudbě evropského stylu by se věnoval dál. To ostatně mohl dělat i v Praze, kam se poté vrátil. Do kulturního vývoje však zasáhla revoluce roku 1861 a lidé začali požadovat vlasteneckou tvorbu více než kdy jindy. A Smetana jejich přání splnil.
Opery a Má vlast
Zlom ve Smetanově kariéře nastal až po uvedení prvních dvou oper. Díky jejich úspěchu se v roce 1866 stal kapelníkem orchestru Prozatímního divadla, předchůdce dnešního Národního divadla. V čele české opery stál až do roku 1874, pak ale přišla další životní překážka - hluchota. Ani ta ho však zcela nezastavila.
Opery Bedřicha Smetany
| Braniboři v Čechách | Námětem jsou události v Čechách po smrti Přemysla Otakara II. |
| Prodaná nevěsta | Komická opera zasazená do českého venkova, je považována za „národní operu“. |
| Dalibor | Vychází z pověsti o rytíři Daliborovi z Kozojed, který byl vězněn za vlády Vladislava II. Jagelonského ve věži Pražského hradu. |
| Libuše | Měla premiéru při slavnostním otevření Národního divadla, námětem opery je legenda o kněžně Libuši. |
| Dvě vdovy | Komická konverzační opera po vzoru francouzského žánru opéra-comique, děj je zasazen do salónu venkovského statku. |
| Hubička | První dílo, které Smetana napsal po svém ohluchnutí. Předlohou opery se stala stejnojmenná povídka Karolíny Světlé z roku 1871. |
| Tajemství | Příběh zasazený do prostředí Bezdězu o dvou rodech - Kalinů a Malinů. |
| Čertova stěna | Inspirovaná starou pověstí, vypráví příběh o ďáblovi, který sleduje svůj prospěch a brání panu Vokovi oženit se a zachovat rod. |
| Viola | (nedokončená) |
Ve stejném roce, nejprve pouze na jedno ucho hluchý, začal psát i soubor symfonických básní s názvem Má vlast. Orchestrálních skladeb zhudebňujících mimohudební námět, například příběh, děj nebo obraz, bylo v cyklu dohromady šest - Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Celý cyklus má být oslavou krás české země a připomínat její významné historické události.
Symfonická báseň Vltava
Samotnou Vltavu Smetana napsal za tři týdny. Po jejím dokončení si pak poznamenal: „Jsa úplně hluchým!“
Skladba se dělí na několik částí podle toho, jaký úsek řeky zrovna popisuje. První je její pramen, tichý, tenký, popsaný za pomoci flétny a houslí. Následuje mohutná řeka, která je znázorněna hlavním hudebním motivem v podání celého orchestru.
Skladba pak dále sleduje řeku protékající kolem lesního honu nebo vesnické svatby, kam Smetana zaimponoval svou oblíbenou polku. Následují Svatojánské proudy, které představují nejdramatičtější část Vltavy, a pak samotná řeka protékající Prahou - zde se objevuje motiv Vyšehradu.
Soubornou premiéru měl celý cyklus, který každý rok otevírá festival Pražské jaro, až v roce 1882. Vltava však letos od své premiéry slaví již 150 let. Její autor, který postavil základ české národní hudbě, zemřel v pražském ústavu pro duševně choré 12. května 1884 ve věku 60 let.
Pět zajímavostí o Bedřichu Smetanovi
- Byl v pořadí 11. dítětem sládka Františka Smetany, avšak prvorozeným synem.
- Příčinou jeho hluchoty byl pravděpodobně zánět obličejových kostí, který ho provázel celý život. Rozšířil se mu poté, co mu při dětské hře v deseti letech explodovala do obličeje lahvička se střelným prachem. Dlouho se ale věřilo, že důvodem jeho zdravotního stavu před smrtí byl syfilis.
- O jedné z hlavních melodií skladby Vltava se traduje, že ji autor převzal z české lidové písně Kočka leze dírou.
- Byl dvakrát ženatý a celkem měl šest dcer. Tři z nich ale zemřely ve velmi raném věku.
- Smetana byl znamenitý tanečník a měl rád společenské hry.
