Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zvolený americký prezident Donald Trump obvinil Panamu, že vybírá nadměrné poplatky za využívání Panamského průplavu a pohrozil, že pokud tato středoamerická země nebude vodní cestu spravovat přijatelným způsobem, mohl by požadovat předání správy nad průplavem Spojeným státům. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jde o mimořádně vzácný případ, kdy americký vrcholný politik varuje, že by mohl na suverénní zemi tlačit, aby předala část svého území.
Panamský průplav rozdělující americký kontinent na severní a jižní část je dnes neodmyslitelnou součástí lodního světa. Přes 80 kilometrů dlouhá cesta průplavem, která bez fronty trvá okolo osmi až deseti hodin, zkracuje lodím cestu z Atlantského do Tichého oceánu nebo naopak.
Aby se lodě dostaly na opačnou stranu, musely dříve obeplout téměř celou Jižní Ameriku, obvykle přes Magalhãesův průliv. Myšlenka, aby se 46 kilometrů široká Panamská šíje stala prostupnou pro lodě, tak byla opravdu na místě.
Za první výstavbou stáli Francouzi
S nápadem využít Panamskou šíji jako lodní spojku mezi oceány přišlo poprvé Španělsko už v 16. století – necelých 50 let poté, co byla objevena Amerika. Tehdejší španělský král Karel V. chtěl námořní zkratkou dosáhnout vojenské a obchodní převahy nad Portugalskem. Nápad se však rozhodla uskutečnit až Francie na konci 19. století.
Plán Francouzů představoval prokopání Panamské šíje na úrovni mořské hladiny. Chtěli proto vyhloubit koryto natolik, aby na obou stranách navazovalo na vodní hladinu. S hloubením začali 1. ledna 1881.
První pokus o stavbu Panamského průplavu se ale potýkal hned s několika problémy. Francouzi neuměli pracovat s půdou, která se v oblastech stavby nacházela. S hloubením průplavu navíc začali v nejhorším možném čase, a to v období dešťů, které v Panamě trvá od dubna do prosince.
Docházelo proto k velkému počtu nehod – opakované sesuvy půdy, zasypávání pracovních strojů a zdravotní komplikace. Největší hrozbou však byli komáři, kvůli nimž dělníci podléhali malárii a žluté zimnici.
Fakta o Panamském průplavu
- Kde se nachází: Kanál spojuje Karibské moře u města Colón a Panamský záliv u města Ciudad de Panama.
- Kdy byl otevřen: První loď tudy proplula 15. srpna 1914.
- Technické parametry: Průplav je 81,6 kilometrů dlouhý a 150 až 305 metrů široký.
- Rozdíl hladin: Rozdíl hladin činí 26 metrů.
- Kolik lodí kanálem propluje: za normálních podmínek 35 až 40 lodí za den.
- Cena proplutí: Mění se dle vytížení, malé jachty zhruba od 12 tisíc amerických dolarů (cca 280 tisíc Kč), kontejnerové lodě standardně 60–300 tisíc dolarů (cca 1,4–7,1 milionu Kč). V době sucha a velké zácpy se volné sloty pro lodě draží, cena za „předběhnutí“ v řadě může dosáhnout až čtyř milionů dolarů (přes 90 milionů Kč).
- Jaké lodě kanálem proplouvají: Jsou to především tankery, kontejnerové lodě nebo osobní luxusní lodě.
- Čekací doba: Loď průplavem propluje za 8–10 hodin, kvůli omezené kapacitě se s čekáním doba prodlužuje na cca 20–30 hodin.
Francouzskou výstavbu vedl po svém úspěšném debutu při vybudování Suezského průplavu Ferdinand de Lesseps pod záštitou společnosti Compagnie de Panama. Lessepsovým plánem bylo prohloubení koryta v již zmíněné úrovni vodní hladiny, ale tenhle nápad nakonec vzal za své.
Francouzi budují průplav, údolí Culebra Cut v roce 1896.
Lessepsův plán ztroskotal na komárech a korupci
Francouzi do svého projektu pod záminkou vysokého platu nalákali desítky tisíc dělníků, nejčastěji z Afriky. Kvůli špatným pracovním podmínkám a nemocem, které stavbu Panamského průplavu zastavily, však přišlo o život okolo 22 tisíců z nich.
Francouzi přes všechny komplikace u projektu vytrvali osm let, ale v roce 1889 museli nakonec vyhlásili bankrot. Do průplavu, který byl ke konci hotový z jedné třetiny investovali 287 milionů dolarů.
Okolo prodeje Panamského průplavu vznikla korupční aféra. Vedení projektu nechtělo, aby se ve světě vědělo, jak na tom akciová společnost Campagnie de Panama doopravdy byla, kvůli bankrotu navíc musela vyhlásit konkurz. Ve Francii se proto vedoucí projektu snažili uplácet ministry a novináře.
Když to odhalila policie, obviněni byli mimo jiné Lesseps a jeho syn Charles, ale také inženýr Gustave Eiffel, který se na projektu podílel. Eiffel byl dokonce odsouzen k dvouletému žaláři. Odvolací soud rozsudek po přezkoumání zrušil a slavného tvůrce zcela osvobodil, jeho to však velmi poznamenalo. Zproštěni viny byli nakonec i Lessepsovi.
Průplav dostavěli Američané
Panamský kanál pak za třetin původní ceny, tedy 40 milionů dolarů, koupili Američané, kteří pak v projektu pokračovali. Aby bylo dokončení výstavby průplavu úspěšné, dospěli ke dvěma opatřením.
Fotky, jak průplav stavěli Američané:
Za prvné ustoupili od myšlenky Francouzů o prokopání kanálu na úrovni moře. Místo toho pod vedením Johna Franka Stevense využili řeku Chagres. Na ní se rozhodli vytvořit umělé jezero Gatún a to pak soustavou zdymadel propojit s oběma oceány. Američané tak vymysleli, že loď při proplouvání kanálem na jedné straně vystoupá k jezeru o 26 metrů a na druhé klesne zpět na úroveň mořské hladiny.
Druhým důležitým bodem byla příprava podmínek pro dělníky, o kterou se zasloužil lékař William Gorgas. Díky sérii opatření, mezi které patřilo například dláždění cest, zavedení kanalizace nebo používání moskytiér, byli z území do dvou let vyhnaní komáři, kteří nemoce přenášeli. Poté mohla výstavba, do níž ve výsledku Spojené státy investovaly 375 milionů dolarů, začít.
Jedna z největších staveb přelomu 19. a 20. století byla otevřena 15. srpna 1914. Ten den však kanálem proplula jediná loď, do úplného provozu byl průplav otevřen až po první světové válce.
Zóna průplavu: střet Panamců a amerických dělníků
Výstavba Panamského průplavu zahrnovala dvě věci, které zásadním způsobem ovlivnily panamskou společnost i hospodářský a politický vývoj země.
- Smlouva Hay-Bunau-Varilla udělila Spojeným státům na dobu neurčitou práva na pás země, kde platily zákony Spojených států.
- Na obou březích průplavu byla instalována moderní americká vojenská zařízení a základny, kolem nichž vznikl zcela nezávislý stát ve státě.
Pás však zemi geograficky rozdělil a po více než 75 let byl zdrojem konfliktu mezi Panamou a Spojenými státy.
Dalším faktorem s významnými důsledky pro panamskou společnost byli dělníci z celého světa, které Spojené státy přivezly během výstavby průplavu. Po jejím dokončení dělníci obývající pásmo přišli o práci, a proto několik let po otevření průplavu vypukla v Panamě hospodářská krize.
Dohoda o provozu průplavu navíc neumožňovala, aby se Panama podílela na příjmech nebo finančních výhodách, které průplav přinášel. Jediným přínosem pro Panamu tak byla skromná roční platba za pronájem a přímá a nepřímá pracovní místa pro panamské občany.
Důsledky sporů
To vše podněcovalo rostoucí politický a sociální tlak, který vyvrcholil událostmi z 9. ledna 1964, při nichž zahynulo 23 mladých lidí a více než 200 Panamců bylo zraněno.
- Muselo tak dojít ke změně majitele průplavu, převodu vlastnických práv předcházely roky vyjednávání a dvacetileté přechodné období.
- Obyvatelé Panamského pásma museli odejít zpátky do Spojených států, Panamci naopak mohli konečně do oblasti, která jim do té doby byla téměř uzavřená.
- Dne 31. prosince 1999 přesně o půlnoci skončila Američanům smlouva a kanál se dostal výhradně do správy Panamy.
Panamský průplav: současnost
Panamský průplav se na začátku 21. století dočkal rozšíření, které zajišťuje proplutí lodí s velkou tonáží. Před rozšířením měl průplav tři zdymadla, nyní se může pyšnit již šesti. Stavba začala v roce 2010 a byla dokončena o šest let později.
Za normálních podmínek Panamský průplav odbavuje přibližně tři procenta objemu světového obchodu po moři. Je zároveň největším zdrojem příjmů Panamy, v roce 2022 jí přinesl 4,3 miliardy dolarů (téměř 97 miliard Kč).
V poslední době však musel průplav kvůli suchu omezit počet lodí, které ho denně využívají. Průplav je sladkovodní, závislý na umělých jezerech, a tudíž i náchylný k poklesu hladiny.
