Oppida, muzea i festivaly. Vyrazte na výlet po stopách tajemných Keltů

Dnes se po jejich stopách můžete vydat na mnoha místech po celé zemi. Ať už jste vášnivý milovník historie, nebo jen hledáte zajímavý výletní cíl, keltská minulost na českém území vám má rozhodně co nabídnout.

Můžete obdivovat pozůstatky starověkých hradišť, dozvědět se více o životě Keltů v muzeích, na naučných stezkách nebo ve rekonstruované podobě keltského oppida v podobě skanzenů.

Seznam Zprávy připravily výběr několik míst, kam se za Kelty v Česku vydat a která stojí za to navštívit. Tato místa vás vtáhnou do atmosféry dávných časů a umožní vám nahlédnout do každodenního života jedné z nejvýznamnějších kultur starověké Evropy. Keltskou atmosféru můžete zažít také na několika akcích.

Na vrchu Hradiště nad obcí Stradonice nedaleko Berouna stálo keltské oppidum, které bylo svého času jedním z těch nejvýznamnějších v Čechách, s rozlohou okolo 90 hektarů. Proslulo nálezem keltského pokladu v roce 1877 v podobě dvou stovek zlatých mincí. Pořádný archeologický průzkum se zde však uskutečnil až po „zlaté horečce“, která místo značně zdevastovala.

Místo je volně přístupné veřejnosti a je oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Dnes jeho polohu připomíná kříž, společně s ním na vrchu stojí i informační cedule, kde si turisté mohou přečíst o historii, původních stavbách a dalších zajímavostech. K oppidu vede několik značených turistických stezek nebo naučná stezka.

V Pardubickém kraji máme taková místa hned dvě a nejsou tak daleko od sebe. Prvním je skanzen Nasavrky, jeden z těch větších keltských skanzenů v České republice. Místo pamatuje keltské osídlení, a tak se projekt Země Keltů snaží návštěvníky seznámit s životem Keltů v co nejvěrněji rekonstruované podobě keltského oppida z druhého století před naším letopočtem.

Návštěvníci ve skanzenu uvidí, jak Keltové žili, a mohou si prohlédnout například dům kováře, kurník, kovárnu, polozemnici, různé dílny, dům kameníka a mnoho dalších staveb. Během celého roku se na místě konají různé akce, ať už vítání jara, dětské barbarské hry nebo dny řemesel přibližující tehdejší výrobu.

Zhruba dva kilometry od skanzenu se nachází jediné oppidum ve východních Čechách, nedaleko obce České Lhotice, volně přístupné veřejnosti. Ve své době tu stálo opevněné keltské sídliště o rozloze asi 30 hektarů nad řekou Chrudimkou. Dnes už jsou zde k vidění pouze valy, které prostor chránily.

Místo mělo význam mocenského centra stojícího při významné komunikaci a zároveň zastávalo důležité místo související se získáváním nerostných surovin. Model oppida, jak přibližně vypadalo a nejen to, si lze prohlédnout v expozici Po stopách Keltů v Zámku Nasavrky.

Obě místa, skanzen a oppidum, propojuje naučná stezka, jež vede okolo obce Nasavrky, do vesnice České Lhotice k oppidu a zpět do Nasavrk. Historii a zajímavosti si přečtete na dvou desítkách informačních tabulích po cestě.

V rámci stezky narazíte i na 15 metrů vysokou rozhlednu Boika, otevřenou v roce 2006 a přístupnou zdarma. Po vystoupání 32 schodů neuvidíte z její vyhlídkové plošiny jen keltské oppidum, ale naskytne se vám krásný výhled na Orlické hory, Železné hory a při dobré viditelnosti i na Krkonoše.

Za Kelty můžete vyrazit i na kraj hlavního města na Zbraslav, kde se nacházelo nejlidnatější a nejrozsáhlejší známé oppidum na českém území. Přesněji se jedná o oblast po obou stranách Břežanského údolí na pravém břehu řeky Vltavy, známé jako Závist.

Právě zde se nacházejí dva velmi zajímavé kopce, které svou mohutností dominují dané lokalitě - Hradiště a Šance. Nejen kvůli své geografické poloze bylo místo pro opevněné sídlo ideální.

Historie osídlení této lokality sahá až do pozdní doby kamenné, ale doklady existence opevnění jsou z doby bronzové, to tu vybudovali ještě předchůdci Keltů. V laténském období se opevněná plocha rozšířila až na 170 hektarů.

Během několika stovek let bylo opevnění několikrát přebudováno, hradiště bylo i vícedílné, k akropoli přibyla například předhradí a podhradí. Až v polovině 20. století byly položeny základy archeologickému výzkumu, který objevil stopy mnoha obytných a užitkových staveb. Výzkum byl ukončen v roce 1990, rok před tím byly pozůstatky hradiště prohlášeny za národní kulturní památku.

Je to jedno z největších a nejvýznamnějších keltských oppid ve střední Evropě a stále je důležitým zdrojem poznatků o životě Keltů na našem území.

Pokud vyrazíte na Moravu, nevýznamnější zdejší oppidum najdete asi jeden kilometr východně od obce Malé Hradisko v okrese Prostějov.

Celý areál na izolovaném ostrohu mezi dvěma vodními toky byl členěn na tři části - vnitřní část a západní a východní předhradí. Vnější opevnění bylo dlouhé 2800 metrů a chránilo oblast s rozlohou 37 hektarů. Ta byla hustě zabydlena zástavbou dvorcového charakteru, na každém nepravidelném čtyřúhelníku stály různé budovy, ať už hospodářské nebo obytné.

Od počátku 16. století je místo známé jako naleziště jantaru, jehož zde bylo i v okolí objeveno opravdu mnoho. Značit to může i fakt, že oppidum leželo na tehdy důležité obchodní cestě - Jantarové stezce. Bylo zde i důležité výrobní a řemeslné centrum, na nějž ukazují například nalezené pozůstatky hrnčířství, textilní výroby, kovářství, zpracování skla či jantaru.

Dnes je místo volně přístupné a doplněné o naučnou stezku s informačními panely, kde se dozvíte více.

Podívejte se na několik dalších míst, kam vyrazit za historií a poznáním Keltů, kteří žili na našem území.

S životem Keltů se můžete blíže seznámit i na několika akcích po celé republice. Dali jsme dohromady výběr těch nejzajímavějších, které se uskuteční v letošním roce.

Kam jste vyrazili za Kelty v Česku vy? Dejte tipy na místa, kulturní či společenské akce ostatním čtenářům do komentářů.