Všichni volají Ameriko, pomoz, dodej… A přitom ji léta ždímají, říká Josef Mašín

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V rozhovoru s Josefem Mašínem (92), veteránem boje proti nacismu a komunismu, ale také speciálních sil US Army, musíte být neustále ve střehu.

Svá tvrzení opírá o zkušenosti úspěšného byznysmena v letectví či z výroby mikročipů, a navíc na vás hrne nejrůznější analýzy, průzkumy i statistiky. To, co říká, vás zkrátka nutí přemýšlet.

V jedné chvíli, když mluví o Evropě a její schopnosti čelit Putinovi, dá k dobru historku z mnichovského letiště. Jak tam potkal skupinu amerických vojáků a ptal se jejich velitele, proč nejsou v uniformě. A velitel mu prý řekl, že „jeho muži nesmějí uniformami amerických vojáků dráždit Němce“.

„Takže si to shrňme,“ říká na to Josef Mašín. „Američtí vojáci zajišťují i v Německu bezpečnost Evropy a přesto se obávají chodit na veřejnosti v uniformách, protože by tím provokovali obyvatelstvo. Ty Evropany, jejichž životy chrání i v časech barbarské války na Ukrajině. Absurdnost nad absurdnost. I to je vizitka jedné země, člena NATO… a možná nejenom jedné,“ prohlašuje v rozhovoru uskutečněném přes internet.

Josef Mašín se v roce 1953 s bratrem Ctiradem (domácky Radkem) a kamarádem Milanem Paumerem prostřílel proti velké přesile do západního Berlína. Dodnes se stýká s komunitou bezpečnostních analytiků USA a přednášel i na elitní základně Fort Liberty (dříve Fort Bragg), sídle legendární 82. výsadkové divize.

Po odstoupení prezidenta Joea Bidena z klání o Bílý dům, ale i po atentátu na exprezidenta Donalda Trumpa se nelze veterána protinacistického a protikomunistického odboje, ale i vojáka speciálních sil US Army, nezeptat: nakolik vás tyto zlomové události překvapily a možná i šokovaly?

No vlastně ani nepřekvapily. Já vás naopak asi překvapím tím, že třeba s tím atentátem jsem počítal. Jednoduše jsem předpokládal, že k něčemu podobnému dojde. Kvůli názorům a kritice NATO či EU považují mnozí lidé Donalda Trumpa za agenta ruského prezidenta. V USA i ve státech západní Evropy lze vysledovat kroky ne nepodobné marxismu, které mohou časem přerůst ve vážnou krizi.

Co máte konkrétně na mysli?

Například tady v Americe je už téměř nemožné jim čelit. Určitě teď leckoho popudím, ale například vedení FBI či CIA je v rukou těchto neomarxistů… a právě tito lidé bojovali proti Trumpovi. Což se ale netýká řadových či středních pracovníků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ těch vojáků. Prezident Obama, ale i Biden nastoupili do Bílého domu pod heslem změnit Ameriku. Dodnes mně ale není jasné, co bylo třeba změnit na zásadách a myšlenkách otců zakladatelů Spojených států amerických. Tedy i zakladatelů Ústavy USA. To byl a stále ještě je maják svobody –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejenom pro Spojené státy, ale i pro svět. No a zmínění prezidenti ten maják změnili. Důsledkem je mimochodem někdy až nesmiřitelné rozštěpení Ameriky, což má pochopitelně vliv i na Evropu.

Opravdu to rozštěpení natolik nesmiřitelné?

To si pište. Naprosto. USA jsou dnes rozpolcené, roztříštěné. Jen si to vezměte: po skončení druhé světové války měla Amerika 175 milionů obyvatel. Dnes má ovšem kolem 340 milionů. Přičemž jen za poslední čtyři roky prezidentství Joea Bidena přišlo do USA 15 milionů nelegálních migrantů. Spojené státy se nám tak mění před očima –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i s hodnotami, na nichž vznikly. To už není země, ke které jsme kdysi s bratrem Radkem vzhlíželi a o které jsme snili. Naprosto se od našeho příchodu změnila. A určitě ne k lepšímu. Nikdo přitom nechce přiznat, republikáni ani demokraté, kdo za to může.

Kdo je tedy podle vás favoritem blížících se prezidentských voleb?

Pokud budou opravdu demokratické –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ne takové jako před čtyřmi lety – pak by musel, jako už tehdy, vyhrát Donald Trump. Vím, že se to například u vás v Česku nenosí a možná ani vy se mnou nebudete souhlasit, ale prezidentské volby v USA byly tehdy opravdu ukradeny.

Jak ukradeny?

Pro mě kdysi pracovalo pět zahradníků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ imigrantů, kteří volili u nás v Kalifornii. Ovšem nelegálně. Jednou větou: volby nelegálních lidí jsou v Kalifornii legální. Podle demokratů tu ale nelegálně nikdo nevolil. Přičemž nešlo jen o těch mých pět zahradníků, nýbrž o statisíce a možná miliony nelegálů. Tedy lidí, kteří nemají americké občanství. „My jsme šli k volbám,“ prohlašovali s úsměvem. Ptal jsem se proto lidí z volební komise, co u voleb dělají lidé, o nichž jsem bezpečně věděl, že nemají americké občanství anebo tu nejsou legálně. Odpověděli: „Pane Mašíne, my se jich ze zákona nesmíme ptát na jejich identitu.“ Když tohle řeknete někomu u vás v Česku, nebude nikdo věřit.

Americké soudy však opakovaně rozhodly, že volby byly před čtyřmi lety v USA legální a spravedlivé.

A opět řeknu něco, co se vám nebude asi líbit: vámi zmíněné soudy byly a jsou naprosto zastrašené. Jen v roce 2020 proběhlo v USA 754 velkých demonstrací Afroameričanů, národnostních menšin a levicově smýšlejících lidí. Možná si ani neumíte představit ten výbuch žhářství, pálení a rabování, aniž by tomu například současná viceprezidentka a možná i prezidentská kandidátka Kamala Harrisová oponovala, čímž ty demonstrace, sociální výbuchy či jak to nazvat, de facto aktivně podpořila. Nejbližší Bidenovi spolupracovníci se nechali dokonce slyšet, že pokud bude Trump vyhrávat, tak jedině s pomocí Putina a že je tu ještě armáda. Tohle vše přispělo k oné zastrašenosti zdejších soudů.

Nakolik mohou tyto události v USA ovlivňovat globální a tedy i evropskou bezpečnost?

Nemusím asi připomínat, že 75 procent rozpočtu NATO hradí američtí daňoví poplatníci, zatímco evropské země Aliance škrtily po desetiletí obranné rozpočty až na hranici schopností ubránit se agresi. Jinými slovy: téměř všechny evropské země NATO si po léta zvyšovaly blahobyt na úkor USA, přičemž se jaksi automaticky spoléhaly na jejich ochranu. A řečeno zcela natvrdo: NATO byly a stále ještě jsou především Spojené státy americké, bez jejichž pomoci by třeba Ukrajina určitě dávno padla. Bez ohledu na fakt, že černých pasažérů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ neplatičů v Alianci ubývá.

Amerika prostě už není pod vedením prezidenta Bidena tou zemí, jakou byla. Já jsem bytostně přesvědčen, že pokud by byl prezidentem Donald Trump, Rusko by si na Ukrajinu nikdy netrouflo.

Nedoplácí Evropa na to, že se po desetiletí při zajištění své bezpečnosti spoléhala hlavně na USA? Až USA musely třeba zasáhnout k ukončení letitého konfliktu na Balkáně… Jak to vůbec vnímá průměrný Američan?

Řekl bych, že je mu to jedno. Už jsem řekl, že významnou část obyvatel USA tvoří přistěhovalci, a ti nemají o událostech, o nichž hovoříme, ani páru anebo je to nezajímá.

Jinak ale Amerika sloužila od konce studené války opravdu Evropě jako dojná kráva. Jinak to ani nazvat nelze. Všichni se při zajištění své bezpečnosti spoléhali jen na Ameriku. Takhle jasně to musel říct až Donald Trump v roce 2017 při vystoupení v OSN. A hned tím popudil dlouholeté neplatiče –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ černé pasažéry v NATO. Z toho záznamu je patrné, jak se mu například Němci vysmívali. V Bruselu se to o rok později opakovalo. Trump znovu říkal, že politika neplatičů je pro USA nepřijatelná, aby už začali konečně plnit to, k čemu se zavázali. Opět se mu ale v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v podstatě vysmáli. A když ji Trump opakovaně varoval, aby se Německo nepřisávalo energeticky na Rusko, běželo dokončování plynovodu Nord Stream II. dál naplno.

Takhle to ovšem nemůže mezi spojenci či přáteli fungovat donekonečna. A pokud ano, je to spojenectví založené na falši a podvodu.

A nemůže vámi zmíněná vypočítavost Evropy, třebaže se například už její obranné rozpočty zvyšují, vést k nezájmu USA o starý kontinent a tedy i k posílení izolacionismu této supervelmoci?

Pokud by ta nerovnost či neférovost pokračovala, může se to stát. Politika vyjadřuje zájmy a Evropa není jediný kontinent, jakkoliv je velmi důležitá, kde mají USA své strategické zájmy. Například je tu Čína, respektive Tchaj-wan, znovu se silně připomíná Izrael, oblast Perského zálivu se všemi z toho vyplývajícími riziky… A odevšad se ozývá: Ameriko pomoz, dodej!

Také z Ukrajiny.

Ano i z Ukrajiny. Samotná Ukrajina je ovšem téma na zcela jiný rozhovor. Z vojenského hlediska řeknu pouze jedno: pokud jde o dodávky zbraní, pod hlavičkou NATO se tam odehrává úplné logistické šílenství. Zbraně dodávají všichni v duchu pořekadla „každý pes jiná ves“, ale podle všeho stále málo. Mnoho let jsem podnikal v letectví, takže si troufám říct, že roztříštěnost a nekoordinovanost v dodávkách zbraní může vést k porážce. A to pominu doslova neúnosné náklady na opravy a údržbu zbraní, které s touto roztříštěností souvisí. Takhle snad chtějí Ukrajinci porazit Rusy s jejich unifikovanou výzbrojí?! To vykládejte jen naprostým hlupákům, aktivistům, kteří jsou naprosto mimo. (Na červencovém summitu NATO ve Washingtonu bylo až po dvou a půl letech války na Ukrajině rozhodnuto o vzniku nového alianční velitelství, které bude mít na starost koordinaci dodávek vojenského materiálu i výcvik ukrajinských vojáků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.)

Řečeno s jistou nadsázkou: o efektivnosti a akceschopnosti NATO si už dávno nedělám iluze. Nemyslím tím ale velitele aliančních bojových jednotek a jejich vojáky, nýbrž politiky.

Za vašimi zády nelze kromě modelů letadel přehlédnout vlajku USA v reprezentativním provedení. Soudím tedy, že máte Ameriku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nehledě na kritiku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stále rád.

Nikde jinde na světě se nedaří podnikání tak dobře a svobodně jako v USA. Ostatně i Elon Musk, který jako podnikatel začínal z úplné nuly, říká, že v žádné jiné zemi by nemohl dosáhnout toho, čeho dosáhl v USA. No a už ani ve snu v zakonzervované a zaostávající Evropě. Nedávno jsem mimochodem zaregistroval výstižné porovnání českého ekonoma (Miroslava) Zámečníka (člen Národní ekonomické rady vlády ČR a Světové banky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.): „USA inovují, Čína vyrábí, Evropská unie reguluje.“ Nemohl to říct lépe.

Zmiňoval jste vlastní byznys v letectví. Stále v něm podnikáte?

Skončil jsem s ním už před lety. Bavilo mě to, ale jde o dost složitý, jakkoliv výnosný, obor. Podnikal jsem v Evropě, ale i v Asii. Nakonec jsem přesedlal na výrobu mikročipů. Převzala ji po mně dcera Barbara. Obě mé dcery, tedy i Sandra, jsou v tomhle byznysu velmi úspěšné. Jsem rád, že je to baví –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak jako mě kdysi bavilo letectví.