Článek
Tady bylo ještě všechno zdánlivě v pořádku. V popředí si texaský guvernér John Connally upravuje kravatu, na zadních sedadlech se právě usadili americký prezident John F. Kennedy a první dáma Jacqueline Kennedyová. Kolona aut byla připravena vyrazit z letiště do centra Dallasu. Foceno 22. listopadu 1963.
Kolona s JFK míjí budovu knižního depozitáře (Texas School Book Depositor), odkud pravděpodobný atentátník Lee Harvey Oswald vypálil smrtící výstřely.
Atentátník udeřil. Dobový záběr ukazuje moment, kdy byl John F. Kennedy (1917-1963) zastřelen. Amerického prezidenta zasáhly cca ve 12:30 místního času tři střely do krku a hlavy. Limuzína rychle dojela do blízké nemocnice, kde byl JFK ve 13 hodin prohlášen za mrtvého.
Lidé, kteří přišli na Dealy Plaza pozdravit prezidentský pár, po výstřelech padli k zemi. Snímek pořízený během atentátu na prezidenta Kennedyho, Dallas, 22. listopadu 1963.
Otisk dobového vysílání. Americký televizní žurnalista Walter Cronkite si v pohnutí snímá brýle, právě oznamuje úmrtí JFK. 22. listopadu 1963.
Jedna z kulek vážně zranila v témže voze jedoucího texaského guvernéra Johna Connallyho (přežil), nezraněny zůstaly jeho manželka Nellie i první dáma USA Jacqueline. Ta hned po střelbě pronesla: „Zabili mi manžela!“ (Na fotografii titulní strana New York American Journal z 22. listopadu 1963.)
Lee Harvey Oswald (1939-1963, vpravo), pravděpodobný atentátník na prezidenta Johna F. Kennedyho, při zatčení. Dallas, Texas, listopad 1963.
Lyndon B. Johnson skládá po skonu JFK přísahu prezidenta Spojených států. Je 22. listopadu 1963, přesně 14:38 a Johnson se nachází na palubě letounu Air Force One.
23. listopadu 1963: Pohřební průvod doprovází rakev s pozůstatky amerického prezidenta Johna F. Kennedyho po Constitution Avenue do budovy amerického Kapitolu ve Washingtonu DC. Ulici lemují čestné stráže a davy truchlících.
Rakev se zavražděným prezidentem byla vystavena v rotundě amerického Kongresu. Tisíce lidí stály takřka nekonečné fronty, aby se mohly JFK poklonit. Foceno 24. listopadu 1963 ve Washingtonu.
Jackie Kennedyová se svými dětmi Johnem a Caroline opouští budovu Kapitolu poté, co se zúčastnila ceremonie za zesnulého manžela. 24. listopadu 1963.
Pohřeb se konal o den později - 25. listopadu 1963 na hřbitově v Arlingtonu. Zúčastnilo se ho na 220 státníků ze 102 zemí světa.
První vyšetřování vraždy JFK řídila Warrenova komise, ustavená týden po atentátu prezidentem Johnsonem. V září 1964 došla k závěru, že Oswald střílel sám a jednal na vlastní pěst, bez jakéhokoliv spolupachatele. (Na snímku záběry z policejní rekonstrukce atentátu.)
Zpráva Warrenovy komise narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. V polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila četné teorie o spiknutí. Nakonec se ale existence druhého střelce nepotvrdila a vyšetřování se uzavřelo v roce 1988 se stejným závěrem jako to předchozí. (Na snímku košile, kterou na sobě měl v době atentátu JFK. Byla předložena jako důkaz Sněmovně reprezentantů během znovuotevření případu.)
Oswaldův motiv zůstane zřejmě navždy neobjasněn. Podle konspiračních teorií byl najatým vrahem, podle jiných byl psychopat, jenž se chtěl zviditelnit „velkým činem“. Tvrdil, že je marxista (v letech 1960-1962 pobýval v Sovětském svazu), obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, ale údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici.
Národní archiv ve Washingtonu v roce 1999 odtajnil sovětské dokumenty. Ukázaly, že Lee Harvey Oswald žádal čtyři roky před atentátem na JFK o sovětské občanství. Psal, že chce opustit „dekadentní kapitalistickou společnost, v níž jsou dělníci otroky“. (Na snímku kopie dopisu psaného L. H. Oswaldem.)
Lee Harvey Oswald byl zatčen v den atentátu 22. listopadu ve 13:50. O dva dny později ho při převozu do jiné věznice zastřelil přímo v budově policejního ústředí v Dallasu majitel místního nočního klubu Jack Ruby. Vražda se odehrála v živém televizním přenosu, snímek je výstřižkem z vysílání.
Jack Ruby (na policejním snímku) byl za vraždu Oswalda odsouzen k trestu smrti, ale před odvolacím procesem zemřel v lednu 1967 na rakovinu. „Podle některých výkladů si Rubyho najala mafie či CIA, aby odstranil Kennedyho vraha. Jeho motivem mohla být také nenávist k vrahovi prezidenta, jehož údajně velmi obdivoval,“ napsala ČTK.
O vraždě JFK
Rozkaz k zavraždění Johna Fitzgeralda Kennedyho mohl vydat sovětský vůdce Nikita Chruščov. Vyplývá to z knihy bývalého ředitele americké CIA a jednoho důstojníka bývalé rumunské tajné služby Securitate.
Americký Národní archiv nově vydal 3 810 dosud tajných záznamů o vraždě prezidenta, kterými chce přispět k odtajnění jednoho z nejtemnějších dnů historie Spojených států.
Dozvíme se někdy celou pravdu o vraždě bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho?
