Dědictví faraonů, dechberoucí muzea i mešity. 10 míst, která nevynechat v Egyptě

Egypt je nejstarší turistickou destinací na světě. Je zde sice možné strávit příjemnou dovolenou u moře, ale hlavně tato země nabízí i možnost nahlédnout do historie nejstarší velké starověké civilizace.

Poznat můžete příběhy známých faraonů, historických vynálezů nebo umění starého tisíce let. K tomu jsou zde k vidění také některé významné islámské památky. Seznam Zprávy pro vás sestavily přehled nejzajímavějších míst, která byste při návštěvě Egypta neměli opomenout.

Město, kterému se přezdívá „největší muzeum pod širým nebem“, leží v Horním Egyptě, téměř 800 kilometrů jižně od Káhiry a obsahuje asi třetinu nejcennějších památek světa. Za tuhle skutečnost vděčí město hlavně faraonům Nové říše (asi 1550–1069 před naším letopočtem), kteří do Luxoru, tehdejších Théb, přestěhovali své hlavní sídlo a začali mohutně stavět.

Luxor se podle Egypťanů dělí protékající řekou Nil na východní část, které se přezdívá „země živých“ a část západní, tedy „zemi mrtvých“. Mimo Luxorského chrámu návštěvníkům nabízí také blízkou vzdálenost k chrámu Karnak, chrám královny Hatšepsut, komplex Ramesseum nebo zádušní chrám střežený sloupovým nádvořím, jehož jednotlivé kolosy dosahují výšky dvaceti metrů.

Chrámový komplex v Karnaku se nachází nedaleko města Luxor a je jedním z nějvětších náboženských komplexů na světě. Zasvěcen byl především bohu Amonovi, ale také jeho manželce Mut a jejich společnému synovi Chonsovi, kteří tvoří takzvanou thébskou trojici bohů.

Karnak se od ostatních chrámových komplexů odlišuje především svou rozlehlostí a délkou výstavby. Nejstarší části chrámového komplexu se datují do období 2000 let před naším letopočtem a jeho poslední přístavby pak do období Ptolemaiovců - dynastie, která vládla v období posledních čtyř století před Kristem. Na jeho postupném rozšiřování se tak podílela většina významných panovníků své doby.

Údolí králů, které je součástí světového dědictví UNESCO, ukrývá hrobky některých z nejznámějších faraonů, včetně Thutmose III., Amenhotepa II., Tutanchamona, Haremheba, Ramesse I. a dalších. Svému účelu sloužily mezi 16. a 11. stoletím před naším letopočtem.

Oblast se dělí na dvě části - Západní údolí, známé také jako Údolí opic, kde se nachází čtyři hrobky, a Východní údolí se zbývajícím 61 hrobkami. Z nalezených hrobek zůstala do velké míry neporušená pouze ta Tutanchamonova. Údolí leží přibližně čtyři kilometry od západního břehu Nilu, nedaleko od Údolí královen a historického města Luxor.

Pravý název chrámu královny Hatšepsut je v originále Džeser-Džerseru, což v překladu znamená Nejposvátnější z posvátných a nachází se v Údolí králů. Hatšepsut byla jednou z nejdéle vládnoucích žen Egypta - u moci se udržela celých 21 let.

Za dobu svého panování nechala vystavět několik chrámů a svatyní, čtyři obří obelisky v Amonově chrámu v Karnaku a řadu uměleckých děl. Většinu z nich se ale snažil odstranit nastupující panovník Thutmose III.

Terasovitě vystavěný zádušní chrám ale jeho ničitelským snahám odolal. Stavitelem chrámu byl Senenmut, dvorní architekt, vychovatel a možná i milenec královny. Jeho stavba, která je částečně vtesaná do skály, skrývá spousty zachovalých maleb a reliéfů.

Chrámy v Abú Simbel se nacházejí v archeologické lokalitě na území někdejší Núbie a jsou jednou z nejnavštěvovanějších destinací v Egyptě. Dva chrámové komplexy, Velký a Malý, jsou také na seznamu památek UNESCO. Velký chrám měl být původně zasvěcen bohům, ve skutečnosti byl ale postaven jako jeden z dalších důvodů pro obdiv jednoho z největších faraonů a stavitelů středověkého Egypta - Ramesse II.

V současné době se oba chrámy nacházejí na malém ostrově u břehů Násirova jezera nedaleko od Súdánu. V minulosti byly kvůli výstavbě Asuánské přehradní nádrže v roce 1963 oba ohroženy zaplavením. Egypt se proto společně se Spojenými státy a organizací UNESCO rozhodl pro jejich přemístění na nynější lokaci, o něco výše nad vodou. Náročné stěhování trvalo do roku 1968.

Chrám v Edfu je staroegyptská svatyně zasvěcena bohu Horovi, jeho manželce Hathor a jejich synovi. Horův chrám je ale hlavně jedním z nejlépe zachovalých chrámů Egypta. Vystavěn byl v období Ptolemaiovců a za své doby v něm pobývala i Kleopatra.

Velkou pyramidu v Gíze, která patří mezi jeden ze sedmi divů světa a známý symbol Egypta, nechal postavit tehdejší faraon Cheops, známý také jako Chufu. Také proto ji mnozí lidé mohou znát pod názvem Chufuova nebo Cheopsova pyramida. Původně byla součástí velkého pohřebního komplexu, který zahrnoval chrámy a hrobky. Uvnitř skrývá několik komor, včetně královské.

Až do 80. let 19. století se jednalo o nejvyšší lidskou stavbu na světě. To, jakým způsobem byla pyramida kolem roku 2580 před naším letopočtem postavena, není nijak doložené, okolo tématu stavby ale existuje řada teorií. V současné době patří pyramida mezi světové dědictví UNESCO. V Gíze stojí jako součást trojice velkých pyramid, kterou doplňuje Velká sfinga.

Město Káhira se nachází v severovýchodní části Egypta na obou březích řeky Nilu, podobně jako Luxor. Východní břeh řeky zaujímá nejstarší část města se starověkými mešitami, západní část se naopak skládá ze zemědělských oblastí, moderní zástavby a vládních staveb.

Káhira mimo malebné město ale nabízí také tři hlavní historická muzea v zemi. Původně zde bylo jen staré Egyptské muzeum na náměstí Tahrír, kvůli jeho přeplněnosti však bylo nutno postavit dvě nová a podstatně větší. Národní muzeum egyptské civilizace, otevřené v roce 2021, je specializované na mumie.

Egypťané pak postupně dokončují Velké egyptské muzeum známé pod zkratkou GEM, které stojí jen asi dva kilometry od pyramid v Gíze. Veřejnosti je otevřené od roku 2024, prozatím v částečném provozu. Návštěvníkům by ale mělo postupně odkrýt 100 tisíc artefaktů z doby předdynastické éry až po řecké a římské období, desítky soch faraonů nebo přes pět tisíc předmětů ze sbírky Tutanchamona.

Káhirská mešita al-Azhar byla postavena v roce 970 za vlády dynastie Fátimovců. Kromě mešity v sobě komplex ale skrývá také druhou nejstarší univerzitu na světě. Mešita byla po dobu své existence několikrát renovovaná a rozšiřovaná, což se odráží na rozdílné architektuře jejích pěti minaretů.

Mešita al-Azhar ale není v Káhiře zdaleka poslední. Za návštěvu také stojí pevnost - Saladinova citadela, umístěna v nejvyšším bodě města, která skrývá i mešitu Muhammada Alího. Citadela byla založena ve 12. století jako ochrana proti křižákům a díky svému umístění je z jejího okolí vidět na celou Káhiru. Jinak stojí za zmínku například také káhirská mešita a madrása sultána Hasana.