Varšavské povstání odstartovalo 1. srpna 1944 a vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty. Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18 000 povstalců a podle různých odhadů až 250 000 civilních obyvatel.
Německá armáda, která měla obrovskou materiální převahu, ztratila asi 20 000 vojáků. Povstalci nakonec kapitulovali 2. října 1944. A polská metropole, z níž muselo odejít na 700 tisíc lidí, zůstala v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent.
Foto: Sylwester Braun/ Wikimedia Commons Psal se 1. srpen 1944, kdy odstartovalo Varšavské povstání. Protiněmeckou vzpouru v polské metropoli vyprovokovaly zprávy o blížící se Rudé armádě. Její organizátoři předpokládali, že polská Zemská armáda zaujme pozice, které opustí německá vojska a vůči Rudé armádě bude vystupovat jako suverénní partner. (Zásah mrakodrapu Prudential při varšavském povstání na konci srpna 1944.)
Foto: Galerie Bilderwelt, Getty Images Cílem povstání, do kterého se ve Varšavě zapojilo až 50 000 bojovníků (bylo součástí Akce Bouře, která zahrnovala povstání napříč celým Polskem), bylo ustavit ještě před příchodem Sovětů legitimní polskou správu a zamezit dosazení loutkové vlády dirigované z Moskvy. (Nacisté bojující proti polskému odbojovému hnutí Zemské armády, srpen 1944.)
Foto: Picture Post, Getty Images Sovětské jednotky ale na rozkaz z Moskvy zůstaly stát před branami města a umožnily tak nacistům, aby povstání rozdrtili. Sověti dokonce odmítli žádost povstalců o zbraně a střelivo. Na snímku zajatí němečtí vojáci.
Foto: Picture Post, Getty Images Německá armáda zprvu hodlala povstání zlomit bestiálními vraždami civilistů včetně nemluvňat a ošetřovatelek. Kvůli neutuchajícímu odporu Poláků (za něž bojovaly i ženy a děti) a velkým ztrátám souhlasila, že bude se zajatci zacházet v souladu s Ženevskými konvencemi, a umožnila povstalcům kapitulovat. (Voják polské domobrany během Varšavského povstání, 1944.)
Foto: neznámý autor/public domain/Wikimedia Commons Příměří bylo vyhlášeno 2. října, kapitulace vstoupila v platnost časně ráno 3. října 1944. (Zničené centrum Varšavy na poválečném snímku.)
Foto: Keystone, Getty Images Příbuzní nesou těžce nemocnou ženu na lehátku po neúspěchu Varšavského povstání, 18. října 1944.
Foto: Keystone, Getty Images Při povstání byla zdecimována elita polského národa, respektive to, co z ní zbývalo po pěti letech teroru. Mezi mrtvými měli značné zastoupení mladí lidé a inteligence, kteří tvořili většinu příslušníků bojových jednotek. (Německý voják střeží zajaté členy polského odboje, říjen 1944.)
Foto: Ewa Faryaszewska/Muzeum Warszawy/Wikimedia Commons Zničené budovy na Staroměstském náměstí ve Varšavě v roce 1944.
Foto: Łukasz Błasikiewicz/KPRP 80. výročí povstání si ve čtvrtek Polsko připomíná celou řadou akcí. V 17 hodin, v čase začátku povstání, zazní při takzvané „Godzině W“ v metropoli sirény.
Premiér Donald Tusk v den výročí oznámil investici 100 milionů zlotých (téměř 600 milionů korun) do rozšíření Muzea povstání ve Varšavě. „Jsou místa, kde nepřemýšlíme z v kategorii rozpočtu, ale v kategorii zásadního národního zájmu,“ řekl Tusk.
Foto: Marek Borawski/KPRP Oběti povstání uctil přímo ve Varšavě i německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Na snímku v polským prezidentem Andrzejem Dudou.