Připomínky hrdinů i obětí teroru: Znáte 10 slavných památníků druhé světové války?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Uctívají památku obětí dosud největšího a nejkrvavějšího válečného konfliktu v historii lidstva. Ale také slouží jako varování budoucím generacím před hrůzami války. Tyto monumenty připomínají zásadní události, bitvy i místa. Nacházejí se i v bývalých koncentračních táborech, kde během války vyhasl život několika milionů lidí, nebo na místech, kde se rozhodovalo o osudu Evropy.

Válka na přelomu 30. a 40. let minulého století byla světová, ale jádro celého konfliktu a většina zásadních událostí spadá do Evropy. Seznam Zprávy proto připravily výběr 10 významných evropských památníků druhé světové války, které jsou i pro Čechy dosažitelné k návštěvě. Ať jsou to monumentální stavby, skromná pietní místa nebo symboly národní paměti, jedno mají společné – připomínají odvahu, utrpení i naději těch, kteří válku prožili.

Památník Dunkerk stojí u vchodu do části britských válečných hrobů na městském hřbitově na jihovýchodě francouzského města Dunkerk. Ten byl v květnu 1940 dějištěm jedné z nejvýznamnějších operací druhé světové války - operace Dynamo. Zahrnovala evakuaci stovek tisíc britských a spojeneckých vojáků z pláží a přístavu.

Připomíná více než 4500 obětí britských expedičních sil, z nichž většina padla před bitvou o Dunkerk či po ní. Ta byla zároveň dílčí součástí velké bitvy o Francii. Na kamenných volně stojících zdech jsou napsaná jména těch, kteří zahynuli v letech 1939 až 1940 nebo zemřeli následně v zajetí a nemají známý hrob.

Památník navržený britským architektem Philipem Hepworthem byl slavnostně odhalen 29. června 1957 královnou Alžbětou, královnou matkou. Skleněnou tabuli vytvořil novozélandský rytec John Hutton.

Jedním ze symbolů hrůz druhé světové války je bezpochyby nacistický vyhlazovací a pracovní tábor v Osvětimi. Mezi lety 1940 až 1945 tu zahynulo odhadem 1,4 milionu lidí, převážně Židů, prakticky ze všech států Evropy. Většina zemřela v plynových komorách, kde docházelo k masovým popravám, další na vyhladovění nebo v důsledku těžkých nucených prací. V koncentračním táboře prováděl nehumánní experimenty na vězních i nechvalně známý Josef Mengele, německý důstojník a lékař, přezdívaný Anděl smrti.

Tábor vznikl v roce 1940 na okraji města, které bylo nacisty připojeno ke Třetí říši. Důvodem jeho založení bylo hromadné zatýkání polských občanů, jejichž počet přerůstal kapacitu věznic. O rok později se stala Osvětim centrem genocidy evropských Židů během druhé světové války, která získala později název holocaust.

Obrovský komplex se skládal ze tři základních částí - v roce 1940 původní koncentrační tábor Auschwitz I., o rok později vznikl vyhlazovací tábor Auschwitz II. a začátkem roku 1942 poslední pracovní tábor Auschwitz III.

K jeho osvobození došlo 27. ledna 1945 Rudou armádou, tento den si každoročně připomínáme jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Dnes je na místě muzeum a památník, jehož areál je přístupný zdarma, doporučena je ovšem návštěva a prohlídka s průvodcem, za kterou sice zaplatíte, ale lépe pochopíte historii místa. Více informací na webu muzea Auschwitz.

U městečka Colleville-sur-Mer na severozápadě Francie naleznete hned několik připomínek jednoho z nejznámějších dnů druhé světové války. Takzvaný Den D položil základy vítězství spojenců na západní frontě. Vylodění v Normandii nastalo 6. června 1944 ráno během spojenecké invaze na pěti tamějších plážích.

Nejtvrdší boje se udály na pláži Omaha, zanechaly za sebou několik tisícovek mrtvých vojáků. Dnes přímo na pláži stojí pomník Hrdinové od francouzské sochařky Anilore Banonové.

Tehdejší krveprolití připomíná také hřbitov přímo na útesu pláže Omaha s necelou desetitisícovou bílých pomníků. Rozdělen je na několik ploch, mezi kterými vedou cestičky, které tvoří latinský kříž, a nalezneme tu i bronzovou sochu Duch amerického mládí vystupující z vln, jejíž autorem je americký sochař Donald De Lue. Areál otevřel veřejnosti v roce 1956 pokrývá celkovou plochu o rozloze 172,5 akrů.

Památník Mardasson se rozkládá severně od městečka Bastogne v jihovýchodní Belgii. Je připomínkou amerických vojáků, kteří byli zabiti, nezvěstní nebo zranění během bitvy v Ardenách. V anglosaské literatuře se o ní píše jako o bitvě o výběžek a v té německé jako o Stráži na Rýně.

Začala brzy ráno 16. prosince 1944, kdy osmnáct německých divizí, čítajících celkem čtvrt milionu vojáků, nečekaně zaútočilo na pět pěších a jednu obrněnou divizi s 83 tisíci nic netušících Američanů. Byl to poslední zoufalý pokus nacistického Německa zvrátit vývoj druhé světové války a svůj pád. Šlo o jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války, která stála obě strany desetitisíce mrtvých, zraněných, pohřešovaných nebo zajatých vojáků. Ztráty tanků a jiné techniky se pohybovaly v počtu vyšších stovek.

Přímo za památníkem leží také Bastogne War Museum, kde návštěvníci mohou vidět mnoho předmětů spojených s druhou světovou válkou, příčiny jejího vzniku, důležité události, ale s důrazem právě na bitvu v Ardenách.

Unikátní památník k uctění památky šesti milionu Židů, kteří zemřeli v nacistických koncentračních táborech, je umístěn ve středu hlavního města Německa, nedaleko Braniborské brány. Místo je známé jako Židovský památník, tento název ovšem se sebou i vlnu kritiky, protože holocaust ve své době nepostihoval jen Židy, ale i další menšiny. Proto je neoficiálně nazýván také jako Památník holocaustu.

Betonové bludiště, vytvořené z 2710 tmavě šedých betonových kvádrů na ploše velké 19 tisíc metrů čtverečních, má na svědomí americký architekt Peter Eisenman. Kvádry jsou stejně dlouhé i široké, rozdílné jsou ve své výšce a úhlu vůči zemi. První návrhy na vybudování památníku holocaustu v Berlíně sahají do 90. let minulého století, stavět se ale začalo až v roce 2003 a slavnostně byl odhalen 10. května 2005.

Na kostele svatého Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici se nachází pamětní deska, věnovaná českým parašutistům, kteří úspěšně provedli atentát na Reinharda Heidricha, zastupujícího říšského protektora a jednoho z hlavních představitelů nacistického Německa. Operace Anthropoid je tučným písmem zapsána v české historii, ale i v historii druhé světové války jako jedna z nejvýznamnějších protinacistických akcí té doby.

Sedmička parašutistů - Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc - byla speciálně vycvičena a po provedení atentátu 27. května 1942 se 21 dní ukrývala právě v tomto kostele, protože se jí nepovedlo uprchnout z města. Poslední boj parašutistů se udál 18. června 1942, kdy byl kostel obklíčen Němci. Dodnes jsou na zdech kostela viditelné stopy po kulkách.

Zdarma lze navštívit i expozici, která je umístěna v podzemní kryptě barokního chrámu, tedy v autentickém místě, kde boje také zuřily. Návštěvníci se dozví nejen pozadí příprav atentátu, ale například i průběh celé operace. V podzemí jsou mimo jiné umístěné i bronzové busty všech sedmi českých parašutistů.

Památník severně od obce Vyšný Komárnik na Slovensku byl vybudován jako památka a hold padlým vojákům 1. československého armádního sboru. Vznikl v prostorech bojů Karpatsko-dukelské operace v oblasti Dukelského průsmyku. Průsmykem vedla důležitá silnice mezi Slovenskem a Polskem, konkrétně mezi městy Svidník na Slovensku a Dukla v Polsku. Památník vysoký 28 metrů byl postaven v roce 1949, autorem je architekt Josef Grus.

Cílem operace byl průnik průsmykem na Slovensko a poskytnutí pomoci Slovenskému národnímu povstání. Do bojů byl nasazen i 1. československý armádní sbor v SSSR pod vedením generála Jana Kratochvíla. Krvavé boje, které přinesly mnoho ztrát na životech, tu probíhaly na podzim 1944 celkem dva měsíce, nakonec neúspěšně.

Mramorový, 37 metrů vysoký památník Rudé armády stojí i ve Svidníku, odhalen byl v říjnu 1954 na desetileté výročí Karpatsko-dukelské operace.

Jedno z největších vojenských střetnutí druhé světové války se odehrálo u Stalingradu a zařadilo se mezi významné symboly německé porážky. Došlo na střet německých a sovětských vojsk o důležité průmyslové město a zásadní dopravní uzel na Volze. Tuhé zimní boje trvaly od srpna 1942 do 2. února 1943, kdy německá vojska kapitulovala.

Dnes připomíná sovětské vítězství u Stalingradu památník západně od města Volgograd (dříve Stalingrad). Rozsáhlý pomník se začal stavět po válce a stavba byla dokončena v roce 1967. Dominantou je 85 metrů vysoká betonová socha ženy držící meč, nazývající se Matka vlast volá, na vrcholku kopce Mamajova mohyla.

Památník připomínající bitvu o Británii se nachází na nábřeží Temže přes řeku naproti vysokému vyhlídkovému kolu London Eye v ulici Victoria Embankment.

Letcům se podařilo odrazit Hitlerovu snahu ovládnout nebe nad Británií, což by umožnilo nacistickému Německu následnou pozemní invazi do Anglie. Bitva trvala mezi 10. červencem až 31. říjnem 1940 a jednalo se o jednu z nejdůležitějších bitev druhé světové války.

Památník vytvořil britský sochař Paul Day a je věnován nejen hrdinským letcům Královského letectva (Royal Air Force - RAF), ale všem 2936 pilotům z 15 zemí, kteří se bitvy zúčastnili. Mezi nimi bylo i 88 československých pilotů, kteří patřili mezi tehdejší letecká esa. Památník slavnostně odhalil 18. září 2005 tehdejší princ Charles (dnes král Karel III.) na 65. výročí bitvy. 

Významné historické místo, které uchovává památku na oběti nacistické rasové a politické perzekuce během druhé světové války, se nachází také v severních Čechách. Památník Terezín vznikl v roce 1947 původně jako Památník národního utrpení. Později byla objevena další místa v Terezíně, která jsou dnes otevřena veřejnosti a přibyly i další expozice.

Od roku 1941 do května 1945 místem prošly a zemřely desetitisíce lidí, kteří tu žili v otřesných podmínkách. Bylo tu vězení tehdejšího gestapa, kam byli odváděni lidé kvůli politickým názorům, nebo židovské ghetto, ve kterém Židé žili dokud nebyli deportování do vyhlazovacích táborů.

Návštěvníci mohou zavítat do několika míst, která byla svědky hrůz nedávné historie. Jsou to Malá pevnost, Muzeum ghetta, židovská modlitebna, bývalá magdeburská kasárna, místo transportů, židovský hřbitov a krematorium nebo obřadní místnosti a márnice ghetta. Památník Terezín nabízí mnoho expozic a komentovaných prohlídek. Více informací o otevírací době, vstupném a prohlídkách na webu Památníku Terezín.

Chybí vám ve výběru nějaký významný památník druhé světové války v Evropě? Dejte o něm vědět do komentářů.