Krvavý listopad 1939: temná historie vzniku mezinárodního dne studentů

K 17. listopadu připadají hned dva svátky - Den boje za svobodu a demokracii oslavující události z roku 1989, ale také Mezinárodní den studentstva. Ten odkazuje na rok 1939 a slaví se po celém světě díky statečnosti československých studentů, kteří v ulicích vyjádřili svůj nesouhlas s nacistickým Německem.

Celý příběh začal v březnu 1939 po vyhlášení Němci kontrolovaného Protektorátu Čechy a Morava. Většina českých občanů s myšlenkami nacistického Německa nesouhlasila a svůj odpor přišla v Praze k příležitosti výročí vzniku Československa vyjádřit do ulic. Dne 28. října 1939 se konala demonstrace mnoha tisíc lidí, na tehdejší poměry zcela ojedinělá - jednotky SS ji proto rozehnaly ostrou střelbou.

Říjnový zásah německých jednotek těžce zranil několik lidí a vyžádal si dvě oběti. Na místě zemřel mladý pekař Josef Sedláček. A těžkému zranění po dvou týdnech podlehl také postřelený čtyřiadvacetiletý student medicíny Jan Opletal. Jeho smrt se pak stala velkým symbolem a výrazně ovlivnila budoucí dění v Němci obléhaném státě.

O několik dní později, konkrétně 15. listopadu 1939, uspořádaly studentské organizace na Opletalovu počest smuteční průvod Prahou. Jeho rakev nesly od patologického ústavu na Albertově přes celé město až k Hlavnímu nádraží, odkud měla rakev i s tělem putovat na studentovu rodnou Moravu.

Smuteční průvod provázely různé demonstrace v ulicích Prahy, které byly opět rozehnány pořádkovými silami SS. Tím ale německý zásah do dění v protektorátu neskončil. „Měli jsme s Čechy naložit stejně jako s Poláky, nezasluhují si jiný osud. Nařizuji proto uzavření českých vysokých škol na tři roky, jakékoliv demonstrace potlačit, do ulic postavím klidně děla - do každého hloučku se bude střílet kulomety. A bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí,“ pronesl o den později v Berlíně Adolf Hitler.

Ještě tu samou noc gestapo zatklo přes tisíc studentů a profesorů. Zastřeleno bylo devět představitelů studentských organizací, přestože někteří z nich s německým systémem sympatizovali. Němci ale potřebovali Čechy zastrašit, a tak si nebrali servítky. Dalších 1200 náhodně vybraných studentů poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po třech letech byli skoro všichni propuštěni, asi 40 z nich nepřežilo.

České univerzity se uzavřely. Dle slov Adolfa Hitlera na tři roky, v praxi ale uzavření škol trvalo až do konce války v roce 1945. Velká část české inteligence tak přišla o vhodné zaměstnání a vyhlídky na budoucnost dle svých představ.

Statečnost studentů při listopadových událostech však inspirovala svět. V roce 1941 přijala Mezinárodní studentská organizace v Londýně rozhodnutí, že se bude 17. listopad připomínat jako Mezinárodní den studentstva. Svátek se tak zapsal do historie jako jediný oficiální den mezinárodního významu, který má původ v Československu.

Oslavou studentstva ale význam listopadového dne neskončil. Přesně o 50 let později – tedy v roce 1989 – se konaly studentské protesty při příležitosti výročí na Národní třídě. Den, který odstartoval zdejší pád komunistického režimu, a tedy sametovou revoluci, se do českých i slovenských kalendářů zapsal jako Den boje za svobodu a demokracii a navázal na příběh osudného dne.