Frontman kapely Sto zvířat: Urežírovat dvě dětské partičky je nadlidský výkon

Kdy má jako producent „stažený zadek“ a co mu vhání slzy do očí? Seznam Zprávy mluvily se zpěvákem skupiny Sto zvířat Janem Kalinou o natáčení nového klipu s názvem Praha, ve kterém má česká metropole hlavní roli.

Jste rád za nějaké místo, které se v klipu Praha objevilo?

Vždycky jsem měl rád Kampu a Týnskou uličku, tak to mi udělalo velkou radost a přivodilo vzpomínky na moje vlastní dětství a mládí.

V klipu zpěvačka Jana Jelínková provází od školky skupinu dětí, které postupně dospívají a stárnou, až dojdou na hřbitov. A pak zase další skupinku dětí. Co vás napadá, když to vidíte?

Jak to všechno vesele začíná a smutně končí. Snažili jsme se, aby se v tomto klipu objevily silné emoce a jiná atmosféra než ta, jaká je v našich jiných, většinou veselých a poťouchlých klipech. A ta parta dalších malých pěti dětiček, které si Jana vyzvedává zase před školkou, je příslibem, že vše jede pořád dokola…

Co symbolizuje její postava v roli průvodkyně?

Společně s autorem textu Tomášem Belkem a režisérem Tomášem Krejčím jsme měli poměrně jasno, že v klipu budou hrát jen dvě ženy. A to Jana Jelínková – a Praha. Jana je průvodkyní, ale může být i osudem, zosobněním Prahy, vlastně čímkoli, co si kdo chce představit.

V klipu se objeví i váš malý syn. Jaké to je, vidět ho v roli, kdy obrazně vyrůstá a stárne?

To filmové „stárnutí“ bylo dojemné pro všechny rodiče na place. V klipu totiž hrají synové a dcery nás všech tří tvůrců, tedy i Tomáše Belka a Tomáše Krejčího. A navíc děti našich přátel. Snažil jsem se vybrat vzhledově navazující teenagery, dospělé a seniory tak, aby byli stále poznatelní, snad to vyšlo. Mimochodem tam hraje i moje zrzavá maminka. Ovšem urežírovat ty dvě nejmenší pětičlenné dětské partičky byl takřka nadlidský výkon.

Jak dlouho klip vznikal?

Od jara. Natáčel se pak jeden den a střihové a další práce trvaly pár dní. Na návaznost herců různých věkových kategorií jsem si vytvořil tabulku a tam jsem dosazoval podobné typy. To byla docela řehole, ale zase známí odkázali na někoho, kdo se nám hodil, a nakonec to, myslím, vyšlo.

Omezila vás jako producenta dnešní doba plná různých nařízení?

Naštěstí jsme neměli žádná omezení, trefili jsme se zrovna do klidnější zářijové doby. Nejtěžší je dát dohromady pětadvacet herců a štáb na jeden jediný den, vymyslet časový plán, přesuny a další technické podmínky. Práce producenta mě ale vždy baví.

Vybavil se mi herec Petr Čepek hrající ve filmu Trhák producenta, který se ničí vzrůstajícími náklady na film. Zažil jste něco finančně náročného?

Peníze na klip jsme pokryli z grantů a ze sponzorských darů našich stálých mecenášů, takže z toho máme obrovskou radost. Největší problém byl, když jsme kvůli opravdu příšernému počasí v původním červnovém termínu museli přesunout natáčení o tři měsíce později. To jsem zažil bezesnou noc.

V závěru je poděkování malým i velkým hercům, kteří odmítli honorář. Kolik stojí takový klip?

V klipu hrají naši známí, takže položka honorářů je takřka mizivá, protože skoro nikdo nechtěl zaplatit. Což mi vhánělo na place poněkud slzy do očí. Největší položky tak jsou kamera, střih, postprodukce… Řádově desetitisíce korun.

Už jste zmínil autora textu Tomáše Belka a režiséra Tomáše Krejčího, kteří s vámi spolupracovali na scénáři. Lišily se původní nápady od konečné verze?

S oběma Tomáši pracuju právě proto, že co spolu vymyslíme, pak také realizujeme. Je to náš už třetí společný klip, po klipech Pět ráno a Dětství. Já se vždy na natáčení těším, i když zadek mám z produkčního hlediska do poslední chvíle stažený. Kluci spolu navíc dělají na dalších projektech, tak si ušetříme spoustu tlachání a přebíjení se nápady.

Jak na vás působí propojení podmanivé hudby Petra Ostrouchova s vizuálním doprovodem?

Myslím, že spojení Petrovy hudby s Tomášovým textem patří k tomu nejlepšímu, co za těch třicet let v kapele vzniklo. Tihle pánové ostatně mají na kontě už Dámu s čápem, bez které se neobejde jediný náš koncert. Petr s námi hrál patnáct let na kytaru a umí se přesně trefit do Janiny hlasové polohy a jejího šansonového přístupu k pomalým písním. Praha byla silná už jen při poslechu, to už jsme začali tušit při nahrávání ve studiu Sono a věříme, že obraz ji ještě umocnil. Ostatně nadšené reakce našich fanoušků to jen potvrzují.

Který je to v klipu hřbitov?

Je to krásný Malostranský hřbitov, který leží pod Bertramkou. Lokality jsme vybírali hodně dopředu všichni společně s produkční Annou Besserovou a shodli jsme se jednohlasně na všech vybraných zákoutích i profláklých lokalitách.

A kde se vzala v klipu zrovna Mateřská škola Národní se zaměřením na ranou péči?

Školku jsme objevili právě při obhlídce lokací na Haštalském náměstí a bylo ideální, že byla zrovna zavřená kvůli rekonstrukci. Důležitý při jejím výběru byl ten schůdek, na kterém děti tak odevzdaně čekají na Janu.

Není to moc vidět, ale při záběru na školku se mihne na dveřích nápis Fuck Authority. To je jen náhoda?

To, že někdo na školní vrata nastříkal tento nápis, nás samozřejmě nadchlo…

Jak se daří vaší mnohačlenné kapele v dnešní době?

Obávám se, že nás opět čeká po smutném podzimu ještě smutnější zima.

Během covidu jste kvůli výdělku začal kreslit na zakázku autoportréty podle zaslaných fotek. Děláte je ještě?

Ano, kreslím stále, loni to bylo asi tisíc ksichtíků. Takže jsem už poněkud rozkreslen… Jsem rád, že jsem si přitom zavzpomínal na fantastické hodiny figurálního kreslení na pražské Hollarce, kterou jsem v osmdesátých letech hrdě absolvoval.

Loni Sto zvířat slavilo neslavilo 30 let na scéně. Jaké jsou současné plány?

Je pravda, že loni jsme příliš neslavili. Koncerty, ty velké, se zase odkládají, takže jsme si udělali radost právě klipem Praha a vánočním singlem, který jsme aktuálně natočili a smíchali. K dispozici ke stažení bude před Vánoci jako poděkování našim fanouškům, kteří na nás stále chodí. A samozřejmě v hlavách nám bzučí plány na festivaly, přesunuté koncerty a nové songy.