Druhý domov Adama Ondry: Arco a jezero Garda

Adam Ondra, jedna z největších sportovních hvězd Česka, si letos užívá trochu volnějšího období. Po olympiádě, kde byl kousíček od zlata, ale nakonec skončil šestý, odpočíval a vyléčil si drobná zranění. Teď se v Moravském krasu na Holštýně snaží vylézt cestu extrémní obtížnosti 9B+. Tento týden prý už byl na stěně jen s mikroskopickými chyty poměrně blízko. Vše bude záležet na tom, zda se příliš neoteplí, protože pak se Adamovi leze hůř.

Během měsíce čeká narození prvního potomka – syna. Jeho sportovní sezonu tato událost významně ovlivní, ale nezastaví. Právě první cestu se synem do zahraničí manželé plánují do milovaného Arka u jezera Garda, kde se budou konat Adamovy oblíbené závody Rock Master. Bude i symbolické, pokud první rodinný výlet povede právě sem, kde Adam Ondra mnohokrát vyhrál proslulé závody.

Český sportovec má výhodu, že i jeho manželka Iva je z lezeckého prostředí, proto vidí svou budoucnost právě u Gardy, kde měli ostatně loni v září i svatbu. „Máme tam spoustu kamarádů a v těsné blízkosti Arka je i fantastické skalní lezení. Můžeme jít do oblastí, které známe, a jsou blízko nebo se dohodneme, že já půjdu lézt dopoledne a manželka bude hlídat a odpoledne si to prohodíme,“ plánuje Adam Ondra.

Arco a severní cíp jezera Gardy je pro ně dnes už druhým domovem. Tuto zimu si tam pronajali byt a od listopadu do března trávili v Trentinu opravdu hodně času. Bydleli v Rivě na břehu jezera, takže sice kousek dál od skal, ale zase to mělo tu výhodu, že v Arku Adama skoro každý pozná, zatímco v Rivě měl víc soukromí.

Jeho oblíbené období je právě zima, kdy je tam bez turistů téměř liduprázdno. Když je 5–10 stupňů a svítí sluníčko, jsou to pro Adama Ondru skoro ideální podmínky pro lezení. Přímo za Arkem, do 20 minut se nacházejí všechny nejextrémnější lezecké cesty kategorie 9B a je tam prý i několik projektů ještě těžších, které zatím nedokázal vylézt.

Ačkoli jezdí do Arka a okolí už roky, tak je tam stále spousta míst, která ještě neprobádal. Dosud to totiž bylo tak, že přijel spíš jen na krátko a většinou pořád lezl. „Teď jsme konečně měli víc času okolí pořádně prozkoumat, projít se okolo jezera Garda i kolem ostatních jezer – Ledro, Cavedine či Tenno. Po všech těch letech zjišťuji, jaké všechny poklady ten region skrývá,“ říká.

Adam s Ivou chodili i na horu Monte Baldo, ne až na vrchol, ale jen do sedla. Nebo do vesničky Nago na břehu Gardy, kde je krásný výhled na vodu. Na jezeře už plachtili, šlapali na šlapadle či pádlovali na paddelboardu.

V Arku a okolí českého elitního lezce baví chodit i na dobré jídlo a dokonce i na zmrzlinu, kterou normálně nejí. „V Arku si ji musím dát. Zejména v cukrárně Tarifa, jejíž majitel je také lezec a po celé zmrzlinárně má fotky z lezení. Tam se vždy stavíme.“

Už teď pomalu myslí na olympiádu v Paříži 2024. Měl by tam mít i větší naděje na dobrý úspěch než v Tokiu, protože jeho neoblíbené rychlostní závody budou úplně jinou disciplínou. Adam Ondra se tak bude moci soustředit na disciplíny bouldering a obtížnost a jejich kombinaci.

Pokud bude tento formát zachovaný i nadále, bude Paříž Adamovou poslední velkou olympijskou šancí. „Jsem si dobře vědom, že třeba za pět let, v disciplíně bouldering už nebudu konkurenceschopný. Kluci, kterým je teď 15 a za pět let jim bude 20, v tomto stylu vyrůstají. Když mně bylo 15, tak vůbec neexistoval. Teď se z boulderingu stává jiný sport. Je to hodně o koordinaci, a když s tím člověk nezačal v brzkém věku, tak se to už na stará kolena tak dobře nenaučí.“