Článek
Tahle horská zemička od dob Karla Havlíčka Borovského, který trávil docela příjemný exil 35 kilometrů od Collalba v Brixenu, je Čechům nějak souzena. Kdo ale zná Martinu Sáblíkovou, ví, že do Jižního Tyrolska nejezdí na dovolenou, ale hlavně na pořádný trénink.
Collalbo má své specifické sportovní kouzlo. Není to uzavřený, sterilní supermoderní stadion, ale „obyčejná“ otevřená rychlobruslařská dráha, která přesně naplňuje přísloví těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Vnucuje se myšlenka, proč se v Česku pořád řeší rychlobruslařská hala, místo aby zde vznikla takováto multifunkční a násobně levnější otevřená dráha, kde se za den vyřádí desítky až stovky dětí i dospělých.
Možná by se vyplatilo trochu se od Jihotyrolanů učit. Collalbo totiž funguje nejen pro špičkové sportovce, ale i pro hokejisty, pro obyčejné bruslící návštěvníky i pro děti. Zároveň je jakousi výletní zónou hlavně pro obyvatele Bolzana. V létě je tu příjemněji, není tu takové vedro a je to vstupní brána do hor.
Rychlý led a pěkné počasí
Roman Trojen, dlouholetý ředitel místní bruslařské Ritten Areny, vzpomíná, jak si poprvé zapsal Sáblíkovou do paměti. „Vím to přesně. V roce 2007 jsme tady měli první mistrovství Evropy. Přestože jsem se později dozvěděl, že tu už předtím trénovala, nepoznal jsem ji. Najednou tady ale vyhrála trojku i pětku, navíc v dráhových rekordech. Tím si řekla o pozornost a už jsem ji nikdy nepřehlédl,“ usmívá se.
Šéf bruslařského stadionu zdůrazňuje, že od té doby se Martina vlastně nezměnila. „Zůstává pořád nohama na zemi. Vždycky je příjemná, přátelská, zrovna tohle podle mě hodně vypovídá o charakteru. Nemá speciální požadavky. Chce jen rychlý led a pěkné počasí. A to my umíme zajistit,“ směje se.
Tolik času jako tady netrávím snad ani doma.
Collalbo, německy Klobenstein, je hlavní částí obce Ritten. Leží jen pár kilometrů severovýchodně od jihotyrolské metropole Bolzana jako konečná stanice úzkorozchodné vlakolanovky Rittnerbahn. Už v minulosti si ho vybrali jako výletní místo bolzanští šlechtici či proslulý psychoanalytik Sigmund Freud.
Zdejší náhorní plošina, rozkládající se ve výšce až 1200 metrů nad mořem, se pyšní unikátními jílovými pyramidami s kamennými klobouky, zříceninou hradu Castelpietro, ale hlavně nádhernými výhledy na okolní horská panoramata. V zimě tu slouží menší, ale velmi příjemný lyžařský areál Rittner Horn s 15 kilometry sjezdovek. Ale také běžecké tratě i sáňkařský tobogán.
Martina Sáblíková a její tým vždy bydlí na stejném místě, v apartmánech Spöglerhotels, a většinou mají přesně daný program. „Ani přesně nevím, kolik času jim zbývá mezi přípravou na ledě a na suchu. Ale určitě se chodí aspoň projít tady do okolí, vyvětrat se a užít si místní krásné okolí,“ říká ředitel Trojen.
Pro rychlobruslařku je Collalbo trochu srdeční záležitostí. „Vyhrála jsem tu svůj první závod v kariéře. Jsem hrozně ráda, že se sem můžu vracet, trénovat a závodit,“ říká. „Tolik času jako tady netrávím snad ani doma.“
Loni tu Sáblíková trénovala společně s italským reprezentačním týmem a především s jeho hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která začínala jako velká závodnice italského kolečkového bruslení. Často se tu potkávaly, občas si s něčím pomohly. A nakonec začaly i společně trénovat, což oběma určitě pomohlo.
Obyvatelé Collalba a okolí už Martinu Sáblíkovou i členy týmu dobře znají, oceňují její pracovitost a úspěchy. „Často hnedle z rána šlapou na kole na Rittner Horn, toho si musíte všimnout,“ ukazuje Wenter. Není divu, že už Martina dostala i ocenění zdejšího bruslařského klubu za zásluhy o region i tento sport.
Samotné Collalbo, centrum a největší část obce Ritten, je skoro 1 200 m n. m. vysoko a žije tu na 1 400 obyvatel. Kromě rychlobruslařské dráhy je zde i kostel svatého Antonína a v minulosti byla vesnice využívána jako letní sídlo bolzanských šlechticů. V Klobensteinu je také konečná stanice úzkorozchodné elektrické dráhy Rittnerbahn, která původně vedla přímo z Bolzana. Je to výborné místo k dalším výletům do hor.
