Synagogy, hřbitovy i pitoreskní domky: 10 předních židovských čtvrtí a památek Česka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Židé jako národ, který dlouho neměl vlastní stát, zažili v historii mnoho utlačování, což pak vyvrcholilo holocaustem za druhé světové války. V českých zemích tvořili menšinu viditelnou prakticky po celém území. I když mnohé židovské obce zanikly, nebo se podstatně zmenšily a mnoho památek bylo zničeno nacisty či komunisty, řada se jich zachovala do dnešních dnů, i díky obnově v posledních desetiletích.

Pro některá česká a moravská města i menší obce představují důležitou součást historie, ale také dnešní identity. Díky koncentraci Židů do ghett v minulých staletích vznikly enklávy, které si i přes mnoho přestaveb a demolicí zachovávají zvláštní atmosféru se špetkou exotiky.

Josefov, katastrálně nejmenší území Prahy, je jak historickou částí Starého Města, tak jedním z nejvýznamnějších židovských památkových celků v Evropě. Dříve se této oblasti říkalo Židovské město a ještě předtím Židovské ghetto.

Koncem 19. století byla tato část Prahy považována za zanedbanou chudinskou čtvrť, a proto prošla rozsáhlou asanací. Moho původních budov šlo k zemi a nahradily je nové, výstavnější domy.

I přesto se zde dochovalo několik zásadních památek - mezi nimi židovská radnice, Starý židovský hřbitov a šest významných synagog: Klausova, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká. Josefov tak umožňuje návštěvníkům nahlédnout do kultury, tradic i osudů pražských Židů. Staronová synagoga přitom patří k nejstarším v celé Evropě.

V židovském městě v Třebíči kdysi žilo až 1600 obyvatel. Komunita se v této oblasti pravděpodobně usadila po založení benediktinského kláštera v roce 1101, i když první písemná zmínka pochází až z roku 1338. V roce 1723 zde bylo zřízeno ghetto, kam byli Židé nuceni se přestěhovat.

Dnes tvoří židovskou čtvrť přibližně stovka dochovaných domů a několik bývalých židovských institucí, mezi které patří radnice, rabinát, chudobinec, nemocnice a škola. Tato čtvrť společně s bazilikou svatého Prokopa a zámeckým areálem byla v roce 2003 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Nejvýznamnějšími památkami jsou dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí dnes slouží Československé církvi husitské, zatímco Zadní synagoga, zdobená vzácnými nástěnnými malbami z 18. století, je využívána pro výstavy, koncerty a prohlídky. Součástí expozice je i stálá výstava židovské kultury. Za návštěvu stojí také Dům Seligmanna Bauera, který přibližuje život židovské rodiny v meziválečném období.

V Mikulově se zachovala řada původních domů židovské obce, z nichž polovina je prohlášená za kulturní památku. Obec v Mikulově se začala formovat po roce 1421, když vévoda Albrecht V. Habsburský vyhnal Židy z Vídně a Dolních Rakous. V Horní synagoze najdete muzeum a za návštěvu stojí i židovský hřbitov, odkud je díky umístění na návrší i pěkný výhled na město a na zámek. V místních restauracích lze ochutnat i židovské speciality.

Historii mikulovské židovské komunity si mohou návštěvníci projít i díky naučné stezce, která vede centrem města a je také napojena na turistické trasy. Naučná kilometrová procházka má šestnáct zastavení. Kromě toho zde najdete tři informační panely – první stojí na ulici Alfonse Muchy, druhý na Lázeňském náměstí a třetí u židovského hřbitova.

Boskovická židovská čtvrť patří k místním významným historickým památkám. Její nejstarší část se rozkládá v ulicích U Vážné studny, U Koupadel a Ant. Trapla. Dnes zde stojí 78 domů, ze kterých je dvacet památkově chráněno. Zpřístupněná je návštěvníkům také synagoga a rituální lázeň mikve. Kromě nich je možné zavítat i do bývalého židovského obecního domu, který dnes slouží jako muzeum.

Celou čtvrtí vede naučná stezka Památky židovského města v Boskovicích, která zahrnuje 28 domů označených informačními tabulkami a v Hradní ulici najdete vstup do labyrintu úzkých uliček. Na svahu na okraji města leží židovský hřbitov, který je rozlohou jedním z největších v Česku - najdete zde téměř 2500 náhrobků.

Holešovská židovská čtvrť se rozkládala severozápadně od hlavního náměstí dr. E. Beneše, přibližně tam, kde jsou dnes ulice Příční, Dlažánky, U potoka a náměstí Svobody. Z původních 103 domů se dochovalo 45 budov - mezi nimi je například bývalá škola, náboženská studovna Bet ha-midraš nebo někdejší špitál.

Jedinou dodnes stojící synagogou v Holešově je Šachova synagoga v Příční ulici. Byla postavena v roce 1560 v renesančním slohu a jako jediná zachovaná synagoga takzvaného polského typu je opravdovým unikátem. Kromě interiérů s pěknou výzdobou, jíž dominuje almemor - rečniště s kovanou mříží, je uvnitř také muzejní expozice Židé a Morava. Synagoga je otevřena k prohlídkám od dubna do října, v letní sezóně téměř každý den, v zimních měsících o víkendech.

Významný je také zdejší židovský hřbitov v Hankeho ulici. Nachází se zde hrob neboli tumba rabína Šacha, za kterým cestují poutníci z celého světa. Rabín Šach totiž patřil k významným židovským účencům. Součástí hřbitova je také historická obřadní síň.

Nedávno rekonstruovaná velká synagoga v Plzni je největší synagogou v Česku a patří i k těm největším na světě – v evropském žebříčku zaujímá třetí místo, celosvětově páté. Po dokončení její stavby v roce 1893 se počítalo s tím, že pojme až 2500 lidí. Impozantní stavba v pseudorománském stylu s maurskými prvky dodnes patří k nejpozoruhodnějším památkám města.

Synagoga je přístupná veřejnosti od neděle do čtvrtka mezi 10. a 17. hodinou. Během komentované prohlídky návštěvníci mohou vidět také rabínský dům a jako bonus vystoupat na jednu z věží synagogy s krásným výhledem na město. Základní cena za komentovanou prohlídku je 300 korun a základní vstupné do synagogy pak vyjde na 140 korun. V Plzni lze jinak vidět také Starou synagogu a dva židovské hřbitovy.

Kořeny židovské čtvrti v Rakovníku, který leží na západě Středočeského kraje, sahají do 17. století. Předtím, než zde bylo založeno roku 1678 ghetto, tu žilo jen několik židovských rodin. Do současnosti se zachovalo přibližně deset budov, mezi kterými je i Samsonův dům - nejzachovalejší renesanční stavba v Rakovníku, kterou zdobí sgrafito. Dominantou čtvrti je barokní synagoga z 18. století, která dnes funguje jako koncertní síň pod správou Rabasovy galerie.

Původně byla židovská čtvrť oddělena od Husova náměstí dřevěnou branou, ta však byla zbořena za druhé světové války. Starší než samotné ghetto je židovský hřbitov, založený za městem už v roce 1635. Dodnes se na něm zachovalo několik náhrobků s hebrejskými nápisy, které pocházejí ze 17. století.

V Kroměříži se židovská čtvrť rozkládala na východní straně historického centra v oblasti ulic Moravcova a Tylova. Původně v místě stálo 36 domů, dochovalo se jich celkem 31 a pocházejí převážně z konce 17. století. Kroměříži se kdysi díky početné místní židovské komunitě přezdívalo Hanácký Jeruzalém.

Dominantou čtvrti je raně barokní židovská radnice, kterou v roce 1687 navrhl slavný architekt Giovanni Pietro Tencalla. Dalším unikátem je i zbylá část separační zdi z roku 1701, která kdysi oddělovala židovské obyvatele od zbytku města a na noc se zavírala řetězem. Původní synagoga se nedochovala, jelikož ji zničili nacisté v roce 1942. Dnes její existenci připomíná pouze památník od Olbrama Zoubka.

Ani židovské hřbitovy v Kroměříži nepotkal nejlepší osud. Nový hřbitov ve Vážanské ulici z roku 1924 během druhé světové války téměř celý zničili nacisté, dochovalo se jenom pět původních náhrobků. V roce 1997 sem pak byly přeneseny ostatky nalezené na starším židovském hřbitově v Nábělkově ulici.

Součástí hřbitova bývala také obřadní síň inspirovaná antickou architekturou, ale po válce byla přestavěna na smuteční síň. Celý areál je dnes volně přístupný v rámci městského pohřebiště.

Památkou na zaniklou židovskou komunitu v Břeclavi je synagoga v neorománském slohu z roku 1868, přestavěná o 20 let později vídeňským architektem Maxem Fleischerem - autorem několika dalších synagog ve Vídni, Českých Budějovicích či Pelhřimově. Po druhé světové válce byla využívána jako skladiště a dočkala se devastace, ale na samém konci 20. století prošla rozsáhlou obnovou.

Uvnitř je zřízená stálá expozice o historii místní židovské komunity. Ta ve středověku čítala 72 domů, po různých přestavbách se zachovala třetina. Expozice přibližuje židovské náboženství či význam břeclavských Židů v průmyslu, školství a dalších odvětvích. Jedna z částí expozice je zaměřena na rodinu Kuffnerů, která měla významný vliv nejen v Břeclavi, ale i ve Vídni a na Slovensku. Jeden z členů rodiny, David Kuffner, byl židovským starostou a právě on nechal postavit i samotnou synagogu.

Možné je zde vidět také ukázky židovské architektury a dochovaných památek. Nechybí ani vystavené předměty související s židovskými náboženskými obřady a každodenním životem obyvatel města. Otevírací doba je od úterý do neděle od 13 do 17 hodin a základní vstupné činí 60 korun. V Břeclavi lze najít také židovský hřbitov ze 17. století s obřadní síní a asi 400 náhrobky.

Židovská komunita v Polné byla poprvé zmíněna už v roce 1532, v té době její členové žili na různých místech po městě. Ke konci 17. století vzniklo první ghetto mezi židovským hřbitovem a městskou zástavbou. O deset let později bylo přemístěno na jihovýchod od náměstí a tam vyrostla nová židovská čtvrť.

Skládala se ze šestnácti patrových domů s barokními a klasicistními prvky a z několika uliček, včetně Rabínského plácku či Lázeňské spojovací uličky. Velkou negativní událostí byl požár v roce 1863 - od té doby se zachovala jen jedna původní stavba.

Dnes na území bývalého polenského ghetta stojí 32 patrových domů, synagoga i rabínský dům. Přímo v prostorách synagogy sídlí Regionální židovské muzeum, které vzpomíná na historii místní židovské komunity i osudy jejích lidí. Prohlídkový okruh návštěvníky zavede přes kancelář polenského rabinátu, rituální lázně, zimní modlitebnu a další. Otevírací doba muzea je v dubnu od středy do neděle od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Od května do října je ve stejné hodiny otevřeno také v úterý.

Chybí vám ve výběru nějaké význmané židovské památky v Česku? Podělte se o ně s ostatními v komentářích.