Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zelená oáza uprostřed Prahy skýtá mnoho možností relaxovat nejen v příjemném stínu pod vzrostlými stromy. Láká třeba na piknik nebo za sportem. Unikátní prostor začínají vedle Pražanů objevovat i turisté. Seznam Zprávy prozkoumaly, co všechno je ve Stromovce a blízkém okolí pro návštěvníky připraveno.
V článku se vydáme do Stromovky:
- za historií a památkami,
- za odpočinkem s knihou, přáteli nebo dobrým jídlem,
- za sportem,
- za přírodou,
- s dětmi.
Do Stromovky za historií
Stromovka, jinak také Královská obora, má v historii Prahy zvláštní místo. V její zeleni najdete ukrytých i několik historických památek. Některé jsou známé a z dálky viditelné, jiné méně nápadné – jako například historická ledárna nebo mramorová kašna, která původně sloužila k napájení koní čekajících u stanoviště kočárů.
Stromovka vznikla za Přemysla Otakara II., který zde nechal postavit letohrádek a prostor ohradil jakožto loveckou oboru. Od husitských dob pak byla vždy na svátek svatého Gotharda zpřístupněna Pražanům.
V 16. století ji Ferdinand I. rozšířil a nechal k ní vybudovat přímou cestu z Pražského hradu. Založil také dnes už neexistující Velký rybník. Jeho hráz je dodnes patrná jako val kopírující cestu od Šlechtovy restaurace až k Výstavišti.
Největších změn se však prostor dnešní Stromovky dočkal za vlády Rudolfa II. Ten rozšířil oboru i rybník a v jeho středu nechal vybudovat umělý ostrůvek. Renesanční přestavby se dočkal i letohrádek a především tu vzniklo známé a na svou dobu unikátní technické dílo. Takzvaná Rudolfova škola dodnes přivádí do Stromovky vodu přímo z Vltavy, ačkoli rybník, k jehož zásobování původně sloužila, byl později zasypán.
Rudolfova štola
Významná technická památka byla vybudována v letech 1584–1593 na příkaz císaře Rudolfa II., aby přiváděla vodu z Vltavy do rybníků ve Stromovce. Štola měří 1098 metrů, nachází se asi 45 metrů pod terénem a překonává výškový rozdíl hladin Vltavy 110 cm. To zajišťuje samospád vody do rybníka. Ražba probíhala ručně, úseky s tvrdou horninou byly lámány ohněm. Štola nebyla vyzděná, a její stav se proto postupně zhoršoval. I přes náročné podmínky se ji však podařilo dokončit a dodnes je považována za unikátní technické dílo v celoevropském kontextu.
V roce 1689 přibyla další reprezentativní stavba. Díky velkorysé finanční podpoře hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic byla vystavěna Královská dvorana, dnes spíše známá pod pozdějším názvem Šlechtova restaurace.
Šlechtova restaurace
Šlechtova restaurace, známá také jako Šlechtovka, má bohatou historii sahající do konce 17. století. Původně barokní letohrádek byl postaven pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku. V roce 1804 byla Královská obora otevřena veřejnosti a budova začala sloužit jako kavárna a restaurace. Největší slávu zažila v 19. století, kdy ji provozoval Václav Šlechta, po kterém je dnes pojmenována.
Během 20. století prošla budova několika obtížnými obdobími. Po znárodnění v roce 1948 restaurace chátrala a v 60. letech byla kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Dále budovu poškodily požáry v letech 1978 a 1980 a povodně v roce 2002. Po dlouhém období zanedbání byla restaurace v roce 2017 uzavřena kvůli kompletní rekonstrukci, která vyšla na 290 milionů korun a byla dokončena v roce 2021. Dnes budova slouží pro společenské akce, svatby a kulturní události.
V osmnáctém století byla obora několikrát poničena vojsky, obnovena byla za velkorysé podpory hraběte Kinského. František I. ji pak v roce 1804 císařským dekretem definitivně otevřel veřejnosti.
Místodržitelský letohrádek
Letohrádek vznikl na místě původního gotického hrádku, z něhož se dochovala věž se schodištěm a plastikou lva s monogramem krále Vladislava Jagellonského. Současnou podobu mu vtiskla renesanční přestavba na konci 16. století. Trakt, inspirovaný anglickou novogotikou, byl pak přistavěn v letech 1804–1805.
Z terasy u letohrádku je krásný výhled na celý park i severní část Prahy. Najdete tu také kamenné sluneční hodiny v podobě globu z roku 1698. V budově v současnosti sídlí studovna a archiv časopisů Knihovny Národního muzea.
A jak vznikl název Stromovka? Patrně zlidověl po roce 1850, kdy tu byl založen sad. Tomu se tehdy říkalo štěpnice, německy Baumgarten. A právě odtud byl nejspíš název odvozen.
Revitalizace Stromovky po povodních
Povodně Stromovku těžce zasáhly v roce 2002 i 2013. Park byl zatopen několika metry vody a ještě dlouho poté, co opadla, musel pro veřejnost zůstat z bezpečnostních důvodů uzavřen. Rozsáhlá revitalizace, probíhající postupně od roku 2014, zahrnovala rekonstrukci vodních ploch a přilehlých břehů, včetně terénních úprav a vzniku nových vodních koryt, propojujících rybníky do jedné soustavy. Vybudovány byly ale i dva zcela nové rybníky.
V roce 2017 došlo také k revitalizaci všech cest v parku, propojení se spodní částí Výstaviště a opravám Rudolfovy štoly.
Do Stromovky za odpočinkem
Ať už hledáte místo na piknik s přáteli, nebo jen rádi nerušeně posedíte v zeleni, Stromovka nabízí mnohá zákoutí, která vám umožní uniknout alespoň na chvíli před ruchem velkoměsta. Nejoblíbenější jsou louky na sever od rybníků, usadit se ale můžete kdekoli: Na některé z mnoha laviček umístěných po celém parku, přímo na trávník, nebo třeba na lehátku u některého z bister či stánků.
Kavárny, bistra a restaurace ve Stromovce
- Bistro Artyčok - v areálu výstaviště u Maroldova panoramatu
- Bistro NO.2 - ve spodní části Výstaviště
- Shelter Café - u skateparku
- Vozovna - restaurace s dětským hřištěm
- Bistro Šlechtovka - stánek u bývalé Šlechtovy restaurace
Stromovka nabízí čtyři oficiální pikniková místa, kam je možné si přinést gril - samozřejmě s výjimkou situací, kdy je například velké sucho a obdobné činnosti jsou zakázány. K nim přibyly ještě čtyři veřejná griloviště s již na místě instalovanými elektrickými grily. Ta si lze dopředu rezervovat.
Nejen knihomolové pak ocení originální oddechový prostor zvaný Čítárna s lavicemi od sochaře Michala Sedláka. K nerušené četbě se ale můžete usadit kdekoli, stačí jen přibalit deku a uvelebit se pod korunami stromů.
Ve Stromovce se nachází celkem šest rybníků, z nichž dva byly vybudovány nově v návaznosti na revitalizaci parku po povodních v roce 2013. Jejich břehy jsou příjemným útočištěm nejen v horkých letních dnech. Lemují je nejrůznější mola, zpevněné a kameny vydlážděné plochy a na tom nejmenším, nazvaném Slunečnice, se můžete pokusit pomocí samoobslužného přívozu dostat i na ostrov v jeho středu. Působivé jsou také vodotrysky uprostřed rybníku Srpeček a Rudolfova rybníku.
Rybníky ve Stromovce
- Rudolfův rybník: Plocha hladiny: 8 285 m2, objem rybníka: 6 058 m3
- rybník Šestáček: Plocha hladiny: 1 317 m2, objem rybníka: 1 438 m3
- rybník Zelený: Plocha hladiny: 5 130 m2, objem rybníka: 5 252 m3
- rybník Rozinek: Plocha hladiny: 1 737 m2, objem rybníka: 931 m3
- rybník Srpeček: Plocha hladiny: 9 207 m2, objem rybníka: 7 009 m3
Původní Velký rybník, založený roku 1548, přetrval až do druhé poloviny osmnáctého století, kdy byl vypuštěn a na jeho dně se utvořily louky a pastviny. Vodní plochy, částečně již v podobě, jak je známe dnes, se do Stromovky vrátily roku 1882 v souvislosti s přeměnou původního dna rybníku v anglický park.
Do Stromovky za sportem
Stromovku křižuje několik cyklotras, díky spletité síti asfaltových, dlážděných i měkkých mlatových cest a ploch je ale rájem nejen pro běžce a cyklisty. Okruh po obvodu parku měří celkem zhruba pět kilometrů a je osvětlený. Sportovat tu tak můžete i na podzim nebo v zimě, kdy slunce zapadne už v podvečerních hodinách. U Výstaviště se nachází také bikepark pro ty, kteří dávají přednost jízdě v terénu.
Populární je Stromovka také u in-line bruslařů. Těm poslouží nejen asfaltové cesty, ale třeba i vydlážděný prostor u Výstaviště, mezi Maroldovým panoramatem a skate parkem. Ze Stromovky pak můžete na bruslích pokračovat přes řeku po Trojské lávce a poté podél břehu Vltavy až do Klecánek.
V parku se nachází i tři venkovní posilovny. Největší je workout a fitness hřiště u Výstaviště, jen pár minut chůze od vstupu do parku. Hned vedle najdete i speciální hřiště s prvky pro parkour a již zmíněný skatepark.
Co jste o Stromovce možná nevěděli
- Stromovka by se svou rozlohou pojala přes 130 fotbalových hřišť. Celkem se rozkládá na 95 hektarech.
- Pod oborou probíhá tunel Blanka. Při jeho stavbě došlo v parku k sesuvu půdy.
- Stromovka je z obou stran lemována vlakovými kolejemi. Tzv. Podmokelská dráha je v provozu od roku 1845, v roce 1867 byla dokončena i dráha Buštěhradská.
Chcete si radši užít zábavu s partou přátel a zahrát si třeba míčové hry? I takovou možnost ve Stromovce máte, najdete tu totiž tenisové kurty i hřiště na beach volejbal. V blízkosti je navíc občerstvení s možností posedět venku.
Patříte-li k příznivcům jógy, můžete si v parku zacvičit sami, nebo navštívit některou z lekcí, které se tu pravidelně konají. Možnost sportovního vyžití nabízí i lezecká stěna v areálu Výstaviště, hřiště na petanque nebo stoly na stolní tenis. A chcete-li si vyzkoušet méně tradiční sport, vydejte se ke Trojskému slalomovému kanálu, kde najdete vodáckou školu.
Ať už se rozhodnete věnovat jakékoli fyzické aktivitě, bude se vám hodit také patřičné zázemí. Od 12 do 19 hodin je k dispozici převlékárna s prostornými uzamykatelnými skříňkami a také sprchy a wc. K uzamčení skříňky budete potřebovat pětikorunu, ostatní služby jsou zdarma. Teprve nedávno otevřený prostor najdete hned u skateparku vedle Shelter Café.
Do Stromovky za přírodou
Stromovka je největším pražským chráněným parkem přístupným bez omezení. Nejen díky rozsáhlým vodním plochám se zde vyvinul specifický ekosystém a narazit tu můžete na zajímavou faunu i floru. Byl zde kupříkladu pozorován výskyt více než 200 druhů motýlů, žijí tu čolci, užovky i strakapoud. Nejčastěji ale narazíte na veverky. Botanici a milovníci všeho zeleného zase ve Stromovce najdou množství exotických dřevin nebo třeba 18 různých kultivarů dubu. A zdejší dub bílý je nejstarším stromem tohoto druhu v České republice.
Ve Stromovce je nainstalováno přes 130 jmenovek dřevin. Do knihovny v již zmíněné Čítárně bývají doplňovány letáčky s mapkou umístění vzácných dřevin v parku a QR kódem na stažení tematické aplikace.
Naučná stezka Stromovkou za poznáním
Informace o přírodních i historických zajímavostech se dozvíte na deseti stanovištích naučné stezky, která začíná u Výstaviště a končí u Místodržitelského letohrádku. Infopanely byly vyrobeny ze dřeva původních porostů Stromovky, vyplavených při povodních.
Do Stromovky s dětmi
Vedle upravených travnatých ploch rodiče určitě využijí některé z mnoha dětských hřišť v areálu celého parku. Jedno z nejrozsáhlejších a nejhezčích se nachází u restaurace Vozovna, kde si samozřejmě můžete dát kávu, zatímco se ratolesti zabaví. Poblíž, jen z druhé strany budovy, je ještě dětské hřiště Koníček.
V areálu Výstaviště mezi Maroldovým panoramatem a Křižíkovými pavilony se bude líbit hlavně těm menším. Hřiště zvané „u Rychty“ tvoří věže, provazové prolézačky a skluzavka. Opodál směrem ke skateparku je také dětská lanová stezka.
V centrální části parku nedaleko rybníků se nachází hřiště „U čítárny“, další herní prvky pro děti pak najdete v jižní části parku u Malé říčky nebo směrem k Bubenči u Psí louky.
Na okraji parku směrem k Letné můžete s dětmi navštívit ještě Kaštánek - hřiště s rekonstruovanými původními herními prvky ze šedesátých let od sochaře Olbrama Zoubka a jeho ženy Evy Kmentové.
Planetárium
Jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů ve Stromovce je pražské Planetarium. V současnosti však prochází rekonstrukcí a znovuotevření je naplánováno na rok 2025.
A jak se do Stromovky dostat?
- Nejbližší stanice metra je Nádraží Holešovice, odtud do Stromovky dojdete pěšky nebo dojedete tramvají na Výstaviště. Blízko leží i stanice Vltavská.
- Chcete-li do parku vstoupit směrem z Bubenče, je možné dojet autobusem na Sibiřské náměstí a odtud pokračovat pěšky.
- Směrem ze ZOO nebo z Troji projdete po Trojské lávce přes Císařský ostrov.
- Pokud pojedete autem, můžete pohodlně zaparkovat přímo na místě. Parkoviště je k dispozici v areálu Výstaviště.
- Pokud jedete z centra a chcete si i po cestě užít netradiční zážitek, vydejte se pravidelnou lodní linkou, která vyplouvá z Rašínova nábřeží. Parník vás doveze do přístaviště na Císařském ostrově, stačí přejít lávku a jste ve Stromovce.
