Za Ďáblovou biblí či švédskými stoly plnými lahůdek: 48 hodin ve Stockholmu

Stockholm je město, u kterého sotva můžete čekat úder na první turistickou signální. Má ale jiné kvality a syrovější ráz. Všude je čisto a zdejší štíhlí lidé snad úplně všichni mluví skvělou angličtinou.

Do Stockholmu se jezdí mimo jiné za gastronomickými zážitky, mořem a přírodou. Když natrefíte na teplejší a slunečné počasí, zdejší světlo dává nebi nezaměnitelný odstín modrošedé.

Čeká vás poznávání hlavního města Švédska – země, se kterou má česká historie nevyřízené účty. V denících mnoha cestovatelů město figuruje také jako vstupní brána do ostřejšího Severu. Stačí nasednout do nočního vlaku a za pár hodin vystoupíte u polárního kruhu.

Švédské hlavní město, kterému se říká kráska nebo Benátky severu, s vynikajícími univerzitami a ceněnými technologickými firmami, se rozprostírá na čtrnácti ostrovech propojených sedmapadesáti mosty. Je ideálním místem pro lidi, kteří chtějí vyrazit na prodloužený víkend za „exotikou“, nesnášejí parno a uspěchaný městský frkot, mají rádi pohodové procházky, ocení kvalitní jídlo, design i historii.

Začneme ve Starém Městě zvaném Gamla Stan, kde klikaté uličky a jedna superuzounká vedou ke Královskému paláci, katedrále Storkyrkan nebo na malebné náměstí Stortorget s barevnými měšťanskými domy, jako vystřiženými z kreslených filmů.

Sídlí zde taky Muzeum Nobelovy ceny. Názory na jeho návštěvu se liší: někteří tuto instituci považují za turistickou past, ale jiní si do něj zajdou rádi, aby se něco dozvěděli o Alfredu Nobelovi a vědeckých objevech. Autorka tohoto článku se přiklání k tomu, že pokud potřebujete na výletě šetřit každou švédskou korunu, lepší je schovat si ji na mnohem zajímavější expozici.

K ní vás přivede půlhodinová procházka ze Starého Města, podél moře až k Muzeu Vasa. Nenechejte se odradit ošklivostí budovy, která byla postavena přímo na míru pokladu ukrývajícího se uvnitř. Vasa byla kdysi nádherně zdobená válečná loď, kterou pro krále postavili ti nejvěhlasnější stavaři své doby. Krátce po vyplutí se převrátila a potopila přímo ve stockholmském přístavu. To se psal rok 1628.

Příčinou byly konstrukční parametry, protože král Gustav II. Adolf se chtěl vytáhnout největší a nejlépe vyzbrojenou lodí. Jenže dřevěná královna moří byla příliš úzká a příliš vysoká, přitom málo zatížená vyvažujícími kameny. Stačilo, aby na švédské poměry jen lehounce fouklo, a bylo po lodi. Tedy ne tak docela. Na mořském dně strávila 333 let, než byla díky urputnému pátrání nalezena a vyzvednuta v nebývale zachovalém stavu.

Většina částí vystavené lodi ze 17. století je původních. Plavidlo zdobí stovky vyřezávaných soch, kterých se při prohlídce můžete téměř dotknout. Přímo dovnitř lodi však může vstoupit jen švédský král při výjimečných příležitostech. Návštěvníci se mohou projít kopiemi kajut a prohlédnout si detailní model interiéru.

Součástí muzea je projekční sál, v němž se v pravidelných smyčkách promítá dokument mapující vyzvednutí a renovaci lodi. Určitě si na něj udělejte čas. A ještě jeden tip: v muzejním obchůdku pořídíte vkusné dárky za přijatelné ceny.

Od Vasy je to kousek do Skansenu, nejstaršího muzea pod širým nebem na světě, které dalo muzeům pod širým nebem jméno. Představuje celé Švédsko na jednom místě, s původními domy, zvířaty a tradicemi. Je to jako cestování v čase, jednotlivá obydlí byla přenesena cihlu po cihle, trám po trámu, na skalnatý výběžek s úchvatnými výhledy do okolí.

Můžete courat mezi barevnými dřevostavbami, ochutnávat švédské dobroty, v sezóně si natrháte maliny nebo si vyzkoušíte chůzi na dřevěných chůdách. Zastavte se také v místní lékárně. Kromě všemožných přípravků je tam nejvzácnějším exponátem šuplík, kde uchovávali pudr na mumie. Ano, čtete správně. Pudr na mumie!

Bude-li příjemné počasí, můžete ve Skansenu strávit klidně celý den. A kdyby vás vydatná porce rustikální historie omrzela, přímo naproti na vás číhá jiné lákadlo – obří zábavní park Gröna Lund.

Více však lze doporučit úplně jinou aktivitu – jízdu vodní městskou hromadnou dopravou, která spojuje jednotlivé stockholmské ostrovy. Funguje podobně jako například přívozy v Praze, ale v mnohem větším měřítku. Lodě vyrážejí v pravidelných intervalech ze svých stanovišť i v historickém centru. Jen si dávejte pozor, abyste chytili klasickou loď stockholmského MHD za pár švédských korun. Vedle toho zde totiž fungují soukromé expresní spoje s výrazně dražším jízdným.

Cestování městskou lodí po Baltském moři je zážitkem nejen proto, že je to nejlepší způsob, jak si prohlédnout metropoli z jiného úhlu. Můžete sledovat i tu adrenalinovou lunaparkovou zábavu zmíněného Gröna Lundu pěkně z pohupujících se vln a bavit se ječícími chudáky s hlavami dolů.

Na lodích je možné prozkoumat část města zvanou Archipelago. Tvoří ji tisíce ostrovů a ostrůvků na ploše kolem 80 kilometrů čtverečních, které při dobré viditelnosti spatříte z letadla při přistávání. Téměř všechny ostrovy nabízejí ubytování, některé jsou v létě ideální na koupání, jiné vybízejí k objevování přírody, sbírání lesních plodů nebo hub. Prostě idylka.

Pojďme zpátky na městskou souš, respektive pod zem. Málokde mohou místní lidé říct, že jejich podzemka je tak zajímavou kulturní destinací. Rozsáhlé metro se stovkou stanic není jen dopravním systémem. Po desetiletí plní roli jedinečné umělecké galerie.

Jednou z nejzajímavějších stanic je T-Centralen, především díky výrazným modrobílým malbám na klenbách. Další slavnou zastávkou je Rådhuset. Už od roku 1975 fascinuje designem, kdy stropy a stěny vypadají jako skutečná hrubá skála. A nejkrásnější je údajně Kungsträdgården (Královská zahrada) přímo pod jedním z nejstarších veřejných parků. Spektakulární podívaná v ceně jedné obyčejné jízdenky.

Než se vrhneme na gastronomické debužírování, musíme se ještě zastavit u jednoho z architektonických skvostů, velkolepé budovy radnice – Stadshuset s překrásným výhledem na město. Stavitelé na ni použili osm milionů červených cihel. Vnitřní dvůr měl být údajně v modrých barvách. Dodnes je nazýván Modré nádvoří a proslavil se jako sál užívaný k banketům po udílení Nobelových cen. Vstup do areálu radnice je zdarma.

Zůstaňme ještě v širším centru, kde se nachází téměř povinná zastávka pro všechny Čechy, navíc se vstupem zdarma. Královská knihovna uprostřed parku Humlegården má pod obyčejným schodištěm, v malinké trezorové místnosti, vystavenou vzácnost nevyčíslitelné hodnoty, která bývá označována jako osmý div světa.

Codex gigas neboli Ďáblova bible, největší rukopisná kniha světa, byla napsána zřejmě počátkem 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Legenda praví, že vznikla během jediné noci za vydatné pomoci samotného ďábla, který se podepsal originálním způsobem. Vyobrazil se na jedné straně jako pekelný mužík. Do Švédska ji po vpádu do Prahy v roce 1648 odvezl generál Königsmark.

A konečně se dostáváme k nejšťavnatější části výletu. Ať už bude jakékoli počasí, jednu jistotu máte. Ve Stockholmu si náramně pochutnáte, vždyť Švédové dali světu švédský stůl zvaný smörgåsbord, prohýbající se pod různými dobrotami. Například v podniku Kvarnen, se stoletou historií a naprosto vynikající rybou na másle, utracených peněz určitě litovat nebudete.

Stockholm je zaslíbený milovníkům ryb a mořských plodů. Gurmeti zde s gustem sbírají na památku účty z michelinských restaurací, třeba podnik Frantzén má tři hvězdy. Na své si přijdou také kavárenští turisté, kteří znají pravidla švédské fiky neboli pověstné přestávky na kávu a chtějí ochutnat ty nejvoňavější skořicové šneky – kanelbullar.

Smlsnete si také na masových kuličkách köttbullar – třeba v Meatballs for the People, či na marinovaném lososu, kterého si poručíte pod názvem gravlax. Lahůdkou je také sendvič s krevetami, vejci a majonézou na křupavém chlebíku räksmörgås. Překvapivě chutné jsou hamburgery ve švédském fastfoodu Max, které mohou zachránit nejednoho hladového turistu.

Mezi zdejší typické laskominy patří lékořicové bonbony. Zajímavá je příchuť slané lékořice a některé bonbony dokonce chutnají po nasolených rybách. Nutno ovšem říct, že zrovna ty neocení úplně každý. Přímo v centru je obchůdek Gamla Stans Polkagriskokeri, kde mívají opravdu vynikající jemné lékořicové karamelky.

A ještě jeden tip pro otrlejší gurmány. Fermentovaného sledě z Baltského moře s názvem surströmming, plného štiplavé chuti, podávají ve zdejších restauracích s bramborem ve slupce a krekrem. Zapíjí se pálenkou. Tuto netradiční pochoutku lze koupit i domů v konzervě, ty největší smraďochy se však nedoporučuje převážet na palubě letadla.

Nakonec ještě jedno citlivější téma. Viděno z České republiky, kde je alkohol přístupný prakticky všude a nonstop, se může zdát Švédsko komplikovanější. Alkohol v podnicích je výrazně dražší než u nás, ale sehnat ho ve Stockholmu ke koupi s sebou problém není. Pořídíte ho ve specializovaných prodejnách, výběr bývá světový a ve všech cenových hladinách.

Pohlídejte si ale čas, protože přes pracovní dny zavírají obchody s alkoholem brzy a v sobotu mají otevřeno jen dopoledne. Je docela zajímavé sledovat, jak místní nakupují piva a vína ne po lahvích, ale rovnou po bednách a platech. Asi se chystají na víkend…