Romantičtí svědkové venkovských tradic: 10 nejzajímavějších skanzenů v Česku

Skanzeny jsou speciální formou muzea pod širým nebem, které návštěvníkům nabízí autentický pohled na dřívější život. Nejsou jen památkou na minulost, ale také důležitým prostředkem pro uchování kulturní identity a tradic.

V České republice je najdeme na několika místech. Díky pečlivé rekonstrukci a uchování původních staveb nabídnou návštěvníkům možnost na vlastní oči spatřit, jak dříve vypadala vesnická stavení, hospodářství i každodenní život. Každý skanzen má své specifikum a odráží kulturní dědictví určité oblasti. Tradice a historický život na venkově návštěvníkům ještě více přibližuje i řada kulturních akcí.

Na úpatí Beskyd se nachází Valašské muzeum v přírodě, jehož areál je tím největším skanzenem v České republice. Tvořen je z několika desítek objektů ze čtyř celků - Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina a od roku 1995 také Pustevny. Ve výstavbě je ještě další část s názvem Kolibiska, která bude sousedit s Valašskou dědinou.

Skanzen v Rožnově začal vznikat v roce 1925, zasloužili se o to členové rožnovského muzejního spolku, zejména sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi. Areál se postupně rozrůstal a další historické budovy přibývají až do dnešních dní.

Nejstarší částí muzea je Dřevěné městečko, veřejnosti otevřené od roku 1925, kam byly přeneseny historické domy například z rožnovského náměstí. Jedním z lákadel je i Mlýnská dolina zpřístupněná od roku 1983, kde je funkční vodou poháněný mlýn, pila, valcha, ale i hamr či lisovna oleje. Nejrozsáhlejší částí je Valašská dědina se svými sedmi desítkami budov.

Svědky bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do půlky 20. století se staneme na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů v Pardubickém kraji.

Místní roubenky a stavby byly do areálu na Veselém Kopci přeneseny v druhé polovině 20. století z oblasti Českého Horácka, aby byly zachráněny před zánikem. Jen jediná z místních desítek budov stojí na původním místě - usedlost U Pilných č. p. 4. Na Veselém Kopci se koná mnoho akcí přibližujících zdejší lidovou kulturu, ať už se jedná o ukázky lidových obyčejů, řemesel nebo stravy.

Místo shromažďující stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech vzniklo v roce 1972 v prostředí bývalého ovocného sadu, veřejnosti bylo otevřeno o čtyři roky později. Díky své rozmanitosti tak nabízí srovnání různých regionálních typů lidové architektury z let minulých.

Od roku 1992 probíhal dlouhý spor, který pozastavil změnu koncepce a rozvoje areálu, jednalo se o uplatnění restitučního nároku na většinu pozemků muzea. Po ukončení dvacetiletého sporu začala dostavba muzea a došlo k zatím finální změně jeho koncepce.

V současnosti areál tvoří čtrnáct staveb. Tou nejzajímavější je rozhodně desetiboká roubená stodola z Durdic u Votic z poloviny 17. století. Jedná se nejen o nádhernou stavbu, ale i nejstarší zachovalou památku svého druhu v České republice. Většina objektů je i plně vybavena, aby ukázala bydlení a hospodářství na venkově od 18. století.

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví se nachází 35 kilometrů od Příbrami a je pobočkou Hornického muzea Příbram. Vznik skanzenu, který uchovává vesnické památky pamatující i polovinu 17. století, se datuje do roku 1998. Výstavba byla zahájena následující sezónu a o další rok později sem byl přenesen první dům, č. p. 4 původem z Obděnic. Postupně sem byly přesunuty i další stavby a skanzen začínal nabírat na objemu.

Dnes ho tvoří přes dvě desítky staveb, ať už obytných, hospodářských, technických či drobných sakrálních. Jednou z nejzajímavějších je roubená polygonální stodola převezená z usedlosti č. p. 8 v Podolí u Vojkova, jejíž stavba byla dokončena v roce 2011. Pochází z roku 1662 a je jednou z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu u nás.

V jihozápadní části Česka se na jih od města Kasejovice nachází expozice lidového stavitelství, která je součástí stálé expozice Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Muzeum se o založení této expozice pokoušelo už od svého vzniku na začátku 20. století, ovšem realizace se skanzen dočkal až na jeho konci. Podařilo se to v roce 1990, kdy muzeum získalo barokní stavbu panské sýpky a následně i pozemek na okraji obce Chanovice.

V současnosti obsahuje expozice 13 památek objektů a zaměřuje se na architekturu Pošumaví. Návštěvníci tu naleznou například roubenou kůlnu, špýchar nebo stodolu, kopii sušárny na ovoce či dřevorubeckého sezónního srubu, stejně jako výklenkovou kapli s barokní pokladničkou. V budoucnu by se měla expozice ještě dále rozrůstat.

Nedaleko Prahy se na okraji obce Přerov nad Labem nalézá nejstarší český skanzen. Polabské národopisné muzeum, jak zní oficiální název, začalo svou historii psát již v roce 1895. V tomto roce bylo v upravené bývalé kovárně a rychtě zřízeno regionální národopisné muzeum. Expozice je dnes součástí Polabského muzea, které tu založilo v roce 1967 skanzen, aby zachránilo polabskou lidovou architekturu.

Na ploše o celkové rozloze dvou hektarů mohou návštěvníci zhlédnout necelých čtyřicet objektů, jedná se o chalupy, špýchary, stodoly, kapličku a další drobnou lidovou architekturu. Objekty mají zařízené interiéry a představují život na vesnici od poloviny 18. století.

Na jihovýchodní Moravě se datují první snahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na začátek 20. století. Podařilo se to ale až v roce 1973, kdy začala výstavba na okraji města Strážnice, nedaleko hranic se Slovenskem. Areál, ve kterém stojí více než 60 objektů, představuje návštěvníkům, jak se dříve žilo v horských oblastech Slovácka nebo v části Pomoraví.

Od roku 1981 může veřejnost nakouknout do areálu Moravských Kopanic, Luhačovického Zálesí, Horňácka, lučního hospodářství či technických vodních staveb nebo si prohlédnout vinohradnický areál. Během celého roku se tu mimo jiné koná mnoho tematicky laděných akcí, které mají za cíl představit moravskou vesnici a život na ní na přelomu 19. a 20. století. Známý je hlavně Mezinárodní folklorní festival Strážnice, konaný vždy poslední víkend v červnu.

Místní malý skanzen se nachází jihovýchodně od Chebu v obci Doubrava. Jedná se o zachovalý hrázděný statek z roku 1751, známý i jako Rustlerův statek. Dnes je přístupný veřejnosti jako soukromé národopisné muzeum. Zhlédnout tu lze expozici původního zemědělského nářadí, nástrojů a lidového nábytku Chebska z 18., 19. a 20. století a lidová historická architektura tu na návštěvníky opravdu dýchá ze všech stran.

Obec Doubrava byla založena začátkem 14. století a patří mezi typické středověké kolonizační vesnice. I proto vás tu přivítá mnoho vizuálně i historicky zajímavých usedlostí. Díky svědectví původní lidové architektury oblasti Chebska byla v obci na konci 20. století vyhlášena vesnická památková rezervace.

Jeden z nejmladších skanzenů u nás je umístěn v Českém středohoří v obci Zubrnice nedaleko Ústí nad Labem. V šedesátých letech minulého století probíhaly v oblasti bývalých Sudet demolice, které se nevyhnuly ani Zubrnicím. V roce 1974 se podařilo Vlastivědnému muzeu v Ústí nad Labem ochránit před demolicí kostel svaté Máří Magdalény a roubený dům č. p. 61 ze začátku 19. století, který je dnes jádrem skanzenu.

Strůjcem myšlenky a podnětu k založení muzea lidové architektury byl František Ledvinka, budováno začalo být od roku 1977. První okruh byl veřejnosti otevřen v září roku 1988, o rok později následovaly další expozice. V současné době je součástí Národního muzea v přírodě, které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Návštěvníci tu mohou narazit například na malý vodní mlýn, roubené, hrázděné nebo sakrální stavby.

Archeoskanzen, nacházející se v okrese Uherské Hradiště, byl otevřen v roce 2004. Není to klasický skanzen, který by zachraňoval historické budovy, ale nově vybudovaná vesnice, napodobující život obyvatel Velké Moravy.

Při vstupu do opevněného sídliště bránou se strážními věžemi na návštěvníky dýchne život lidí z 9. století a představuje tak i jednu z nejvýznamnějších etap českých dějin. Uvnitř se mohou návštěvníci podívat na repliky objektů z daného období včetně tzv. polozemnic, tedy staveb částečně zahloubených do země.

Od června 2024 je zde nově otevřená Klenotnice Velké Moravy, která má podobu podzemního panteonu o průměru 20 metrů. Návštěvníci si v ní mohou prohlédnout nálezy vzácných velkomoravských šperků. Návštěvu skanzenu lze spojit se sousední expozicí života v českých sladkých vodách Živá voda, kterou doplňuje výběh s pratury.

Chybí ve výběru nějaký váš oblíbený skanzen či muzeum v historickém stavení? Napište o něm do komentářů a dejte o něm vědět ostatním.