Průhonický park: Unikátní místo u Prahy, kde se příroda potkává s historií

Průhonický park je místem, kde se setkává krása přírody s unikátní architekturou. Platí za jeden z nejvýznamnějších příkladů krajinářské architektury nejen v Česku, ale jak uvádí web UNESCO, je to dílo světového významu.

V roce 1885 jej začal budovat hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, který spojil své botanické nadšení s uměleckou vizí. Uměle upravený park dokonale narouboval na zdejší přírodní prostředí. Díky tomu působí, jako by zde byl od nepaměti.

Hrabě Silva-Tarouca vytvořil park inspirovaný anglickými krajinářskými zahradami. Postupně sem přivezl a vysadil stovky domácích i exotických dřevin, které začlenil mezi původní lesní porosty. Výsledkem je přírodní prostor, kde každý strom, keř i rybník vypadají, jako by do krajiny přirozeně patřily.

Nejenže Tarouca miloval botaniku, ale měl také cit pro tvorbu prostoru. Celý park koncipoval tak, aby návštěvníkům nabízel neustále nové pohledy, průhledy a scenérie. Díky jeho vizi se mu podařilo vytvořit harmonii mezi přírodou a architekturou, kde každý prvek působí jako součást celku.

Park je plný tajuplných lesních porostů, otevřených luk a rozmanitých zahradních zákoutí, kde se můžete procházet celkem po 23 kilometrech stezek. Ty vás provedou jak lesem, tak kolem jezírek a vyhlídek, které hrabě Tarouca pečlivě komponoval. Každé roční období přináší parku nové kouzlo – zatímco na jaře kvetou rododendrony, podzim park pokryje zlatými a červenými odstíny.

Průhonický park je botanicky jedinečný, a to hlavně díky sbírce rododendronů a azalek, které se rozkládají na rozsáhlých plochách. Na jaře vytváří tisíce rododendronů nádherný koberec barev, což je čas, kdy je park nejživější. Celkem tu kvete až 8000 rododendronů různých odrůd a jejich pestrobarevné květy proměňují park v zážitek pro všechny smysly. Tento jedinečný přírodní úkaz sem každoročně přiláká tisíce návštěvníků a v tomto období je park také nejfotogeničtější.

Park nabízí ale i další vzácné dřeviny, které byly do Čech přivezeny z různých koutů světa a díky unikátnímu mikroklimatu zde prosperují. Patří mezi ně například cedr nebo sekvoje. Některé druhy stromů byly vyšlechtěny přímo tady, a park tak není jen estetickým, ale i vědeckým klenotem, kde probíhá výzkum.

Významné je také zdejší alpinum, jedno z prvních v Evropě vůbec. Je navíc výjimečné svou velikostí i bohatostí zastoupených druhů. Má rozlohu asi tři hektary a jeho pestrou skladbu tvoří desítky tisíc rostlin z různých oblastí světa. Kromě břidličné skály tvoří alpinum několik navazujících stanovišť v jejím okolí. Najít tu lze třeba kaktusovou skálu, vřesoviště, step nebo prameniště s vlhkomilnou flórou.

Parkem protéká říčka Botič, která spolu s rybníky a jezírky vytváří nejen příjemnou atmosféru, ale i důležité mikroklima. Právě díky vodě se zde daří velkému množství rostlin, které v suchém klimatu prospívají jen obtížně. Voda v parku vytváří nejen vizuální, ale i zvukovou kulisu, která přispívá k celkové atmosféře klidu a pohody.

V parku najdete tři hlavní rybníky – Podzámecký, Bořín a Labešku. Tyto vodní plochy byly pečlivě navrženy tak, aby zapadaly do okolní krajiny. Kolem nich lze najít klidná zákoutí, která jsou ideální pro odpočinek nebo tichou procházku. Přepady rybníků jsou řešeny jako umělé vodopády, proto působí přirozeně a zdůrazňují tak Taroucovu vizi parku.

Kromě botanických pokladů je součástí areálu i průhonický zámek, který prošel několika přestavbami a nese v sobě prvky z různých stylů. Původně zde stávala gotická tvrz, kterou Silva-Tarouca přeměnil na reprezentativní neorenesanční zámek s elegantními nádvořími a terasami.

Z nádvoří vede hlavní vyhlídková terasa, odkud je nádherný pohled na park i na okolní krajinu. Návštěvníci si v přízemí zámku mohou prohlédnout stálou expozici, která se věnuje historii zámku, parku a jeho zakladateli.

Na nádvoří můžete obdivovat sgrafita a nástěnné malby, které zdobí stěny a vtiskují zámku působivou historickou atmosféru. Na jednom z průčelí najdete malbu svatého Jiří Drakobijce od známého malíře Hanuše Schwaigera. Tyto prvky ukazují na Taroucův smysl pro detail a jeho snahu spojit architekturu s přírodním okolím.

Kromě zámku se v parku nachází i řada menších staveb, které přispívají k romantickému charakteru areálu. Nejstarší je přitom malý středověký kostel Narození Panny Marie v širším areálu zámku, který upomíná na dlouhou historii tohoto venkovského sídla.

Česká chaloupka byla původně postavena pro Národopisnou výstavu v roce 1895 a později se stala jednou z oblíbených kulis pro natáčení českých pohádek. Pro její typický vzhled si ji oblíbili filmaři i návštěvníci, kteří rádi objevují romantická zákoutí.

Dalším zajímavým místem je Gloriet, malý altánek, který nabízí klidné posezení a panoramatické výhledy na okolní louky a rybníky. Rybárna, která se nachází u jednoho z rybníků, sloužila původně k rybníkářství a i dnes připomíná důležitou část historie parku. Kromě toho je tu také Wachhaus, strážní domek, který měl na starosti bezpečnost parku a je dalším z míst, která vyprávějí o historii tohoto nádherného místa.