Článek
Podle Guinessovy knihy rekordů nejrozsáhlejší dosud užívaný hradní komplex na světě. Historické sídlo českých králů a prezidentů. Unikátní soubor staveb, reprezentující téměř všechny historické architektonické styly. Místo uložení korunovačních klenotů. To vše, a nejen to, je Pražský hrad.
Každý návštěvník si tu najde své. Baví vás historie? Právě tady se utvářely dějiny. Zajímáte se o umění? Ve zdejších galeriích najdete díla nejvýznamnějších umělců napříč několika staletími. Chcete si odpočinout stranou davů? Vezměte si deku a vyrazte rozjímat do Jeleního příkopu nebo královských zahrad.
Zajímavosti o Pražském hradu
- Hradní komplex se rozkládá na ploše téměř 70 000 metrů čtverečních. Je největším hradem v Česku i na celém světě.
- Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
- Hrad byl založen pravděpodobně někdy kolem roku 880 knížetem Bořivojem, území bylo ale podle archeologických výzkumů osídleno již v neolitu.
- Původní dřevěné hradiště se začalo do podoby kamenného hradu měnit po roce 1135 za vlády Soběslava I.
- Základní kámen Chrámu svatého Víta položil při příležitosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství v roce 1344 tehdy ještě markrabě Karel IV., spolu se svým otcem Janem Lucemburským a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.
- Nejtěžším a donedávna největším zvonem v Čechách je svatovítský Zikmund, odlitý hradním zvonařem Tomášem Jarošem roku 1549. Zlomení jeho srdce je podle legend předzvěstí velkého národního neštěstí. Možná na tom něco bude, protože když v roce 2002 naposledy puklo, dva měsíce poté postihly Českou republiku rozsáhlé povodně.
- Královská zahrada byla prvním místem v Evropě, na němž rostly tulipány. Vysázet je zde po roce 1534 nechal Ferdinand I. Habsburský.
- Součástí areálu je i takzvaný Lví dvůr, kde byli za dob Rudolfa II. skutečně chováni lvi spolu s další exotickou zvěří. Dnes je v prostorách umístěna restaurace.
- V roce 1648 vtrhli na Hrad Švédové a vyplenili velkou část zdejších uměleckých sbírek. Většina děl už se do Čech nikdy nevrátila, včetně slavného Arcimboldova obrazu Rudolfa II. vyobrazeného z ovoce, zeleniny a květů. Zachráněným pozůstatkem rudolfinských sbírek je Dürerova Růžencová slavnost, která se stala základem sbírek dnešní Národní galerie.
- Podle Kosmovy kroniky se v areálu Hradu nacházel pahorek Žiži s kamenným stolcem, který měl pro přemyslovské obyvatelstvo nebývalý kultovní a posvátný význam. Jeho poloha bývá lokalizována do místa na třetím nádvoří, na němž dnes stojí kamenný obelisk od architekta Jože Plečnika.
Mapa Pražského hradu
Návštěvnické okruhy
Nejvýznamnější památky hradního komplexu jsou rozděleny do dvou základních prohlídkových okruhů. Ten hlavní se zaměřuje primárně na architekturu a provede vás nejvýznamnějšími a nejnavštěvovanějšími památkami. Vstupenka do stálých expozic vám přinese umělecký zážitek i nové vědomosti o historii a současnosti Pražského hradu.
Otevírací doba Pražského hradu
- Hradní areál je v letní i zimní turistické sezoně návštěvníkům otevřen od 6 do 22 hodin.
- Jednotlivé části Hradu v rámci návštěvnických okruhů jsou v letní sezoně otevřeny od 9 do 17 hodin a v zimní sezóně od 9 do 16 hodin.
- Vstupenky je možné zakoupit v pokladně na třetím nádvoří.
Hlavní okruh
- Základní vstupné v rámci hlavní prohlídkové trasy je 450 Kč, snížené 300 Kč.
Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Symbol českého státu, hrobka přemyslovských knížat i vrcholné dílo architektury. Stavba velkolepé katedrály započala již roku 1344, v podobě, v jaké ji známe dnes, byla však dokončena až v roce 1929. Slavnostní otevření se konalo 28. září 1929, při příležitosti 1000. výročí zavraždění patrona českých zemí, svatého Václava.
Bohoslužby v chrámu sv. Víta
Svatovítská katedrála je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v pražské diecézi. Mše se konají od pondělí do pátku v 7:00 hodin, v neděli pak od 8:30 a od 10 hodin. Ve významné svátky jsou na programu také mimořádné bohoslužby například večer.
Typické průčelí s rozetou a dvěma věžemi je přitom jednou z částí, která vznikla až ve dvacátém století. Nejstarší část stavby je naopak ta východní, zahrnující soubor kaplí kolem gotického kněžiště.
Na jižní straně najdete pomyslné srdce chrámu - kapli svatého Václava, postavenou nad jeho hrobem. Vysvěcena byla v roce 1367 a v následujících letech doplněna o impozantní výzdobu. Ta zahrnuje množství polodrahokamů vsazených v pozlacené omítce i soubor nástěnných maleb, z nichž největší část zabírá cyklus Svatováclavské legendy, rozvržený do tří pater.
Příběh mladého Karla IV. v audiopodobě
Od Hrabalových povídek až po Cressidu Cowell a její hit Jak vycvičit draka. Čtěte slavné knižní tituly ušima! Seznam Zprávy v rámci partnerství se soutěží Audiokniha roku připravily projekt Posluchárna SZ, kde nabízí volně k poslechu vybrané tituly předních tuzemských vydavatelů.
Poslechněte si napínavý historický román Josefa Bernarda Prokopa o mládí českého krále Karel IV. – tajný deník. Další informace a jednotlivé kapitoly naleznete zde.
Seznam Zprávy v rámci partnerství se soutěží Audiokniha roku připravily projekt Posluchárna SZ.
Zajímavostí je bronzové klepadlo ve tvaru lví hlavy s kruhem v tlamě, umístěné na dveřích severního vchodu do kaple. Podle pověstí pochází ze vrat kostela svatého Klimenta ve Staré Boleslavi a bylo tím posledním, čeho se svatý Václav před svou smrtí dotkl.
Součástí kaple je také Korunní komora, tedy místo uložení českých korunovačních klenotů. Vedou do ní dveře umístěné na pravé straně jižní stěny kaple, opatřené sedmi zámky. Klíče jsou rozděleny mezi sedm klíčníků – významných představitelů státu, města i církve.
Zajímavosti v chrámu sv. Víta
Gotický chrám, vystavěný na místě původní románské baziliky, ukrývá mnohá překvapení.
- Impozantní okenní vitráže reprezentují díla umělců jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský. Když je ovšem prozkoumáte blíže, objevíte v nich jedny z nejstarších dochovaných pražských reklam.
- Ve Šternberské kapli si na jednom z pilířů můžete povšimnout zavěšené dělové koule. Je připomínkou obléhání Prahy Prusy v roce 1757, kdy na chrám během 23 dnů dopadlo na 770 koulí. Právě tato přitom napáchala největší škody a zůstává kuriózním mementem neblahé události, společně s mramorovým zábradlím, které tehdy urazila a jež zůstalo úmyslně neopravené.
- Třetím tipem naší redakce jsou bronzové vstupní dveře do chrámu, které většina návštěvníků míjí bez povšimnutí. Vyobrazeni jsou na nich svatý Václav a Karel IV. a jsou zde i tváře stavitelů katedrály. A to jak těch středověkých – Matyáše z Arrasu a Petra Parléře –, tak i novodobých – Kamila Hilberta či Josefa Mockera.
Nemáte-li možnost navštívit chrám osobně, můžete jej prozkoumat alespoň prostřednictvím virtuální prohlídky.
Tip redakce: Při návštěvě Chrámu svatého Víta nevynechejte možnost vystoupat na jižní věž. Na její vrchol je třeba zdolat téměř 300 schodů, odměnou však bude dechberoucí výhled nejen na areál Hradu a historické centrum Prahy. Vstup na věž však není součástí základního návštěvnického okruhu a je třeba na něj zakoupit vstupenku zvlášť.
Bazilika sv. Jiří
Nejstarší dochovaná sakrální stavba v Praze, to je románská bazilika svatého Jiří. Založil ji kolem roku 920 Vratislav, otec svatého Václava, a před výstavbou Chrámu svatého Víta sloužila jako přemyslovské pohřebiště. V roce 925 sem byly uloženy ostatky svaté Ludmily a roku 973 byl právě zde založen první ženský benediktinský klášter. Jeho abatyší se stala Mlada, sestra Boleslava II.
Za barokním průčelím se skrývá románská bazilika.
V chrámu se zachovaly románské nástěnné malby i části reliéfu s Madonou korunovanou anděly, u níž klečí abatyše Mlada a Berta, Přemysl Otakar I. a jeho sestra abatyše Anežka. Typické bílé věže bazilika dostala při obnově po požáru v roce 1142. Zvony v nich ale nenajdete, byly zničeny během obou světových válek. Zachoval se pouze jeden zvon z roku 1550, ten však dnes zdobí interiér kostela. Západní průčelí pochází z doby baroka.
Jedna z věží baziliky je mírně nakloněná
Pražský hrad archeologický
Na Pražském hradě se nacházejí rozsáhlá archeologická naleziště a pozůstatky historických staveb, ukryté pod železobetonovými konstrukcemi. Většina z nich je návštěvníkům nepřístupná, aby je lidé neponičili.
Nově je však možné prozkoumat i tyto nedostupné prostory, a to díky aplikaci Pražský hrad archeologický, kterou zpracovali odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Aplikace je zdarma a mapuje pět nejvýznamnějších nalezišť: kapli Panny Marie, III. nádvoří – Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály sv. Víta a klášter a baziliku sv. Jiří.
Starý královský palác
Původně mnohem subtilnější dřevěná stavba z konce 9. století prošla mnoha přestavbami až do své současné podoby. Kníže Soběslav tu nejprve nechal postavit kamenný románský palác, jehož pozůstatky jsou dodnes zachovány v podzemí. Karel IV. pak zahájil stavbu gotického paláce a jeho syn Václav IV. přidal dvě kolmá křídla a nechal přestavět kapli Všech svatých.
Poslední velkou přestavbu zahájil koncem 15. století Vladislav Jagellonský. Vzniklo při ní kolmé palácové křídlo a především nechal král vybudovat velkolepý Vladislavský sál. V něm se konaly korunovační slavnosti, rytířské turnaje i další společenské události. K obdobným účelům ostatně slouží dodnes, právě zde například český prezident skládá slib nebo předává státní vyznamenání.
Z jihozápadního rohu sálu pak lze projít do takzvaného Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. Právě tady se odehrála slavná defenestrace, při níž čeští stavové vyhodili z okna dva místodržící s písařem. Začalo tak České stavovské povstání, které bylo prvním konfliktem ničivé třicetileté války.
Součástí paláce je i kostel Všech svatých s náhrobkem svatého Prokopa. K paláci byl připojen koncem 16. století. Pro návštěvníky však není běžně přístupný a veřejnosti se otevírá jen během bohoslužeb.
Akce a kulturní události na Pražském hradě
- Od června až do září se v areálu Nejvyššího purkrabství každoročně konají Letní shakespearovské slavnosti.
- V září je Královská zahrada tradičně dějištěm vinobraní.
- Od 17. do 30. září 2024 budou u příležitosti svátku svatého Václava vystaveny české korunovační klenoty a tato akce se má opakovat každoročně.
- V zimním období patří mezi populární akce například vánoční trhy nebo půlnoční bohoslužba.
- Pravidelnou součástí zdejšího dění jsou promenádní koncerty a Svatovítské varhanní večery.
Kompletní program najdete na oficiálních stránkách Hradu.
Zlatá ulička
Řada pitoreskních domečků patří k nejnavštěvovanějším částem Hradu. Vznikla v polovině 16. století. Pověsti vyprávějí, že svůj název získala díky alchymistům, kteří zde působili za vlády Rudolfa II., podle všeho se ale nezakládají na pravdě.
Alchymistická dílna byla totiž zřejmě ve věži Mihulka, zatímco Zlatá ulička původně sloužila jako skromné ubytování pro hradní čeleď a střelce. Ani její název nemá zdaleka lichotivý původ - údajně vznikl od barvy moči, na šestnáct domků tu totiž byly jen dva primitivní záchodky.
Později však zdejší netypická atmosféra přilákala řadu umělců, žil tu například i Franz Kafka. Málokdo pak ví, že na současném vzhledu uličky má zásadní podíl výtvarník Jiří Trnka. Právě podle jeho návrhu byly dříve unifikované šedivé fasády domků v 50. letech 20. století natřeny výraznými barvami.
Zlatá ulička patří k nejromantičtějším zákoutím Pražského hradu.
Ve Zlaté uličce můžete navštívit řadu expozic, které přibližují zdejší život od 17. století do roku 1953, kdy se odstěhovali poslední stálí obyvatelé. Například stavení číslo 12 připomíná domácnost amatérského filmového historika Josefa Kazdy a zhlédnout tu můžete filmy zachycující Pražský hrad v dobách počátků kinematografie. Ve vedlejším domku, který je ze všech nejmenší a v podstatě ho tvoří zazděný výklenek v hradbě, najdete obydlí obránců hradeb z dob Rudolfa II.
Domek číslo 14 s typickou modrou fasádou upomíná na věštkyni Matyldu Průšovou, která zde žila před druhou světovou válkou a byla umučena gestapem. Další drobné stavby ukrývají zlatnické dílny, krčmu s černou kuchyní, expozici věnovanou životu posledních obyvatel v 50. letech 20. století nebo obydlí ranhojičky.
Schodištěm v domku číslo 12 pak projdete na terasu u věže Daliborka, v níž podle pověsti nouze naučila Dalibora housti. Její spodní část skutečně sloužila jako vězení a svůj trest si tu odpykávali i příslušníci šlechtických rodů, jako například známý mecenáš, baron František Antonín Špork. Daliborka je dílem významného architekta Benedikta Rieda, autora mimo jiné Vladislavského sálu.
Ze Zlaté uličky lze vstoupit také do takzvané Bílé věže. I zde se v minulosti nacházelo vězení, držen v něm byl kupříkladu slavný alchymista Edward Kelly. Expozice v přízemí upomíná právě na tuto kapitolu – je zde mučírna se vstupem do hladomorny, v horních patrech se dochovalo některé původní vybavení, jako jsou například pec nebo toalety, a k vidění jsou také kresby a nápisy vězňů z 16. a 17. století. V obranné chodbě mezi Bílou věží a Daliborkou si můžete prohlédnout historická brnění a zbraně.
Tip redakce: Chcete-li navštívit Zlatou uličku zdarma, vyrazte na prohlídku ve večerních hodinách, kdy jsou již turnikety vypnuté a vstupné se neplatí.
Střídání stráží
- Koná se každou celou hodinu od 9.00 do 18.00 hodin u Brány gigantů na Hradčanském náměstí a u brány Prašného mostu.
- Slavnostní střídání s fanfárami a výměnou standarty lze sledovat na prvním nádvoří denně ve 12.00 hodin.
Stálé expozice
- Základní vstupné do stálých expozic je 300 Kč, snížené 200 Kč.
Příběh Pražského hradu
Expozice umístěná v prostorách Starého královského paláce podrobně vypráví historii hradního areálu a osobností s ní spojených. Základní modrá trasa přibližuje stavební vývoj, nejdůležitější historické události i život českých panovníků. Trasu pak formou tematických odboček rozvíjí doplňková linie s názvem Příběhy. Prohlédnout si tu můžete expozici o patronech českých zemí, pohřbívání nebo korunovačních klenotech.
Ústav šlechtičen – Rožmberský palác
Palác vystavěli v 16. století Rožmberkové v renesančním stylu. Od dob Marie Terezie pak budova po barokní přestavbě sloužila k zaopatření 30 zchudlých šlechtických dcer a jejich výchově. Rozlehlá stavba se pyšní zahradou lemovanou arkádovým ochozem a mnoha bohatě zdobenými sály. V současnosti funguje jako muzeum s výstavními prostory – vedle dobového vybavení a nábytku si tu můžete prohlédnout i stálou expozici Chrliče svatovítské katedrály zblízka.
Některé ze sálů v Rožmberském paláci je možné si pronajmout pro soukromé akce.
Obrazárna Pražského hradu
Nejrozsáhlejší hradní galerie nabízí výběr více než stovky nejvýznamnějších děl ze sbírky Pražského hradu. Ta čítá celkem na 4000 exponátů a je nejstarší kontinuálně existující českou uměleckou sbírkou – kořeny obrazárny sahají až do přelomu 16. a 17. století do období vlády Rudolfa II.
V současných prostorách je umístěna od poloviny 70. let 20. století, kdy došlo k přestavbě původních koníren pod Španělským sálem. Výraznou proměnou pod vedením designéra Bořka Šípka pak interiéry Obrazárny prošly ještě v 90. letech. Dnes si tu můžete prohlédnout mistrovská díla Lucase Cranacha, Tiziana, Rubense a mnoha dalších.
Prašná věž – Mihulka
Nejmohutnější dělová bašta hradního opevnění byla vybudována v 15. století, k obranným účelům však nikdy nesloužila. V 16. století tu bydlel zvonař Tomáš Jaroš, za dob Rudolfa II. se v ní nacházela alchymistická dílna a později sloužila jako sklad střelného prachu. Byly tu také byty kostelníků Chrámu svatého Víta.
Ve spodní části věže je umístěna expozice věnovaná dějinám stavby, v horních patrech si můžete prohlédnout stálou výstavu věnovanou historii i současnosti Hradní stráže.
Praktické informace
- Většina prostor zpřístupněných pro návštěvníky má bezbariérové vstupy, s výjimkou věží.
- Veřejné toalety najdete u Jízdárny Pražského hradu a u východu ze Zlaté uličky. Využít můžete i toalety soukromých provozovatelů, nachází se například na Jiřském náměstí (U Kanovníků), v bistru před Zlatou uličkou nebo v Lobkowiczkém paláci.
- Bezpečnostní kontroly byly zrušeny, návštěvníci ale mohou být podrobeni namátkovým prohlídkám. Správa Pražského hradu žádá, aby návštěvníci do objektů nevstupovali s objemnými zavazadly.
Památky a místa mimo návštěvnické okruhy
Reprezentační prostory Pražského hradu
Španělský sál, Rudolfova galerie nebo Sloupová síň. Prostory, které vytvářejí okruh na úrovni prvního patra jednotlivých křídel Nového paláce, běžně slouží k výkonu prezidentského úřadu a veřejnosti jsou nepřístupné. Pro návštěvníky se otevírají zpravidla pouze dvakrát ročně u příležitosti státních svátků 8. května a 28. října – obvykle první sobotu následující po těchto významných dnech.
Kaple svatého Kříže
Kapli postavil v druhé polovině 18. století italský architekt Anselmo Lurago. Bohatě zdobený interiér s císařskou lóží slouží především jako výstavní síň pro velkou část takzvaného Svatovítského pokladu, tedy rozsáhlé sbírky liturgických a kultovních předmětů. Její součástí je například svatováclavský meč, přilba svatého Václava, lebka svaté Ludmily, hřeben svatého Vojtěcha nebo relikviář s prstem svatého Mikuláše.
Nové probošství
Dlouho chátrající budova se letos otevřela po kompletní rekonstrukci. Stavba architekta stylu novogotiky Josefa Mockera, mimo jiné autora dostavby Svatovítského chrámu, byla doplněna o dvě nové přístavby. Návštěvníkům se otevřelo také nové, dosud nepřístupné nádvoří, které nabízí neobvyklý výhled na Míčovnu a Jelení příkop. Budova slouží administrativním účelům Metropolitní kapituly, v jedné z nových přístaveb a na přilehlém nádvoří se můžete občerstvit v kavárně Starbucks.
Kde se na Pražském hradě najíst?
- Nabídka občerstvení v areálu Pražského hradu či jeho blízkém okolí je poměrně pestrá, je ale třeba počítat s vyššími cenami. K oblíbeným podnikům patří například restaurace Kuchyň z řetězce Ambiente nebo cukrárna a kavárna IPPA café.
- Za rozumné ceny se občerstvíte ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí, jen pár kroků od Hradu. Café Šternberk – Mezi řádky je sociální podnik, který zaměstnává hendikepované. Ochutnat tu můžete kávu z vlastní pražírny i pečivo z domácí řemeslné pekárny.
- Přímo u Chrámu svatého Víta pak najdete restauraci Vikárka, někdy také nazývanou jako vinárna pana Broučka. Známá je díky Matěji Broučkovi, hrdinovi slavného románu Svatopluka Čecha, který se po delším pobytu ve zdejším vinném sklepení propadl podzemními chodbami do 15. století.
Expozice historie poštovních služeb
Na třetím hradním nádvoří můžete navštívit expozici vytvořenou ve spolupráci Kanceláře prezidenta republiky a České pošty. Tři tematické celky připomínají dějiny poštovních služeb, ukazují uměleckou hodnotu filatelistických materiálů a přibližují tradici prezidentského portrétu na poštovních známkách.
Lobkowiczký palác
Historické sídlo Lobkowiczů dnes slouží jako muzeum tohoto rodu. Ve dvaadvaceti sálech si můžete prohlédnout jednu z největších českých soukromých sbírek, obsahující na dva tisíce exponátů – mezi nimi osobní předměty členů rodu, zbraně, jídelní servisy nebo třeba notové zápisy slavných hudebních skladatelů.
V ceně vstupenky je zahrnut audioprůvodce, který vás provede jednotlivými galeriemi a seznámí s historií rodu, včetně bouřlivých období v průběhu 20. století. V paláci se také dochovala kaple svatého Václava s oltářním obrazem od Petra Brandla z roku 1723 a jsou zde i dva bohatě zdobené sály s jemnou štukovou terakotovou výzdobou.
Purkrabství a Černá věž
Staré nebo také Nejvyšší purkrabství stojí ve východní části Pražského hradu. Právě tady pobýval Karel IV. po svém návratu do Prahy, jelikož královský palác byl v té době neobyvatelný. Do roku 2023 zde sídlilo soukromé muzeum hraček. To sice ukončilo činnost, chystá se ale otevření nového muzea s obdobnou náplní. V současné době tu najdete unikátní interaktivní výstavu hologramů, kterou připravilo Pražské muzeum fotografie.
Součástí areálu purkrabství je také nepřehlédnutelná Černá věž, poslední dochovaná součást původního románského opevnění hradu. Dříve sloužila jako vězení pro dlužníky a ani dnes není veřejnosti přístupná - nachází se tu depozitář archeologických nálezů z Pražského hradu.
Prezidentský domek
Sídlo komunistických prezidentů, ale krátce i Václava Havla, najdeme v dnešní Královské zahradě. Mezi ostatními stavbami takzvaný Prezidentský domek nevyniká okázalostí, byť původně ho modernistický architekt Pavel Janák vytvořil přistavením dvou nových křídel k pozůstatku bývalé barokní oranžerie.
Následné nešetrné úpravy se však na architektuře stavby výrazně podepsaly: Antonín Novotný nechal odstranit mezipatra, za Gustava Husáka byl přistavěn balkon v jižním čele spolu se saunou a bazénem.
Prezidentská rezidence bývá přístupná v rámci festivalu Open House.
Dům byl v této době v podstatě nedobytnou pevností, všechny budovy v okolí musely mít zaslepená okna a veřejnosti byly uzavřeny prostory Královské zahrady i Jeleního příkopu. Budova je nepřístupná i v současnosti – po rekonstrukci má sloužit k ubytování státních návštěv. Zahrada je však volně průchozí.
Jízdárna Pražského hradu
Rozlehlá stavba s barokním průčelím se nachází v ulici u Prašného mostu, která vede k Pražskému hradu ze severní strany přes Jelení příkop. Vystavěna byla koncem 17. století a určena byla pro jezdecký výcvik, ale i turnaje a jezdecká klání.
Po požáru v roce 1760 byla rozdělena na zimní a letní část, na něž navazoval jízdárenský dvůr a hospodářské zázemí. Později budova sloužila k vojenským účelům, až byla v polovině 20. století přestavěna na výstavní síň a prostory galerie. Zastavte se také na zdejší terase, vybudované nad původními garážemi, odkud se vám naskytne unikátní pohled na panorama hradního areálu.
Dům sokolníka
Drobná stavba s dřevěnou pavlačí připomíná život svého prvního obyvatele – sokolníka, který se tu v 17. století staral o lovecké dravce i zpěvné ptáky. Expozice zahrnuje dobovou pracovnu i ložnici, sokolnické náčiní i zbraně. Součástí prohlídky je i krátký film o sokolnictví. Návštěvu je nutno objednat předem a absolvujete ji v doprovodu průvodce Správy Pražského hradu.
Míčovna Pražského hradu
Renesanční budova v Královské zahradě na okraji Jeleního příkopu má původ v 16. století. Jak název napovídá, určena byla k míčovým hrám a společenské zábavě. Později byla využívána i jako jízdárna a stáj pro koně nebo jako kasárna a sklad.
Za druhé světové války byla vybombardována a vyhořela, kuriózní připomínkou následné rekonstrukce zůstávají dvě alegorie pětiletky či motiv srpu a kladiva, vše zakomponované mezi renesanční sgrafita.
Budova byla zpřístupněna až po roce 1989 a dnes slouží ke společenským akcím, koncertům a výstavám. Před míčovnou stojí socha Noci od Matyáše Bernarda Brauna. Druhá socha, znázorňující den, byla v roce 1757 zničena pruskými vojsky.
Oranžerie
O tom, že areál Pražského hradu není jen zakonzervovanou památkou dob minulých, svědčí skleník v Královské zahradě. Téměř devadesát metrů dlouhý prosklený tubus z nerezové oceli vznikl z popudu Olgy Havlové a navrhla jej v roce 1999 Eva Jiřičná. Oranžerie slouží k pěstování teplomilných rostlin a v letních měsících je přístupná veřejnosti.
Empírový skleník
Starším, ale neméně působivým bratrem oranžerie je Empírový skleník, dříve též nazývaný Zwinger pro svou podobnost se známou drážďanskou památkou. Vznikl kolem roku 1820 a býval prý oblíbeným místem císaře Ferdinanda I.
Královské zahrady jsou v posledních letech dějištěm mnoha akcí.
Letohrádek královny Anny – Belveder
Zástupce takzvané vlašské architektury představuje se svými arkádovými ochozy a unikátním zastřešením jednu z nejkrásnějších ukázek renesance v českých zemích. Původně sloužil pro dvorskou zábavu a jako zázemí při pobytu v zahradě. Za povšimnutí stojí i bronzová Zpívající fontána v jeho blízkosti – kapky dopadající na okraj spodní mísy vyvolávají sluchu lahodící tóny. Zatímco zahrady jsou volně přístupné, letohrádek se veřejnosti otevírá jen v době konání výstav.
Pražský hrad s dětmi
- V rámci výstavy Příběh Pražského hradu je k dispozici speciální prohlídkový program pro děti s názvem Hra na Hrad. Ty se stanou přímými účastníky příběhů díky speciálním úkolům. Program je k dispozici v několika variantách uzpůsobených podle věku.
- Dětem se bude líbit nejen ve Zlaté uličce, ale také v hradních zahradách. Zastavte se i v Muzeu hologramů.
- Maličkostí, která potěší, je funkční replika historické poštovní schránky na třetím nádvoří. Budete-li posílat pohlednice, můžete je vhodit právě sem.
- Nejbližší dětské hřiště najdete na Novém světě, na Hradčanech zhruba 10 minut pěšky od východního vstupu do areálu Pražského hradu. Pokračovat odtud můžete do parku Maxe von Stoela, kde se nachází další hřiště s vodními prvky.
- Do batůžku přibalte některý z ilustrovaných průvodců, třeba knihu Pražský hrad a jeho tajemství od populární ilustrátorky Lucie Seifertové.
Jak se tam dostat?
- V areálu Hradu je velmi omezená možnost parkování, doporučuje se tedy radši vyrazit pěšky nebo MHD. Nejbližší parkoviště je u tramvajové zastávky Pražský hrad.
- Blízké stanice metra jsou Hradčanská a Malostranská. Z obou se k Pražskému hradu dostanete pěšky za 10-15 minut.
- Nejbližší tramvajová zastávka s názvem Pražský hrad leží u severního vstupu a z centra se sem dostanete tramvajemi číslo 22 a 23.
Máte na Pražském hradě své oblíbené místo nebo vám nějaké v seznamu chybí? Napište nám do diskuze pod článkem. Chystáme pro vás také článek o hradních zahradách.
