Paříž není jen Eiffelovka. Tipy na památky a místa, která nesmíte minout

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ocelová věž o výšce 324 metrů se třemi vyhlídkovými patry byla postavena v roce 1889 u příležitosti Světové výstavy. Lidé ji v té době vnímali jako kontroverzní, časem se však stala ikonou Paříže. Jméno nese po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi.

Na návštěvu je třeba si vyhradit dost času kvůli náporu turistů a bezpečnostním kontrolám. Čas lze ušetřit zakoupením online vstupenky. I u výtahů se obvykle tvoří fronty, cesta pěšky nahoru znamená také zdržení. Otevřeno je denně od 9:30 do 11:45 hodin, poslední vstup je možný ve 22:45 hodin.

K místům, která nabízejí nejlepší výhledy na Eiffelovu věž, patří dlážděné náměstí Trocadéro. Toho, kdo si přivstane, za dobrého počasí odmění úchvatný výhled na slunce vycházející za ocelovou konstrukcí.

Další ze symbolů Paříže zatím není možné navštívit. Gotická katedrála, známá z příběhů o ošklivém zvoníkovi Quasimodovi a krásce Esmeraldě, prochází rekonstrukcí po požáru. Stavební práce mají být v roce 2024 po pěti letech dokončeny. Interiér katedrály a nejvýznamnější umělecká díla si prozatím lze prohlédnout virtuálně díky interaktivní mapě.

Katedrála byla postavena v letech 1163–1345 na místě, na kterém kdysi vzniklo galské město Lutetia. Odehrála se v ní řada významných historických událostí, jako byla korunovace Napoleona, před požárem byla také místem uložení několika křesťanských relikvií. Nezaměnitelným prvkem jsou tři rozetová vitrážová okna, přičemž to na západním průčelí je největší svého druhu na světě.

Notre-Dame leží na ostrově Île de la Cité, fotogenické výhledy se nabízí z mnoha míst v přilehlém okolí, například z náměstí Viviani nebo z mostu Pont de l’Archevêché.

Bohatě zdobená kaple z 13. století představuje vrchol gotického stavitelství. Návštěvníky přitahuje také úchvatným souborem více než tisíce vitráží, které interiéru dodávají neopakovatelnou atmosféru. Vystavět ji nechal Ludvík IX. zvaný také Ludvík Svatý, aby zde uložil svou sbírku relikvií, zahrnující tehdy například i Trnovou korunu.

Sainte Chapelle leží na ostrově Île de la Cité nedaleko od katedrály Notre-Dame.

Napoleonův Vítězný oblouk, francouzsky Arc de Triomphe, je symbolem francouzské národní hrdosti. Návštěvníci z celého světa k němu však míří i za unikátním výhledem na centrum Paříže z jeho střechy. Pokud můžete, vydejte se sem za soumraku, kdy zapadající slunce na jedné straně ozáří Louvre a na druhé se zrcadlí ve fasádě moderního oblouku Grande Arche v moderní čtvrti La Défense.

Arc de Triomphe Francouzi vybudovali v letech 1806–1836 na oslavu Napoleonova vítězství u Slavkova. Je vyzdoben rytinami a sochami, které znázorňují významné vojenské události francouzské historie. Každoročně se zde koná pochod na oslavu výročí dobytí Bastilly, památník je také tradičně místem zakončení známého cyklistického závodu Tour de France.

I zde se obvykle tvoří fronty a vyplatí se vstupenku zakoupit online. Vítězný oblouk je možné navštívit od desáté hodiny dopoledne, poslední vstup je umožněn ve 22:15.

Z Vítězného oblouku pokračujte procházkou po slavné Avenue des Champs-Élysées, jedné z nejdražších obchodních tříd světa a symbolu luxusu. Obdivovat tu můžete nejen přepychové hotely, butiky nejznámějších světových módních značek nebo vyhlášené restaurace a stylové kavárny.

Za vidění stojí park Jardin des Champs-Élysées, paláce Grand Palais a Petit Palais a také sídlo francouzského prezidenta – Elysejský palác.

Place de la Concorde, česky Náměstí Svornosti, je největší pařížské historické náměstí s rozlohou 84 tisíc metrů čtverečních. Uzavírá třídu Avenue de Champs Élysées a od svého vzniku v letech 1754–1772 je často dějištěm významných událostí.

Na náměstí se nachází dvě velké fontány, Fountaine des Mers a des Fleuves, a také ikonický pozlacený egyptský obelisk, vysoký 23 metrů a starý přes 3000 let.

Bazilika Sacré-Coeur nebo česky Chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova stojí na vrchu kopce Montmartre. Díky své poloze i bílému travertinu použitému na stavbu je to jedna z nejlépe viditelných pařížských dominant.

Římskokatolický chrám má půdorys ve tvaru kříže, z jehož ramen vyrůstají čtyři věže s kupolemi, symbolizujícími evangelisty. Prostor mezi nimi vyplňuje pátá věž s nejmohutnější kupolí. Ta představuje Ježíše Krista a nabízí návštěvníkům panoramatický výhled na město.

Bazilika stojí v místě s nadmořskou výškou 130 metrů nad mořem, což z ní činí jeden z nejvyšších bodů Paříže. Zajímavým prvkem je také 84 metrů vysoká zvonice, ukrývající jeden z nejtěžších zvonů Evropy.

Nechce-li se vám šlapat do prudkého kopce, k bazilice můžete vyjet lanovkou nebo turistickým vláčkem. Doporučujeme však vystoupat k chrámu po ikonických schodech, po kterých kráčela i slavná Amélie z Montmartru.

Baziliku Sacré-Coeur obklopuje půvabná umělecká čtvrť Mortmartre, známá pro své křivolaké uličky a romantická zákoutí. Původně byla plná zahrad a vinic, na tuto historickou kapitolu stále upomínají typické větrné mlýny.

V devatenáctém a dvacátém století se zde usídlila řada slavných představitelů rodící se moderny a impresionismu, jako byl Monet, Picasso, van Gogh nebo Renoir. Útočiště tu ale našel i světově proslulý český malíř František Kupka. Bohémskou atmosféru si čtvrť zachovala dodnes, svobodomyslný genius loci podtrhují desítky útulných kaváren, bister a obchodů.

Vedle baziliky Sacré-Coeur byste neměli minout náměstí Place du Tertre, kde je živo od rána až do pozdních nočních hodin. Turisticky oblíbená je Zeď lásky, popsaná větou „Miluji tě“ ve více než 250 jazycích. Netradičním místem k návštěvě je pak zdejší hřbitov s řadou náhrobků známých umělců i významných osobností pařížského života.

Pokud vás omrzí paláce, chrámy a historická architektura, vydejte se za peprnější částí pařížské historie. Nejslavnější kabaret na světě byl otevřen ve stejném roce jako Eiffelova věž. Údajně se tu konal vůbec první veřejný striptýz a na zdejším pódiu vznikl slavný tanec kankán i tradice oblékat kabaretní tanečnice do lechtivých kostýmů.

Návštěvníky tu ale rozhodně nečeká nic pohoršujícího, ostatně představení jsou přístupná dětem od šesti let. Navštívilo je i mnoho významných světových osobností, jako například britská královna Alžběta II. Jen nezapomeňte, že rezervaci je potřeba provést v dostatečném předstihu, místa bývají beznadějně vyprodaná.

Nejen fanoušky vojenské historie zaujme komplex sedmi budov, v nichž se nachází Muzeum Armády, vojenská nemocnice i domov pro válečné veterány. Vznikl z iniciativy krále Ludvíka XIV. a na stavbě se rozhodně nešetřilo.

Invalidovna je místem odpočinku mnoha francouzských válečných hrdinů, pohřben je tu ale například i Napoleon Bonaparte. Nejkrásnější součástí je královská kaple, francouzsky Église du Dôme, považovaná za vrcholné dílo francouzské barokní architektury.

Pařížské katakomby jsou bez nadsázky fenoménem a přitahují odvážlivce z celého světa. Nepodléhejte však virálním návodům na sociálních sítích a rozhodně se nesnažte proniknout do nezpřístupněných úseků. V celkem až 300 kilometrů dlouhých podzemních chodbách se lze velmi snadno ztratit a několik dobrodruhů zde již zaplatilo životem.

Zpřístupněná část měří zhruba dva kilometry. Chodby vznikaly již od starověku původně jako doly pro těžbu vápence. V osmnáctém století do nich Ludvík XVI. v rámci prevence morových epidemií přikázal přesunout tisíce ostatků ze zrušených pařížských hřbitovů, dnes se zde údajně nachází přes šest milionů koster.

Průměrná teplota v katakombách se pohybuje okolo 10 stupňů, na prohlídku se tedy nezapomeňte teple obléct.

La Madeleine je církevní stavba, připomínající antický chrám. Postavena byla z popudu Napoleona I., který ji původně zamýšlel jako upomínku úspěchů své armády. Budova však ještě před dokončením několikrát změnila svůj účel, až byla v roce 1845 vysvěcena jako katolický farní kostel. Interiér je volně přístupný, pořádají se tu koncerty vážné hudby.

Rozlehlý hřbitov patří k těm nejnavštěvovanějším v Paříži. Návštěvníci tu totiž mohou obdivovat náhrobky nejslavnějších francouzských osobností. Pohřbeni jsou zde Moliére, Fryderik Chopin a například i zpěvák americké hudební skupiny The Doors Jim Morisson.

Tradiční studentská čtvrť s největší koncentrací francouzských restaurací a kaváren platí za srdce Paříže. Původně byla údajně čtvrtí vzdělanců, mluvících pouze latinsky, což jí dalo dnešní název. Dnes zde vládne spíše bohémská atmosféra.

Návštěvníci tu najdou několik slavných muzeí a především množství historicky významných kostelů. Nejznámější svatostánek, pařížský Pantheon, slouží jako mauzoleum a je zde pohřbeno mnoho francouzských osobností, mezi jinými Victor Hugo, Voltaire nebo Émile Zola.

Opéra Garnier nebo také Palais Garnier je sídlem Národní pařížské opery. Byla postavena v letech 1860–1875 v novobarokním stylu a svou rozlohou je největším divadlem na světě. Operní dům se však proslavil především jako dějiště Fantoma Opery. V současnosti se vedle klasické opery zaměřuje především na baletní představení, roli si zahrál i v televizním seriálu.

Kontroverzní stavba byla do roku 2011 nejvyšším mrakodrapem Paříže, a dodnes bývá kritizována za narušení panoramatu historického centra francouzské metropole. Ať už ale patříte mezi její příznivce nebo odpůrce, nenechte si ujít úchvatný výhled z terasy v nejvyšším patře. Vidět jsou odtud totiž všechny významné pařížské památky.

Secese, ve Francii zvaná Art Noveau, má v pařížské architektuře významné zastoupení. Ostatně samotné pojmenování je odvozené od názvu obchodu s uměním, který Samuel Bing v roce 1895 otevřel v ulici Rue Chauchat právě v Paříži.

Secesní stavby lze najít po celém městě, nejvíce je jich v osmém a šestnáctém obvodu. Zde stojí za vidění například ulice Rue de la Fontaine s několika bohatě zdobenými domy od známého pařížského architekta Hectora Guimarda. Ten je mimo jiné také autorem secesní výzdoby stanic metra.

Mezi dalšími secesními stavbami v Paříži vyniká několik obchodních domů: La Samaritaine, respektive nákupní galerie Magasin 2, dále pak Galeries Lafayette Haussmann nebo bývalý obchodní dům Félixe Potina, zvaný také „špunt ze šampaňského“. Za vidění stojí i Lavirottův dům s asi nejbohatším rostlinným dekorem nebo monumentální Hotel Lutetia.

V Paříži působil také Alfons Mucha, který se ve své tvorbě věnoval především návrhům plakátů a dalších předmětů pomíjivého charakteru. V Musée Carnavalet se dochovalo Muchou navržené vybavení obchodu pro zlatníka Fouqueta.

Velkolepý palác nechal postavit Ludvík XIV., zvaný také Král Slunce, a podle pověsti byla jeho motivem prostá závist. V roce 1661 se prý král zúčastnil večeře v zámku Vaux-le-Vicomte a okázalost panství Ludvíka zahanbila. Rozhodl se, že si pro sebe postaví zámek ještě stokrát krásnější.

Stavba trvala padesát let a pracovalo na ní 36 tisíc dělníků. Zámek byl dokončen v roce 1688 a jeho provoz a údržba údajně stály čtvrtinu celkových vládních výdajů Francie.

Versailles je z Paříže vzdáleno zhruba 22 kilometrů, z centra se sem dostanete příměstským vlakem linky RER C nebo můžete využít nabídku některé z cestovních kanceláří. U pokladny se obvykle tvoří fronty, poměrně rychle ale ubíhají. Nezapomeňte, že do zámku vás nepustí se zavazadly, a to dokonce ani s batohem nebo s větší kabelkou.

Park a zahrady si můžete projít pěšky, pronajmout si golfový vozík nebo se projet turistickým vláčkem. Případně využijte možnost půjčit si loďku a prohlédnout si zámek z hladiny vodního kanálu, odkud se nabízí nejkrásnější výhled.

Mezi další oblíbené památky a navštěvované turistické atrakce v Paříži patří například palác Conciergerie, historický most Pont Alexandre III, náměstí Place des Vosges, Luxemburské zahrady nebo moderní obchodní čtvrť La Défense.

Chybí vám ve výčtu některá pařížská památka nebo máte tipy na další zajímavá místa? Napište je do diskuze pod článkem.