Železnice slaví 200 let a zažívá renesanci: Kam nově dojedete po Evropě?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První parní lokomotiva spatřila světlo světa počátkem 19. století. Trvalo ale dalších dvacet let, než se začala pravidelně používat k hromadné dopravě. Až 27. září 1825 vyjel první osobní vlak podle jízdního řádu, a to ve Velké Británii na trati Stockton–Darlington.

A přestože je tomu už 200 let, železniční doprava zdaleka neřekla své poslední slovo. Naopak, vrací se do módy. V Evropě můžete zažít drahé luxusní vlakové dobrodružství, ale také cesty, které cestovatelům umožní pohodlný přejezd mezi sousedními státy nebo dostupné noční vlaky brázdící starý kontinent.

Prohlédněte si, jaká nová dobrodružství můžete letos zažít na palubě vlaků po celé Evropě.

Než začneme s novými železničními spoji, vraťme se do minulosti. Právě letošní rok je dobrou příležitostí objevit britské železnice. Historická trať Stockton–Darlington už ve své původní podobě sice neexistuje, ale můžete si ji projít pěšky. Od března do září tu místní spolek pořádá sérii procházek s průvodcem, jež vám umožní poznat dějiny oné historické trati.

Po celé Británii se ale u příležitosti výročí železniční dopravy konají desítky speciálních akcí. Určitě se vyplatí zavítat na některou z historických parních železničních tratí. Například na jedné z nejoblíbenějších - North Yorkshire Moors Railway - můžete slavit stylově na palubě legendárních vozů značky Pullman. Několik zážitkových jízd z Grosmontu do Pickeringu s obědem či gala večeří se tu koná v druhé polovině května.

O zážitkové luxusní cesty vlakem je zájem jako nikdy předtím. Dokazuje to i návrat značky Orient Express na železnici, která od letošního dubna vypraví svůj luxusní dvanáctivagonový vlak na cesty po Itálii. V nabídce je několik tematických cest na jednu či dvě noci. Cestující proveze například po toskánském venkově, Piemontem za lanýži nebo po pokladech Sicílie.

Sám oslňující interiér slouží jako pocta italskému řemeslu, typickému pro 60. a 70. léta minulého století. O jeho tvorbu se postarali architekti a designéři z Dimorestudio. Na palubě je 12 luxusních kajut s rozkládacími pohovkami, 18 větších apartmá a také restaurační vůz, ve kterém úřaduje šéfkuchař Heinz Beck ověnčený třemi michelinskými hvězdami.

Stejný tým má v úmyslu spustit i novou linku Orient Expressu, která bude fungovat na původní trase mezi Paříží a Istanbulem.

Přejděme ale k prozaičtějším vlakovým spojům. Od roku 2024 se Praha napojila na trasu nočního vlaku startupu European Sleeper. V jeho vagonech je tak možné po kolejích cestovat z českého hlavního města přes Berlín, Amsterdam až do Bruselu. Noční vlak vyjíždí z Prahy většinou třikrát týdně vždy v 18:02 a do Bruselu doráží následují den v 9:27. V opačném směru jsou odjezdy naplánovány na 19:22 s příjezdem do tuzemské metropole v 11:24.

Luxus tu ale nečekejte. Firma European Sleeper vznikla jako družstvo, jež finance na svůj rozvoj získává formou crowdfundingu. Neprovozuje tedy moderně vybavené vlakové soupravy, ale repasované vagony. Pasažéři tu pak mají možnost pořídit si místo buď v sedačkovém, lehátkovém nebo lůžkovém voze. A od toho se také odvíjí cena jízdenky.

Existuje několik služeb a tras, které spojují Německo se zeměmi Beneluxu. Jednou ze zajímavých novinek je pak takzvaný Dreiländerzug, ve volném překladu „vlak tří zemí“, od dopravce Arriva. Spojuje německé lázeňské město Cáchy s belgickým Lutychem přes nizozemský Maastricht. Tři různé státy díky němu projedete za hodinu a půl. Jezdí jednou za hodinu a díky takto krátké frekvenci si můžete v klidu užít všechny tři kultury třeba během jednoho dne.

Plán vlakově propojit zmíněná tři evropská města vznikl už před deseti lety. Realizaci ale zdržovaly technické i administrativní problémy.

Na samém sklonku roku 2023 spustily litevské dráhy trasu spojující dvě pobaltská hlavní města Vilnius a Rigu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se bude možné lépe dostat dále na sever do estonské metropole Tallinu. Zatímco dříve trasa vyžadovala dva přestupy, tři samostatné jízdenky a dva dny jízdy, nově ji lze zvládnout během jednoho dne, s jedinou jízdenkou a jedním rychlým přestupem.

Toto velké pobaltské dobrodružství na železnici je možné zažít od 10. února 2025. Přestup je nutný udělat v estonském pohraničním městě Valga, ale vlaky na sebe poprvé přímo navazují. Z litevského hlavního města se tak do toho estonského dostanete za deset a půl hodiny a pouhých 39 eur (necelých 1000 korun). V budoucnosti mají železniční operátoři tří pobaltských zemí v úmyslu spustit stejnou trasu i bez přestupu.

Rok poté, co na cesty začal vyjíždět noční vlak mezi Berlínem a Paříží, se nově na kolejích objevila i jeho denní a rychlejší verze. Od poloviny prosince 2024 vyjíždí jednou denně přímý spoj mezi metropolemi a cesta trvá jen osm hodin. Zastavuje pouze ve Frankfurtu, Karlsruhe a Štrasburku a ceny za jednu cestu začínají na 60 eurech (asi 1500 korun).

Z Berlína vyjíždí vysokorychlostní Intercity Express vždy šest minut před polednem a do Paříže dorazí minutu před osmou večer. V opačném směru vyjíždí pět minut před desátou hodinou dopolední z Paříže s příjezdem do německé metropole chvíli po šesté hodině večerní. Nový přímý vlak tak opět o něco zkrátil dobu cestování mezi oběma hlavními městy. Vlaková doprava na stejné trase s přestupem vychází o hodinu až dvě a půl hodiny pomaleji.

Od konce roku 2024 začalo jezdit také pravidelné přímé spojení mezi Prahou a polským Trojměstím (Gdaňsk, Sopoty a Gdyně) na břehu Baltu. K moři vás takzvaný Baltic Express doveze hned čtyřikrát denně, a to za devět hodin.

Vlaky odjíždějí z pražského hlavního nádraží v 6:51, 10:51, 14:50 a 18:51. V Česku zastavují ještě v Kolíně, Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Letohradu, v Jablonném nad Orlicí a v Lichkově. V Polsku pokračují přes Kladsko, Wrocław, Poznaň a Bydhošť do Gdaňsku, Sopot a Gdyně. Na území České republiky vlaky tvoří celkem čtyři vozy, několik dalších se pak připojuje ve Wrocławi, a to včetně jídleního.

Že se v Evropě bude šlapat do rozvoje a zesílení vlakové dopravy, je jasné i z několika dalších plánů. Například jediné britské mezinárodní vlakové nádraží, londýnské St. Pancras, chce do roku 2030 navýšit kapacitu mezinárodních cestujících z 1800 za hodinu na 5000. Zároveň spolupracuje s tunelem pod Lamanšským průlivem na otevření dalších spojů do Francie a nových přímých tras do Německa, Itálie a Švýcarska.

A po vzoru nízkonákladových aerolinek se napjatě vyhlíží „příjezd“ nizozemské společnosti GoVolta na trh. Ta si vysloužila přezdívku „easyJet železnic“ a chce nabízet dálkové spoje napříč Evropou za méně peněz. Zpočátku chce vypravit své vlaky z Amsterdamu do Berlína, Kodaně a Basileje s cenami jízdenek začínajícími na deseti eurech. Startovat s nimi chtěla už v polovině letošního roku, dle posledních zpráv ale projekt nabere zpoždění.