Vrcholky hor, skály i propasti. 10 nejoblíbenějších přírodních cílů v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, Národní park České Švýcarsko, Krkonošský národní park, Moravský kras, Český ráj a Moravskoslezské Beskydy. V těchto oblastech se nachází deset nejoblíbenějších přírodních turistických cílů v Česku podle nejnovějších statistik CzechTourism.

Žebříček vychází z dat o návštěvnosti za rok 2023, která se podařilo získat z počtů prodaných vstupenek nebo z instalovaných měřičů.

Skalní město, které je součástí národní přírodní rezervace, se nachází v regionu Adršpach v Královéhradeckém kraji a je specifické velkým počtem skalních věží. Adršpašské skály jsou největším skalním labyrintem v Česku, který ročně navštíví téměř půl milionu turistů. Není divu, nejznámější skalní útvary jako Starosta a Starostka, Milenci nebo Homole lákaly první z nich už v 18. století.

Zajímavostí skalního města jsou neogotická branka postavená v roce 1839 jako hlavní vstup do skal nebo Velký vodopád vysoký 16 metrů, pod kterým se nachází jezero, na němž se lze projet pramicí s průvodcem. Základní vstupné činí v hlavní sezoně 200 korun. Kvůli nadměrné návštěvnosti se vstup reguluje, takže je nutné si ho rezervovat předem.

Lysá hora neboli královna Beskyd je se svými 1323 metry nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Tyčí se v katastrech obcí Krásná, Ostravice, Staré Hamry a Malenovice v Moravskoslezském kraji.

Vyhlášená je opakovanými výstupy na vrcholek, které někteří lidé absolvují každý den po celý rok. Samotný výstup může trvat 3-6 hodin podle toho, odkud se vydáte. Jednotlivá startovní místa z nedalekých obcí nabízí jak náročný ostrý výstup, tak pozvolnější pro méně zdatné turisty. Pokud se na převýšení zhruba 900 metrů necítíte, na Lysou horu se můžete dostat i autobusem.

Z hory se naskýtá rozhled na Beskydy, Javorníky a Jeseníky, stejně jako na slovenské hory, od Malé a Velké Fatry až po Západní a Vysoké Tatry. Na vrcholu je meteorologická stanice a televizní vysílač, podle kterého lze horu z dálky jasně rozeznat. Také zde stojí Bezručova chata, chata Emil Zátopek – Maraton a chata Desítka – Kameňák, takže ani o občerstvení tu není nouze.

Punkevní jeskyně v Jihomoravském kraji patří do Moravského krasu a jsou nejnavštěvovanějším jeskynním systémem v Česku. Na jeskyně je přímo napojená propast Macocha, která je největší, nikoliv však nejhlubší propastí svého druhu ve střední Evropě.

Hloubka suché části činí 138 metrů, na samém dně propasti leží Horní a Dolní macošské jezírko. Okruh Punkevními jeskyněmi plnými krápníků i netradičních krasových tvarů s plavbou na podzemní řece Punkvě je pěkným zážitkem pro všechny věkové kategorie. Počítejte ale s tím, že je zde celoročně hodně chladno, a přibalte si teplé oblečení. Punkevní jeskyně jsou otevřené přes letní měsíce od 8:20 do 16 hodin. Základní vstupné je 320 korun.

Prachovské skály se rozkládají v Královéhradeckém kraji a dohromady vytvářejí skalní město. Jejich vrcholky nabízejí panoramatické vyhlídkové scenérie na Český ráj, jehož jsou součástí. Vyhlídka Českého ráje dosahuje výšky 463 metrů nad mořem, stejně i ta Hlaholská. O pár metrů nižší je Křížkovského vyhlídka, s vrcholkem ve výšce 459 metrů nad mořem.

Uprostřed skalní oblasti lze najít přírodní koupaliště Pelíšek. Zajímavostí je také skalní hrad Pařez a mezi další atraktivní body patří například Americká sluj nebo Císařská chodba. Vstup na prohlídkové trasy je zpoplatněný a základní vstupné v období hlavní sezony je 120 korun.

Tři prameny jsou významným prameništěm v Národním parku České Švýcarsko, který poznamenal velký požár v červenci 2022. Tato přírodní oblast hraje zásadní roli v akumulaci podzemních vod - pískovcové skály dokážou zadržet většinu dešťové vody, která v oblasti spadne, a ta pak zásobuje zdejší prameny. Nejvíce vody vyvěrá do řeky Kamenice, část se zachycuje jako zdroj pitné vody pro zdejší obyvatele.

Ke Třem pramenům však lidé míří hlavně z jiného důvodu - z místa stoupá stezka k unikátnímu skalnímu útvaru, Pravčické bráně. Projíždí tudy také Hřenský expres, přičemž Tři prameny jsou jednou z jeho zastávek. Trasa vláčku mezi Hřenskem a Mezní Loukou je dlouhá 7,5 kilometru, jízda trvá tři čtvrtě hodiny.

Teplické skály, typické souvislými skalními stěnami, tvoří vedle sousedního Adršpachu rozsáhlejší část národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály v Královéhradeckém kraji. Jsou zároveň vůbec největším skalním labyrintem ve střední Evropě.

Střídají se zde skalní věže, převisy, jeskyně i úzká skalní údolí. V některých místech přesahuje výška skalních stěn 70 metrů. Teplické skalní město má také svůj hrad jménem Střmen, který v minulosti sloužil jako strážní tvrz. Nejvyšší útvary Teplických skal jsou Skalní koruna a Chrámové a Martinské stěny. Vstup do skal je možný denně od 8 do 18 hodin. Základní vstupné je 180 korun.

Trasa na Sněžku, vedoucí od Jeleních bud nad Špindlerovým Mlýnem, je dlouhá necelých 10 kilometrů a turisté na ní překonají převýšení 750 metrů. Cíl je na vrcholku nejvyšší české hory Sněžky v nadmořské výšce 1603 metrů.

Krkonošský park na svém facebooku popisuje Jelení boudy jako skupinu devíti bud vzdálenou tři kilometry od Špindlerova Mlýna. Kolem roku 1890 stál na okraji enklávy hotel Sedmidolí, přejmenovaný později na Restauraci Leierovy boudy. V roce 1917 ji zničil požár a na jejím místě stojí dnes Jelení bouda, tvořená několika objekty. Nedaleko se nacházejí dvě zastávky autobusu.

Vesnice Mezná, která spadá pod Hřensko, je jediná obec na území Národního parku České Švýcarsko. V Mezné žije trvale asi 40 obyvatel, místo je však známé jako rekreační oblast i východiště turistických tras. Na katastru Mezné se nacházejí turisty oblíbené soutěsky na řece Kamenici - Edmundova a Divoká soutěska, ale také třeba Křídelní stěna a další skalní útvary. Nedaleká Pravčická brána je z centra obce vzdálená jen asi pět kilometrů.

Turistická trasa vedoucí z Luční boudy na Sněžku měří 3,6 kilometru. Luční bouda je nejvýše položenou horskou chatou v Česku, stojí ve výšce 1410 metrů nad mořem, na území první zóny Krkonošského národního parku. Vedle ubytování je zde také restaurace s  pivovarem Paroháč a pekárna vyhlášená velkými rohlíky.

Jetřichovické skalní vyhlídky, opět v Českém Švýcarsku, nesou názvy Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen. Vyhlídky jsou pojmenované po členech rodu Kinských, bývalých vlastnících zdejšího panství. Mariina skála má nadmořskou výšku 428 metrů a Vilemínina stěna 442 metrů. Nejvyšší je Rudolfův kámen, také zvaný Ostroj, s vrcholem 484 metrů na mořem.