Hlavou v oblacích, ale pevně na zemi. 10 nejkrásnějších kamenných rozhleden v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krásy přírody se dají poznávat mnoha způsoby, jedním z těch nejlepších je z vrcholku rozhledny. V České republice se jich nachází téměř pět stovek. Pokud se kromě výhledu na hory, lesy a pole rádi pokocháte i pohledem na samotnou vyhlídkovou věž, zaměřte svoji pozornost právě na ty kamenné. Vybrali jsme mezi nimi desítku nejzajímavějších.

Začít nemůžeme žádnou jinou nežli nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách. Rozhlednu na vrcholu hory Kleť v Blanském lese nechal postavit kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu, jenž byl sám vášnivým cestovatelem a turistou. Po něm nese věž i jméno. Stavěla se v letech 1822-1825 a zprvu sloužila jen pro soukromé knížecí návštěvy.

Rozhledna je 18 metrů vysoká a nabízí panoramatický výhled na Šumavu, Novohradské hory a za dobrých podmínek i na Alpy. Kromě rozhledny se na Kleti nachází i hvězdárna a turistická chata. Díky nadmořské výšce 1084 metrů patří k nejvýše položeným rozhlednám v Česku.

Vyhlídková věž Babylon na Zeleném kopci u Kramolína na Vysočině je svým stářím hned v závěsu za Josefovou věží. Postavit ji nechal hrabě Jindřich Vilém Haugwitz pro vyměřovací účely v roce 1831. Rozhledna měří 24 metrů a vede na ni 105 původních dubových schodů. Svého času byla přitom mnohem vyšší. Za prusko-rakouské války však byla poničena, takže její horní část musela být upravena.

Rozhledna vyniká svým architektonickým řešením v empírovém stylu a také stropními nástěnnými malbami se znameními zvěrokruhu ve vyhlídkovém patře. Z vrcholu se návštěvníci mohou kochat výhledem na Českomoravskou vrchovinu, okraj Brna i Pavlovské vrchy. Při dobré viditelnosti je možné zahlédnout Alpy nebo Bílé Karpaty.

Majestátní rozhledna Štěpánka stojí na vrcholu Hvězda na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Její zdobná architektura v novogotickém stylu jí dodává jedinečný vzhled. Věž je 24 metrů vysoká a poskytuje nádherný panoramatický výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.

Stavba rozhledny začala v roce 1847 na příkaz knížete Kamila Rohana, dokončena byla ale až o desítky let později - v roce 1892. K tomuto dlouhému odkladu se váže pověst: Kníže Rohan údajně zastavil stavbu vyhlídky kvůli věštbě, dle níž jej po jejím dokončení měla potkat smrt.

Výstavby se roku 1888 chopil Německý horský spolek a o čtyři roky později byla rozhledna otevřena veřejnosti. Měsíc na to kníže Rohan skutečně zemřel, bylo mu už nicméně úctyhodných 91 let.

Rozhledna na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese patří k nejzajímavějším kamenným rozhlednám v Česku - díky svému neobvyklému spirálovitému tvaru. Vznikla na základě návrhu sochaře Williho Russe a architekta Fritze Hoffmanna. Ten se údajně nechal inspirovat legendární babylonskou věží.

Kamenná věž byla budována ve 30. letech minulého století v době hospodářské krize. A vznikla právě proto, aby dala práci asi dvěma desítkám nezaměstnaných. Během druhé světové války nesla jméno Adolfa Hitlera, proto se jí také někdy říká „Hitlerka“.

Z rozhledy se naskýtá kruhový výhled na Slavkovský les, Krušné hory, Tepelskou vrchovinu a Doupovské hory.

Rozhledna Bramberk stojí na stejnojmenném vrchu nad městem Lučany nad Nisou v Jizerských horách. Od roku 1889 tu stála dřevěná rozhledna, jež však byla několikrát poničena vlivem počasí.

Německý horský spolek proto inicioval stavbu kamenné vyhlídky, která byla slavnostně otevřena roku 1912. Stavbu projektoval jablonecký architekt Robert Hemmrich. Díky své výšce 21 metrů nabízí krásné výhledy na Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše a za dobré viditelnosti i do Polska.

Romantická věž s cimbuřím se tyčí nad městem Krnov. Rozhledna byla postavena dle plánů architekta Ernsta Latzela v roce 1903 jako součást rozmachu turistických staveb v období Rakouska-Uherska. Dodnes se jí říká i Lichtenštejnova rozhledna, jelikož kníže Lichtenštejn poskytl peníze na její vybudování.

Dnes má rozhledna na výšku 29 metrů, původně byla ale ještě o šest metrů vyšší, neboť měla na vrcholu věžičku. Ta byla odstraněna při poválečných opravách. Kromě Krnova lze z vrcholku vidět zříceninu hradu Šelenburk, Beskydy a Jeseníky s horou Praděd.

Robustní kamenná rozhledna na vrcholu Háj v české části Smrčin je nejzápadněji položenou rozhlednou v České republice. Postavena byla v letech 1902-1904 dle návrhu architekta Wilhelma Kreise. Je jednou ze tří rozhleden na českém území zasvěcených německému kancléři Ottu von Bismarckovi a do roku 1918 nesla i jeho jméno. V roce 1945 byl odstraněn i bronzový Bismarckův reliéf.

Nový život vtisknul rozhledně rok 2004, kdy bezprostřední okolí vyhlídkové věže prošlo většími úpravami. Později pod rozhlednou vyrostl i sportovní areál s trailovými tratěmi pro cyklisty.

Děčínský Sněžník v chráněné oblasti Labské pískovce je nejvyšší stolovou horou v Česku a na jejím vrcholu stojí ikonická kamenná rozhledna z roku 1864. Postavit ji nechal majitel zdejšího panství František Antonín Thun.

Od počátku sice sloužila turistickým účelům, ale původně především plnila funkci jako trigonometrická věž pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů. Má výšku 33 metrů a nabízí fantastické výhledy na Labské pískovce, České středohoří a při dobré viditelnosti i na Krkonoše.

Stejně jako rozhledna Háj u Aše je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu věnována pamáce německého kancléře Otta von Bismarcka. Původně na jejím místě stála dřevěná rozhledna z roku 1891, v roce 1909 ji nahradila tato odolná kamenná stavba.

Po druhé světové válce byl přístup na rozhlednu široké veřejnosti zakázán, neboť stála v zakázaném hraničním pásmu.Čtyři desítky let na ni vystupovali jen pohraničníci, kteří ji využívali jako pozorovatelnu. Během té doby také chátrala. Opravy se dočkala až v roce 2005 a dnes její volně přístupná vyhlídková plošina nabízí všem rozhled na vršky Českého a Slavkovského lesa, Smrčin i Krušných hor.

Rozhledna na Jedlové v Lužických horách byla postavena v roce 1891 z iniciativy německého Horského spolku pro České Švýcarsko. Vedle ní nechal ve stejné době postavit kníže Ferdinand Kinský i výletní hostinec. Zajímavostí této 23 metrů vysoké věže bývala lucerna, jejíž světlo v noci sloužilo jako maják pro celé okolí.

Jedlová je oblíbeným celoročním výletním cílem – v zimě zde funguje sjezdovka, v létě je okolí ideální pro turistiku. Nedaleko rozhledny se nachází i zřícenina hradu Tolštejn. Výhled se odtud naskýtá nejen na Lužické a Jizerské hory, ale také na Ještěd, Bezděz, Milešovku či Děčínský Sněžník.

Chybí vám ve výčtu jiná oblíbená kamenná rozhledna v Česku? Podělte se o ni v komentářích.