Tajemná města pod městy. Prozkoumejte 10 nejkrásnějších městských podzemí v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jsou opředená pověstmi a tajemstvím, lákají temnými prostorami a spletitými chodbami. V létě jsou navíc vděčným místem, kde se v horku zchladit. Městská podzemí od pradávna lákala k prozkoumávání. Vydejte se s námi na objevnou cestu po nejkrásnějších podzemních prostorách v českých městech.

Znojemské podzemí je spletenec chodeb a sklepů v celkové délce téměř 27 kilometrů a pyšní se čtyřmi patry. Díky tomu platí za největší podzemní labyrint v Česku. Podzemní chodby ve Znojmě, jejichž vznik se datuje na přelom 14. a 15. století, sloužily původně k hospodářským účelům. V každém domě v tomto městě byl podzemní prostor, ve kterém se skladovalo zboží. Středověké Znojmo totiž prosperovalo díky své strategické poloze na obchodní trase bohatými zemědělskými výnosy.

Chodby byly vybudovány pod historickým centrem města na ploše 35 až 40 hektarů. Na jejich stavbě se podíleli nejen místní dělníci a nádeníci, ale i jihlavští havíři. Spekuluje se, že chodby měly hlavně strategickou a obrannou funkci. Tomu nasvědčuje i jejich spletitý a nepřehledný systém horizontálním i vertikálním směrem.

V dobách, kdy Znojmo fungovalo jako hraniční pevnost, byly chodby důležitou součástí obrany města. Plány těchto chodeb se však nedochovaly, proto se nabízí domněnka, že byly důvěrné a věděl o nich jen někdo.

Jedním z unikátních prvků znojemského podzemí je vodovodní systém zahrnující studny a odvodňovací štoly, známý jako jezuitský vodovod. Ten zajišťoval Znojmu pitnou vodu během krizí. Vodovod vedl více než kilometr mimo hradby města ve zvlášť vybudované chodbě za městem. Další zajímavostí je fakt, že pod bývalou radnicí, tedy v místech, kde dnes stojí obchodní dům Dyje, se nachází dvoulodní sál s kamennými pilíři. Předpokládá se, že zde mohla být středověká mučírna.

Trasa, dnes již veřejnosti přístupných katakomb, začíná na Slepičím trhu a končí v Obrokové ulici, propojuje Horní náměstí s Masarykovým. Více informací najdete na stránkách podzemí ve Znojmě.

Jihlavské podzemí, často nesprávně označováno jako katakomby, patří mezi významné historické památky města. S celkovou délkou chodeb 25 kilometrů a rozlohou 50 tisíc metrů čtverečních je druhé největší v České republice, hned po Znojmu. Tento labyrint chodeb se rozprostírá v několika patrech pod historickým centrem.

První podlaží vzniklo již ve 14. století a nachází se dva až čtyři metry pod zemí. Z něj je možné sestoupit do druhého patra v hloubce čtyř až šest metrů. Pod některými budovami existuje dokonce i třetí patro, sahající do hloubky osmi až 12 metrů.

Na původní účel jihlavského podzemí existují různé teorie. Zpočátku se spekulovalo, že jsou to pozůstatky starých stříbrných dolů nebo vojenské úkryty. Dnešní historici se však přiklánějí k názoru, že chodby lidé vyhloubili z hospodářských důvodů.

Jihlava, ležící na důležité obchodní trase, potřebovala prostory pro skladování zboží. Proto místní řemeslníci a obchodníci začali rozšiřovat sklepy. V době německé okupace za druhé světové války pak byla část podzemí přeměněna na protiletecké kryty.

Největší raritou a zároveň záhadou jihlavského podzemí je v roce 1978 amatérskými speleology objevená takzvaná svítící chodba. Stěny chodby jsou pokryté bělavým povlakem a po nasvícení zelenkavě světélkují. Chodba se nachází 11 metrů pod zemí. O podzemí kolují různé povídačky, zvláště o údajném duchovi, kterého zde někteří lidé viděli.

Návštěvníci mohou v Jihlavě také zhlédnout expozice zaměřené na středověké dolování a ukázky zpracování rudy. Součástí je i výstava o jihlavském horním právu. Celkově jsou k dispozici tři prohlídkové okruhy: historické podzemí, kolektory a okruh Alfa – kryt civilní obrany. Více informací najdete na oficiálních stránkách jihlavského podzemí.

Podzemí v Brně je velmi rozmanité a je možné do něj nahlédnout na několika místech. Z těch historických si nenechte ujít návštěvu Labyrintu pod Zelným trhem. Nachází se až osm metrů pod dlažbou jednoho z nejstarších brněnských náměstí.

Na téměř kilometrové trase se dozvíte, jak se uchovávaly potraviny či jak se podzemí osvětlovalo, uvidíte sbírku archeologických nálezů nebo alchymistickou laboratoř, starý vinný sklep a historickou krčmu. Zelný trh je jedním z nejstarších brněnských náměstí se zmínkou již na počátku 13. století, ještě pod tehdejším názvem Horní trh. Sklepy, které vznikaly pod domy na tomto náměstí, sloužily nejen jejich majitelům pro skladování potravin, ale také poskytovaly úkryt.

Dalším lákavým místem je kostnice pod kostelem svatého Jakuba, která se řadí na druhé místo počtem nalezených ostatků v Evropě - leží tu ostatky více než padesáti tisíc lidí. Ve sklepě pod Novou radnicí vás pak čeká expozice s názvem Ohnivý kůň a drak, ve které se vyprávění přirozeně mísí s prvky virtuální reality. Více informací najdete na oficiálních stránkách brněnského podzemí.

Valtické podzemí je komplex historických vinných sklepů, jehož kořeny sahají až do roku 1289. Sklepy, propojené chodbami o celkové délce 900 metrů, vznikaly už ve 13. století a původně sloužily mnichům řádů Minoritů a Františkánů, kteří se zasloužili o rozvoj vinařství, později rozvíjeného rodem Lichtenštejnů.

Valtické podzemí je otevřeno po celý rok a láká nejen milovníky vína, kteří zde mohou ochutnat vína z Lednicko-valtického areálu, nebo se zúčastnit některé z pravidelných akcí, jako jsou vinobraní nebo svatomartinské oslavy. Více informací najdete na oficiálních stránkách valtického podzemí.

Pod historickým centrem Plzně se ukrývá rozsáhlý systém chodeb, sklepů a studní a je třetím největším svého druhu v České republice. Jeho výstavba započala už ke konci 13. století, na některých místech má až tři poschodí. Pro návštěvníky je připraven prohlídkový okruh o délce téměř 800 metrů. Začíná v budově, v níž sídlí Pivovarské muzeum.

Podzemí mělo v minulosti mnoho využití – skladovaly se tu potraviny, led a také se zde vyrábělo a skladovalo pivo. Místní sklepy sloužily k tomu, aby pivo mohlo správně kvasit a zrát a skladovalo se zde na pozdější spotřebu.

Další důležitou funkcí, kterou podzemí plnilo, byl přístup k vodě z přibližně 360 studní. Lidem také poskytovalo bezpečný úkryt. Dnes se v nejvyšších patrech podzemí nacházejí restaurace, vinárny i soukromé sklepy.

Součástí prohlídkové trasy je také návštěva historické vodárny z 16. století. Dospělí na konci prohlídky obdrží takzvanou pivenku – poukázku na pivo zdarma, kterou lze využít v pivovarských restauracích.

Teplota v podzemí je kolem 12 stupňů, proto je lepší sáhnout po dostatečném oblečení. Netradičním zážitkem, který zdejší podzemí nabízí, je speciální prohlídka s baterkami. Ta se však koná pouze ve vybraných termínech, které najdete na webu Plzeňského Prazdroje. Více informací najdete na oficiálních stránkách plzeňského podzemí.

Mělnické podzemí je rozlehlý komplex pod historickým centrem, budovaný už od 13. a 14. století. Chodby a sklepy, vyhloubené v pískovci a opuce mělnického kopce, sloužily původně opět jako skladiště potravin a zboží a také jako bezpečné útočiště pro obyvatele města. Lidé si zde také schovávali své cennosti.

Zajímavostí je, že podzemí disponuje únikovou cestou, která vedla mimo hradby města. Mělničtí tak měli k dispozici strategicky výhodný únikový systém. Navíc se pod náměstím nachází výjimečná středověká studna, která dlouhou dobu sloužila jako jediný zdroj pitné vody pro celé město. Tato studna je široká 4,54 metrů a získala si tím titul rekordně nejširší studny na českém území. Shora je zakrytá dlažbou a přístupná podzemní chodbou. Více informací najdete na oficiálních stránkách mělnického podzemí.

Pod náměstím Zachariáše z Hradce v Telči a také pod částí zámeckého areálu jsou skrytá středověká sklepení. Síť chodeb a sklepů, někdy až dvouúrovňových, byla v minulosti propojena a 250 metrů dlouhá část z nich je dnes přístupná. Podzemí sloužilo převážně jako skladiště, ale i jako útočiště. Váže se k němu řada legend a například pověst, že se tajnou chodbou dalo uniknout až na hrad Roštejn.

Podzemí nabízí návštěvníkům mimo jiné interaktivní expozici, která zábavnou a naučnou formou přibližuje historii města. Prohlídka zahrnuje původní, neopravené části podzemí, ale také zrekonstruované prostory.

V roce 2021 prošlo podzemí úpravami. Od té doby je prohlídková trasa prodloužená a zpřístupněny jsou navíc sklepy pod domem číslo 66, kde se nachází Dům dětí a mládeže. Nově zde najdete „čertovskou expozici“ s pokladem pro děti, zahrnující zábavnou hru. Některé části podzemí jsou neosvětlené, proto je při prohlídce nutné mít svítilnu, kterou si můžete zapůjčit při vstupu. Více informací najdete na oficiálních stránkách telčského podzemí.

Pod Starým Městem pražským se rozkládá spletitá síť chodeb, která podle pověsti propojuje město od jednoho konce ke druhému. Prohlídková trasa středověkého podzemí Staroměstské radnice vede přes Staroměstské náměstí, Malé náměstí, Linhartskou ulici, Mariánské náměstí, Platnéřskou ulici a končí na náměstí Franze Kafky.

Prohlédnout si můžete například i části románských domů, které jsou schované pod pražskými ulicemi. Románské podzemí se nachází dva až osm metrů pod dnešní úrovní ulice. Kvůli častým záplavám Praha postupně zvyšovala svůj terén. To, co kdysi bylo přízemím románských domů, se během 13. století proměnilo ve sklepy. V oblasti Starého Města existuje zhruba 70 takových domů. Nejstarší částí Staroměstské radnice je nyní podzemní románský sál z 12. století, který sloužil jako sklad nebo dílna, zatímco obytné prostory měl v patře.

Gotické podzemí, do kterého vedou schody ze sálu, vás zavede k bývalé cisterně na dešťovou vodu a ke gotickému portálu, který vede do malé místnosti. Ta byla dříve středověkou uličkou mezi domy, ale při zvyšování terénu ji překlenul dům. Její dlažba je vyrobená z oblázků z okolí Vltavy.

Pod radnicí se nacházelo také vězení, dvě vězeňské kobky jsou přístupné. Na jednom z gotických portálů jsou dokonce vyrytá jména bývalých vězňů. Součástí prohlídky je také pietní místo s křížem z ohořelých trámů, připomínající požár radnice z konce druhé světové války. Více informací najdete na stránkách staroměstského podzemí.

Pod Slavonicemi najdeme starý systém gotických chodeb a sklepů vytesaných do kamene. Tyto chodby měly praktický účel – odváděly vodu pryč z města a zároveň poskytovaly bezpečí i užitek místním obyvatelům. Pokud sem přijdete v létě, můžete si vybrat mezi dvěma trasami s průvodcem – kratší a delší. Vstup do podzemí najdete v cukrárně na náměstí Míru, konkrétně v domě čp. 480.

Podzemí plní i nadále svou původní funkci - teče zde voda, proto na prohlídku dostanete gumové holínky a pláštěnku. Chodby jsou docela těsné, vysoké jsou kolem 150 centimetrů a široké asi půl metru, a tím patří mezi jedny z nejmenších veřejnosti nabízených podzemních prostor. „Odvahu nechť Vám dodá prozatímní rekord největšího odvážlivce o výšce 215 cm a 130 kg živé váhy z roku 2001,“ povzbuzuje návštěvníky, aby se nebáli vstoupit, Stavební huť Slavonice.

Sklepy pod městem Tábor pocházejí z 15. a 16. století a jsou vytesané do skalního podloží až 16 metrů pod povrchem. Prohlídková trasa, která vznikla v roce 1947 spojením sklepů pod Žižkovým náměstím, měří přibližně 500 metrů. Vstup do podzemí je možný ze staré radnice, zatímco výstup je v domě čp. 6.

Jako řada jiných podobných prostor, i tyto sklepy nebyly jen úložným prostorem pro potraviny a nápoje, ale sloužily také jako útočiště před nepřáteli a ničivými požáry, kterým město v minulosti čelilo. Jejich rozloha je opravdu velká. Některé prameny uvádějí celkovou délku podzemních chodeb až 14 kilometrů. Někde se dokonce podzemí rozkládá ve třech patrech. V podzemí je trvale teplota kolem 10 stupňů.

V roce 1947 navrhl architekt Vojtěch Kraupner propojení sklepů několika domů, čímž vznikla dnes přístupná prohlídková trasa. Začíná ve sklepě staré radnice, kde je i lapidárium, a pokračuje podél domů na jižní a východní straně Žižkova náměstí. Prohlídka končí v podzemí domu čp. 6, kde je také malá expozice představující podzemní práci během 15. století.

Pokud se chystáte podzemí navštívit, je dobré se předem objednat, zejména v letních měsících, kdy je o prohlídky velký zájem. Více informací najdete na stránkách Husitského muzea v Táboře.

Chybí vám v článku nějaké další české městské podzemí, které stojí za zmínku? Podělte se o něj s ostatními v komentářích.