Na výlet do nejslavnějších lázní Moravy: Co vidět a dělat v Luhačovicích a okolí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lázeňská tradice Luhačovic je už dlouhá více než 300 let. Toto město ve Zlínském kraji má sice jen asi pět tisíc stálých obyvatel, přesto platí za největší lázně na celé Moravě. Spojeno je nejen s léčivými prameny, ale také například s architektonicky cennými stavbami navrženými architektem Dušanem Jurkovičem nebo s funkcionalismem.

Luhačovice mají co nabídnout pro každého – od lázeňských procedur a wellness přes architekturu či gastronomii až po sportovní vyžití. Máte-li rádi kulturu, sledujte kalendář akcí. Konají se zde kolonádní koncerty, představení v Lázeňském divadle či v kině Elektra, festivaly, jarmarky a exkurze do různých objektů, jako je kostel, pivovar, pražírna kávy nebo stáčírna Vincentky.

Luhačovice jsou známé unikátními stavbami Dušana Jurkoviče, jejichž secesní styl s lidovými prvky tvoří nezaměnitelný ráz města. Architekta do města na začátku 20. století pozval zakladatel zdejšího lázeňství František Veselý. Jurkovič ve městě navrhl několik budov a další rekonstruoval.

Nejznámější z nich, Jurkovičův dům, stojí hned u kolonády. Historie impozantního lázeňského domu sahá až do roku 1822, původně se jmenoval Janův dům podle Jana Nepomuka Serényiho a měl klasicistní podobu. Jurkovič budovu rozšířil a ozdobil ve svém typickém lidově-secesním stylu, propojujícím folklorní a moderní prvky včetně britských vlivů. Zaujme například secesními ornamenty či luxfery nebo labutěmi u vstupu.

V lázeňském parku nepřehlédnete ani původně lázeňský penzion, dnes hotel Garni Jestřabí. Budova, nazývaná též vila Jestřabí, je symetrická s lomenými formami. S vilou sousedí dřevěný Hudební pavilon, původně určený pro pořádání koncertů.

Hned vedle přes ulici se rozkládá komplex Vodoléčebného ústavu, říčních a slunečních lázní. Vodoléčebný ústav vytvořil Jurkovič přestavbou barokního Jestřabského mlýna z roku 1710. Areál prošel rekonstrukcí a dostavbou v Jurkovičově duchu a od roku 2024 je znovu otevřený pod názvem Sluneční lázně. V teplých měsících je možné se zde slunit na lehátkách a svlažit nohy v brouzdališti, jinak je zde expozice věnovaná historii místa, Jurkovičovi a hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi.

Za Lázeňským divadlem je ve svahu skrytá vila Chaloupka. Byl to původně kuchyňský dům z roku 1851, ale Jurkovič mu vdechl nový život a přiblížil ho karpatské lidové architektuře. Výrazně přesazená střecha dodává Chaloupce příznačný romantický vzhled. Jurkovičovým dílem jsou jinak také dvě lázeňské vily v Pražské čtvrti. Skoro sto let bývalo oblíbeným místem setkávání kulturní centrum Slovácká búda, ta však v roce 2002 lehla popelem a kromě označení na mapách ji připomíná pouze kamenný sokl.

Lázeňská kolonáda v Luhačovicích je nepřehlédnutelný architektonických prvek města a zároveň je ideálním místem na procházku i posezení. Tvoří ji tři hlavní části – Velká kolonáda, hala Vincentka a Malá kolonáda. Stavba je prosklená, světlá a vzdušná, propojuje interiér s okolní přírodou a dodává prostoru jedinečnost.

Ročně kolonádou projde přibližně milion návštěvníků, kteří sem míří nejen kvůli léčivým pramenům, ale i architekturou místa, které bylo dokonce nominováno na Seznam světového dědictví UNESCO.

V roce 2019 prošla kolonáda rekonstrukcí s cílem obnovit její historické prvky, barevnost i prosvětlenost haly Vincentka. Hala je otevřená denně od 7 do 17:30 hodin, přijďte si slavnou Vincentku ochutnat. V kolonádě najdete prodejny suvenýrů, dárkových předmětů či starožitností. Tipem, kam si sednout a na chvíli si odpočinout s šálkem kávy nebo čaje a se zákuskem, palačinkou nebo vaflí, je stylová kavárna Salon de Thé.

Protiváhou kolonády je funkcionalistický Společenský dům, před kterým se od května do září konají venkovní kolonádní koncerty.

Luhačovice nejsou jen secesní. Milovníci architektury by neměli minout takzvanou Bílou čtvrť – koncept funkcionalistických budov, především od architekta Bohuslava Fuchse, které ukazují moderní lázeňskou architekturu 30. let 20. století. Nejkrásnější opravené vily jsou Radun, Viola a Avion, dnes elegantní hotely a penziony.

Bílou čtvrť tvoří i funkcionalistické budovy od jiných architektů, na několika z nich se podílel například Viktor Jandásek, jinak činný i ve Zlíně. Čtvrť ve spodní části uzavírá pošta s proskleným průčelím a dobovým interiérem, kterou navrhl Ladislav Machoň.

Ve čtvrti najdete také krytou Městskou plovárnu od architekta Ladislava Semely, která je sice z roku 2010, ale bílým funkcionalismem sem perfektně zapadá. Získala také ocenění Stavba roku Zlínského kraje. V létě nabízí možnost slunění na terasách a od listopadu do března zase romantické páteční wellness večery.

V katastru obce Pozlovice leží Luhačovická přehrada, kam se dostanete asi za 15 minut pěšky nebo na kole po cyklostezce podél potoka Šťávnice. Na své si tu přijdou nadšení cyklisté a inline bruslaři díky zhruba tříkilometrovému okruhu kolem přehrady. Na místě si můžete užít koupání nebo projížďku na šlapadlech. Také rybáři zde můžou nahodit prut. S přehradou sousedí i koupaliště, najdete zde také restaurace a kavárny.

S Luhačovicemi přehradu spojuje Jurkovičova alej, podél které najdete odpočívadla, sportoviště včetně minigolfu a občerstvení. Asi v půli cesty si po levé straně za potokem povšimněte honosného Augustiniánského domu z 19. století, který patří k nejvýstavnějším budovám ve městě. K přehradě se dá také dojet vyhlídkovým vláčkem z centra Luhačovic v rámci prohlídky města.

Jedna z dominant Luhačovic, honosný lázeňský dům Bedřicha Smetany, je krásným příkladem secesní architektury. Stojí za to se na něj podívat zvenčí, nebo se v něm můžete i ubytovat v rámci léčby či dovolené. Budovu navrhl architekt Emil Králík a stojí na pravém břehu řeky Šťávnice, jen pár minut chůze od centra města.

Hotel nabízí čtyřhvězdičkové ubytování s vysokým standardem a lázeňské procedury využívající místní léčivé prameny. Je obklopen parkem a přímo před ním se nachází krásná Bruselská fontána. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Lázeňský park v blízkosti kolonády je v letních měsících plný zeleně a květinových záhonů. Při procházce si všimněte originálních ptačích budek, které zde visí na mnoha místech. Procházku můžete dále směřovat i do Pražské čtvrti, v níž stojí elegantní lázeňské vily.

A pokud se chcete projít opravdu pořádně, můžete navázat výšlapem po Okruhu Dušana Jurkoviče, dlouhém celkem 15,5 kilometrů. Provede vás kolem luhačovických pramenů, architektonických skvostů i místní přírodou. Zvolit si však můžete i nějakou jeho část nebo některou z dalších turistických tras.

Trasa okruhu začíná u pošty a je značená bíločerveným čtverečkem. Provede vás například lázeňským parkem, kolem pramenů Dr. Šťastného či Ottovky, lovecké chaty Obora a romantického Jezírka lásky či vodní nádrže Luhačovice.

Pokud si chcete někde posedět v klidné atmosféře s výbornou kávou a dezerty, v lázeňském městě máte řadu možností.

Vyzkoušet můžete třeba malebnou kavárnu Jizba. Tato pohostinná kavárna, pražírna a keramický ateliér v jednom láká svým originálním konceptem. Veškerou kávu si v Jizbě sami praží a vybírají zrna hlavně z malých rodinných farem. Z dezertové nabídky mají hosté nejraději místní cheesecake a limonády ze za studena macerovaných čajů.

Populární je také Kavárna v Myslivně v lázeňském parku, vyhledáváná mimo jiné pro domácí limonády, dezerty a míchané nápoje. A stojí za to si projít i lázeňské korzo v ulici Dr. Veselého, kde najdete několik kaváren, cukráren, restaurací a prodejen lázeňských oplatků.

Příjemné je například Marco Polo Café hned vedle pošty, které má i klidnou venkovní terasu a je možné zde nakoupit různé delikatesy s sebou. Na zmrzlinu a zákusky je dobré zavítat do Ice Café.

Pokud už váš samotné město omrzí, okolí skýtá řadu možností pro pěkné výlety. Jednou z nich je návštěva hradu Brumov, částečně opravené zříceniny, která se tyčí nad stejnojmenným městečkem, rodištěm spisovatele Ludvíka Vaculíka. Dojedete tam si za půl hodiny.

Hrad Brumov byl v současné historii slavnostně zpřístupněn veřejnosti v roce 2000. Návštěvníci zde mohou obdivovat historicky „zakonzervovaný“ horní hrad, kde se nachází expozice představující historii hradu i archeologické nálezy.

K vidění jsou dobové fotografie, model hradu, repliky zbrojí, erby majitelů, odlitek tympanonu z hradní kaple i vitríny s keramickými, skleněnými a železnými artefakty. Součástí expozice jsou také tematické prezentace o památkách města, CHKO Bílé Karpaty a Valašském království. Dolní hrad dnes slouží jako kulturní prostor – část byla přebudována na amfiteátr s pódiem, kde se konají koncerty, divadelní představení a další akce.

Dáváte-li přednost duchovním místům, zamiřte na poutní místo Malenisko u Provodova, kde si užijete klid a krásné výhledy do okolí. Najdete ho ve Vizovických vrších asi sedm kilometrů severně od Luhačovic. Lidé sem chodí uctívat Pannu Marii Provodovskou. Vedle kostela se nachází oltář pod širým nebem, který slouží k bohoslužbám. Vedle je kaplička z roku 1865 a pod ní studánka se „zázračnou vodou“ – její pramen je údajně ukrytý přímo pod oltářem kostela.

Historie poutního místa sahá k počátku 18. století. Legenda vypráví příběh mlynářky Anny Vlaštovicové z Dolního provodovského mlýna, která měla vážnou oční chorobu. Ve snu jí stařec ukázal místo se studánkou a řekl, že voda na tomto místě uzdraví nemocné. Mlynářka si umyla oči a skutečně se uzdravila. Od roku 1712 sem začali přicházet poutníci s cílem se uzdravit.

Od poutního kostela můžete vystoupat asi 1,5 kilometru po naučné stezce ke zřícenině hradu Starý Světlov. Případně lze pokračovat po hřebeni Vizovických vrchů až ke zřícenině hradu Sehradice na kopci Sehrad.

V Moravských Kopanicích na hřebenech Bílých Karpat žily v dřívějších dobách ženy, jimž se podle obce Žítkové říkalo žítkovské bohyně. Uměly léčit, radily při nesnázích a údajně také viděly do budoucnosti. Svým románem je proslavila spisovatelka Kateřina Tučková. Za jejich tajemstvím se můžete vypravit asi půl hodiny autem přímo do Žítkové.

Příjemnou procházkou po naučné stezce Okolo Hrozenka s krásnými výhledy do krajiny můžete dojít až k malebné zvoničce Panny Marie. V sousedství je sice i Muzeum poslední žítkovské bohyně, ale má většinou dost negativní recenze. Stačí si místo prohlédnout zvenčí. Raději zajděte na nedalekou ovčí farmu Sýr od kapličky, kde si můžete v nové roubence koupit vynikající místní sýr.

Po cestě se také můžete zastavit u Bojkovic na Vyhlídce Žleby, která nabídne panoramatický výhled na Bílé Karpaty a na neogotický zámek Starý Světlov, jemuž se přezdívá moravská Hluboká. Ten je v soukromých rukou a není přístupný veřejnosti.