Hlavní obsah

Stříbrný poklad středních Čech: Kutná Hora dýchá atmosférou středověku

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Chrám svaté Barbory je nedokončenou gotickou katedrálou, současnou střechu dostal v 19. století.

Na tak malé město zde najdete opravdu unikátní množství středověkých památek. Kutná Hora však není jen svědkem hornické minulosti. Zaujmout může třeba i moderní galerií nebo cyklotrasou kolem místních vinic.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hornické město Kutná Hora s někdejšími stříbrnými nalezišti bylo před téměř 30 lety připsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Historické centrum spolu se dvěma kostely – chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci se vyjímají na památkovém seznamu od roku 1995.

Autentické jádro Kutné Hory tvoří půdorys z dob středověku ovlivněný těžbou ve stříbrných dolech. Většina městských domů si uchovala svou původní neporušenou podobu fasád s gotickými i barokními prvky.

Chrám svaté Barbory

Jednou z architektonicky nejvýznamnějších staveb je gotický chrám svaté Barbory, jehož historie sahá do druhé poloviny 14. století. Monumentální stavba je zasvěcená křesťanské mučednici svaté Barboře, patronce všech lidí s nebezpečným povoláním – zvláště horníků. Právě ti pracovali na vybudování unikátní budovy, práce ovšem ustaly v polovině 16. století, když v dolech došly zásoby stříbra. Chrám byl pak dostavěn na přelomu 19. a 20. století, kdy byla dokončena regotizace a celková obnova.

Vnitřek ohromí zdobnými nástěnnými malbami zobrazujícími život středověkého města, nebo kamenickým uměním. Na interiéru se odrážejí mnohé umělecké slohy, k vidění je například renesanční kazatelna s barokním obložením, barokní oltáře, sochy a malby. Křesťanské motivy vyobrazuje také 14 vitráží v secesním stylu od významného malíře Františka Urbana, které jsou zároveň umělcovým nejrozsáhlejším a nejznámějším souborem.

Chrám je návštěvníkům otevřen během celého roku, mírně se však liší otevírací doba v různých měsících. Prohlídky probíhají s průvodci, na výběr je ale i varianta individuální, třeba s tištěným nebo audioprůvodcem.

Praktické informace a tipy

  • Parkování: Na městských parkovištích je ve všední dny a v sobotu zpoplatněné (pondělí–pátek 7–17 hodin, sobota 8–12 hodin), první hodina stojí 10 Kč, každá další 20 Kč. Bezplatná jsou například parkoviště: Kouřimská, Tylovo divadlo, nebo Na Náměti.
  • Mýtné: Celoročně je zpoplatněn průjezd centrem včetně víkendů a státních svátků, poplatek činí 15 Kč a platí na 30 minut.
  • Kam do kavárny: Při návštěvě památek si můžete udělat pauzu třeba v kavárně Turistka s výběrovou kávou, kterou najdete v ulici Barborská 29. Pokud zavítáte do galerie GASK, stavit se můžete rovnou v jedné z poboček kavárny Kafírnictví. Za zmínku také stojí Kavárna na Kozím plácku, kde budete mít „Barboru“ v docházkové vzdálenosti.

Katedrála v Sedlci

Zhruba tři kilometry od chrámu, mimo centrum města, stojí další jedinečná stavba ze seznamu UNESCO – chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Cisterciáci si jej nechali jako klášterní kostel postavit v gotickém slohu na přelomu 13. a 14. století.

Stal se přitom jedním z mála chrámů na českém území s prvky francouzské katedrální gotiky – s příčnou lodí či ochozem za kněžištěm. I proto se dnes chrám často nazývá katedrálou. Od klasických katedrál se ovšem odlišoval tím, že neměl věže.

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Interiér chrámu v Sedlci se Santiniho klenbou ve stylu barokní gotiky.

V roce 1421 ho ovšem vypálili husité a stal se ruinou. Až v 18. století ho zrekonstruoval a přestavěl architekt Jan Blažej Santini-Aichel v unikátním stylu barokní gotiky, který snoubí prvky obou uměleckých směrů. Stavba je také jedinečná svým prosvětleným interiérem, pro Santiniho typickým prvkem. Právě díky jeho originálnímu stylu si kostel vysloužil prestižní památkovou ochranu.

Katedrálu je možné kromě běžných denních prohlídek navštívit v rámci netradiční noční prohlídky s průvodcem, tu je však nutné rezervovat alespoň 14 dní dopředu.

Středověké památky, moderní umění, sport i víno

K významným historickým místům podobně patří Vlašský dvůr neboli bývalá královská mincovna, která fungovala za krále Václava II., s královským palácem a kaplí, které si nechal přistavět Václav IV. Dvůr nabízí několik prohlídkových tras s interaktivními prvky vhodnými pro děti.

V areálu bývalé jezuitské koleje je možné zavítat do Galerie Středočeského kraje – GASK, která se zaměřuje hlavně na výstavy moderního umění a svým významem překračuje hranice kraje. Například nová stálá expozice pojmenovaná „Labyrintem“ je inspirována americkým etnologem Josephem Campbellem a jeho zkoumáním mýtů, bájí a náboženství. Součástí galerie je třeba knihovna, kavárna, vizuální herna i dětský koutek.

Další významné památky Kutné Hory

  • Středověký důl – součást Českého muzea stříbra, zachovalá středověká odvodňovací štola, zpřístupněno asi 250 metrů, návštěvníci procházejí v plátěné bílé haleně s helmou a svítilnou.
  • Palác Hrádek – mohutný čtyřkřídlý palác z doby před rokem 1420, několikrát přestavěný, dnes České muzeum stříbra.
  • Kamenný dům – pozdně gotický dům z 80. let 15. století, puristicky upraven na počátku 20. století.
  • Rejskova kašna – dvanáctiboká gotická technická stavba patrně z dílny Matěje Rejska.
  • Kostel svatého Jakuba – monumentální gotický kostel z let 1300-1370, věž výrazně ovlivňuje panorama města, část chrámu je nakloněná.
  • Hřbitovní kostel s kaplí Všech svatých s kostnicí v Sedlci – gotický kostel obnovený Janem Blažejem Santinim-Aichelem ve stylu barokní gotiky, uvnitř kostnice s dekorativní výzdobou z lidských kostí z konce 19. století.

Nadšence vín a cyklovýletů osloví vinařská trasa vedoucí z historického centra k vinicím u vrcholku Sukov, který se nachází v severní části Kutné Hory. Scénická projížďka nabízí zhruba pětikilometrovou trasu s výhledem na město. Vinařství má ve zdejším regionu navíc téměř tisíciletou tradici, první zmínka o něm byla nalezena již v Kosmově kronice. Vinice však v období třicetileté války upadly a k jejich obnovení došlo až v 70. letech minulého století.

Doporučované