Rozhledny, rašeliniště i kamenná sfinga. Znáte 10 nejkrásnějších míst Krušných hor?

Oblast Krušných hor je ideálním místem pro milovníky turistiky, cyklistiky i zimních sportů. Rozlehlé lesy nebo hluboká údolí vytvářejí prostředí, kde si každý najde svůj kout klidu či dobrodružství. Ochuzeni tu nebudou ani nadšenci historie, kteří mohou objevovat pozůstatky starých středověkých hradů.

Tyhle hory vás možná překvapí svou rozmanitostí, ať už chcete poznat zajímavé přírodní a kulturní památky nebo si užít klidnou dovolenou a relaxaci. Seznam Zprávy připravily výběr deseti zajímavých míst, které byste neměli při návštěvě Krušných hor minout.

Co by to bylo za návštěvu Krušných hor bez Klínovce, tedy nejvyšší místní hory. Už z dálky je viditelný vrchol, jenž dosahuje výšky 1244 metrů nad mořem. Od roku 1884 na něm stojí 24 metrů vysoká osmiboká kamenná rozhledna, později se k ní připojila i budova hotelu. Vedle rozhledny se tyčí také telekomunikační věž. V zimě na vrchol láká lyžaře Skiareál Klínovec, největší lyžařský areál Krušných hor, který ožívá s prvním napadnutým sněhem.

Na vrchol se lidé mohou pohodlně dostat lanovkou z Jáchymova, jízda trvá zhruba 15 minut. Po zaplacení 50 Kč za vstup na rozhlednu se z jejího ochozu naskytne pohled na horské hřebeny a krásná panoramata Krušných hor. Za dobrého počasí je vidět až na horu Říp.

Jedním z hlavních lákadel je i Kýšovický vodopád. Se svými 26 metry a třemi kaskádami je největším a nejvyšším přírodním krušnohorským vodopádem. Nejlepší čas za ním vyrazit je na jaře v době tání, v jiném období je tu průtok vody nižší a nemá takové kouzlo. Nachází se u obce Kýšovice v Prunéřovském údolí na Chomutovsku v hůře dostupném terénu.

K vodopádu se lze přiblížit několika způsoby. Jednou z možností je jít pěšky od hotelu Celná ve směru toku Prunéřovského potoka, částečně po modře značené trase. Ovšem až přímo k vodopádu nesměřuje žádná turistická trasa a je potřeba si poradit například s použitím mapy (najdete ji na konci článku).

Někdejší stěna kamenolomu vytvořila jeden ze symbolů města Rotavy v okrese Sokolov, najdete ho zhruba kilometr východně od kraje města. Překrásná ukázka sloupcovitého rozpadu čediče je od roku 1978 přírodní památkou. Sledovat tu můžete dvanáct metrů vysoké hranoly, které připomínají svým vzhledem varhany píšťaly. Nejsou tak impozantní jako třeba Panská skála u Kamenického Šenova, ale i tak stojí za vidění.

Vyhlídka se nachází na vrcholu Hadí hory v nadmořské výšce 941 metrů, který je schován v lesích mezi Jáchymovem a Božím Darem. Z obou zmíněných měst se na vyhlídku dostanete po žlutě značené trase. Po výstupu na kopec vás ohromí zdejší kamenné moře a právě u něj se nachází zmíněná vyhlídka. Nabídne nádherné scenérie Krušných hor, včetně jedinečného výhledu do jáchymovského údolí.

Hadí hora je také opletena několika tajemnými legendami. Měla odedávna špatnou pověst, místní zde nesměli pást dobytek, ani sem chodit později večer nebo brzo ráno. Vypráví se, že zde hadí královna a její zmije hlídají poklad nebo že tu stál kamenný zámek, jenž se propadl kvůli kletbě do země.

Když se podíváte na mapu, najdete na ní čtyři vrcholy v jedné řadě rozdělené krásnou vodní nádrží Přísečnice. Jsou to Jelení hora (994 m), Velký Špičák (965 m), Střední Špičák (924 m) a Malý Špičák (904 m)

Nejvyšší z nich, Jelení hora, je nepříliš známý nefritový kopec. Odměnou za jeho zdolání je však jeden z vůbec nejhezčích výhledů v Krušných horách. Spatřit lze krásná panoramata hor, ale také lesklou hladinu přehrady.

Třem ostatním vrcholkům kraluje Velký Špičák. Nemá zalesněný vrchol, stojí na něm jen dřevěný kříž. Z vrcholu lze vidět dominanty centrálního Krušnohoří, ať už se jedná o Klínovec, Jelení horu nebo Přísečnickou přehradu. S okolní krušnohorskou přírodou vás seznámí a až na vrchol dovede naučná stezka Velký Špičák.

Nedaleko Sokolova v Karlovarském kraji stojí na skalním ostrohu 800 let starý hrad a zámek Hartenberg. Jeho založení se datuje na přelom 12. a 13. století. V překladu jeho název znamená tvrdá hora, což odpovídá jeho historii, během níž byl několikrát vypleněn nebo zdevastován.

Prošel mnoha přestavbami, ale vždy se dokázal nakonec znovu vzpamatovat a drží až dodnes. Původně gotický hrad byl od 17. století postupně přestavován na zámek a dočkal se i barokních úprav.

Od roku 1988 je zřícenina chráněna jako kulturní památka. V posledních letech prochází postupnou záchranou, v roce 2016 získala dokonce příkladná obnova hradu a zámku Hartenberg prestižní ocenění Patrimonium pro futuro Národního památkového ústavu.

S dětmi, i s těmi nejmenšími, lze vyrazit do nejvýše položeného města v Česku, kterým je Boží Dar. Tam na ně čeká naučná stezka Ježíškova cesta, jež získala jméno dle Ježíškovy pošty ve městě. Cesta má dvě varianty - celý okruh měří 12,9 kilometru, ten zkrácený jen 5,6 kilometru. Výhodou je, že na cestu můžete vyrazit v každém ročním období, v létě pěšky, s kočárkem či na kole, v zimě na běžkách.

Nezapomeňte na tužku, již budou děti potřebovat pro zapisování do notýsku, který si lze zakoupit v infocentru Boží Dar za 50 Kč, kde i samotná cesta startuje. Na ní čekají na děti různé úkoly schované ve 13 domečcích. Po dokončení trasy získají malé dárečky a mohou tu zanechat dopis na Ježíškově poště.

Naučná stezka prochází mimo jiné i přes národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště. Půjdete-li větší okruh proti směru hodinových ručiček, stojí za to si jej o něco málo prodloužit, když na rozcestí Božídarské rašeliniště NS odbočíte. Další naučná stezka vás provede rašeliništěm po dřevěném chodníku, a poté zpět do Božího Daru.

Pokud byste tu hledali dobře dostupnou tisícovku, je to právě Plešivec, který se tyčí jihovýchodně nedaleko od města Abertam. Na vrcholu stojí hotel s restaurací a od roku 1895 i šestnáct metrů vysoká rozhledna, z níž se naskytnou nádherné výhledy na krušnohorské vrcholky.

Nahoru se dostanete pohodlně autem, na kole, i pěšky - například z Abertam tři kilometry po zelené značce. Po napadnutí sněhu se hora mění v lyžařský areál, který byl otevřen v roce 2010. Lyžaři i milovníci snowboardování si tu užijí několik kilometrů sjezdovek různých náročností.

Zajímavý skalní útvar připomínající hlavu egyptské sfingy se nachází jihovýchodně od obce Měděnec. Dojít se k ní dá pěšky, ale lze dojet i autem až na přírodní parkoviště přímo na místo. Další možností je udělat si zde zastávku při výletu na kole - místem totiž vede značená cyklotrasa č. 35. 

Kamenný útvar vznikl procesem mrazového zvětrávání ruly a od roku 1983 je chráněn jako přírodní památka. Vaším cílem však nemusí být samotná skalka, ale také nádherný výhled nejen na Krušné a Doupovské hory či na údolí řeky Ohře. Místo lze navštívit i v zimě, kdy má zase jiné kouzlo. Kde jinde se jinak poštěstí vidět zasněženou sfingu?

Rozhledna vysoká 21 metrů, nacházející se dva kilometry od města Horní Blatná, vyrostla na Blatenském vrchu v roce 1913 a je zároveň nejstarší stavbou na něm. Pojmenována byla jako Zitina vyhlídka, po poslední rakouské císařovně Zitě Bourbunsko Parmské. Společně s ní byla postavena i restaurace a turistická chata, jež sloužila svému účelu jako hotel do 40. let minulého století. Kvůli havarijnímu stavu pak byla budova zbourána, ale rozhledna se zachovala.

Rozhlednu najdete na dvou oblíbených naučných stezkách - Vlčí jámy a Blatenský příkop. Po vystoupání celkem 85 schodů uvidíte většinu dominant Krušných hor. Výlet přitom můžete spojit i se zmíněnými naučnými stezkami, jež vás zavedou na pozoruhodná místa.

Vlčí jámy se nazývá malá propast, v níž se díky chladnému klimatu drží po celý rok sníh a led. Blatenský příkop je pak technická památka z 16. století - slouží jako odvaděč kyselých vod z Božídarského rašeliniště do Blatenského potoka. Dva metry široký a 12 kilometrů dlouhý příkop byl původně vybudován jako přívod vody pro praní rud a pohon důlních strojů.

Chybí vám nějaké místo ve výběru nebo jste některé z nich navštívili? Podělte se o své tipy v komentářích.