Královská cesta krok za krokem: Projděte si centrum Prahy jako král

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Následujte stopy korunovačních průvodů českých králů z dob minulých a přibližte si pražské historické centrum jejich očima. Kromě toho, že se můžete vžít do rolí panovníků, Královská cesta zároveň prochází kolem nejznámějších pražských památek. Projít si její trasu je tedy ideální způsob, jak je můžete všechny stihnout vidět v jeden den.

Má délku přibližně čtyři kilometry, takže je zároveň snadno zvládnutelná i pro neturistické typy. Autorce tohoto článku zabralo ji projít asi dvě hodiny, k čemuž bylo potřeba udělat osm tisíc kroků. Ale to je jen čistý čas potřebný k prohlédnutí památek. Jestli si budete chtít cestu užít naplno a máte čas si z ní udělat plán na celý den, stojí za to si k ní přidat prohlídku na Pražském hradě nebo v Klementinu, zvlášť pokud jste tam ještě nebyli.

Královská cesta prochází historickým centrem Prahy a spojuje Pražský hrad se Starým Městem. Konkrétně s místem, na kterém kdysi stával Královský či Králův dvůr. Dnes tento prostor zaujímá Obecní dům.

Tato cesta sloužila po staletí jako slavnostní úsek, kterým králové přijížděli ke korunovaci, přijímali pocty a pozdravy městských představitelů a místního obyvatelstva. Slavnostní průvod se za zvuků hudby a zvonů zastavoval na důležitých místech, jako je Staroměstská radnice, kde panovník vyslechl projevy oddanosti od významných představitelů univerzity, města a cechů.

Královská cesta se stávala centrem pozornosti při významných příležitostech, jako bylo svěcení relikvií, korunovace, ale i pohřební obřady panovníků. Na Pražský hrad po ní přijížděli i významní hosté a poslové.

Historie trasy sahá až do 15. století, kdy tudy v roce 1438 projel jako první korunovaný král Albrecht II. Habsburský. Tradici pak v roce 1836 ukončil rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý.

Královská cesta začíná u Prašné brány, odkud vede přes Celetnou ulici na Staroměstské náměstí. Odtud pokračuje přes Malé náměstí Karlovou ulicí, podél Klementina a kostela svatého Františka na Křížovnickém náměstí až na Karlův most.

Po přechodu přes řeku se průvod vydával Mosteckou ulicí na Malostranské náměstí a dále Nerudovou ulicí k Hradčanskému náměstí. Zprvu trasa pokračovala Úvozem přes Pohořelec, od 17. století se zkracovala ulicí Ke Hradu. Cesta končí na Pražském hradě, kde prochází Matyášovou bránou až ke katedrále svatého Víta.

Prašná brána je pozdně gotická věž a jedna ze zachovalých bran opevnění Starého Města, navržená stavitelem Matějem Rejskem. Sloužila i jako úložiště střelného prachu, a tak získala své jméno. Dnešní podoba je výsledkem puristických úprav architekta Josefa Mockera na konci 19. století.

Právě v jejím sousedství stával Královský či Králův dvůr, který byl sídlem českých králů, počínaje Václavem IV. a konče Vladislavem Jagellonským. Proto začínaly korunovační průvody právě zde a tato tradice pak přetrvala po další staletí, i když se panovníci přestěhovali zpět na Pražský hrad.

Na jeho místě dnes stojí Obecní dům, jedna z nejvýznamnějších secesních budov v Praze. Dokončen byl v roce 1912 a stavěl se z politických důvodů. V době česko-německého soupeření v českých zemích se stal symbolem dominance Čechů a slovanství v Praze. Proto je opravdu výstavní, má bohatě zdobené interiéry i fasády. Autory byli architekti Antonín Balšánek a Osvald Polívka a na výzdobě se podíleli přední čeští umělci včetně Alfonse Muchy.

Od Prašné brány pokračujte trasa Celetnou ulicí, v níž mimo jiné najdete i dvě fakulty Karlovy univerzity nebo Divadlo v Celetné. Ulice ústí na Staroměstské náměstí, srdce historické Prahy a místo, kde se královské průvody zastavovaly.

Zde panovník přijímal pocty od rektora Karlovy univerzity, starosty a městské rady. Dominantami náměstí jsou Staroměstská radnice s pražským orlojem, gotický kostel Panny Marie před Týnem a barokní chrám svatého Mikuláše od architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Náměstí je obklopeno starými měšťanskými domy, narazíte zde i na památník Jana Husa nebo obnovený mariánský sloup. Každou celou hodinu ožívá orloj díky pohyblivým figurám apoštolů či zvonícího kostlivce. Proto je nejlepší naplánovat cestu tak, abyste na náměstí dorazili těsně před tím. Jen počítejte s tím, že na místě stává opravdu hodně lidí.

Na cestě Karlovou ulicí návštěvník míjí Klementinum, rozlehlý barokní komplex, který býval mimo jiné jezuitskou kolejí a dnes je hlavně sídlem Národní knihovny. Barokní knihovna Klementina je známá svými historickými sbírkami a impozantním interiérem, zatímco Astronomická věž nabízí nádherné výhledy na město.

Klementinum také hostí jednu z nejstarších meteorologických stanic na světě, která od 18. století zaznamenává každodenní teplotní záznamy, dodnes využívané k vědeckému výzkumu. Proto není od věci odbočit a minimálně si projít přes nádvoří tohoto druhého největšího historického komplexu v Praze.

Kostel svatého Františka patří řádu Křížovníků s červenou hvězdou a nachází se na Křížovnickém náměstí, těsně před vstupem na Karlův most. Během korunovačního průvodu zde panovníky tradičně zdravili členové řádu Křížovníků, který založila Anežka Přemyslovna. Kostel je známý svou monumentální barokní kopulí a bohatě zdobeným interiérem. Před ním si lze povšimnout sochy krále Karla IV.

Karlův most, ukončený na obou březích mosteckými věžemi, spojuje Staré Město s Malou Stranou. V dobách korunovačních průvodů se mu říkalo Kamenný most a zdobí ho 30 soch a sousoší světců spolu se skulpturou Bruncvíka, všehny z období baroka či z druhé půlky 19. století. Více než 500 metrů dlouhý most s 16 oblouky nabízí krásné výhledy na obě části historického centra, Pražský hrad i řeku Vltavu. Zároveň zde narazíte na mnoho umělců nabízejících své výtvory.

Malostranské náměstí, kterým Královská cesta pokračuje po přechodu Karlova mostu, je centrem Malé Strany. Můžete na něm obdivovat řadu barokních staveb včetně bývalé malostranské radnice, dnešní Malostranské besedy. Hlavní jeho dominantou je ovšem kostel svatého Mikuláše od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzehoferových, jehož zvony od barokních dob ohlašovaly příjezd korunovačního průvodu.

Půjdete-li po starší, delší trase přes Úvoz a Pohořelec, čeká vás jedna zastávka navíc - Loretánské náměstí. Na něm stojí slavná Loreta, barokní poutní místo s kaplí a zvonkohrou. Naproti se pak rozkládá Černínský palác, který dnes slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí.

Poslední zastávkou Královské cesty je u Matyášovy brány, hlavního vstupu do Pražského hradu, která propojuje první a druhé hradní nádvoří. Před ní se každý den ve 12 hodin koná slavnostní sřídání hradní stráže s famfárami a výměnou standarty. Běžnou výměnu stráží jinak můžete vidět každou celou hodinu mezi 9. ranní a 18. večerní.

Pražský hrad je největším hradním komplexem na světě. Na jeho třetím nádvoří se tyčí katedrála svatého Víta, v níž se konaly královské korunovace. Právě zde, kde korunovační průvod dosáhl svého vrcholu a král získal požehnání k vládě nad českými zeměmi, celá Královská cesta končí.