Karlovy Vary: Úchvatné město filmů, oplatek a léčivých pramenů

Karlovy Vary jsou známé po celém světě jako jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst v Evropě. Podle legendy je založil v roce 1358 císař Karel IV., který zdejší prameny údajně objevil během lovu v okolních lesích.

V roce 1370 Karel IV. městu udělil privilegia královského města, díky nimž Karlovy Vary bohatly a prosperovaly. Město se tak začalo rozvíjet jako lázeňské centrum a lidé mohli plně využít potenciál léčivých pramenů.

Stalo se pak oblíbeným místem pro mnoho významných osobností, jako byli například Petr Veliký, Beethoven, František Josef I. či Johann Wolfgang Goethe. Během 18. století se zde lázeňský průmysl podstatně rozvinul a v Karlových Varech přibyly nové lázeňské domy, hotely a parky. Velkou zásluhu na rozvoji architektury ve stylu neorenesance a neobaroka koncem 19. století měli ve městě vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.

V roce 2021 získaly Karlovy Vary prestižní ocenění. Spolu s dalšími lázeňskými městy byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Karlovy Vary jsou proslulé svými léčivými prameny, které jsou díky množství minerálů vyhledávány pro své blahodárné účinky na trávicí a pohybový aparát. Nejznámějším a největším z nich je Vřídlo. Tento pramen, který tryská až do výšky 12 metrů, dosahuje teploty kolem 73 stupňů a vyvěrá v množství přibližně 2000 litrů horké minerální vody za minutu.

Postupné usazování vřídlovce bude postupem času přetvářet vzhled nového pítka, které má v blízké době najít své místo před Vřídelní kolonádou. Dostalo jméno Krasavec a v současnosti se testuje opodál jeho zmešená varianta. Tento přírodní proces byl součástí návrhu, se kterým zvítězil v otevřené soutěži sochař Oldřich Morys. Jeho projekt vybrali městští architekti z celkem 25 předložených návrhů.

Kromě Vřídla mají Karlovy Vary celkem 15 dalších pramenů, z nichž každý má odlišné složení a teplotu. Mezi nejvýznamnější patří například Mlýnský pramen, Skalní pramen, pramen Kníže Václav nebo Sadový pramen. Tyto prameny jsou umístěny podél pěti hlavních kolonád, kde se můžete nejen promenádovat, ale také si vychutnat minerální vodu v tradičních karlovarských pohárcích, prodávaných ve stáncích přímo na kolonádě.

Císařské lázně neboli Lázně I. v Karlových Varech jsou jednou z hlavních památek tohoto slavného lázeňského města a mají bohatou historii sahající až do 19. století. Karlovarský městský radní Karel Becher v roce 1891 odkoupil pozemky bývalého pivovaru na břehu řeky Teplé. Chtěl, aby na nich vznikly lázně, kde by bylo možné užívat zdravotních benefitů zdejších minerálních pramenů.

Stavební plány navrhl rakouský ateliér Fellner a Helmer, který má na kontě například Státní operu v Praze nebo i Městské divadlo v Karlových Varech. Pivovar na pozemku byl stržen a jeho místo zaujala roku 1895 výstavní neorenesanční stavba. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 už se původní název Císařských lázní nehodil, protože odkazoval k rakousko-uherskému císařství. Proto budova dostala nové jméno, Lázně I. V roce 2010 byla stavba prohlášena za národní kulturní památku.

Lázně prošly v posledních letech náročnou rekonstrukcí s moderní vestavbou. Do původního atria vložil architekt Petr Hájek unikátní multifunkční koncertní sál. Slouží nejen pro koncerty Karlovarského symfonického orchestru, ale koná se zde i další program včetně promítání filmů nebo pořádání plesů.

Hotel Thermal, navržený manželi Machoninovými, byl postaven v 70. letech 20. století, stylově se nejčastěji řadí k brutalismu. Mezi lidmi vyvolává rozporuplné pocity nejen kvůli ojedinělému vzhledu, ale i protože se kvůli jeho stavbě muselo strhnout několik historických budov.

Thermalem občas provádějí vnoučata Machoninových, Marie a Jan Kordovští (Jan Kordovský byl dříve autorem a editorem podcastů Seznam Zpráv - pozn. red.). Bojují za kvalitní rekonstrukci, kterou stavba potřebuje, a doufají v zachování umělecké vize svých prarodičů. Snaží se lidem přiblížit moderní architekturu, konkrétně brutalismus, aby v něm našli kouzlo a „aby byl hotel Thermal veřejností chápán v kontextu své doby, jako znázornění divokých, nadějných myšlenek 60. let,“ jak sami uvádějí.

Budova hraje důležitou roli v kulturním životě města, protože je hlavním dějištěm Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Kromě toho byl v nedávných letech rekonstruován venkovní bazén včetně termálního bazénu z vřídelních voda přidaly se k němu i sauny.

Novobarokní Městské divadlo v Karlových Varech vzniklo v roce 1886 podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Díky své architektuře a výzdobě je považováno za jednu z nejkrásnějších historických divadelních budov v Česku. Uvnitř si můžete prohlédnout detailní malby bratří Gustava a Ernsta Klimtových i na ručně malované oponě.

Divadlo slouží jako místo pro činoherní představení, opery a koncerty, ale také pro vystoupení žáků místních uměleckých škol, ať už se zaměřením hudebním, tanečním nebo divadelním.

Karlovy Vary jsou dle výpočtů serveru iRozhlas nejzelenějším městem České republiky. Takřka ze všech stran město objímají lesy, a protože se nachází v údolí, můžete se z velké části těchto lesů kochat výhledem na historické centrum.

Na dosah od městského centra najdete Tuhnický les, který nabízí ideální podmínky pro klidné procházky a turistiku. Na Linhartu se můžete projít po dřevěných lávkách, ze kterých uvidíte jeleny, divoká prasata a daňky v jejich přirozeném prostředí. Také si zde můžete vyzkoušet lanové centrum přizpůsobené pro děti i dospělé v korunách lázeňského lesa. Na jaře se v areálu lesa svatého Linharta pořádají Sinatrovské slavnosti, takže máte možnost se kromě zvuků přírody zaposlouchat i do zvuků jazzu.