Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Karlovy Vary jsou známé po celém světě jako jedno z nejvýznamnějších lázeňských měst v Evropě. Podle legendy je založil v roce 1358 císař Karel IV., který zdejší prameny údajně objevil během lovu v okolních lesích.
V roce 1370 Karel IV. městu udělil privilegia královského města, díky nimž Karlovy Vary bohatly a prosperovaly. Město se tak začalo rozvíjet jako lázeňské centrum a lidé mohli plně využít potenciál léčivých pramenů.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
Stalo se pak oblíbeným místem pro mnoho významných osobností, jako byli například Petr Veliký, Beethoven, František Josef I. či Johann Wolfgang Goethe. Během 18. století se zde lázeňský průmysl podstatně rozvinul a v Karlových Varech přibyly nové lázeňské domy, hotely a parky. Velkou zásluhu na rozvoji architektury ve stylu neorenesance a neobaroka koncem 19. století měli ve městě vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.
V roce 2021 získaly Karlovy Vary prestižní ocenění. Spolu s dalšími lázeňskými městy byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.
Vřídlo a léčivé prameny
Karlovy Vary jsou proslulé svými léčivými prameny, které jsou díky množství minerálů vyhledávány pro své blahodárné účinky na trávicí a pohybový aparát. Nejznámějším a největším z nich je Vřídlo. Tento pramen, který tryská až do výšky 12 metrů, dosahuje teploty kolem 73 stupňů a vyvěrá v množství přibližně 2000 litrů horké minerální vody za minutu.
Postupné usazování vřídlovce bude postupem času přetvářet vzhled nového pítka, které má v blízké době najít své místo před Vřídelní kolonádou. Dostalo jméno Krasavec a v současnosti se testuje opodál jeho zmenšená varianta. Tento přírodní proces byl součástí návrhu, se kterým zvítězil v otevřené soutěži sochař Oldřich Morys. Jeho projekt vybrali městští architekti z celkem 25 předložených návrhů.
Kromě Vřídla mají Karlovy Vary celkem 15 dalších pramenů, z nichž každý má odlišné složení a teplotu. Mezi nejvýznamnější patří například Mlýnský pramen, Skalní pramen, pramen Knížete Václava nebo Sadový pramen. Tyto prameny jsou umístěny podél pěti hlavních kolonád, kde se můžete nejen promenádovat, ale také si vychutnat minerální vodu v tradičních karlovarských pohárcích, prodávaných ve stáncích přímo na kolonádě.
Kolonády Karlových Varů
Mlýnská kolonáda.
- Vřídelní kolonáda: Moderní kolonáda postavená v 70. letech 20. století chrání největší karlovarský pramen Vřídlo, který tryská až do výšky 12 metrů.
- Mlýnská kolonáda: Největší v Karlových Varech, postavená v neorenesančním stylu podle návrhu architekta Josefa Zítka. Nabízí přístup k pěti pramenům.
- Sadová kolonáda: Bohatě zdobená litinová kolonáda, v níž mohou návštěvníci ochutnat Hadí a Sadový pramen. Nachází se v prostředí Dvořákových sadů.
- Tržní kolonáda: Dřevěná kolonáda v alpském stylu skrývá Tržní pramen, Zámecký dolní pramen a pramen Karla IV. Můžete si zde i prohlédnout výjev znázorňující vznik Karlových Varů.
- Zámecká kolonáda: Najdete v ní Zámecký horní pramen a je umístěna v blízkosti Zámecké věže, z níž vážené návštěvníky kdysi vítaly zvony a famfáry.
Císařské lázně
Císařské lázně neboli Lázně I v Karlových Varech jsou jednou z hlavních památek tohoto slavného lázeňského města a mají bohatou historii sahající až do 19. století. Karlovarský městský radní Karel Becher v roce 1891 odkoupil pozemky bývalého pivovaru na břehu řeky Teplé. Chtěl, aby na nich vznikly lázně, kde by bylo možné užívat zdravotních benefitů zdejších minerálních pramenů.
Stavební plány navrhl rakouský ateliér Fellner a Helmer, který má na kontě například Státní operu v Praze nebo i Karlovarské městské divadlo. Pivovar na pozemku byl stržen a jeho místo zaujala roku 1895 výstavní neorenesanční stavba. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 už se původní název Císařských lázní nehodil, protože odkazoval k rakousko-uherskému císařství. Proto budova dostala nové jméno, Lázně I. V roce 2010 byla stavba prohlášena za národní kulturní památku.
Lázně prošly v posledních letech náročnou rekonstrukcí s moderní vestavbou. Do původního atria vložil architekt Petr Hájek unikátní multifunkční koncertní sál. Slouží nejen pro koncerty Karlovarského symfonického orchestru, ale koná se zde i další program včetně promítání filmů nebo pořádání plesů.
Lázně, wellness i kavárny v Karlových Varech
Bazén v Saunia Thermal Resortu v hotelu Thermal.
Lázně, termály a wellness
- Saunia Thermal Resort: Termální lázně a wellness centrum nabízí moderní saunový svět s několika typy saun a bazén s krásným výhledem na Karlovy Vary. Jsou ideálním místem k relaxaci po dlouhém dni v lázeňském městě.
- Spa5 (Alžbětiny lázně): Krásné „Alžbětinky“ jsou sice teprve před plánovanou rekonstrukcí, ale uspokojí každého, kdo si chce zaplavat k pěkném prostředí a nepotřebuje nutně nic moderního.
- KV Arena: Areál nabízí moderní krytý bazénový komplex s plaveckým bazénem, relaxačními zónami a tobogánem. Je vhodný nejen pro sportovní plavce, ale i pro rodiny s dětmi.
- Agricola, Jáchymov: I když není Agricola přímo v Karlových Varech, ale o kousek dál v Jáchymově, stojí za výlet. V tomto komplexu najdete nejen bazény, ale také moderní saunový svět, Kneippův chodníček, vířivky a terasu s lehátky.
Tři tipy, kam na kávu, čaj i zákusek
- Čajovna Universal: Pokud hledáte klidné místo pro relaxaci u šálku čaje, čajovna Universal je ideální volbou. Nabízí širokou škálu kvalitních čajů z celého světa, výborná domácí jídla a příjemné prostředí k relaxaci, v letních měsících vás potěší zahrádka ve vnitrobloku. Nebo si třeba můžete na místě půjčit šachy.
- Republica Coffee: Moderní kavárna je oblíbená pro své výběrové kávy, stylové interiéry a přátelskou atmosféru. Je to ideální místo k setkání s přáteli nebo ke krátké přestávce při poznávání města, jelikož se nachází přímo v centru.
- Parisienne – Speci Desserts & Café: Tato kavárna se specializuje na delikátní zákusky a kávu. Můžete si zde vychutnat sladké dezerty inspirované francouzskou cukrářskou tradicí. Skvělé místo pro ty, kteří chtějí na chvíli zpomalit a užít si něco výjimečného.
Hotel Thermal
Hotel Thermal, navržený manželi Machoninovými, byl postaven v 70. letech 20. století, stylově se nejčastěji řadí k brutalismu. Mezi lidmi vyvolává rozporuplné pocity nejen kvůli ojedinělému vzhledu, ale i protože se kvůli jeho stavbě muselo strhnout několik historických budov.
Thermalem občas provádějí vnoučata Machoninových, Marie a Jan Kordovští (Jan Kordovský byl dříve autorem a editorem podcastů Seznam Zpráv - pozn. red.). Bojují za kvalitní rekonstrukci, kterou stavba potřebuje, a doufají v zachování umělecké vize svých prarodičů. Snaží se lidem přiblížit moderní architekturu, konkrétně brutalismus, aby v něm našli kouzlo a „aby byl hotel Thermal veřejností chápán v kontextu své doby jako znázornění divokých, nadějných myšlenek 60. let,“ jak sami uvádějí.
Budova hraje důležitou roli v kulturním životě města, protože je hlavním dějištěm Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Kromě toho byl v nedávných letech rekonstruován venkovní bazén včetně termálního bazénu z vřídelních vod a přidaly se k němu i sauny.
Městské divadlo
Novobarokní Karlovarské městské divadlo vzniklo v roce 1886 podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Díky své architektuře a výzdobě je považováno za jednu z nejkrásnějších historických divadelních budov v Česku. Uvnitř si můžete prohlédnout detailní malby bratří Gustava a Ernsta Klimtových i na ručně malované oponě.
Divadlo slouží jako místo pro činoherní představení, opery a koncerty, ale také pro vystoupení žáků místních uměleckých škol, ať už se zaměřením hudebním, tanečním nebo divadelním.
Kostely v Karlových Varech
- Kostel sv. Máří Magdaleny (1732–1736): Barokní kostel navržený Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem je významnou památkou Karlových Varů. Kostel se pyšní bohatě zdobeným interiérem, nástropními malbami a kryptou pod podlahou.
- Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla (1893–1897): Postaven ve stylu byzantsko-staroruské architektury podle vzoru moskevských chrámů. Je charakteristický pěti kupolemi a bohatou vnitřní výzdobou.
- Kostel sv. Urbana (13. století): Je nejstarší zachovanou církevní stavbou Karlových Varů. Původně gotická stavba byla přestavěna po roce 1500.
- Kostel sv. Petra a Pavla (1856): Tento novorománský kostel byl postaven v 19. století a vyniká svojí věží, vyřezávanou kazatelnou a zajímavým oltářním obrazem Nanebevstoupení Krista.
- Řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje (16. století): U původně gotické stavby můžete najít náhrobky z 18. až 19. století. Nejznámějším z nich je hrob Wolfganga Mozarta mladšího, syna slavného hudebníka.
- Anglikánský kostel sv. Lukáše (1877): Postaven v novogotickém stylu díky financím anglických lázeňských hostů. Kostel je symbolem mezinárodního charakteru Karlových Varů.
- Ruiny románského kostelíku sv. Linharta (13. století): Nejstarší stavební památka Karlových Varů se nachází v oboře Linhart.
- Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích: Jednoduchý menší kostel se skromným interiérem stojí nedaleko chrámu sv. Urbana.
Karlovarské lesy
Karlovy Vary jsou dle výpočtů serveru iRozhlas nejzelenějším městem České republiky. Takřka ze všech stran město objímají lesy, a protože se nachází v údolí, můžete se z velké části těchto lesů kochat výhledem na historické centrum.
Na dosah od městského centra najdete Tuhnický les, který nabízí ideální podmínky pro klidné procházky a turistiku. Na Linhartu se můžete projít po dřevěných lávkách, ze kterých uvidíte jeleny, divoká prasata a daňky v jejich přirozeném prostředí. Také si zde můžete vyzkoušet lanové centrum přizpůsobené pro děti i dospělé v korunách lázeňského lesa. Na jaře se v areálu obory svatého Linharta pořádají Sinatrovské slavnosti, takže máte možnost se kromě zvuků přírody zaposlouchat i do zvuků jazzu.
Rozhledny a vyhlídky Karlových Varů
- Jelení skok (1851): Socha kamzíka na Jelením skoku je symbolem Karlových Varů. Vytvořil ji sochař August Kiss na základě pověsti o založení města, kdy jelen dovedl loveckou skupinu Karla IV. k pramenu.
- Rozhledna Diana (1914): Byla postavena na Výšině přátelství a nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických výhledů na Karlovy Vary a okolní přírodu. K rozhledně se dá dostat pěšky nebo slavnou lanovkou.
- Vyhlídka Karla IV. (1877): Tato pseudogotická vyhlídková věž byla vybudována v roce 1877 a svým architektonickým stylem připomíná středověké strážní věže.
- Goethova vyhlídka (1889): Jméno dostala na počest básníka Johanna Wolfganga Goetha, který často navštěvoval Karlovy Vary. Byla postavena v roce 1889 a kromě výhledu nabízí i příležitost k odpočinku v přilehlém altánu.
