Sezona hradů a zámků začíná: 10 novinek, které byste si neměli nechat ujít

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Většina českých památek vítá návštěvníky do hlavní sezony tradičně o prvním dubnovém víkendu. Letos připadá na 5. dubna 2025 a řada hradů a zámků si připravila atraktivní novinky.

Patří k nim nejen nové expozice či výstavy slavných malířů, ale také evropské či světové unikáty, které jinde nespatříte. S některými se pojí příběhy, nad nimiž se tají dech, nebo vás příjemně pobaví.

I obyčejní lidé zažijí na Českém Krumlově příjemnou úlevu, jakou si kdysi dopřávala jen šlechta zmořená letními vedry. Stačí, když v Zámecké zahradě zamíří do zvelebeného letohrádku Bellarie a v jeho útrobách vstoupí do umělé jeskyně – grotty.

Letohrádek, upravený rokokově v druhé půli 18. století, sloužil dlouho jako kulisa pro divadlo na otáčivém jevišti. Opomíjená památka se nyní stala díky rekonstrukci za 61 milionů jedním z nejvýraznějších lákadel nové sezony na tuzemských hradech a zámcích.

Podle památkářů nemá Bellarie jako rokoková zahradní stavba v celé Evropě obdobu. „Nejnáročnější byla obnova grotty. Stěny pokrývala štuková výzdoba se zasazenými úlomky zrcátek, skel a tisícovky lastur škeblí,“ prohlašuje českokrumlovský kastelán Pavel Slavko. „Do grotty doplnili zhruba osm set kopií mušlí, vyrobených z keramiky nebo pomocí 3D tisku.“

Za pozornost stojí i barokní kuchyně a přípravna jídel se dvěma zdvižemi z 18. století. Větší z nich dopravovala pokrmy přes tři patra do Horního sálu. Menší výtah, památka světového významu, si vysloužil přízvisko Kouzelný stolek. Do jídelny totiž posílal hotové lahůdky v pečlivém a oku lahodícím aranžmá.

Návštěvníci letos jinak na hradě a zámku neuvidí zlatý eggenberský vůz, který patří k nejvzácnějším historickým artefaktům v Česku - byl zapůjčen do Štýrského Hradce. Na prohlídkové trase je však čeká novinka v podobě mimořádné návštěvy Zrcadlového sálu.

Casanova, kam se podíváš. Takový bude letos program na zámku v severočeském Duchcově. Aby ne, když od narození slavného svůdníka 2. dubna uplynulo 300 let. V Duchcově Casanova strávil posledních 13 let života a také zde v roce 1798 zemřel. Jako knihovník hraběte Josefa Karla Eusebia Valdštejna sepsal na zámku své legendární paměti Historie mého života.

Hlavní událostí sezony bude otevření obnovené expozice Casanova na zámku. Rekonstruovaný prohlídkový okruh spatří turisté zřejmě v červenci. „Zažijí tam úplně jinou atmosféru než dosud,“ prozrazuje kastelán Bedřich Hrabovský.

Po třiceti letech bude změněná výmalba. „Ta předchozí pocházela z doby po sametové revoluci a nevycházela z historie zámku. V casanovském křídle jsme proto udělali průzkum až do vrstvy baroka a z ní vycházejí odstíny nové výmalby.“ Casanova se na duchcovském zámku objeví i ve dvou zářijových divadelních představeních.

Hrad Trosky, symbol Českého ráje, se letos chystá na nápor obléhatelů. Nepůjde však o středověké nájezdníky jako kdysi, ale o fanoušky celosvětově populární počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II.

„Trosky se staly jedním z klíčových míst hry a předpokládáme, že její fanoušci vyrazí na hrad z Česka i ze zahraničí,“ říká Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu v Libereckém kraji. Na léto jsou proto připraveny speciální prohlídky, jimiž hrad ožije 19. a 20. července.

„Nazvali jsme je Pod praporem Bergowa – Po stopách KCD na Troskách a veřejnosti představíme středověká řemesla, vojenské ležení, dobové oděvy, středověkou polní kuchyni a autorské minidivadlo,“ popisuje Bidlasová. Během těchto prohlídek nebude možný vstup se psy a jinými zvířaty kvůli výstřelům z dobových zbraní.

Na dohled od Pardubic se od 14. století tyčí majestátní hrad, místními označovaný mazlivě „Kuňka“. Památkáři zde letos připomenou snahy obrozenců o záchranu stavby, která se v minulosti málem rozsypala kvůli těžbě kamene. Na prohlídkovém okruhu Dušan Jurkovič – básník dřeva přibude obraz Mikoláše Alše, s jehož pomocí přispěl malíř ke vzkříšení zubožené Kunětické hory.

„Obraz vznikl v dílně Mikoláše Alše, pracoval na něm Karel Rašek a Aleš ho dodělával,“ říká kastelán Miloš Jiroušek. „Přátelil se s Bóžou Dvořákem, památkářem a architektem z Pardubic. Ten se do záchrany zchátralé Kunětické hory také zapojil. V Alšově dílně vzniklo několik exemplářů obrazu, jak husitští hejtmani jedou na pomoc Kunětické hoře. Jeden patřil do pozůstalosti Bóžy Dvořáka a věnovala nám ho jeho vnučka.“

V době Alšovy pomoci Kunětické hoře již existoval pardubický Muzejní spolek, v němž působily významné osobnosti Pardubic jako starosta, podnikatelé a učitelé. Podobu některých z nich dal Aleš postavám husitských hejtmanů mířících ke Kunětické hoře.

Úpadek Kunětické hory nastal po třicetileté válce, v níž Švédové hrad dobyli, vyplenili a vypálili. V 18. a 19. století vznikl nedaleko kamenolom a narušoval stabilitu hradu, část stavby se sesunula.

V roce 1917 si pronajal Kunětickou horu od majitele barona Drascheho Muzejní spolek. Vlastenci pak památku koupili, založili družstvo a v roce 1923 se rozeběhla obnova jejích pozůstatků. Dnes je hrad státní a v posledních letech byly po opravách zpřístupněny Jurkovičův a Královský palác.

Růže, hvězdy a zmrzlina potěší v první půlce července turisty, kteří se vypraví Po stopách šlechtických rodů na východočeský zámek Opočno. Letošní rok věnuje Národní památkový ústav italskému panstvu v Čechách a Opočno patřilo Colloredo-Mansfeldům. Dvoudenní Svátky růží budou zasvěcené květinám a také astrologii, která během renesance utěšeně vzkvétala. Na své si přijdou i vyznavači horoskopů.

„Z květin ‚vypícháme‘ souhvězdí, například Velkou nebo Malou medvědici,“ prozrazuje kastelán Tomáš Kořínek. „Návštěvníkům ukážeme také globus z 18. století s mapou souhvězdí.“

Projekt Po stopách šlechtických rodů přivede na Opočno rovněž příznivce proslulé mražené italské pochoutky. Slavnosti zmrzliny kastelán otestoval již vloni a dorazilo na ně 5000 lidí. „Na prvním nádvoří jsme měli zmrzlinu rolovanou, kuličkovou, řemeslnou či italské gelato,“ podotýká kastelán.

Nebude chybět ani známá místní zmrzlina. Mlékárna, kde ji vyrábějí, se vyvinula z velkostatku, který souvisel s Opočenskou mourkou, krávou vyšlechtěnou na panství Colloredo-Mansfeldů na přelomu 17. a 18. století.

Pohnutý osud hraběte Františka Harracha popíše nová prohlídková trasa na severomoravském zámku Janovice u Rýmařova. Podplukovník Harrach jel v Sarajevu s arcivévodou Františkem Ferdinandem d’Esté a jeho chotí Žofií v automobilu Gräf & Stift ve chvíli, kdy oba manžele zastřelil srbský student Gavrilo Princip. Atentát spáchaný 28. června 1914 vyvolal první světovou válku.

K prohlídkové trase patří náhled do garáže, v níž parkoval automobil, na jehož stupátku stál František Harrach v Sarajevu. Arcivévodu a jeho těhotnou paní se snažil chránit vlastním tělem. „Automobil ze Sarajeva vlastní Vojenské muzeum ve Vídni. Když se u nás ale podíváte do garáže, uvidíte ho také,“ prohlašuje kastelán. Jaké kouzlo za tím stojí, nechce prozradit.

Janovický zámek zařadil do příběhu sarajevského atentátu ještě jednoho Čecha – řidiče automobilu Leopolda Lojku. „S hrabětem Františkem pendloval často mezi Janovicemi a dalším sídlem Harrachů v hodně vzdáleném Velkém Meziříčí,“ poznamenává kastelán Petr Slabý.

Zámecký novověk se rozprostře před očima návštěvníků ve východočeských Slatiňanech. Novinkou hlavní turistické sezony se stane opravený sporák se třemi troubami. Sporák pochází z konce 19. století a ještě nedávno mu hrozila zkáza. Patří k němu gril a otevřený rožeň.

„V devadesátých letech prošel opravou a vespod ho vylili betonem, který nepropouštěl vlhkost. Kvůli tomu zkorodovaly kovové rámy,“ říká kastelán Jaroslav Bušta. Zachránila ho milionová investice spolu s umem kamnáře Zdeňka Augusty.

Kastelán ho už vyzkoušel, upekl v něm buchty a škvarkové placky. Při natáčení jedné rozhlasové reportáže se tu podávala nadívaná holoubata, hořící pudink či citrónový dezert se šodó. „Volali mi pak lidé, jak se těší, že jim budu při prohlídce kuchyně vařit. Ale zámek není vývařovna a mám tady jiné úkoly než stát u plotny,“ vysvětluje Bašta. Vedle prohlídek zaměřených na gastronomii se zde budou konat i přednášky.

Galerie s obrazy Jana Zrzavého dodá další lesk zámku v Telči. Díky spolupráci Národního památkového ústavu a Národní galerie tam bude od konce června vystaveno okolo 30 umělcových obrazů. „Galerii vybudujeme v renesančních prostorech zámku, kde dříve žilo služebnictvo. Zdá se, že Národní galerie nám zapůjčí obrazy na pět let. Myslím, že tolik děl Jana Zrzavého mají málokde,“ uvádí kastelán Roman Dáňa.

V roli kastelána letos vystřídal Bohumila Norka, jehož otec provázel před mnoha lety Jana Zrzavého po Telči. „Janu Zrzavému tehdy prozradil, že na pohled připomíná Zachariáše z Hradce, majitele Telče v druhé polovině 16. století. Ten na zámku nechal vystavět velkou kapli Všech svatých a menší kapli svatého Jiří,“ říká Roman Dáňa.

Obě kaple si návštěvníci mohou mimořádě projít za svitu svíček během Noci kostelů 23. května. Světla se rozhoří i na zahradě.

Hlavně ženská móda ze závěrečného období habsburské monarchie a počátků Československé republiky okrášlí zámek v Mikulově. Výstava s názvem Jako růže. Móda zrcadlem doby, jež se otevře na konci dubna, nabídne pohled na více než 40 kusů dámského, pánského i dětského oblečení z let 1880 až 1925.

„Expozice, na jejímž vzniku spolupracujeme s Gabrielou Rožkovou a Libuší Dufkovou z Moravského zemského muzea, ukáže kontrast mezi módou z konce 19. století a módou po první světové válce,“ upozorňuje kurátorka výstavy Tereza Malíková. „Odívání se tehdy měnilo rychleji než v předchozích epochách.“

S koncem první světové války odezněla doba korzetů, do nichž ženy stahovaly svá těla i za cenu poškození zdraví. Zdobná móda 19. století přešla do jednoduchých linií, spojených s úbytkem okrasných prvků. Expozice poukáže rovněž na módní omezení vyvolaná během války všeobecným nedostatkem a skutečností, že ženy musely zastat práci mužů odvedených na frontu. Neopomene ani módní doplňky jako kabelky, obuv, klobouky či vějíře.

Zámek v Třeboni zaplaví v létě loutky, v nové expozici jich bude od 1. července asi tisíc. Doplní je rekvizity, kulisy a malá domácí divadélka. „Loutky nám za velkorysých podmínek poskytli manželé Martin a Gabriela Rychovi. Stálou výstavu umístíme do nádherného Zahradního křídla, které jsme nedávno získali od třeboňského archivu,“ říká kastelánka Erika Suchanová.

Expozice bude v bývalých kancelářích. „Nepůjde jen o jednotlivé loutky, ale také o loutkový betlém nebo o soubory loutek na téma lidových tradic, například zabijačky nebo svatého Martina,“ popisuje Suchanová. Výtvarník Martin Rych vymyslel loutkám originální příbytky. Na třeboňském zámku se nastěhují do otevřených skříní připomínajících jeviště.