Chrání pocestné už po staletí: 10 slavných horských bud a chat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V českých horách, od majestátních Krkonoš až po moravskoslezské Beskydy, je možné najít řadu tradičních chat. Historie některých z nich sahá i několik staletí do minulosti, přičemž si stále uchovávají svůj jedinečný charakter.

Dnes jsou nejen oblíbeným cílem turistů a promrzlých lyžařů, ale i škol v přírodě, firemních akcí či rodinných oslav. Mnoho párů si na nich dokonce řeklo své ano.

Seznam Zprávy sestavily výběr deseti horských chat, které zanechaly nesmazatelnou stopu v historii českého turismu. Setkávali se v nich horští nadšenci, vznikaly tu vzácné vzpomínky a nejedno přátelství. Některé nedají zapomenout na temná období během první a druhé světové války, další nesou název po slavných českých politicích či spisovatelích.

Největší a nejstarší horská chata Krkonoš - to je Luční bouda. Její základní kámen s letopočtem 1623 byl nalezen při její rekonstrukci v druhé polovině 19. století. Nejen přístřeší kolemjdoucím v nadmořské výšce 1410 metrů tak už poskytuje po 400 let.

Během své historie prošla mnoha úpravami. Za druhé světové války sloužila Němcům a po konfiskaci majetku se v její správě vystřídalo několik organizací. Současný majitel je tu od roku 2004 a snaží se vrátit tento skvost milovníkům a obdivovatelům hor. Jsou zde rekonstruované hotelové pokoje, naleznete zde wellness a možnosti sportovního vyžití, pro milovníky piva je tu i restaurace a pivovar Paroháč.

V první zóně Krkonošského národního parku se v nadmořské výšce 1260 metrů nachází Vosecká bouda. Pojmenovaná je podle louky, na které stojí. Historií sahá až do roku 1743, kdy byla založena, nejprve sloužila jako seník a koncem 18. století jako přístřešek pro dřevaře nebo hospodářské stavení.

Od roku 1896 má využití pro turistické účely. Během let prošla několika úpravami a svojí nynější podobu získala rekonstrukcí po konci druhé světové války. Zajímavostí je, že bouda není napojena na elektrickou síť, energii si tu vyrábějí dieselagregátem. K ubytování lze využít 43 míst v pokojích se dvěma až pěti lůžky nebo v jednom velkém, dvanáctilůžkovém pokoji.

Jediná veřejně přístupná chata v první zóně Národního parku Šumava se nachází v krásně přírodě na břehu řeky Vydry. Nejprve zde stál v 19. století prostý srub, v roce 1908 zde nechalo město Kašperské hory postavit hostinec Thurnerhütte.

Důvod není jednoznačný, ale v roce 1932 původní roubenka vyhořela. O šest let později vznikla pod záštitou města Turnerova chata, jak ji známe dnes. Jedno z nejvyhledávanějších výletních míst Šumavy, nabízející restauraci i ubytování, prošlo rekonstrukcí koncem 90. let minulého století.

Kolem chaty vede podél řeky Vydry populární naučná stezka z Antýglu na Čeňkovu pilu, a tak zde bývá v letní sezoně opravdu plno. Turnerova chata je tak desítky let cílem pěších turistů, houbařů nebo běžkařů, které uchvátil klid a krása šumavské přírody.

Nedaleko přírodní rezervace Nová Louka nalezneme chatu pojmenovanou po prvorepublikovém kancléři Přemyslu Šámalovi, který stál v politice po boku Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše nebo Emila Háchy.

Její historie ovšem sahá mnohem dále, až do druhé poloviny 18. století, kdy se Nová Louka dostala do rukou rodiny Riedelů, kteří byli významní sklářští podnikatelé. Později v polovině 19. století huť skončila, sklárny byly zbourány a zůstal jen Panský dům. Noví majitelé ho nechali přestavět na lovecký zámeček, který využívali k odpočinku úředníci vlády Československé republiky, častým návštěvníkem byl právě kancléř Šámal.

Po rekonstrukci, která proběhla po sametové revoluci, slouží Šámalova chata jako horský penzion či restaurace s tradiční kuchyní a v krásném prostředí je možné uspořádat také svatbu.

Na hřebeni Hrubého Jeseníku ve výšce 1351 metrů nad mořem se nachází kamenná chata Jiřího na Šeráku s více než 130letou historií. Dostanete se k ní pouze lanovkou z Ramzové nebo pěšky, autem je to v chráněné krajinné oblasti zakázané.

Jste-li milovníci hor a pěší turistiky nebo běžek, může posloužit jakožto výchozí bod pro túru například na nedaleký Keprník nebo dál po hřebenovce k Červenohorskému sedlu a Pradědu. Zkušení cyklisté mohou vyzkoušet výjezd na Šerák za nádherným výhledem na okolí. Zdejší příroda a čistý vzduch ovšem lákají i k odpočinku a nenáročné dovolené, lze tu také uspořádat teambuilding, oslavu narozenin a konají se zde i svatby.

Ve stejnojmenném jesenickém sedle vybudoval chatu Červenohorské sedlo Klub českých turistů v roce 1935. Sedlo se nachází na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 1013 metrů a tvoří i důležitou silniční spojnici. Chata je součástí oblíbeného lyžařského a rekreačního střediska, které tvoří celý komplex hotelů a chat. Díky tmavohnědé barvě si místo uchovává zvláštní charakter.

Díky své poloze je chata i celé sedlo ideálním výchozím bodem pro horské aktivity. Na své si tu přijdou návštěvníci během celého roku, nejen během lyžařské sezony. K zapůjčení jsou tu například elektrokola, se kterými lze vyrazit na množství vyznačených cyklistických tras, dále možnost wellness, konají se zde adaptační kurzy, firemní akce, oslavy či sportovní soustředění. Stravování je zajištěno v restauraci.

Horská chata Skalka se tyčí ve výšce 910 metrů nad mořem na stejnojmenném vrchu nad obcí Mosty u Jablunkova. Postavil ji německý turistický spolek Beskideverein v roce 1928 a vyrostla zhruba za tři měsíce.

Dobrá dostupnost, poloha a sněhové podmínky sem lákaly mnohé turisty. Chata má i svou „temnou“ historii. Koncem třicátých let minulého století se tu scházeli organizovaní členové Sudetoněmecké strany, kteří tvořili pověstnou „pátou kolonu“ při likvidaci Československé republiky. Během druhé světové války na to pak navázaly oddíly Jagdkomanda, likvidující protifašistický odboj.

Až po skončení války přešla chata do českých rukou a o pár desetiletí později, v roce 1991, ji ve špatném stavu v restituci získal Klub českých turistů. Projekt na její rekonstrukci byl ale hodně nákladný a klub uvažoval o prodeji chaty. Nakonec však chatu dostal pod svou správu Klub českých turistů oblast Beskydy a jeho členové se pustili do oprav svépomocí.

Rozsáhlá rekonstrukce ale přišla vniveč, když 7. ledna 1998 těsně před zahájením provozu chata do základů vyhořela. Neštěstí však lidi spojilo a díky stovkám dobrovolníků byla chata znovu vybudována a na přelomu tisíciletí uvedena do provozu.

Otevřena je celoročně s možností ubytování a stravování, pořádají se tu společenské a kulturní akce, konference či školy v přírodě.

Nedaleko Radhoště v Moravskoslezských Beskydech naleznete sedlo Pustevny, které je významným místním turistických bodem v nadmořské výšce 1018 metrů. Svoje jméno nesou po poustevnících, kteří zde žili do druhé poloviny 18. století. Areál Pusteven byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku, jedním z důvodů je i jedinečné architektonické provedení v lidovém stylu architekta Dušana Jurkoviče.

Nejznámějšími jsou tu dnes hotel Maměnka a jídelna Libušín, které byly zpřístupněny v roce 1899. Časem se dostávaly do havarijního stavu a jejich rekonstrukci se podařilo uskutečnit až koncem 20. století. V březnu 2014 však nastala pohroma, když požár těžce poškodil především pravou část Libušína. V ní se nacházela umělecky nejcennější jídelna, kterou zdobily například nástěnné malby Mikuláše Alše.

Po rekonstrukci Libušin znovu otevřel v červnu 2020. Devízou obnovy po požáru byl návrat k původním barvám dle Dušana Jurkoviče. Stavby má ve správě Valašské muzeum v přírodě.

V Orlických horách na hřebenu Šerlichu v nadmořské výšce 1019 metrů stojí Masarykova chata, s výhledem do Čech i sousedního Polska. Základy chaty byly položeny v březnu 1924, veřejnosti se otevřela za účasti významného českého spisovatele Aloise Jiráska v září následujícího roku. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky České republiky.

Stojí na místě horské osady Scherlichgraben, která vznikla na přelomu 17. a 18. století. Některé další z tehdejších dřevěných chalup na Šerlichu nalezneme i dnes.

V září roku 1938 chatu přepadli nacisté a pokusili se ji vypálit, ale naštěstí se jim to nepovedlo. Později téhož roku byla chata evakuována a Němci ji přejmenovali na Hitlerbaude - Hitlerova bouda. Bydlely tu například rodiny fašistických pohlavárů a nacházelo se tu středisko Hitlerjugend.

V květnu 1945 pak chatu osvobodila sovětská armáda a stavba se dostala zpět do českých rukou. Od roku 1990 opět nese Masarykovo jméno. Dnes se tu konají rekreační pobyty, oslavy, firemní akce, školy v přírodě a další akce. V době obědů restaurace nakrmí velké množství turistů.

Historie se na Jiráskově chatě začala psát již v roce 1895, kdy na kopci Dobrošov nechal náchodský odbor Klubu českých turistů vybudovat chatu s rozhlednou. Ta je dnes chráněna jako kulturní památka České republiky.

Začátkem 20. století byla chata „donucena“ zvýšit svou kapacitu, kvůli vysoké návštěvnosti ji turisté museli nechat zvětšit. Vznikl tak projekt přestavby z rukou architekta Dušana Jurkoviče, samotnou stavbu však oddálila první světová válka.

Hned po jejím konci byl spisovatel Alois Jirásek požádán o souhlas se spojením chaty s jeho jménem. Základní kámen byl položen v roce 1921 při příležitosti jeho sedmdesátin. Slavnostně otevřena byla chata o dva roky později.

Láká mimo jiné na 24 metrů vysokou železobetonovou rozhlednu, kde dospělý zaplatí za vstup symbolickou dvacetikorunu, stejně jako na klasická česká jídla ve stylové restauraci, ubytování i možnost uspořádat svatbu v krásném prostředí Orlických hor.

Chybí ve výběru nějaká vaše oblíbená horská chata či bouda? Napište o ní do komentářů.