Nejen Pustevny. Znáte příběhy 10 proslulých horských chat v Beskydech?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Beskydy, krásné pohoří severovýchodní Moravy při hranicích se Slovenskem, ukrývají řadu horských chat, jež jsou ideálním místem pro odpočinek, turistiku i poznávání historie regionu.

Každá z nich má svůj jedinečný příběh, ať už jde o Horský hotel Radegast pod vrcholem Radhoště, o chatu Velký Javorník s bohatou historií sahající do 19. století nebo o horské hotely Čarták a Portáš, jež svými jmény navazují na tradici historických pohraničních strážců.

Tato místa nabízejí nejen ubytování a valašskou kuchyni, ale i různorodé možnosti k trávení volného času. Vybrali jsme známé chaty z celé chráněné krajinné oblasti Beskydy, která zahrnuje i Vsetínské vrchy a také pohraniční Javorníky, součást Slovensko-moravských Karpat.

Pustevny v Moravskoslezských Beskydech leží nedaleko Radhoště pod horou Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 metrů. Název toto sedlo získalo dle poustevníků, kteří zde žili až do konce 18. století. V roce 1995 byl areál Pusteven vyhlášen národní kulturní památkou, díky unikátní lidově-secesní architektuře Dušana Jurkoviče. Nejznámějšími místními stavbami jsou hotel Maměnka a jídelna Libušín, které byly otevřeny v roce 1899. Vedle nich do souboru patří i zvonička a drobná salaš Pustevenka.

Pustevny a Radhošť byly obtížně přístupným a málo navštěvovaným místem, dokud se zde v době vrcholné barokní zbožnosti neusadili oni poustevníci a nezačala se tu postupně pořádat náboženská společenská dění.

Stavbu uskutečnila Pohorská jednota Radhošť, turistická a národní společnost, jejíž členové chtěli zpřístupnit odlehlá místa Beskyd, vyznačit turistické trasy a zřídit síť horských hotelů a ubytoven. Poté, co odkoupili pozemek, kontaktovali vsetínskou stavební kancelář Michala Urbánka, u něhož zrovna Jurkovič jako mladý architekt začínal, aby se chopila projektu. Jurkovič stavby navrhl ve svém originálním lidově secesním slohu.

Časem obě historické budovy začaly chátrat a k jejich rekonstrukci došlo až ke konci 20. století. Bohužel v březnu 2014 zasáhl Pustevny ničivý požár, jež těžce poškodil zejména Libušín, ve kterém se nacházela cenná jídelna s nástěnnými malbami Mikoláše Alše. Po rekonstrukci byl Libušín znovu otevřen v červnu 2020, přičemž se na všechny zdejší stavby vrátila původní barevnost dle Jurkovičových návrhů. O obě památky dnes pečuje Valašské muzeum v přírodě.

V sousedství stojí také kamenná chata Šumná z roku 1894, kterou spolek turistů vystavěl ještě dříve. Využil k tomu italského stavitele a zedníky z Alp.

Výlet na Pustevny lidé obvykle spojují s vycházkou na čtyři kilometry vzdálený Radhošť, která vede kolem známé sochy Radegasta. V zimě se dá podniknout i na běžkách. Těsně pod vrcholkem hory, na jejím jižním svahu, najdete Horský hotel Radegast. Stojí v nadmořské výšce 1121 metrů a za dobrého počasí se odtud můžete pokochat panoramaty od Malé Fatry přes Roháče až po Praděd.

Budova hotelu, postavená Františkem Holčákem v letech 1933–1935, je typickým příkladem tradiční horské architektury. Dřevěná stavba má k dispozici 13 pokojů s celkovou kapacitou 55 lůžek. Nabízí také veřejně přístupnou restauraci s jídelnou.

Základy hotelu jsou z kamene a obvodové stěny dřevěné. V minulosti se voda musela do hotelu donášet na zádech ze studánky umístěné 300 metrů pod hotelem. Nedaleko měla také sídlo Horská služba. Při pravidelných poutích na svátek svatého Cyrila a Metoděje chatu v minulosti navštěvoval mimo jiné slavný český skokan na lyžích Jiří Raška.

Nová Bezručova chata patří Klubu českých turistů a najdete ji na nejvyšším beskydském vrcholu, Lysé hoře, ve výšce 1323 metrů nad mořem. Původní chata, která zde byla předtím, shořela 11. března 1978, ale díky společnému úsilí Klubu českých turistů s podporou ze strany dobrovolníků, obcí a Moravskoslezského kraje se podařilo postavit novou. Obnovená chata byla slavnostně otevřena 25. listopadu 2015. 

Historie Bezručovy chaty sahá do roku 1934, kdy ji začala stavět Pobeskydská župa Klubu československých turistů dle návrhu Františka Knoblocha. Chata byla dokončena v prosinci téhož roku a pro veřejnost otevřena 6. června 1935. Příčina požáru, při němž chata po 43 letech lehla popelem, zůstává neznámá, ale dle vyšetřování byla pravděpodobnou příčinou špatná elektroinstalace. Při této tragédii přišel o život tříletý chlapec, syn pomocnice v kuchyni. Tehdy z Bezručovy chaty zůstaly jen základy a zbytky dvou stěn.

Nová Bezručova chata je replikou té původní, ale je moderně vylepšená - je koncipována jako nízkoenergetická a technologicky pokroková. Na místě je restaurace s rychlým občerstvením a 120 místy k sezení, kde si můžete dát jídlo připravené ze surovin z okolních lesů a farem. Za pěkného počasí je možné posedět na terase, odkud je nádherný výhled na Malou a Velkou Fatru a tatranské vrcholy.

Ubytování je zde také možné, a to ve dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, přičemž členové Klubu českých turistů mají sníženou cenu 70 Kč na osobu. K chatě není možné dojet autem, výjezd na Lysou horu je zakázán.

Horská chata Skalka stojí ve výšce 910 metrů nad mořem nad obcí Mosty u Jablunkova. V roce 1928 ji postavil německý turistický spolek Beskidenverein a její výstavba trvala pouhé tři měsíce. Díky skvělé poloze a dobrým sněhovým podmínkám se stala oblíbeným turistickým místem.

Konec 19. a první třetina 20. století v Beskydech byly ve znamení rozvoje turistických spolků, které aktivně budovaly i horské chaty. V tomto období došlo k vzájemné soutěžní konkurenci mezi spolky českých, polských, německých i židovských turistů, a proto je dnes v této oblasti větší počet chat, především ve slezské části.

Koncem 30. let minulého století se ve Skalce scházeli členové Sudetoněmecké strany známí jako „pátá kolona“ při likvidaci Československé republiky. Za druhé světové války chatu využívaly oddíly Jagdkommanda, které šly proti protifašistickému odboji.

V roce 1991 chatu ve zuboženém stavu získal v restituci Klub českých turistů, který kvůli nákladné rekonstrukci zvažoval prodej, ale nakonec se ji členové z oblasti Beskyd rozhodli opravit vlastními silami. Chata 7. ledna 1998 vyhořela, naštěstí se ji díky velkému úsilí mnoha dobrovolníků podařilo znovu uvést do provozu.

Dnes je Skalka otevřena celoročně, nabízí ubytování a stravování a pořádají se zde různé společenské a kulturní akce, konference i školy v přírodě. Historická chata nabízí domácí kuchyni a díky okolnímu lesu a nedalekému skiareálu Severka také možnost aktivního odpočinku.

Chata Velký Javorník se nachází na vrcholu stejnojmenné hory na území obce Trojanovice v okrese Nový Jičín. Provozuje ji spolek Pohorská jednota Radhošť, která má na starost zachování jejího historického odkazu.

První turistická chata na Velkém Javorníku byla postavena už v roce 1897 díky biskupovi Theodoru Kohnovi. Bohužel její osud nebyl dlouhý, v roce 1915 shořela - pravděpodobně ji zapálili pytláci. Obnovu zajistil až spolek Pohorská jednota Radhošť, který v roce 1931 zakoupil pozemek a zahájil stavbu nové chaty.

Základní kámen byl položen 16. září 1934 v rámci Krajinské výstavy ve Frenštátě pod Radhoštěm u příležitosti 50 let od založení jednoty. Budova byla dokončena v srpnu 1935 dle návrhu architekta Aleše Parmy a nesla tehdy název „Benjamínek“.

Chata má i zajímavou válečnou historii. Během druhé světové války ji provozoval farmář Doležel, který ji proměnil v bezpečné útočiště pro členy odboje a partyzány. Schovávali se tam například knihkupec Landgraf a hoteliér Frank, kteří při zatýkaní gestapem utekli do Beskyd.

Po válce spolek čelil těžkým časům, v roce 1950 byl rozpuštěn a chata připadla pod správu Československých hotelů v Ostravě. K obnovení původní tradice došlo až po roce 1990, kdy byl spolek znovu založen. Její členové chatu zrekonstruovali a znovu otevřeli pro turisty.

Chatu Sulov lze najít na hřebeni Beskyd v nadmořské výšce 943 metrů v turistické oblasti osady Bílého Kříže, přímo na Beskydské magistrále, a je bývalou chatou Klubu českých turistů. Sulov poskytuje posezení ve stylové pergole s občerstvením. Ubytování je momentálně dostupné pouze v chatě Josefína s třiceti lůžky v devíti pokojích.

Na přelomu 19. a 20. století se Bílý Kříž stal oblíbeným cílem turistů. Německý spolek Beskidenverein zde začal budovat turistickou infrastrukturu. Za první republiky zde postavil velkoobchodník Liva moderní Hotel Sulov se zasklenou verandou a pokoji, který byl po válce znárodněn a spojen v jeden objekt pod názvem „Hotel Daněk - Sulov“. Později byl hotel propojen s dalšími objekty a stal se součástí většího turistického komplexu.

Horský hotel Čarták na Soláni svou lokací v srdci Beskyd doslova láká k odpočinku i aktivnímu trávení volného času. Najdete ho na hřebeni spojující Vsacký Cáb a Bumbálku, obklopený krásnou přírodou.

Jméno Čarták pochází ze slova čarda, což byl strážní domek portášů, kteří v minulosti na tomto místě hlídali hranice. Dnes tu místo dávných stráží stojí moderní ubytování. Na jednom z historických trámů budovy se dodnes dochoval vytesaný letopočet 1866. Soláň bývá přezdívána také vrchem umělců - v původní hospodě Čarták se scházeli již ve 20. letech 20. století významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé. 

Hotel nabízí ubytování ve 25 pokojích a apartmánech. Komfortní zázemí doplňuje restaurace s terasou. Na menu najdete nejen tradiční české pokrmy, ale i regionální speciality připravené z kvalitních surovin. Pro soukromé oslavy tu je nově zrekonstruovaný valašský šenk nabízející útulné prostředí pro až čtyřicet osob uvnitř a dalších čtyřicet venku.

Horská chata Třeštík stojí ve východní části hlavního hřebene Vsetínských vrchů při hranici se Slovenskem, kde se z původní valašské osady vyvinula rekreační oblast, přímo na takzvané Beskydské lyžařské magistrále. Historie budovy sahá až do 19. století, kdy se jmenovala Hostinec U Třeštíka na Bezkydě. Jak uvádí Frýdecko-místecký a třinecký Deník, zájezdní hostinec provozoval Martin Třeštík a jeho jméno se časem přeneslo i na dnešní středisko se skiareálem, jež je v zimě i cílem běžkařských výšlapů.

Jezdili sem i hosté z Rožnova pod Radhoštěm na terénní terapii složenou z turistických vycházek. Za první republiky hostinec vyhořel a byl přestavěn na turistickou chatu Jana Děckého. Během desetiletí chata měnila majitele a prošla úpravami, díky občerstvení je známá jako oblíbený cíl turistů. Dnes chata s 10 pokoji pro až 47 lidí slouží hlavně k pronájmům například pro svatby a rodinné oslavy, firemní akce, lyřařské kurzy, školy v přírodě, školní výlety a tábory. K dispozici tu mají i saunu a vířivku.

V okolí chaty se nachází sjezdovky, udržované běžecké stopy či turistické a cyklistické trasy. Pěší túrou je to nedaleko na rozhlednu Súkenickou nebo na hraniční sedlo Bumbálka. Tradici má i sousední chata Celnica nebo Masarykova chata na čtyři kilometry vzdáleném kopci Beskydě.

Horský hotel Portáš na hřebeni Javorníků je dobře dostupný a nachází se přímo na česko-slovenské hranici. Stojí v nadmořské výšce 930 metrů přímo pod Stolečným vrchem, kde dle legend sídlili valašští strážci hranic, známí jako portáši, neboli zemská stráž na ochranu moravsko-uherské hranice.

Chata Portáš si dodnes zachovává svůj tradiční valašský horský ráz, a to již od roku 1932. Portáš stavěli lidé svépomocí ze stromů v okolí. S rostoucí oblibou horských turistů bylo nutné zařídit i jejich bezpečnostní opatření, a proto zde v 60. letech minulého století vznikla horská služba s prvním sídlem právě v hotelu Portáš, kde jim majitel uvolnil jeden pokoj. Na Portáši strávila například dětství a mládí, a dokonce tam trénovala i v době světového poháru, sjezdařka Olga Křížová–Charvátová.

Hotel nabízí 45 lůžek a pět přistýlek v různě vybavených pokojích. Hostům je k dispozici sauna, stolní tenis, fotbálek, venkovní bazén, sportovní nebo dětské hřiště. K večernímu posezení láká ohniště s výhledem na hory. Restaurace s celodenním provozem nabízí valašské a slovenské speciality od halušek po borůvkové knedlíky. Dostat se sem dá krátkou procházkou z parkoviště v sedle Kohútka.

Cyklisté ocení, že přímo odtud vede oblíbený Maríkovský Singletrack na slovenské straně nebo v údolí Cyklostezka Bečva, vhodná i pro rodiny. Cyklisté si zde mohou umýt a bezpečně uschovat kola. Panoramatické výhledy z Portáše sahají od Beskyd až po Malou Fatru, za jasného počasí je vidět i Praděd. V zimě je výhodou, že je hotel v blízkosti lyžařského Ski Centra Kohútka a také že přímo před hotelem vede trasa běžkařské hřebenové stopy, která je součástí známé Beskydsko–Javornické běžecké magistrály.

Kohútka, rodinný horský hotel na horském hřebeni Javorníků v nadmořské výšce 913 metrů, umožní návštěvníkům pokochat se okolní přírodou, lyžovat nebo si pochutnat na tradiční valašské kuchyni. Autem lze dojet až pod hotel, kde je relativně prostorné parkoviště, silnice pokračuje dál na Slovensko.

Hotel stojí v centru lyžařského areálu Ski Centrum Kohútka. Název se odvíjí od vrcholu Kohútka, kde byla ve 30. letech postavena stejnojmenná chata. Jméno souvisí s rostlinou kohutek (kohoutek), jež se zde vyskytuje. V minulosti byl rekreační areál označován i jako Portáš, podle nedalekého horského hotelu.

Původní chata, která patřila profesoru Františku Hlavicovi, akademickému malíři z Brna, prošla v minulosti kompletní přestavbou, jež výrazně změnila její tvář. Všechny pokoje hotelu mají výhled na hory, nechybí zde ani finská nebo infra sauna. V Kohútce vaří každý den do 19 hodin z lokálních surovin od místních dodavatelů.

Chybí vám ve výběru některá známá horská chata v Beskydech? Napište o ní ostatním do komentářů.