Do nitra země: 10 nejzajímavějších míst v Česku, kde navštívit doly a hornická muzea

Svůj život strávili v podzemí. V prachu, ve tmě, často tváří v tvář smrtelnému nebezpečí. Díky jejich tvrdé práci ale bylo čím topit a z čeho vyrábět. Česko je hornickou velmocí a zdejší průmyslové dědictví z části chrání i organizace UNESCO.

Poznat ho můžete díky řadě muzeí a skanzenů, jež pečují o nevšední technické památky a zprostředkovávají těžkosti života dávných havířů. Podívejte se s námi na místa, kde se těžila budoucnost. Kromě dolů k nim patří i řada povrchových lomů a pozemních technických památek spojených s těžbou.

Začít nemůžeme nikde jinde než v Ostravě. Důl Anselm, nejstarší zdejší šachta, se před pětadvaceti lety proměnil v hornické muzeum, jež je nyní největší v Česku.

Návštěvníkům je v podzemí zpřístupněna více než čtvrt kilometru dlouhá chodba, prohlédnout si můžete řetízkové šatny i expozici báňského záchranářství. A chybět nesmí ani důlní vláček. Lokalita je také archeologickou památkou, právě tady byla nalezena slavná Petřkovická - Landecká Venuše.

A pokud není industriální historie nic pro vás, vrch Landek je i přírodní památkou. Vedle bohaté vegetace je turistickým lákadlem blízký soutok řek Odry a Ostravice. Součástí areálu o rozloze 35 hektarů je navíc i sportovně relaxační část, včetně kempu a stravovacích zařízení. Více informací, otevírací dobu a vstupné najdete na webových stránkách muzea.

Příbramské hornické muzeum spravuje hned několik objektů. Návštěvníci skanzenu v Březových horách mohou prozkoumat historickou těžební techniku i několik kilometrů štol, součástí prohlídky je ale například i svezení důlním vláčkem nebo dobrodružná jízda po hornické skluzavce. Zpřístupněný je Ševčinský důl z roku 1813, původní báňské objekty dolu Vojtěch založeného roku 1779, důl Anna neboli Anenský důl vzniklý roku 1789 i podzemí dolu Drkolnov z roku 1836.

Za návštěvu ale stojí i další expozice. Muzeum zlata v historické budově mincovny v Novém Kníně mapuje historii těžby tohoto vzácného kovu poblíž zlatonosné říčky Kocáby a přibližuje fenomén rýžování zlata v Česku i v zahraničí.

Památky lidové architektury z regionu spojeného s těžbou kamene schraňuje Skanzen Vysoký Chlumec a život venkovského obyvatelstva hornického regionu prezentuje také expozice v barokním špýcharu v Prostřední Lhotě. V Chotilsku se mohou návštěvníci dozvědět zajímavosti z historie staré Vltavy, spojené mimo jiné s těžbou zlata a kamene.

Unikátní expozicí je památník Vojna, jenž se věnuje jedné z nejtemnějších kapitol hornické historie, konkrétně poválečné těžbě uranu. Tábory nucených prací, sloužící především jako vězení pro politické odpůrce komunistického režimu, vznikaly po celém Příbramsku a Slavkovsku. Areál v Lešeticích návštěvníkům vedle informací zprostředkovává i náročné podmínky a tíživou atmosféru, kterým museli vězni v každodenní realitě čelit.

Česko-německý region, zapsaný v roce 2019 na seznam světového dědictví UNESCO, nemá ve světě obdobu. Přes osm století utvářená průmyslová krajina, ovlivněná především těžbou rud stříbra, cínu, kobaltu, mědi, železa a v moderní historii také uranu, je typická nebývalým množstvím hornických památek. Patří mezi ně nejen důlní zařízení nebo hutní areály, ale i další pozůstatky těžební činnosti, jako jsou haldy, vodní příkopy, rýžovnické sejpy nebo báňské rybníky.

Pokud se sem vydáte na výlet za hornickou historií, určitě byste neměli vynechat Hornické muzeum v Jáchymově a přilehlý důl Svornost, Vrch Mědník prošpikovaný štolami nebo Rudou věž smrti ve Vykmanově.

Žacléř na Trutnovsku možná nepatří mezi místa, která si spojujeme s hornictvím, ale i tady od šestnáctého století probíhala hlubinná černouhelná těžba. Hornický skanzen je dnes jednou z posledních památek na uhelné hornictví v oblasti východních Čech.

Celoročně otevřené expozice můžete prozkoumat v rámci prohlídkové trasy, jež začíná ve štole Jitřenka. V důlní jámě Jan mají návštěvníci možnost vystoupat na 52 metrů vysokou těžní věž a trasa pokračuje i do jámy Julie, včetně části větracího kanálu a ventilátorovny. Obě jámy jsou kulturními památkami a vedle zachovalé důlní techniky jsou tu k vidění soubory starých map, důlní vozíky i paleontologické nálezy.

Cínový důl v blízkosti zaniklé obce Čistá na Sokolovsku je jedinou připomínkou bohaté historie lokality, poznamenané devastujícím požárem i poválečným odsunem místních obyvatel.

Za dobu své existence prý vydal až 700 tun cínu - těžba tu probíhala od 16. století, a už v této době zřejmě vznikly unikátní rozlehlé komory v centrální části ložiska. Pokud se sem vydáte, připravte se ale i na prolézání úzkými chodbičkami a chůzi po úzkých kamenných schodech, po nichž šplhali i dávní horníci.

Důl Jeroným je od roku 1990 kulturní památkou a stále se pracuje na jeho obnově. V současnosti jej spravuje Muzeum Sokolov - bližší informace o otevírací době a vstupném se tak dozvíte na jeho webových stránkách.

Unikátní kulturní centrum pro všechny generace vzniklo na Plzeňsku. Na návštěvníky tu čeká interaktivní expozice věnovaná historii těžby kaolinu, zpřístupněné štoly nevřeňského podzemí, ale i možnost posezení uvnitř nebo venku u dětského hřiště.

V průběhu roku centrum pořádá i řadu kulturních akcí, včetně pravidelných setkání věnovaných seniorům i dětem. Ty si mohou navíc zahrát stolní hru Sfárej s pradědečkem, v níž se dozví zajímavosti o historii a geologii a zároveň musí splnit zábavné úkoly. Bližší informace o programu i otevírací době najdete na webových stránkách centra.

Středověký stříbrný důl v Kutné Hoře je absolutním unikátem a zdejší expozice vás seznámí s celým životním cyklem vzácného kovu - od těžby, přes zpracování surového stříbra až po technologii ražby mincí.

Prohlédnout si tu můžete repliku důlního díla včetně dobové techniky. Projdete se i 250 metrů dlouhou částí původního středověkého dolu, kde není instalované žádné umělé osvětlení. Zpracování rudy přiblíží návštěvníkům speciální závěrečná scénická expozice a navštívit můžete i havířskou osadu.

České muzeum stříbra spravuje tři historické budovy. První, takzvaný Hrádek, nabízí dvě prohlídkové trasy, zaměřující se právě na dějiny zdejší těžby. Expozice umístěné v gotickém Kamenném domě pak mapují život měšťanů královského horního města a zdejší umělecké dědictví - součástí objektu je lapidárium.

Poslední významnou památkou je rodný dům Josefa Kajetána Tyla, který kromě života a díla autora české národní hymny návštěvníkům v expozici „Kutnohorské podzemí a jeho průzkum“ přibližuje také nejzajímavější speleologické a archeologické nálezy posledních desetiletí.

Chcete si vyzkoušet, jak se skutečně cítili horníci během náročného výkonu svého povolání? Autentický zážitek nabízí Podkrušnohorské technické muzeum v Litvínově - a navíc nemusíte ani sfárat pod zem. Ukázková štola byla vybudována v objektu bývalých dílen dolu Julius III a jednotlivé sekce repliky hlubinných chodeb jsou od těch skutečných k nerozeznání.

Pobyt v uzavřeném prostoru, ve tmě a za hluku razících strojů, obohacený například o simulaci odpalu uhelné stěny, ale není jediným unikátem, jenž muzeum nabízí.

Tím dalším je kupříkladu zařízení na vyprošťování zavalených havířů z komorového porubu nebo parní těžební stroj z roku 1891. Návštěvníci se mohou usadit nejen do kabiny důlního vláčku, ale i razícího kombajnu - a všechny stroje jsou plně funkční.

Nevšední zážitek nabízí i 300 metrů dlouhá závěsná důlní drážka, která vznikla na venkovním prostranství muzea. Zrenovovaná lokomotiva s vagóny se pohybuje po stropní kolejnici uvnitř uměle vytvořeného tunelu a věrně napodobuje jízdu do hlubinného dolu. Populární, nejen u mladší generace, je také úzkokolejná okružní železnice, jež návštěvníkům usnadňuje pohyb po celém areálu.

Kladenská černouhelná pánev patří k nejvýznamnějším českým hornickým oblastem, těžba tu probíhala více než 200 let. Skanzen ve Vinařicích u Kladna je přitom jedinou veřejnosti přístupnou památkou, která na tuto historickou kapitolu upomíná.

Jáma Mayrau, s jejímž hloubením se započalo v roce 1874, byla sice stejně jako sousední jáma Robert zasypána, na návštěvníky tu však čeká simulované důlní pracoviště vytvořené ve štole Homole. Prohlídka zájemcům přiblíží nejen průběh posledního pracovního dne, k populárním exponátům patří například i přes sto let starý, stále funkční parní těžní stroj firmy Ringhoffer.

Skanzen na území obce Svatý Jan pod Skalou na Berounsku funguje jako muzeum těžby vápence a úzkorozchodné dráhy používané k jeho těžbě. Nachází se v bývalých vápencových lomech v Českém krasu a součástí je mimo jiné podzemní expozice ve skalní štole.

Kromě úzkokolejky je zde k vidění i řada strojů, jež se používaly k těžbě a dopravě materiálu. Otevřeno je od května do října, podrobnosti o otevírací době a ceník najdete na stránkách skanzenu.