Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ačkoli je místním i přespolním známé spíše pojmenování Grébovka, oficiálně se park nazývá Havlíčkovy sady. Je inspirovaný italskou renesancí a je klenotem pražských Vinohrad. Místní obyvatele i návštěvníky přitahuje malebnými scenériemi, nevšedními historickými stavbami i specifickou atmosférou.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
- Zapomeňte na letadlo. Jak a kam budeme cestovat v roce 2025?
- Chcete si udržet paměť do stáří? Zahoďte chytré telefony, radí expertka
- Poznejte kavárny v Liberci: 7 míst, které navštívit
- Proč v červeném světle „jedou“ sportovci, herci i astronauti?
- V šestnácti přeplavala La Manche, dnes v ledové vodě poráží i muže
Z historie Grébovky
Park vznikl na přelomu 19. a 20. století jako součást rozsáhlého reprezentativního sídla průmyslníka Moritze Gröbeho. Německý podnikatel se rozhodl vytvořit si z Havlíčkových sadů luxusní místo pro odpočinek a reprezentaci. Investoval přitom na 1 760 000 rakousko-uherských korun, což by v současnosti odpovídalo více než 500 milionům korun českých.
Na pozemcích se původně nacházely vinice a údajně sám Karel IV. sem nechal dovézt ušlechtilou vinnou révu. Na přelomu 16. a 17. století tu vznikly dvě usedlosti - Horní a Dolní Landhauska, které po třicetileté válce připadly Jezuitům.
V 19. století si pozemky přeprodávali soukromí vlastníci, až je získal dvorní rada doktor Josef Lumbe, který nechal obě usedlosti přestavět a část vinic přeměnit na sady. Po roce 1860 od něj rozsáhlé zahrady odkoupil již zmíněný Moritz Gröbe.
Ten se rozhodl ve svahu nejprve vystavět menší vilku podle návrhu architekta Aloise Turka. Tu však nechal záhy opět zbourat a na jejím místě vybudoval honosnou novorenesanční stavbu nazvanou Villa Gröbe, kterou navrhl známý architekt historismu Antonín Viktor Barvitius. Proměnou ale prošel celý areál, upravený nově do podoby parku v novorenesančním a romantickém stylu.
Stavba si vyžádala rozsáhlé terénní úpravy. Zatímco na některých místech bylo odkryto až devět metrů zeminy, v jiných částech, jako byl například bývalý lom, byl původní povrch naopak zavezen zeminou ze stavby Vinohradského tunelu a Hlavního nádraží. Inspirace italskou renesancí je patrná všude, od architektury a zahradního designu po monumentální fontány a sochy zdobící park.
Gröbeho dědicové nemovitosti nevyužívali. Koncem devatenáctého století park za poplatek krátce zpřístupnili veřejnosti, ale poté jej pronajali císařské rodině. Čas tu prý se svým manželem Ottou Windisch-Grätzem ráda trávila například princezna Alžběta, vnučka císaře Františka Josefa I.
Po roce 1905 celý areál odkoupila obec Královské Vinohrady a park znovu otevřela veřejnosti, tentokrát pod názvem Havlíčkovy sady, upomínajícím na Karla Havlíčka Borovského.
Bombardování a poválečný vývoj
V únoru 1945 areál značně poškodily spojenecké bomby. Výrazně poničená zůstala nejen Gröbeho villa, která přišla o střechu a zdevastovaná zůstala i jednotlivá patra. Zasaženy byly také vinné sklepy, skleníky a vstupní brána.
Po válce bylo místo zničených skleníků zbudováno dětské hřiště, obnoveny cesty, v padesátých letech došlo k opravě vily a v letech sedmdesátých se obnovy dočkala i grotta neboli umělá jeskyně s fontánou a sochou Neptuna. Celkově však areál chátral a po převratu tak bylo mnoho jeho součástí již ve značně zanedbaném stavu. Koncem devadesátých let minulého století získala pozemky do správy městská část Praha 2 a postupně park i jednotlivé budovy nechala revitalizovat.
Přírodní krásy
Park je nejen příjemným místem k procházce, je také sídlem unikátního ekosystému. Najdete tu kolem 120 druhů domácích i exotických dřevin a hnízdí zde 12 druhů ptáků. Zdejší vinice je památkově chráněná jakožto pozůstatek „viničních hor“. Po její východní straně jsou také vinné sklepy.
Radnice zde původně produkovala víno určené pouze pro význačné zahraniční návštěvy Prahy. V současnosti se tu ročně vyrobí zhruba čtyři tisíce litrů vína a pěstuje se zde řada odrůd, mezi nimi například Müller Thurgau nebo Ryzlink Rýnský. Vína z místní produkce můžete vždy v pátek a sobotu odpoledne ochutnat přímo v jednom ze sklípků, nebo celoročně v přilehlém Viničním altánu.
Architektura a zásadní orientační body v parku
Grébovka se vyznačuje unikátní kombinací promyšlené zahradní architektury, nevšedních historických budov a působivých přírodních prvků. Park byl navržen tak, aby harmonicky spojoval krásu přírody a umění.
Viniční altán
Architektonický skvost, přiléhající k vinici, je jednou z hlavních dominant parku. Nachází se na vyvýšeném místě a návštěvníkům nabízí překrásné výhledy na Prahu. Postaven byl podle návrhu Antonína Barvitia a Josefa Schulze.
Rekonstrukce altánu proběhla za pět minut dvanáct - objekt byl v dezolátním stavu a stal se bydlištěm bezdomovců. Dokončena byla v roce 2009 a dnes tu najdete restauraci. Kromě degustací a zážitkových večerů se zde často konají také výstavy obrazů, fotografií a soch.
Pavilon Grébovka
Zahradní kavárna, která měla být hravým protipólem majestátní vily, byla rekonstruována s důrazem na zachování původní historické podoby. Ta bývá připisována Josefu Schulzovi, ačkoli stavební plány se nedochovaly. V postranní části se nachází replika kuželkové dráhy, která tu byla vybudována v 19. století. V protilehlém křídle, dnes již zbouraném, se pak nalézala lukostřelna.
V minulosti zde Moritz Gröbe přijímal hosty, v postranních saloncích hrála živá hudba a pavilon sloužil ke sportovnímu vyžití i relaxaci. Stěny zdobil vedle maleb i nápis, který byl při rekonstrukci obnoven: „Kdo nemá rád víno, ženy a zpěv, ten zůstává bláznem celý život“. Jiný nápis říká: „Víno dělá veselé lidi, voda dělá mokrou kůži“.
Později objekt sloužil jako jesle a od devadesátých let jako skladiště. Také v pavilonu je v současnosti umístěna kavárna a je populárním objektem pro pořádání kulturních akcí a svateb.
Grotta
Impozantní umělá jeskyně zdobená unikátními prvky, která je další ukázkou zahradní architektury inspirované renesancí. Inspirací pro stavbu byly především Berlínské akvárium, fontány v Kasselu a umělé skály ve Zhořelci. Skalky a jeskyně navrhl opět Antonín Barvitius a nechal je zhotovit z kvalitních cihel omítnutých cementem tak, aby připomínaly krápníky.
Uvnitř v grottě se nacházejí menší jeskyně a sály, stejně jako zákoutí s kamennými sedátky. Vrchol stavby tvoří vyhlídková terasa s triumfální branou. Dolní část zaujímá arkádová promenáda a velkolepá fontána se sochou vládce moří Neptuna od sochaře Bohuslava Schnircha. Ta se v devadesátých letech ztratila, byla ale nalezena díky soukromému sběrateli.
Vivárium
Park se v roce 1927 stal sídlem zoologické zahrady, nazvané Vivárium. Dnes bychom ji považovali spíše za minizoo, do založení ZOO v Troji to však byla největší pražská sbírka cizokrajných zvířat. Chovali zde aligátory, opice i lvici. Objekt byl ale silně poškozen během bombardování a zvířata se rozutekla do parku. Po válce je převzala trojská zoologická zahrada a Vivárium již nebylo obnoveno.
Aktivity pro veřejnost
Grébovka nabízí mnohem víc než jen krásný prostor pro procházky. Park je navržen tak, aby uspokojil potřeby různých skupin návštěvníků. Rodiny s dětmi tu najdou dětská hřiště, sportovci ocení běžecké trasy a cyklostezky, stejně jako parková zákoutí vhodná například pro cvičení jógy. Milovníci kulturních akcí si tu během roku užijí řadu aktivit, ať už jde o koncerty, výstavy nebo populární každoroční vinobraní.