Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Divoká Šárka, přírodní rezervace na okraji Prahy, je místem, kde se snoubí přírodní krása, historická hodnota a tajemné legendy. Oblíbený cíl turistů i místních láká na klidné procházky, sportovní aktivity i nezapomenutelné výhledy. Projděte se s námi jedním z nejhezčích pražských parků.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
Procházka Divokou Šárkou
Pokud se do Divoké Šárky vydáte ze stejnojmenné tramvajové zastávky, do údolí je možné sejít dvojím způsobem. Směrem k Vítěznému náměstí se můžete jen pár metrů od zastávky vydat po chodníku kolem hřbitovní zdi a odsud po schodech. Nebo od budovy řetězce rychlého občerstvení McDonald’s pokračujte po úzké silničce, která se do údolí Divoké Šárky postupně noří a po pár metrech se mění na pěší zónu.
Vodní nádrž Džbán
Jako první dojdete k hrázi vodní nádrže Džbán, která patří k populárním pražským koupalištím. Původní zázemí pro návštěvníky je v současnosti soukromým vlastníkem uzavřeno pro údajný havarijní stav, městská část ale v létě zřizuje pod názvem „Džbán park“ improvizované zázemí na opačném břehu. Milovníci vodních radovánek si tu tak v sezóně i dál přijdou na své.
Nádrž, dokončená v roce 1968, byla vybudována na toku Šáreckého potoka. Rozkládá se na ploše 18 hektarů, dosahuje maximální hloubky sedm a půl metru a její celkový objem činí 0,443 milionu metrů krychlových. Se svou délkou 0,8 kilometru je druhým největším přírodním koupalištěm v Praze, hned po Hostivařské přehradě.
Mezi skalisky
Z nádrže vytéká drobný potůček, a vydáte-li se po asfaltové cestě podél jeho břehů, minete třešňový sad, který tu byl vysázen v průběhu devatenáctého století, a ocitnete se v soutěsce mezi vysokými skalisky. Na vrcholu skalního masivu po pravé straně se nacházelo slovanské hradiště, jehož pozůstatky jsou v terénu stále patrné. Dnes sem ale návštěvníci chodí především za populární vyhlídkou.
Slovanské hradiště na Kozákově skále
- Nejstarší osídlení Divoké Šárky se datuje do neolitu. Nálezy dokládají, že tu lidé žili i v eneolitu a době bronzové.
- Rozlehlé slovanské hradiště vzniklo v Divoké Šárce pravděpodobně během osmého století a největšího rozmachu dosáhlo ve století devátém. Význam ztratilo po založení Pražského hradu.
- Jeho funkce není dodnes zcela jasná. Z vojenského hlediska bylo zřejmě opěrným bodem, dále správním a obchodním centrem a také sídlem tehdejší elitní společenské vrstvy. Mohlo ale plnit i funkci náboženského nebo výrobního centra.
- Hradiště mělo rozlohu 25 hektarů a skládalo se ze tří částí - akropole na Kozákově skále, vnitřního a vnějšího předhradí.
- Do dnešních dnů se dochovaly pozůstatky opevnění akropole i valy z hradeb vnitřního předhradí.
- Archeologické průzkumy, které tu probíhaly od 19. století, vedly k mnoha přelomovým nálezům - byly tu například objeveny hroby z desátého století, obsahující nádoby, esovité záušnice a skleněné perly.
- Podle některých badatelů se jedná o slavné hradiště Canburg, které prý po dobu čtyřiceti dní neúspěšně obléhal Karel Veliký a které se doposud nepodařilo lokalizovat.
- Šárecké hradiště je jednou z devíti národních kulturních památek na území Prahy.
Geologicky jsou skály tvořeny algonkickými buližníky a prvohorními břidlicemi, na východním okraji území se nacházejí vrstvy ordovické, tvořené břidlicí a křemenem, a v ochranném pásmu lze nalézt místy i křídové pískovce.
Co jsou to buližníky?
Buližníky jsou značně tvrdé a odolné horniny složené z křemene. Jedná se o horniny, které se před více než 600 milióny lety uložily na dně oceánu, kde vznikly vysrážením oxidu křemičitého na horkých pramenech. Na buližnících z Divoké Šárky byly objeveny zkamenělé pozůstatky nejstarších mikroorganismů v Čechách.
Zdroj: praha-priroda.cz.
Neobvyklé geomorfologické poměry vytvářejí podmínky pro vznik mnoha vzácných přírodních společenstev - teplomilných vegetací skalních stepí na osluněných místech i chladnomilných rostlinných a živočišných společenstev u dna údolí. Vyskytuje se zde například řada vzácných druhů lišejníků a kapradin, žije tu několik druhů stepních a lesostepních měkkýšů či hmyzu, a lokalita je také hnízdištěm chráněného ptactva.
Koupaliště U Veselíků
Po opuštění skal se před návštěvníky otevře lesnaté údolí s dlouhým paloukem. Na jeho konci leží druhé ze šáreckých koupališť, známé též pod názvem U Veselíků. Areál disponuje venkovními betonovými bazény, jde ale o koupaliště přírodní - vodu jímá z již zmíněného Šáreckého potoka. I v tropických letních dnech tak zůstává stále studená a obvykle nepřesahuje teplotu kolem 20 stupňů.
V areálu jsou návštěvníkům k dispozici dva plavecké bazény, dětské brouzdaliště, malý tobogán a dětské hřiště s houpačkami, trampolínou a skluzavkou. Na místě je také možné se občerstvit.
Koupaliště vzniklo v Divoké Šárce roku 1930, po revoluci se vrátilo rodině původních provozovatelů. Stále si přitom uchovává původní atmosféru prvorepublikové plovárny.
Kolem Dívčího skoku
Vydáte-li se z koupaliště dál do šáreckých lesů, minete jen několik metrů za areálem skálu známou jako Dívčí skok. Na vrcholu skalního masivu se rozkládá jakási kamenná pyramida, nazývaná též Korunou Šárky. K místu se váže známá pověst o Ctiradovi a Šárce, která právě tady prý ukončila skokem z vrchu svůj život.
Pověst o Šárce a Ctiradovi
Šárka je postavou z pověsti o Dívčí válce, zaznamenané již v Kosmově kronice. Po smrti kněžny Libuše české ženy pod vedením Vlasty povstaly proti mužům. Vlasta využila Šárčinu krásu k léčkám na mladého vladyku Ctirada. Šárku přivázala ke stromu v úzké soutěsce, dnes známé právě pod názvem Divoká Šárka, kudy Ctirad projížděl se svou družinou.
Když půvabnou dívku spatřil, pokusil se ji osvobodit, avšak ženy v tu chvíli zaútočily, pobily jeho družinu, Ctirada zajaly a umučily na hradě Děvín. Šárku poté pronásledovaly výčitky svědomí, a proto ukončila svůj život skokem do rokle ze skály, nyní nazývané Dívčí skok.
Pod skalami stojí stejnojmenná usedlost Dívčí skok, vystavěná v 16. století a později přebudovaná na mlýn. V současnosti se v ní nachází výletní restaurace.
Kde se v Divoké Šárce a jejím okolí najíst?
- Bistro Na Hrázi - u vodní nádrže Džbán
- U Veselíků - na koupališti
- Restaurace Dívčí skok - výletní restaurace u stejnojmenné skály
- Restaurace U Džbánu - na Evropské třídě
- Restaurace nad Šárkou - na Evropské třídě
- McDonalds’s Divoká Šárka - na Evropské třídě
- Chorvatský mlýn - restaurace v budově mlýna na Jenerálce
Cesta do osady Jenerálka
Za osadou Dívčí skok pokračuje cesta dál lesem podél Šáreckého potoka. Můžete si udělat odbočku na Nebušickou vyhlídku nebo k přírodnímu divadlu, nebo pokračovat dál kolem Čertova mlýna, který je dnes chráněn jako kulturní památka.
Přírodní divadlo v Divoké Šárce
Přírodní amfiteátr vznikl v Divoké Šárce před první světovou válkou a až do roku 1922, kdy byl projekt z ekonomických důvodů zastaven, sloužil jako letní scéna Národního divadla. Divadlo o kapacitě až deset tisíc diváků mělo díky okolním svahům výbornou akustiku a stalo se inspirací pro mnoho obdobných projektů nejen v Čechách. Hrála se tu především operní představení, přičemž například v Prodané nevěstě vystupovalo na 600 komparzistů a jako účinkující se účastnily i ovce a kozy místních chovatelů.
Od roku 2005 se tradice obnovila a ačkoli už jsou okolní svahy divadla v současnosti zarostlé, jednou ročně se zde koná operní představení, přístupné pro návštěvníky zdarma.
Několik desítek metrů za Želivkou se cesta rozděluje a z rozcestí se můžete vydat po asfaltce směrem do Vokovic nebo lesní cestou k osadě Jenerálka. Vyberete-li si druhou možnost, projdete přes les k přírodní památce Jenerálka s malou jeskyní, ve skutečnosti průzkumnou štolou, která tu zůstala jako pozůstatek snahy těžit v okolí železnou rudu.
Zámek Jenerálka
Odtud už je to jen pár minut k zámku Jenerálka. Původní usedlost, která získala díky barokní přestavbě zámecký ráz, byla ve druhé polovině 18. století údajně sídlem rakouského generálního štábu.
Známější je ale především temnější část její historie. Po atentátu na Reinharda Heydricha byl objekt přeměněn na dětský domov s přísným režimem a bylo zde umístěno 46 dětí, jejichž rodiče byli buď popraveni, nebo deportováni do koncentračních táborů. Dne 14. dubna 1944 pak byly všechny tyto děti převezeny do internačního tábora ve Svatobořicích na jižní Moravě.
Jenerálka ale stojí za pozornost nejen díky zámku. Patří kupříkladu k nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám a archeologové tu objevili jedno z největších pražských sídlišť takzvaných lovců mamutů, známých nejen z knih Eduarda Štorcha. Za krátkou zastávku stojí i zdejší barokní kostelík svatého Jana Nepomuckého.
Šárka není jen Divoká
Šárecké údolí se táhne v celé délce Evropské třídy od Ruzyně až do Lysolají, kde se Šárecký potok vlévá do Vltavy. Na turisty vyhledávanou část, známou jako Divoká Šárka, navazují ještě dva přírodní chráněné celky: Tichá Šárka a Dolní Šárka. Zalesněné údolí nebývá ani v sezóně příliš turisticky vytížené a na návštěvníky tu čeká mnoho přírodních i historických krás. Ze stanice metra Dejvická se sem dostanete autobusovou linkou číslo 116.
Sport a volnočasové aktivity v Divoké Šárce
Divoká Šárka je nejen přírodní a historickou lokalitou, ale také místem ideálním pro sport a odpočinek. Díky husté síti turistických stezek a cyklotras je vyhledávaným cílem pěších turistů, běžců a cyklistů. Stezky vedou různorodým terénem, od rovinatých úseků podél potoka až po náročnější stoupání ke skalním vrcholům. V zimě pak nabízí okolní krajina za příznivých podmínek vyžití i pro běžkaře.
V létě poskytuje vodní nádrž Džbán zázemí pro řadu vodních sportů, hojně navštěvovaný je kupříkladu zdejší Wake Park se dvěma vodními vleky. V kempu Džbán si na své přijdou golfisté, Driving Range Divoká Šárka nabízí 17 venkovních a pět krytých odpališť.
Především je však šárecké údolí rájem horolezců. Český horolezecký svaz eviduje na svých stránkách celkem 41 skalních stěn vhodných ke zdolání, z nichž nejpopulárnější je masiv zvaný Žabák. Nutné je vlastní jištění a vzhledem k ochraně zdejší přírody není povolena tvorba nových cest mimo stávající lezecké lokality. Horolezectví má v Divoké Šárce více než stoletou tradici a pro svou podobnost se skalisky vysokých hor byly zdejší skalní stěny často používány právě k nácviku lezení ve velehorách.
Naučná stezka „Přírodním areálem Divoká Šárka“
Stezka je dlouhá čtyři kilometry a na šesti zastaveních seznamuje návštěvníky se zdejší přírodou i historií.
Jak se dostat do Divoké Šárky a kde parkovat?
Divoká Šárka je snadno dostupná z centra Prahy. Nejrychlejším způsobem je cesta tramvají číslo 20, 26 nebo 91, které zastavují na zastávce „Divoká Šárka“.
Ti, kteří přijíždějí autem, mohou využít rozlehlé parkoviště v blízkosti koupaliště Džbán, kde je k dispozici i nabíječka pro elektromobily. Placené parkoviště se nachází také u budovy rychlého občerstvení McDonald’s na Evropské třídě.
Ochrana přírody
Divoká Šárka je součástí chráněné krajinné oblasti, což znamená, že zde platí přísná pravidla pro ochranu přírody. Návštěvníci by měli dodržovat zásady ekologického chování, jako je sbírání odpadků, respektování vyhrazených cest a ohleduplnost k místní fauně a flóře. Pražský magistrát pravidelně investuje do údržby parku, včetně obnovy stezek a informačních tabulí, které seznamují návštěvníky s přírodním a historickým významem oblasti.
Zajímavosti o Divoké Šárce
- Na území parku se nachází jeden z největších pražských protileteckých krytů s chodbami v celkové délce zhruba 400 metrů. Kryt, vybudovaný Němci v roce 1943, měl původně tři vstupy, dva však byly zcela zasypány. Přístupný je jen při vybraných událostech, přes zimu je uzavřen, jelikož se zde nachází chráněné zimoviště netopýrů.
- Ve skalách lze nalézt několik jeskyní, z nichž však většina není přístupná. Prozkoumat můžete například Křemencovou jeskyni.
- V oblasti Šárky a na přilehlých polích se v minulosti nalezly a údajně stále dají nalézt takzvané šárecké kuličky – křemité konkrece kulovitého tvaru z období prvohor. Tyto útvary obsahují zkameněliny, například trilobity, a vznikly nahromaděním minerálních látek v usazeninách kolem růstového centra tvořeného právě zkamenělinou. V těchto kuličkách byly objeveny a popsány stovky druhů prvohorních živočichů.
- Divoká Šárka byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1964 a je součástí širšího přírodního parku Šárka-Lysolaje.