Chrám svatého Víta v Praze: majestátní symbol české historie a kultury

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je nejen jedním z největších architektonických skvostů Prahy, je také symbolem české státnosti, víry a kulturního dědictví. Monumentální gotická katedrála, která dominuje panoramatu Pražského hradu, patří k nejvyhledávanějším památkám nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě.

Chrám, který v roce 2023 oslavil 665 let od svého založení, je svědkem mnoha významných událostí a nese v sobě stopy staletí české historie. V roce 2024 uplyne 95 let od jeho oficiálního otevření veřejnosti.

Historie chrámu svatého Víta sahá do roku 1344, kdy byl za vlády Karla IV. položen jeho základní kámen. Před stavbou katedrály se na jejím místě nacházela rotunda a později románská bazilika, kde byl již dříve uctíván svatý Václav. Karel IV. si tu přál vystavět katedrálu, která by odpovídala významu českého království a mohla se rovnat nejvýznamnějším stavbám té doby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zejména těm ve Francii, kterou panovník obdivoval.

Zprvu byl architektem Matyáš z Arrasu, který katedrálu navrhl v duchu francouzské gotiky. Po jeho smrti převzal vedení stavby Petr Parléř, německo-český architekt a kameník, který přinesl do stavby novátorské prvky, jako je síťová klenba nebo monumentální okna. Pod jeho vedením se stavba sice posunula kupředu, zůstávala však stále nedokončena​.

Během následujících staletí byla výstavba několikrát přerušena. Důvody byly různé – od nedostatku financí přes války až po změny panovníků, kteří se soustředili na jiné priority. Po smrti Karla IV. se tempo stavby výrazně zpomalilo, za husitských válek byla katedrála vyrabována, a když v 16. století vyhořela do základů, byla práce na chrámu na dlouhou dobu přerušena úplně.

Teprve v 19. století, v období českého národního obrození, se objevila snaha chrám dokončit. Vznikla Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta a projekt převzal Josef Mocker, který navázal na původní gotické plány a zároveň zakomponoval nové prvky odpovídající modernímu architektonickému pojetí.

Katedrála svatého Víta byla oficiálně dokončena až v roce 1929, téměř 600 let po jejím založení, kdy se konalo velkolepé vysvěcení. Ani tehdy však nebyly práce ukončeny zcela a úpravy interiéru probíhaly i v následujících desetiletích. Ostatně ani dnes není zcela hotovo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ katedrála kupříkladu stále čeká na své varhany.

Katedrála svatého Víta je považována za jedno z vrcholných děl gotické architektury ve střední Evropě. Mezi největší klenoty chrámu patří bohatě zdobené vitráže, jejichž nejslavnější příklad lze najít na jižní straně katedrály. Jedno z velkolepých oken navrhl slavný český umělec Alfons Mucha a jeho vitráž zachycuje scény ze života slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. I další okna jsou dílem slavných umělců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na výzdobě se podílel například Max Švabinský nebo Karel Smolinský.

Bohatě zdoben je však celý interiér katedrály a najdeme tu stovky významných uměleckých děl. Historicky i umělecky je nejvýznamnější částí Svatováclavská kaple, postavená na místě původního hrobu svatého Václava. Je zdobena drahokamy a freskami, které zobrazují život nejvýznamnějšího českého světce. Samotná kaple byla navržena tak, aby byla centrálním duchovním bodem katedrály a vyjadřovala tak význam svatého Václava jako patrona českého národa​.

Katedrála svatého Víta je také domovem Svatovítského pokladu, jednoho z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších církevních pokladů v Evropě. Ten zahrnuje liturgické předměty, relikviáře, drahokamy a zlaté artefakty, které byly nashromážděny během staletí a sloužily k bohoslužbám nebo jako symboly moci českých panovníků. Mezi nejvýznamnější kusy patří například zlatý relikviář svatého Václava a zlaté koruny, které byly používány při korunovacích českých králů​.

V katedrále jsou také uloženy české korunovační klenoty. Nacházejí se v tajné komoře přístupné pouze prostřednictvím sedmi klíčů, které mají nejvýznamnější představitelé státu a církve. Svatováclavská koruna, jeden z hlavních klenotů, byla vyrobena pro korunovaci Karla IV. v roce 1347 a od té doby byla používána při korunovacích dalších českých králů. Koruna je vykládána drahokamy a představuje nejen mistrovské řemeslné dílo, ale také symbol české státnosti.

Další pýchou katedrály je zvon Zikmund, donedávna největší zvon v České republice. Váží přes 16 tun a byl odlit v roce 1549. Jeho zvuk je slyšet při významných událostech, jako jsou státní svátky nebo církevní slavnosti. Legenda praví, že když zvon Zikmund praskne, čekají zemi neblahé časy. Naposledy k tomu došlo v roce 2002, kdy zvon praskl těsně před ničivými povodněmi, které zasáhly Prahu​.

Zikmund však není jediným zvonem, jehož zvuk se rozléhá po nádvořích Pražského hradu. V jižní věži katedrály je jich ve dvou patrech zavěšeno celkem sedm. Všechny jsou stále poháněny ručně.

Katedrála je dnes otevřena veřejnosti a patří k nejnavštěvovanějším místům v České republice. Chrám je součástí historického jádra Pražského hradu, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Interiér můžete navštívit v rámci prohlídky Pražského hradu, která zahrnuje další významné památky, jako je Starý královský palác, bazilika svatého Jiří či Zlatá ulička. Jedním z nejoblíbenějších zážitků je výstup na jižní věž katedrály, která nabízí nádherný výhled na celé město. Věž je vysoká 96 metrů a na její vrchol je třeba vystoupat více než 280 schodů. V rámci základního návštěvnického okruhu se sem ale nedostanete, je třeba zakoupit vstupenku zvlášť.

Katedrála svatého Víta hraje také nezastupitelnou roli v české kultuře. Kromě duchovních obřadů, které se zde konají, je katedrála místem mnoha státních a kulturních událostí. Například na svátek svatého Václava, 28. září, se zde každoročně koná slavnostní mše, která připomíná význam tohoto českého světce a patrona.

Katedrála je rovněž oblíbeným místem pro koncerty duchovní hudby a často zde zaznívá slavný Svatováclavský chorál, který je jedním z nejstarších dochovaných hudebních děl v české historii.