Chráněná oblast Český les slaví výročí. Těchto 8 krásných míst v ní nesmíte minout

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český les ocení hlavně milovníci panenské přírody. Její dnešní podobu výrazně poznamenaly dějinné události 20. století. Po odsunu sudetských Němců po konci druhé světové války se oblast stala nejméně osídleným územím České republiky. Po vzniku železné opony pak byla navíc téměř nepřístupná. Díky tomu se zde však zachovaly téměř vymizelé druhy rostlin a živočichů.

Chráněnou krajinnou oblastí byl Český les prohlášen 1. srpna 2005. Pokud byste chtěli toto jubileum oslavit výletem, přidáváme několik tipů, kam vyrazit. Ve srovnání s jinými populárními pohořími je tu stále poměrně málo turistů.

V severní části Českého lesa lze navštívit zříceninu nejstaršího kamenného hradu v Čechách. První zmínka o hradu, který stojí na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městečkem, pochází už z roku 1121. 

Postavený byl původně nejspíš německým markrabětem Děpoltem II. z Vohburgu, brzy se však stal důležitou pohraniční pevností českých panovníků a sloužil i jako královské vězení. Od 17. století je neobývanou zříceninou, z níž se dochovala mohutná hranolová věž z lomového kamene.

Přístup k hradu je nenáročný – vede sem krátká lesní cesta z centra města. Jeho okolí je také ideální pro pěší či cyklistické výlety.

Chcete-li blíže poznat jedinečné ekosystémy Českého lesa, správnou volbou je vydat se na naučnou stezku Lesná. Ta začíná i končí ve stejnojmenné obci na úpatí Českého lesa. Desetikilometrový okruh vás zavede na další dvě zajímavé naučné stezky.

V první řadě na rašeliniště Podkovák. Z krátkého povalového chodníku tu můžete obdivovat vzácné druhy rostlin, jako je kyhanka sivolistá, šicha černá, klikva bahenní a masožravá rosnatka okrouhlolistá, či rašelinná jezírka.

Na trase ale také narazíte na soustavu rybníků, okolo kterých vás provede naučná stezka Vodní svět. Zde můžete při troše štěstí pozorovat největšího v Česku žijícího hlodavce, bobra evropského. Počkat si na něj případně můžete v dřevěné pozorovatelně.

Smutnou historii regionu v Českém lese připomíná několik zaniklých vesnic a osad. Jednou z nich je i Lučina, německy Grafenried, která zmizela z mapy kvůli odsunu německého obyvatelstva a následnému začlenění do hraničního pásma.

Původně to byla prosperující vesnice s kostelem, školou a desítkami domů, jejíž historie sahala až do středověku. Po roce 1945 se postupně vylidnila. Naštěstí nebyla zapomenuta úplně, a tak na jejím místě nyní stojí pozoruhodný skanzen. Místní rodáci vlastními silami postupně odhalili torza některých staveb, zachované základy domů, původní hřbitov a pietně upravili pozůstatky kostela svatého Jiří.

K místu se lze dostat po turistických trasách i různých cyklostezkách, včetně dálkové trasy EuroVelo 13 vedoucí podél bývalé železné opony.

Hora Čerchov je svými 1042 metry nad mořem nejvyšším vrcholem Českého lesa. Najdete na ní dvě věže. První je veřejnosti přístupná kamenná rozhledna z roku 1905, která nese jméno po domažlickém učiteli a propagátorovi turistiky Karlu Kurzovi.

Oblíbené výletní místo ale roku 1950 pohltila železná opona. Na tuto temnou dobu, kdy kopec namísto turistů využívala armáda, upomíná druhá, vyšší a betonová věž. Veřejnost sem dostala opět povolený vstup až od roku 1990.

Kamenná Kurzova věž nabízí nádherný kruhový výhled na Český les, Šumavu a při dobré viditelnosti i na vzdálené vrcholy Alp. Výjimečná je však i okolní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy, která je útočištěm rysa ostrovida či nejmenší evropské sovy, kulíška nejmenšího.

Rozhledna Havran není nijak malebná, což ale neznamená, že nestojí za návštěvu. Naopak. Nachází se hluboko v lesích, asi 300 metrů od hranic s Německem. Je to zrekonstruovaná bývalá vojenská věž postavená v 70. letech 20. století za účelem „radiotechnického průzkumu“.

Po pádu železné opony měla být tato hláska rozebrána. Díky nadšení Klubu vojenské historie a sportů v Tachově se to ale nestalo. Věž nabízí opravdu působivý výhled do velké části západních Čech a sousedního Bavorska. Uvidíte několik hradů, velkou část Šumavy, Slavkovský les a další vzdálená místa.

Arnoštova leštírna je významnou technickou památkou poblíž Staré Knížecí Huti, která připomíná slavnou éru sklářství v Českém lese. Je jedinou leštírnou na ploché sklo, která se dochovala na českém území. Své jméno získala podle majitele Zahájského panství Arnošta Malovce, který ji založil. Velmi dobře se tu v podzemních prostorách dochovaly původní stroje, jež umožňovaly pohyb leštírny. Ty však veřejnosti nejsou běžně přístupné.

Díky své odlehlé poloze si místo zachovalo tajemnou atmosféru a láká milovníky industriální historie i turisty hledající netradiční cíle. K leštírně vede nenáročná trasa lesním terénem, která je ideální pro pěší i cyklistické výlety. Po cestě se můžete seznámit se zdejší sklářskou historií díky asi šestikilometrové naučné stezce.

Území na vrcholku kopce Na Skalkách je méně známým místem Českého lesa. Najdete zde skalní výchozy rozvadovského žulového masivu a dokonce i přírodní viklan. Lokalita je také významným nalezištěm vzácného mechu veporky Menziesovy a domovem ohroženého nočního savce, plcha zahradního.

Kromě přírodních hodnot je Šelmberk zajímavý i historicky – na jeho vrcholu kdysi stával stejnojmenný hrad nebo tvrz, po němž dnes zůstaly jen nepatrné terénní stopy. Oblast je přístupná pouze pěšky z osady Ostrůvek, po zeleně značené turistické cestě z Lesné.

V přírodní rezervaci Pleš se pod horou Velký Zvon nachází skalní balvany s vytesanými nápisy. Pocházejí z let 1803–1894 a jsou výsledkem tehdejších loveckých výprav. Zaznamenávají jména majitelů panství, myslivců a dalších místních obyvatel. V té době nebyl vrchol Velkého Zvonu porostlý stromy, a tak byl oblíbeným místem pro výlety.

V současné době se přímo na vrchol Zvonu dostat nelze, je zde objekt patřící armádě České republiky. V něm stále stojí i betonová vojenská pozorovací věž ze 70. let. K nedalekým Kocovým kamenům se vydat můžete, a to po pěší stezce značené černým písmenem ze zaniklé vsi Mostek.

Máte jiná oblíbená místa v Českém lese? Podělte se o ně v komentářích.