10 největších lákadel Českého Švýcarska: objevte populární místa i skryté poklady

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Národní park a jeho oblast, ležící na severozápadě země při hranicích s Německem, lákají milovníky turistiky, fotografy i všechny, kteří touží po klidu a úchvatných výhledech. Krajina zde připomíná pohádku – pískovcové útvary vytvořené tisíciletým působením přírodních sil dodávají místu jedinečný ráz a nabízí nespočet příležitostí k objevování. Zajímavých míst, zákoutí a historických stavení se tu nachází hned několik desítek.

Seznam Zprávy připravily výběr deseti zajímavých míst, která byste si při návštěvě Českého Švýcarska rozhodně neměli nechat ujít. Od těch ikonických, jež jsou symboly oblasti, až po místa, která jste dosud neznali.

Pokud se zmíní České Švýcarsko, většině lidí jako první naskočí symbol tohoto národního parku, Pravčická brána. Pyšní se tím, že se svým rozpětím 26,5 metru je největším přírodním kamenným obloukem v Evropě. Krásu tohoto přírodního úkazu, zapsaného mezi národní přírodní památky, mohou návštěvníci pozorovat z okolních vyhlídek nebo přímo v jejím okolí.

K bráně patří i rozsáhlý zámeček s názvem Sokolí hnízdo, jenž byl vybudován v roce 1881 rakouským knížetem Edmundem Clary-Aldringenem. Dnes mohou turisté uvnitř budovy obdivovat muzeum nebo navštívit restauraci.

Mezi jedny z největších lákadel Českého Švýcarska patří i dvě přístupné soutěsky nedaleko Hřenska na řece Kamenici. A to zejména kvůli romantické projížďce na lodičkách mezi skalami, jež doplňují přírodní vodopády i jeden umělý.

Edmundova soutěska je otevřena od roku 1890 a měří 960 metrů, ta Divoká má na délku zhruba půl kilometru a první plavba se zde uskutečnila o osm let později. Zajímavá je už samotná cesta k nim, procházka vede skalami podél řeky, skalními tunely a přes lávky až k lodičkám. Při plavbách, které trvají od 15 do 20 minut, si poslechnete od převozníka o historii soutěsek a místní historky.

Na tyto soutěsky navazují proti proudu Kamenice ještě další tři - Ve strži, Horní a Ferdinandova. K těm se dá dostat jen pěšky z některých míst.

Z výšky 247 metrů se zde nabídne krásný výhled na Jetřichovické skály a zvlněnou krajinu Českého Švýcarska. Vyhlídka v podobě dřevěného altánu se nachází na prostředním ze tří pískovcových hrotů Mariiny skály, k němuž se návštěvníci dostanou po železných schodech. Lidem je v různých podobách k dispozici už od doby před více než 150 lety.

První pozorovatelnu zde vybudovali v roce 1856 a původně sloužila jako strážní místo protipožární hlídky. Paradoxně pak několikrát sama vyhořela po zásahu bleskem nebo kvůli nedbalosti návštěvníků. Současný altán sem byl umístěn v roce 2021 pomocí vrtulníku, je přitom replikou toho původního z druhé poloviny 19. století.

V hluboké Horní soutěsce, poblíž soutoku řeky Kamenice s Jetřichovickou Bělou, stojí Dolský mlýn, z něhož zůstalo dochováno pouze torzo obvodových zdí. Historie původního trojkolového mlýna a pily sahá až do roku 1515, tedy do doby renesance. Od roku 2007 je starý mlýn, který najdete tři kilometry od obce Jetřichovice, chráněn jako kulturní památka.

Pokud chcete mlýn vidět ještě ve funkční podobě, stal se například součástí natáčení pohádky Pyšná princezna (1952). Ve svém dnešním zchátralém stavu si zahrál v řadě dalších českých pohádek a filmů, jako jsou Peklo s princeznou (2009), Ztracený princ (2008) a Jan Žižka (2022). Pokud vám návštěva opuštěného romantického mlýna nestačila, můžete se jít podívat na zhruba půl kilometrů vzdálený Královský smrk - památný strom s třímetrovým obvodem a výškou 27 metrů.

Pravčická brána má také svou malou pískovcovou sestru ukrytou v lese poblíž Vysoké Lípy. I když se oproti své větší dvojnici nemůže chlubit takovými rozměry (má výšku jen 2,3 metru a šířku 3,3 metru), i tak patří k českým skalním unikátům. Jedním z lákadel je kovová vyhlídka vybudovaná na jejím hřbetu, na niž vylezete po kovovém žebříku.

Dostanete se k ní například z Jindřichovic po modré trase směřující na Mezní Louku, z níž je potřeba se napojit na červenou značku, na které se nachází i pozůstatky skalního hradu Šaunštejn. Vede sem ovšem více cest a na nich je důležité pozorně sledovat ukazatele. Malá Pravčická brána je skrytá v lese, tak abyste ji neminuli.

Mezi oblíbené vyhlídky v oblasti patří i Rudolfův kámen. Je to výrazný pískovcový vrch v Jetřichovických stěnách s nejvyšším bodem v nadmořské výšce 484 metrů. Název vyhlídka získala po knížeti Rudolfu Kinském, který ji nechal na místě zbudovat po své návštěvě v roce 1824.

Nedávno byla vyhlídka znovu opravena a je zde báječný rozhled do kraje. Přístupná je po celý rok, ovšem s ohledem na počasí. Návštěvníci se na ni dostanou po červené značce z obce Jetřichovice.

Údolí tvořené říčkou Křinicí u obce Kyjov, vedle města Krásná Lípa, je charakteristické kaňony mezi skalními stěnami. Je oblíbenou turistickou destinací už od 19. století. Místo mělo velký význam i v minulosti, a to díky plavení dříví do Saska. Vede tudy několik turistických a cyklistických stezek, což jen potvrzuje oblíbenost místa.

Kyjovské údolí je mimo jiné součástí Köglerovy naučné stezky, jež je nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách - vznikla v roce 1941. Při procházení údolím narazíte na přírodní útvary, jako jsou Bratrské kameny, Lví jeskyně, Jeskyně víl či Klenotnice. Nebo najdete i pamětní desky významných osobností regionu, například badatelů ze Šluknova - bratří Eduarda a Františka Bienertů.

Tajemný kamenný dům byl postaven německými dělníky v roce 1905. Původně sloužil jako plynárna schovaná mezi skalami v úzké skalní rokli. Její umístění mělo svůj důvod, v případě výbuchu by neohrozila obydlené domy v blízké obci. Svému účelu sloužila jen zhruba dvacet let, a poté až do roku 2005 chátrala. Následně se dostala do rukou soukromého majitele a ten ji zrekonstruoval. V současnosti slouží jako penzion.

Bývalá plynárna je také opletena duchařskou historkou o německém dělníkovi, který se otrávil při výrobě acetylenu. Doktor ovšem napsal jako důvod smrti selhání organismu, aby nevyšlo najevo pochybení a nadřízení nebyli stíhaní. Dělník je pochován na hřbitově 200 metrů nad budovou a každý měsíc se prý při úplňku vrací a v budově straší.

Jednou z nejhezčích a nejstarších vyhlídek v oblasti Českého Švýcarska je vyhlídka Belveder. Tyčí se ve výšce 160 metrů nad Labem na vysoké pískovcové skále a pochází z romantického období turistiky na počátku 18. století. Pyšnit se může nádhernými výhledy na Labský kaňon, Dolní Žleb nebo stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně.

V minulosti sloužila šlechtě a jejím hostům, kteří sem přijížděli kočárovou alejí z Bynovce, kde bylo panství a zámek rodu Clary-Aldringen. Pořádaly se tu například koncerty.

Vzhledově neobvyklá vyhlídková věž s názvem Růženka je veřejnosti přístupná od jara 2018 na kopci Pastevní vrch ve výšce 402 metrů nad mořem. Své jméno získala podle obce Růžová, na jejímž pozemku stojí. Přestože není příliš vysoká, nabízí návštěvníkům nádherný výhled do všech stran velkými kulatými okny bez skel.

Na německé straně mohou příchozí vidět například vrcholy Grosser a Kleiner Zschirnstein, stolovou horu Pfaffenstein či Kaiserkrone, na české straně pak Vlčí horu, Pravčickou bránu nebo Vysoký Sněžník.

Při návštěvě národního parku je nutné dbát značení - některá místa ještě nemusejí být přístupná po velkém požáru z roku 2022.

Chybí vám nějaké zajímavé místo ve výběru? Podělte se o něj v komentářích níže.