Za tajemstvím bunkrů a řopíků: tipy na výlet i netradiční ubytování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká krajina je poseta stovkami bunkrů a řopíků, které připomínají neklidnou dobu před druhou světovou válkou. Tato obranná linie měla chránit Československo před vpádem nepřítele, ale nakonec ji naše armáda nikdy plně nevyužila. Dnes jsou tyto tiché, pozapomenuté památky oblíbeným cílem turistů a milovníků vojenské historie.

V současnosti slouží část velkých dělostřeleckých tvrzí i menších pěchotních bunkrů jako muzea, která přibližují historii i strategický význam jednotlivých regionů. S koncem října se však některé z nich pro návštěvníky uzavírají, s návštěvou byste tak neměli otálet.

Tvrz Stachelberg je největší moderní vojenská pevnost v Čechách. Leží ve východním cípu Krkonoš v okrese Trutnov a měla bránit vstup do republiky přes Libavské sedlo. Plány tvrze počítaly s celkem dvanácti objekty různých účelů, mezi které patří dělostřelecké sruby, otočné a výsuvné věže, minometné kopule, pěchotní sruby nebo dělostřelecká pozorovatelna. Stavba probíhala mezi lety 1937 a 1938 a z velké části nebyla dokončena.

Dnes celý areál provozuje spolek Stachelberg a nabízí návštěvníkům několik druhů prohlídek. Vydat se můžete do podzemní v hloubce až 52 metrů. Zde je umístěno zázemí tvrze včetně ubytovacích míst pro přibližně 800 mužů posádky, sklady a další sály, to vše spojené chodbami v celkové délce tři a půl kilometru. Muzejní expozice je umístěna v bunkru T-S 73 a nabízí pohled na historii meziválečného Československa.

Speciální venkovní prohlídka vás zavede do okolních pěchotních srubů, které byly využívány k ochraně hranic i po druhé světové válce. Můžete tak pozorovat různé druhy zbraní a vybavení z padesátých až osmdesátých let dvacátého století. Každoročně na jaře se zde koná i sraz fanoušků vojenské techniky.

Dělostřelecká tvrz Bouda se nachází v malebné krajině Orlických hor, přibližně šest kilometrů západně od města Králíky. Tato impozantní stavba je považována za nejzachovalejší dělostřeleckou tvrz na území České republiky a od roku 1995 je zapsána na seznamu kulturních památek. Je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí mezi lety 1935-1938 a z těchto pěti jedinou veřejně přístupnou.

Muzeum uvnitř tvrze obsahuje mnoho artefaktů a unikátních staveb. Návštěvníci zde mohou vidět pěchotní srub K-S 24, takzvaný „posunutý bunkr“, jelikož byl utržený a posunutý obrovskou explozí nálože, kterou zde odpálili při zkouškách za okupace Němci.

Jedinečný je objekt pro otočnou výsuvnou dělostřeleckou věž K-BA-S 22 s otevřenou šachtou. Ojedinělý pětistřílnový pancéřový zvon stojí před vchodovým srubem K-S 22a, který je kompletně zrekonstruovaný do prvorepublikové podoby. Pietní místo, připomínající zánik Československa a jeho oběti, se nachází v podzemí.

Vojenská tvrz leží nad obcí Dobrošov v okrese Náchod a stejně jako mnoho dalších pevností oné doby nebyla nikdy plně dokončena. Mezi dokončené a dnes přístupné části patří dělostřelecký srub Zelený a dva pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. Okolní samostatně stojící opevněné objekty spojuje čtyři kilometry dlouhá naučná stezka Pevnost Dobrošov.

Návštěvnické centrum a prohlídky pevnosti provozuje Muzeum Náchodska. Otevřeno je několik dní v týdnu od dubna do října a ve vybrané státní svátky. Aktuálně probíhá do 31. října i výstava fotografií Opevnění na Náchodsku tehdy a dnes.

Na konci roku 1935 začala výstavba opevnění na velmi ohrožené severní hranici země, od Bohumína k Labi. Součástí mělo být i 15 tvrzí. Stavělo se rychle, ale před přijetím Mnichovské dohody se jich zde stihlo dokončit jen pět. Jedna z nich byla i Hanička v Orlických horách, chybělo jí jen dovybavení těžkými zbraněmi včetně otočné věže se dvěma houfnicemi.

Celek tvořilo šest nadzemních objektů, které byly v podzemí propojené téměř 1,5 kilometru chodeb a sálů, spolu se dvěma pěchotními sruby. Velké sály měly pojmout velké množství munice, aby s ní obránci vystačili i na několik měsíců.

Část kovového vybavení poničil Národní podnik Kovošrot v 50. letech, který ho nechal odvézt do hutí. Houfnice byly později převezeny na nedalekou pevnost Dobrošov. Koncem 60. let byla tvrz zpřístupněna veřejnosti, v roce 1973 zde natáčel režisér Otakar Vávra film Dny zrady. O dva roky později se začala upravovat na protiatomový kryt, práce zde pokračovaly až do roku 1993. Od roku 1995 je přístupná veřejnosti a v roce 2007 se stala kulturní památkou.

Hůrka je umístěná nad obcí Králíky v samotném centru Králické pevnostní oblasti. Stejně jako tvrz Bouda byla i Hůrka kompletně dokončena v roce 1938 a dnes obě tvrze spravuje Společnost přátel československého opevnění.

Tvrz tvoří pět bojových objektů včetně dělostřeleckého srubu, otočné dělostřelecké věže, dvou pěchotních srubů a vstupního objektu. To vše propojeno podzemními chodbami v délce 1,75 kilometru.

Vchodový pěchotní srub K-S 12a „U Rybníčku“ slouží i dnes ke vstupu do pevnosti. Návštěvníci mají celoročně na výběr z několika typů prohlídek. Většina z nich vede podzemím a k vidění jsou zrekonstruované místnosti včetně hlavní galerie, strojovny, kasáren, překladišť munice a mnoho dalších.

V jihomoravském Šatově vzniklo po německém záboru Rakouska v roce 1938 těžké opevnění, zahrnující pěchotní sruby MJ-S 3 „Zahrada“ a MJ-S 2 „Úvoz“. Areál spravuje Technické muzeum v Brně a zpřístupněný srub „Zahrada“ je vybaven původní výzbrojí a výbavou z let 1960–1999, včetně pevnostních kanónů. Druhý srub si návštěvníci mohou prohlédnout pouze zvenčí.

Areál také zahrnuje řopík vzor 37, protitankové a protipěchotní překážky a expozici věnovanou železné oponě, včetně strážní věže a repliky signální stěny. Prohlídky interiérů probíhají do konce října.