Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká krajina je poseta stovkami bunkrů a řopíků, které připomínají neklidnou dobu před druhou světovou válkou. Tato obranná linie měla chránit Československo před vpádem nepřítele, ale nakonec ji naše armáda nikdy plně nevyužila. Dnes jsou tyto tiché, pozapomenuté památky oblíbeným cílem turistů a milovníků vojenské historie.
V současnosti slouží část velkých dělostřeleckých tvrzí i menších pěchotních bunkrů jako muzea, která přibližují historii i strategický význam jednotlivých regionů. S koncem října se však některé z nich pro návštěvníky uzavírají, s návštěvou byste tak neměli otálet.
Magazín Seznam Zpráv
Cestování | Jídlo | Životní styl | Architektura | Historie
- Prahu, Brno a Ostravu brzy promění tři nové stavby filharmonií
- Fitness pro mozek: Jak si cvičením mozku prodloužit život
- Neslavné konce vlád za první republiky: ani jedna nevydržela
- Na víkend ve Stockholmu: za Ďáblovou biblí či „švédskými stoly“
- Nejen Oktoberfest: 6 nejslavnějších pivních slavností světa
Stachelberg
Tvrz Stachelberg je největší moderní vojenská pevnost v Čechách. Leží ve východním cípu Krkonoš v okrese Trutnov a měla bránit vstup do republiky přes Libavské sedlo. Plány tvrze počítaly s celkem dvanácti objekty různých účelů, mezi které patří dělostřelecké sruby, otočné a výsuvné věže, minometné kopule, pěchotní sruby nebo dělostřelecká pozorovatelna. Stavba probíhala mezi lety 1937 a 1938 a z velké části nebyla dokončena.
Dnes celý areál provozuje spolek Stachelberg a nabízí návštěvníkům několik druhů prohlídek. Vydat se můžete do podzemní v hloubce až 52 metrů. Zde je umístěno zázemí tvrze včetně ubytovacích míst pro přibližně 800 mužů posádky, sklady a další sály, to vše spojené chodbami v celkové délce tři a půl kilometru. Muzejní expozice je umístěna v bunkru T-S 73 a nabízí pohled na historii meziválečného Československa.
Speciální venkovní prohlídka vás zavede do okolních pěchotních srubů, které byly využívány k ochraně hranic i po druhé světové válce. Můžete tak pozorovat různé druhy zbraní a vybavení z padesátých až osmdesátých let dvacátého století. Každoročně na jaře se zde koná i sraz fanoušků vojenské techniky.
Bunkry na prodej
Vlastní vojenský bunkr si můžete koupit prostřednictvím aukcí pořádaných Ministerstvem obrany České republiky. Ty zahrnují nemovitý majetek, mezi který patří i pěchotní sruby vzor 37, známé jako „řopíky“. Aktuální nabídky a informace o aukcích jsou dostupné na oficiálních stránkách ministerstva a také na portálu nabidkamajetku.cz, který spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a kde naleznete konkrétní nabídky a podmínky aukcí.
Dělostřelecká tvrz Bouda v Orlických horách
Dělostřelecká tvrz Bouda se nachází v malebné krajině Orlických hor, přibližně šest kilometrů západně od města Králíky. Tato impozantní stavba je považována za nejzachovalejší dělostřeleckou tvrz na území České republiky a od roku 1995 je zapsána na seznamu kulturních památek. Je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí mezi lety 1935-1938 a z těchto pěti jedinou veřejně přístupnou.
Muzeum uvnitř tvrze obsahuje mnoho artefaktů a unikátních staveb. Návštěvníci zde mohou vidět pěchotní srub K-S 24, takzvaný „posunutý bunkr“, jelikož byl utržený a posunutý obrovskou explozí nálože, kterou zde odpálili při zkouškách za okupace Němci.
Jedinečný je objekt pro otočnou výsuvnou dělostřeleckou věž K-BA-S 22 s otevřenou šachtou. Ojedinělý pětistřílnový pancéřový zvon stojí před vchodovým srubem K-S 22a, který je kompletně zrekonstruovaný do prvorepublikové podoby. Pietní místo, připomínající zánik Československa a jeho oběti, se nachází v podzemí.
Československé opevnění v číslech a zajímavostech
- Celkem byla plánována výstavba 1276 objektů těžkého opevnění včetně dělostřeleckých tvrzí, dokončeno nebo rozestavěno bylo 263.
- Objektů lehkého opevnění, mezi které patří starší vzor 36 a novější vzor 37, nazývaný lidově „řopík“, bylo plánováno 15 463 a přibližně 10 tisíc dokončeno.
- Odhadované celkové náklady na výstavbu opevnění byly v tehdejší měně 10 miliard korun československých.
- V roce 1938 byla délka hranic Československa s Německem včetně Rakouska, Maďarskem a Polskem 3900 kilometrů.
- První vybetonovaný bunkr byl hotový v prosinci 1935 u Bohumína, šlo o typ MO-8.
Dělostřelecká tvrz Dobrošov
Vojenská tvrz leží nad obcí Dobrošov v okrese Náchod a stejně jako mnoho dalších pevností oné doby nebyla nikdy plně dokončena. Mezi dokončené a dnes přístupné části patří dělostřelecký srub Zelený a dva pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. Okolní samostatně stojící opevněné objekty spojuje čtyři kilometry dlouhá naučná stezka Pevnost Dobrošov.
Návštěvnické centrum a prohlídky pevnosti provozuje Muzeum Náchodska. Otevřeno je několik dní v týdnu od dubna do října a ve vybrané státní svátky. Aktuálně probíhá do 31. října i výstava fotografií Opevnění na Náchodsku tehdy a dnes.
Tvrz Hanička
Na konci roku 1935 začala výstavba opevnění na velmi ohrožené severní hranici země, od Bohumína k Labi. Součástí mělo být i 15 tvrzí. Stavělo se rychle, ale před přijetím Mnichovské dohody se jich zde stihlo dokončit jen pět. Jedna z nich byla i Hanička v Orlických horách, chybělo jí jen dovybavení těžkými zbraněmi včetně otočné věže se dvěma houfnicemi.
Celek tvořilo šest nadzemních objektů, které byly v podzemí propojené téměř 1,5 kilometru chodeb a sálů, spolu se dvěma pěchotními sruby. Velké sály měly pojmout velké množství munice, aby s ní obránci vystačili i na několik měsíců.
Část kovového vybavení poničil Národní podnik Kovošrot v 50. letech, který ho nechal odvézt do hutí. Houfnice byly později převezeny na nedalekou pevnost Dobrošov. Koncem 60. let byla tvrz zpřístupněna veřejnosti, v roce 1973 zde natáčel režisér Otakar Vávra film Dny zrady. O dva roky později se začala upravovat na protiatomový kryt, práce zde pokračovaly až do roku 1993. Od roku 1995 je přístupná veřejnosti a v roce 2007 se stala kulturní památkou.
Dělostřelecká tvrz Hůrka
Hůrka je umístěná nad obcí Králíky v samotném centru Králické pevnostní oblasti. Stejně jako tvrz Bouda byla i Hůrka kompletně dokončena v roce 1938 a dnes obě tvrze spravuje Společnost přátel československého opevnění.
Tvrz tvoří pět bojových objektů včetně dělostřeleckého srubu, otočné dělostřelecké věže, dvou pěchotních srubů a vstupního objektu. To vše propojeno podzemními chodbami v délce 1,75 kilometru.
Vchodový pěchotní srub K-S 12a „U Rybníčku“ slouží i dnes ke vstupu do pevnosti. Návštěvníci mají celoročně na výběr z několika typů prohlídek. Většina z nich vede podzemím a k vidění jsou zrekonstruované místnosti včetně hlavní galerie, strojovny, kasáren, překladišť munice a mnoho dalších.
Areál československého opěvnění v Šatově
V jihomoravském Šatově vzniklo po německém záboru Rakouska v roce 1938 těžké opevnění, zahrnující pěchotní sruby MJ-S 3 „Zahrada“ a MJ-S 2 „Úvoz“. Areál spravuje Technické muzeum v Brně a zpřístupněný srub „Zahrada“ je vybaven původní výzbrojí a výbavou z let 1960–1999, včetně pevnostních kanónů. Druhý srub si návštěvníci mohou prohlédnout pouze zvenčí.
Areál také zahrnuje řopík vzor 37, protitankové a protipěchotní překážky a expozici věnovanou železné oponě, včetně strážní věže a repliky signální stěny. Prohlídky interiérů probíhají do konce října.
Ubytování v bunkru
Netradiční zážitek nejen pro milovníky vojenské historie nabízí web bunkering.cz. V několika speciálně upravených bunkrech totiž můžete přespat. Pěchotní sruby určené k ubytování najdete například v jižních Čechách v obci Županovice, v Řehlovicích v Českém středohoří nebo mezi vinicemi v oblasti Pálava.
Jsou-li pro vás řopíky příliš stísněné, možnost strávit zde noc nabízí i rozlehlý protiatomový kryt 10-Z, ukrytý v brněnském kopci Špilberk. Obecně prospěšná společnost, která kryt provozuje, tu kromě prohlídek nabízí i zážitkové pobyty.
Další tipy na výlet
- Pěchotní srub K-S 5 „U Potoka“ leží na naučné stezce československého opevnění Dolní Morava na úpatí Králického Sněžníku. Krátká stezka seznamuje s pohraničním opevněním v okolí – jen kolem Dolní Moravy bylo vybudováno několik desítek pěchotních srubů a dalších překážek. Uvnitř srubu se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935–1938, spravované klubem vojenské historie Kralka a otevřené od května do září.
- Bunkr Drnov v obci Žižice nedaleko Slaného ukrývá muzeum studené války a protivzdušné obrany. V několikapatrovém objektu je k vidění unikátní a dobře zachovalé původní technické zařízení, v nově zrekonstruované části je pak umístěna expozice raketové techniky. Prohlídky pořádají provozovatelé jen v předem určených termínech.
- K dalším vojenským památkám obdobného typu patří například Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky, jehož část dokonce krátce využila německá armáda v obraně proti sovětským vojskům. Několik objektů propojuje Naučná stezka vojenské historie Králíky, jejíž součástí je i výše zmíněná tvrz Bouda, nebo Pevnostní areál Slavonice. Interiéry bývají přístupné od jara do podzimu.
- Pozůstatky československého opevnění lze najít také na Slovensku. Nejvíce je zachované u Bratislavy na okraji Petržalky, další objekty lze najít třeba u Komárna na východním Slovensku v okolí Kuzmic a Lastovic.
- V Česku lze na některých místech narazit také na zachované či rekonstruované partyzánské bunkry. Najdete je například pod Třemšínem, na Hradištku poblíž Zubří, u Hošťálkové, Prlova, Oznice nebo u Újezda nedaleko Zbirohu.